Počítačová tomografie, známá jako CT vyšetření, je dnes nedílnou součástí moderní medicíny. Umožňuje lékařům nahlédnout do lidského těla s nebývalou přesností a rychlostí. Je využívána při diagnostice rakoviny, cévních mozkových příhod nebo vnitřních poranění a mnohdy rozhoduje o životě a smrti. Nová americká studie však přináší varování: prudce rostoucí počet CT vyšetření by mohl vést k tisícům případů rakoviny navíc.
Studie, kterou zveřejnil prestižní lékařský časopis JAMA Internal Medicine, odhaduje, že samotná CT vyšetření provedená ve Spojených státech během roku 2023 mohou v budoucnu způsobit více než 100 000 nových případů rakoviny. Pokud bude dosavadní trend pokračovat, až 5 % všech nových diagnóz rakoviny by mohlo být spojeno právě s tímto druhem zobrazovacího vyšetření.
V roce 2023 bylo podle odhadů provedeno přibližně 93 milionů CT skenů u 62 milionů Američanů. To je o 30 % více než před deseti lety. Zatímco jedno CT vyšetření představuje pro jednotlivce jen malé riziko, v měřítku milionů pacientů může mít kumulovaný efekt závažné následky.
Zvláště zranitelnou skupinou jsou děti a mladiství. Jejich těla jsou ve vývoji a ionizující záření, které CT skeny používají, může poškodit DNA a způsobit mutace, jejichž důsledky se mohou projevit až po letech. Přesto se více než 90 % CT vyšetření provádí u dospělých, což znamená, že právě tato skupina ponese největší část celkového rizika.
Nejčastější typy rakoviny, které mohou souviset s expozicí při CT vyšetření, jsou rakovina plic, tlustého střeva, močového měchýře, leukémie a u žen rovněž rakovina prsu. Studie poukazuje i na to, že některé oblasti těla – například břicho a pánev – jsou více ohrožené kvůli vyšší dávce záření.
Zajímavé je také srovnání s dřívějšími výzkumy. V roce 2009 podobná analýza uváděla odhad 29 000 budoucích případů rakoviny spojených s CT skeny. Dnes je odhad více než trojnásobný. To je dáno nejen větším počtem vyšetření, ale i přesnějšími modely hodnocení rizika, které dnes berou v úvahu konkrétní orgány vystavené záření.
Autoři studie zároveň upozorňují, že rizika spojená s CT vyšetřeními se přibližují těm, která jsou známa u konzumace alkoholu nebo nadváhy – dvou široce uznávaných rizikových faktorů vzniku rakoviny. To dává jejich zjištění nový kontext a zesiluje volání po zodpovědnějším využívání této diagnostické metody.
Navzdory těmto zjištěním zůstávají CT vyšetření klíčovým nástrojem moderní medicíny. Pomáhají včas odhalit vážné stavy, určují správnou léčbu a v akutních případech zachraňují životy. Odborníci proto nevyzývají k jejich omezení, ale k pečlivějšímu posuzování, kdy jsou opravdu nezbytná.
Naději přinášejí technologické inovace. Nové typy skenerů, například CT skenery s počítáním fotonů, produkují nižší dávky záření, aniž by snižovaly kvalitu snímků. Alternativní zobrazovací metody jako je magnetická rezonance (MRI) nebo ultrazvuk pak vůbec nevyužívají ionizující záření.
Jedním z doporučení vědců je i zavedení diagnostických kontrolních seznamů, které by měly lékařům pomoci při rozhodování, zda je CT sken opravdu nezbytný. V některých případech může postačit právě MRI či ultrazvuk, které jsou bezpečnější.
Závěrem studie připomíná, že ačkoli se jedná o modelové výpočty, nikoliv o přímé důkazy, hypotéza o souvislosti mezi zářením a rakovinou je vědecky podložená. Americká radiologická společnost však upozorňuje, že dosud žádná studie jednoznačně neprokázala vznik rakoviny u konkrétních pacientů v důsledku CT vyšetření.
To však neznamená, že bychom měli problém přehlížet. Každé zbytečné vyšetření zvyšuje zátěž, byť nepatrně. Při tak masivním využívání technologie se ale i drobná rizika mohou kumulovat.
CT vyšetření bezpochyby hrají zásadní roli v diagnostice a léčbě, ale s rostoucím využíváním přichází i zodpovědnost. Omezením zbytečných skenů, používáním alternativ a snížením radiačních dávek může zdravotnictví zajistit, aby tato cenná technologie pomáhala bez zbytečných vedlejších následků.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.