Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Studie, kterou zveřejnil prestižní lékařský časopis JAMA Internal Medicine, odhaduje, že samotná CT vyšetření provedená ve Spojených státech během roku 2023 mohou v budoucnu způsobit více než 100 000 nových případů rakoviny. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, až 5 % všech nových diagnóz rakoviny by mohlo být spojeno právě s tímto druhem zobrazovacího vyšetření.
V roce 2023 bylo podle odhadů provedeno přibližně 93 milionů CT skenů u 62 milionů Američanů. To je o 30 % více než před deseti lety. Zatímco jedno CT vyšetření představuje pro jednotlivce jen malé riziko, v měřítku milionů pacientů může mít kumulovaný efekt závažné následky.
Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti a mladiství. Jejich těla jsou ve vývoji a ionizující záření, které CT skeny používají, může poškodit DNA a způsobit mutace, jejichž důsledky se mohou projevit až po letech. Přesto se více než 90 % CT vyšetření provádí u dospělých, což znamená, že právě tato skupina ponese největší část celkového rizika.
Nejčastější typy rakoviny, které mohou souviset s expozicí při CT vyšetření, jsou rakovina plic, tlustého střeva, močového měchýře, leukémie a u žen rovněž rakovina prsu. Studie poukazuje i na to, že některé oblasti těla – například břicho a pánev – jsou více ohrožené kvůli vyšší dávce záření.
Zajímavé je také srovnání s dřívějšími výzkumy. V roce 2009 podobná analýza uváděla odhad 29 000 budoucích případů rakoviny spojených s CT skeny. Dnes je odhad více než trojnásobný. To je dáno nejen větším počtem vyšetření, ale i přesnějšími modely hodnocení rizika, které dnes berou v úvahu konkrétní orgány vystavené záření.
Autoři studie zároveň upozorňují, že rizika spojená s CT vyšetřeními se přibližují těm, která jsou známa u konzumace alkoholu nebo nadváhy – dvou široce uznávaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. To dává jejich zjištění nový kontext a zesiluje volání po zodpovědnějším využívání této diagnostické metody.
Navzdory těmto zjištěním zůstávají CT vyšetření klíčovým nástrojem moderní medicíny. Pomáhají včas odhalit vážné stavy, určují správnou léčbu a v akutních případech zachraňují životy. Odborníci proto nevyzývají k jejich omezení, ale k pečlivějšímu posuzování, kdy jsou opravdu nezbytná.
Naději přinášejí technologické inovace. Nové typy skenerů, například CT skenery s počítáním fotonů, produkují nižší dávky záření, aniž by snižovaly kvalitu snímků. Alternativní zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI) nebo ultrazvuk pak vůbec nevyužívají ionizující záření.
Jedním z doporučení vědců je i zavedení diagnostických kontrolních seznamů, které by měly lékařům pomoci při rozhodování, zda je CT sken opravdu nezbytný. V některých případech může postačit právě MRI či ultrazvuk, které jsou bezpečnější.
Závěrem studie připomíná, že ačkoli se jedná o modelové výpočty, nikoliv o přímé důkazy, hypotéza o souvislosti mezi zářením a rakovinou je vědecky podložená. Americká radiologická společnost však upozorňuje, že dosud žádná studie jednoznačně neprokázala vznik rakoviny u konkrétních pacientů v důsledku CT vyšetření.
To však neznamená, že bychom měli problém přehlížet. Každé zbytečné vyšetření zvyšuje zátěž, byť nepatrně. Při tak masivním využívání technologie se ale i drobná rizika mohou kumulovat.
CT vyšetření bezpochyby hrají zásadní roli v diagnostice a léčbě, ale s rostoucím využíváním přichází i zodpovědnost. Omezením zbytečných skenů, používáním alternativ a snížením radiačních dávek může zdravotnictví zajistit, aby tato cenná technologie pomáhala bez zbytečných vedlejších následků.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.