CT vyšetření zachraňuje životy. Nová studie ale zjistila alarmující věc

 CT
CT , foto: Pixabay
Klára Marková 17. dubna 2025 18:24
Sdílej:

Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.

Studie, kterou zveřejnil prestižní lékařský časopis JAMA Internal Medicine, odhaduje, že samotná CT vyšetření provedená ve Spojených státech během roku 2023 mohou v budoucnu způsobit více než 100 000 nových případů rakoviny. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, až 5 % všech nových diagnóz rakoviny by mohlo být spojeno právě s tímto druhem zobrazovacího vyšetření.

V roce 2023 bylo podle odhadů provedeno přibližně 93 milionů CT skenů u 62 milionů Američanů. To je o 30 % více než před deseti lety. Zatímco jedno CT vyšetření představuje pro jednotlivce jen malé riziko, v měřítku milionů pacientů může mít kumulovaný efekt závažné následky.

Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti a mladiství. Jejich těla jsou ve vývoji a ionizující záření, které CT skeny používají, může poškodit DNA a způsobit mutace, jejichž důsledky se mohou projevit až po letech. Přesto se více než 90 % CT vyšetření provádí u dospělých, což znamená, že právě tato skupina ponese největší část celkového rizika.

Nejčastější typy rakoviny, které mohou souviset s expozicí při CT vyšetření, jsou rakovina plic, tlustého střeva, močového měchýře, leukémie a u žen rovněž rakovina prsu. Studie poukazuje i na to, že některé oblasti těla – například břicho a pánev – jsou více ohrožené kvůli vyšší dávce záření.

Zajímavé je také srovnání s dřívějšími výzkumy. V roce 2009 podobná analýza uváděla odhad 29 000 budoucích případů rakoviny spojených s CT skeny. Dnes je odhad více než trojnásobný. To je dáno nejen větším počtem vyšetření, ale i přesnějšími modely hodnocení rizika, které dnes berou v úvahu konkrétní orgány vystavené záření.

Autoři studie zároveň upozorňují, že rizika spojená s CT vyšetřeními se přibližují těm, která jsou známa u konzumace alkoholu nebo nadváhy – dvou široce uznávaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. To dává jejich zjištění nový kontext a zesiluje volání po zodpovědnějším využívání této diagnostické metody.

Navzdory těmto zjištěním zůstávají CT vyšetření klíčovým nástrojem moderní medicíny. Pomáhají včas odhalit vážné stavy, určují správnou léčbu a v akutních případech zachraňují životy. Odborníci proto nevyzývají k jejich omezení, ale k pečlivějšímu posuzování, kdy jsou opravdu nezbytná.

Naději přinášejí technologické inovace. Nové typy skenerů, například CT skenery s počítáním fotonů, produkují nižší dávky záření, aniž by snižovaly kvalitu snímků. Alternativní zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI) nebo ultrazvuk pak vůbec nevyužívají ionizující záření.

Jedním z doporučení vědců je i zavedení diagnostických kontrolních seznamů, které by měly lékařům pomoci při rozhodování, zda je CT sken opravdu nezbytný. V některých případech může postačit právě MRI či ultrazvuk, které jsou bezpečnější.

Závěrem studie připomíná, že ačkoli se jedná o modelové výpočty, nikoliv o přímé důkazy, hypotéza o souvislosti mezi zářením a rakovinou je vědecky podložená. Americká radiologická společnost však upozorňuje, že dosud žádná studie jednoznačně neprokázala vznik rakoviny u konkrétních pacientů v důsledku CT vyšetření.

To však neznamená, že bychom měli problém přehlížet. Každé zbytečné vyšetření zvyšuje zátěž, byť nepatrně. Při tak masivním využívání technologie se ale i drobná rizika mohou kumulovat.

CT vyšetření bezpochyby hrají zásadní roli v diagnostice a léčbě, ale s rostoucím využíváním přichází i zodpovědnost. Omezením zbytečných skenů, používáním alternativ a snížením radiačních dávek může zdravotnictví zajistit, aby tato cenná technologie pomáhala bez zbytečných vedlejších následků. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Španělsko

Jen hasit nestačí. Španělsko čekají kvůli mohutným požárům zásadní změny, tvrdí experti

Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.

Novinky
Sídlo EU

Obří projekt Evropské unie: Jak bude vypadat projekt dekarbonizace?

Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.

Novinky
Íránská delegace v Pákistánu

Írán slibuje odvetu za noční údery USA. Pomstít se chce ještě dnes

Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.

Novinky
Ilustrační foto

Nemoc, která trápí miliony důchodců jen v Evropě, stále neumíme léčit. Těžké je ji vůbec diagnostikovat

Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.