Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Studie, kterou zveřejnil prestižní lékařský časopis JAMA Internal Medicine, odhaduje, že samotná CT vyšetření provedená ve Spojených státech během roku 2023 mohou v budoucnu způsobit více než 100 000 nových případů rakoviny. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, až 5 % všech nových diagnóz rakoviny by mohlo být spojeno právě s tímto druhem zobrazovacího vyšetření.
V roce 2023 bylo podle odhadů provedeno přibližně 93 milionů CT skenů u 62 milionů Američanů. To je o 30 % více než před deseti lety. Zatímco jedno CT vyšetření představuje pro jednotlivce jen malé riziko, v měřítku milionů pacientů může mít kumulovaný efekt závažné následky.
Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti a mladiství. Jejich těla jsou ve vývoji a ionizující záření, které CT skeny používají, může poškodit DNA a způsobit mutace, jejichž důsledky se mohou projevit až po letech. Přesto se více než 90 % CT vyšetření provádí u dospělých, což znamená, že právě tato skupina ponese největší část celkového rizika.
Nejčastější typy rakoviny, které mohou souviset s expozicí při CT vyšetření, jsou rakovina plic, tlustého střeva, močového měchýře, leukémie a u žen rovněž rakovina prsu. Studie poukazuje i na to, že některé oblasti těla – například břicho a pánev – jsou více ohrožené kvůli vyšší dávce záření.
Zajímavé je také srovnání s dřívějšími výzkumy. V roce 2009 podobná analýza uváděla odhad 29 000 budoucích případů rakoviny spojených s CT skeny. Dnes je odhad více než trojnásobný. To je dáno nejen větším počtem vyšetření, ale i přesnějšími modely hodnocení rizika, které dnes berou v úvahu konkrétní orgány vystavené záření.
Autoři studie zároveň upozorňují, že rizika spojená s CT vyšetřeními se přibližují těm, která jsou známa u konzumace alkoholu nebo nadváhy – dvou široce uznávaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. To dává jejich zjištění nový kontext a zesiluje volání po zodpovědnějším využívání této diagnostické metody.
Navzdory těmto zjištěním zůstávají CT vyšetření klíčovým nástrojem moderní medicíny. Pomáhají včas odhalit vážné stavy, určují správnou léčbu a v akutních případech zachraňují životy. Odborníci proto nevyzývají k jejich omezení, ale k pečlivějšímu posuzování, kdy jsou opravdu nezbytná.
Naději přinášejí technologické inovace. Nové typy skenerů, například CT skenery s počítáním fotonů, produkují nižší dávky záření, aniž by snižovaly kvalitu snímků. Alternativní zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI) nebo ultrazvuk pak vůbec nevyužívají ionizující záření.
Jedním z doporučení vědců je i zavedení diagnostických kontrolních seznamů, které by měly lékařům pomoci při rozhodování, zda je CT sken opravdu nezbytný. V některých případech může postačit právě MRI či ultrazvuk, které jsou bezpečnější.
Závěrem studie připomíná, že ačkoli se jedná o modelové výpočty, nikoliv o přímé důkazy, hypotéza o souvislosti mezi zářením a rakovinou je vědecky podložená. Americká radiologická společnost však upozorňuje, že dosud žádná studie jednoznačně neprokázala vznik rakoviny u konkrétních pacientů v důsledku CT vyšetření.
To však neznamená, že bychom měli problém přehlížet. Každé zbytečné vyšetření zvyšuje zátěž, byť nepatrně. Při tak masivním využívání technologie se ale i drobná rizika mohou kumulovat.
CT vyšetření bezpochyby hrají zásadní roli v diagnostice a léčbě, ale s rostoucím využíváním přichází i zodpovědnost. Omezením zbytečných skenů, používáním alternativ a snížením radiačních dávek může zdravotnictví zajistit, aby tato cenná technologie pomáhala bez zbytečných vedlejších následků.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.