Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Studie, kterou zveřejnil prestižní lékařský časopis JAMA Internal Medicine, odhaduje, že samotná CT vyšetření provedená ve Spojených státech během roku 2023 mohou v budoucnu způsobit více než 100 000 nových případů rakoviny. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, až 5 % všech nových diagnóz rakoviny by mohlo být spojeno právě s tímto druhem zobrazovacího vyšetření.
V roce 2023 bylo podle odhadů provedeno přibližně 93 milionů CT skenů u 62 milionů Američanů. To je o 30 % více než před deseti lety. Zatímco jedno CT vyšetření představuje pro jednotlivce jen malé riziko, v měřítku milionů pacientů může mít kumulovaný efekt závažné následky.
Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti a mladiství. Jejich těla jsou ve vývoji a ionizující záření, které CT skeny používají, může poškodit DNA a způsobit mutace, jejichž důsledky se mohou projevit až po letech. Přesto se více než 90 % CT vyšetření provádí u dospělých, což znamená, že právě tato skupina ponese největší část celkového rizika.
Nejčastější typy rakoviny, které mohou souviset s expozicí při CT vyšetření, jsou rakovina plic, tlustého střeva, močového měchýře, leukémie a u žen rovněž rakovina prsu. Studie poukazuje i na to, že některé oblasti těla – například břicho a pánev – jsou více ohrožené kvůli vyšší dávce záření.
Zajímavé je také srovnání s dřívějšími výzkumy. V roce 2009 podobná analýza uváděla odhad 29 000 budoucích případů rakoviny spojených s CT skeny. Dnes je odhad více než trojnásobný. To je dáno nejen větším počtem vyšetření, ale i přesnějšími modely hodnocení rizika, které dnes berou v úvahu konkrétní orgány vystavené záření.
Autoři studie zároveň upozorňují, že rizika spojená s CT vyšetřeními se přibližují těm, která jsou známa u konzumace alkoholu nebo nadváhy – dvou široce uznávaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. To dává jejich zjištění nový kontext a zesiluje volání po zodpovědnějším využívání této diagnostické metody.
Navzdory těmto zjištěním zůstávají CT vyšetření klíčovým nástrojem moderní medicíny. Pomáhají včas odhalit vážné stavy, určují správnou léčbu a v akutních případech zachraňují životy. Odborníci proto nevyzývají k jejich omezení, ale k pečlivějšímu posuzování, kdy jsou opravdu nezbytná.
Naději přinášejí technologické inovace. Nové typy skenerů, například CT skenery s počítáním fotonů, produkují nižší dávky záření, aniž by snižovaly kvalitu snímků. Alternativní zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI) nebo ultrazvuk pak vůbec nevyužívají ionizující záření.
Jedním z doporučení vědců je i zavedení diagnostických kontrolních seznamů, které by měly lékařům pomoci při rozhodování, zda je CT sken opravdu nezbytný. V některých případech může postačit právě MRI či ultrazvuk, které jsou bezpečnější.
Závěrem studie připomíná, že ačkoli se jedná o modelové výpočty, nikoliv o přímé důkazy, hypotéza o souvislosti mezi zářením a rakovinou je vědecky podložená. Americká radiologická společnost však upozorňuje, že dosud žádná studie jednoznačně neprokázala vznik rakoviny u konkrétních pacientů v důsledku CT vyšetření.
To však neznamená, že bychom měli problém přehlížet. Každé zbytečné vyšetření zvyšuje zátěž, byť nepatrně. Při tak masivním využívání technologie se ale i drobná rizika mohou kumulovat.
CT vyšetření bezpochyby hrají zásadní roli v diagnostice a léčbě, ale s rostoucím využíváním přichází i zodpovědnost. Omezením zbytečných skenů, používáním alternativ a snížením radiačních dávek může zdravotnictví zajistit, aby tato cenná technologie pomáhala bez zbytečných vedlejších následků.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.