Navzdory mohutné ofenzivě a zdánlivému vojenskému úspěchu v bojích proti Íránu se prezident Donald Trump nyní potýká s politicky výbušným dilematem: bude-li Írán pokračovat v obohacování uranu, hrozí návrat k ozbrojenému konfliktu, který by se mohl proměnit v dlouhodobou a nákladnou eskalaci.
Spojené státy a Izrael během dvanáctidenní války proti Íránu provedly rozsáhlé letecké údery, při nichž americké bombardéry B-2 zasáhly klíčová jaderná zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu. USA nasadily těžké průrazné bomby, které Izrael ve svém arzenálu nemá, a zničily části íránské infrastruktury.
Izrael navíc ovládl vzdušný prostor nad Íránem, zlikvidoval většinu íránské protivzdušné obrany a oslabil jeho skromné letectvo. Írán se zdržel významné odvety proti americké účasti na válce a omezil se jen na symbolické ostřelování americké základny v Kataru, které nezpůsobilo žádné škody.
Přesto příměří vyhlášené 21. června zůstává křehké a rovnováha je velmi nestabilní. Jak upozorňuje Greg Priddy z Centra pro národní zájem, prezident Trump i přes rétoriku o vítězství dobře ví, že bez dohod o íránském jaderném programu je jakýkoliv mír jen dočasný.
Podle uniklé zprávy Agentury obranné rozvědky (DIA), která se dostala do médií 24. června, byla íránská jaderná kapacita po amerických úderech zpomalena maximálně o několik měsíců. Navíc Írán údajně před bombardováním evakuoval většinu svého zásobníku vysoce obohaceného uranu (60 %), což výrazně snížilo dopad útoku.
Zpráva DIA, označená jako „nízká důvěra“, vyvolala pozornost zákonodárců, kteří již v minulosti varovali, že krátká bombardovací kampaň nedokáže íránský jaderný program zcela zastavit. Poslanec Mike Quigley (demokrat z Illinois) řekl listu Washington Post, že byl po léta informován, že útoky nebudou mít dlouhodobý účinek. Trumpova administrativa přitom původně odložila plánovaný brífink pro Kongres.
Administrativa reagovala obraně – izraelská Komise pro atomovou energii, běžně nevystupující v otázkách vojenských škod, vydala nečekané prohlášení, že íránský program byl „vrácen o mnoho let zpět“. Tento krok byl mnohými vnímán jako pokus o manipulaci s veřejným míněním.
Mezitím Írán dává jasně najevo, že hodlá znovu nastartovat své obohacovací zařízení. Pokud se tak stane, USA nebo Izrael budou muset reagovat, zejména pokud by se Írán pokusil přeměnit zásoby 60% uranu na materiál vhodný k výrobě jaderné zbraně.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyzval k neodkladnému přístupu inspektorů na zasažená místa a k přesnému zúčtování s existujícími zásobami uranu. Dle odborníků by Írán mohl v tajnosti spustit nové centrifugy a během několika měsíců dosáhnout schopnosti vyrobit jadernou hlavici.
Trump se zatím ve veřejných vystoupeních vyjadřuje rozporuplně. Na summitu NATO v Haagu 25. června řekl, že „Írán teď nechce obohacovat vůbec nic“, ale současně připustil možnost dalšího úderu, pokud obohacování obnoví. Rovněž zmínil, že příští týden dojde k jednání s Teheránem, ale dodal, že „není nutné uzavírat žádnou dohodu“.
Realita je však jiná. Íránská vláda zůstává pevně u moci, k žádnému lidovému povstání nedošlo. Navíc stále drží své zásoby 60% uranu, který je jen krok od jaderného materiálu. To jí dává silnou vyjednávací pozici.
Trump nyní čelí zásadnímu rozhodnutí: buď přistoupit na dohodu o omezeném, přísně kontrolovaném obohacování v duchu JCPOA, nebo směřovat k nekonečnému cyklu vojenských úderů. V opačném případě hrozí, že Írán zcela odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a přesune svůj program do ilegality.
Jedním z řešení by mohla být dočasná dohoda, která by umožnila regionální dohled nad obohacováním uranu, přičemž Írán by musel odevzdat své zásoby vysoce obohaceného uranu. I tato varianta by však vyžadovala značnou diplomatickou obratnost.
Politicky se přitom Trump ocitá na tenkém ledě. Podle průzkumu CNN zjišťuje 56 % Američanů nesouhlas s vojenskými údery proti Íránu, a ani mezi republikány není jednoznačná podpora. Jen 44 % příznivců vyjádřilo „silný souhlas“ s vojenským zásahem, což naznačuje, že i část Trumpovy základny „America First“ nesouhlasí s touto eskalací.
Jak uzavírá Greg Priddy, pokud se prezident Trump nevzdá své tvrdé linie a nedojde ke kompromisu, riskuje, že Íránsko-izraelský konflikt přeroste v trvalou krizi, která bude mít nejen geopolitické, ale i domácí politické následky – zejména s výhledem na kongresové volby 2026 a prezidentské volby v roce 2028.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.