Navzdory mohutné ofenzivě a zdánlivému vojenskému úspěchu v bojích proti Íránu se prezident Donald Trump nyní potýká s politicky výbušným dilematem: bude-li Írán pokračovat v obohacování uranu, hrozí návrat k ozbrojenému konfliktu, který by se mohl proměnit v dlouhodobou a nákladnou eskalaci.
Spojené státy a Izrael během dvanáctidenní války proti Íránu provedly rozsáhlé letecké údery, při nichž americké bombardéry B-2 zasáhly klíčová jaderná zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu. USA nasadily těžké průrazné bomby, které Izrael ve svém arzenálu nemá, a zničily části íránské infrastruktury.
Izrael navíc ovládl vzdušný prostor nad Íránem, zlikvidoval většinu íránské protivzdušné obrany a oslabil jeho skromné letectvo. Írán se zdržel významné odvety proti americké účasti na válce a omezil se jen na symbolické ostřelování americké základny v Kataru, které nezpůsobilo žádné škody.
Přesto příměří vyhlášené 21. června zůstává křehké a rovnováha je velmi nestabilní. Jak upozorňuje Greg Priddy z Centra pro národní zájem, prezident Trump i přes rétoriku o vítězství dobře ví, že bez dohod o íránském jaderném programu je jakýkoliv mír jen dočasný.
Podle uniklé zprávy Agentury obranné rozvědky (DIA), která se dostala do médií 24. června, byla íránská jaderná kapacita po amerických úderech zpomalena maximálně o několik měsíců. Navíc Írán údajně před bombardováním evakuoval většinu svého zásobníku vysoce obohaceného uranu (60 %), což výrazně snížilo dopad útoku.
Zpráva DIA, označená jako „nízká důvěra“, vyvolala pozornost zákonodárců, kteří již v minulosti varovali, že krátká bombardovací kampaň nedokáže íránský jaderný program zcela zastavit. Poslanec Mike Quigley (demokrat z Illinois) řekl listu Washington Post, že byl po léta informován, že útoky nebudou mít dlouhodobý účinek. Trumpova administrativa přitom původně odložila plánovaný brífink pro Kongres.
Administrativa reagovala obraně – izraelská Komise pro atomovou energii, běžně nevystupující v otázkách vojenských škod, vydala nečekané prohlášení, že íránský program byl „vrácen o mnoho let zpět“. Tento krok byl mnohými vnímán jako pokus o manipulaci s veřejným míněním.
Mezitím Írán dává jasně najevo, že hodlá znovu nastartovat své obohacovací zařízení. Pokud se tak stane, USA nebo Izrael budou muset reagovat, zejména pokud by se Írán pokusil přeměnit zásoby 60% uranu na materiál vhodný k výrobě jaderné zbraně.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyzval k neodkladnému přístupu inspektorů na zasažená místa a k přesnému zúčtování s existujícími zásobami uranu. Dle odborníků by Írán mohl v tajnosti spustit nové centrifugy a během několika měsíců dosáhnout schopnosti vyrobit jadernou hlavici.
Trump se zatím ve veřejných vystoupeních vyjadřuje rozporuplně. Na summitu NATO v Haagu 25. června řekl, že „Írán teď nechce obohacovat vůbec nic“, ale současně připustil možnost dalšího úderu, pokud obohacování obnoví. Rovněž zmínil, že příští týden dojde k jednání s Teheránem, ale dodal, že „není nutné uzavírat žádnou dohodu“.
Realita je však jiná. Íránská vláda zůstává pevně u moci, k žádnému lidovému povstání nedošlo. Navíc stále drží své zásoby 60% uranu, který je jen krok od jaderného materiálu. To jí dává silnou vyjednávací pozici.
Trump nyní čelí zásadnímu rozhodnutí: buď přistoupit na dohodu o omezeném, přísně kontrolovaném obohacování v duchu JCPOA, nebo směřovat k nekonečnému cyklu vojenských úderů. V opačném případě hrozí, že Írán zcela odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a přesune svůj program do ilegality.
Jedním z řešení by mohla být dočasná dohoda, která by umožnila regionální dohled nad obohacováním uranu, přičemž Írán by musel odevzdat své zásoby vysoce obohaceného uranu. I tato varianta by však vyžadovala značnou diplomatickou obratnost.
Politicky se přitom Trump ocitá na tenkém ledě. Podle průzkumu CNN zjišťuje 56 % Američanů nesouhlas s vojenskými údery proti Íránu, a ani mezi republikány není jednoznačná podpora. Jen 44 % příznivců vyjádřilo „silný souhlas“ s vojenským zásahem, což naznačuje, že i část Trumpovy základny „America First“ nesouhlasí s touto eskalací.
Jak uzavírá Greg Priddy, pokud se prezident Trump nevzdá své tvrdé linie a nedojde ke kompromisu, riskuje, že Íránsko-izraelský konflikt přeroste v trvalou krizi, která bude mít nejen geopolitické, ale i domácí politické následky – zejména s výhledem na kongresové volby 2026 a prezidentské volby v roce 2028.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.