Navzdory mohutné ofenzivě a zdánlivému vojenskému úspěchu v bojích proti Íránu se prezident Donald Trump nyní potýká s politicky výbušným dilematem: bude-li Írán pokračovat v obohacování uranu, hrozí návrat k ozbrojenému konfliktu, který by se mohl proměnit v dlouhodobou a nákladnou eskalaci.
Spojené státy a Izrael během dvanáctidenní války proti Íránu provedly rozsáhlé letecké údery, při nichž americké bombardéry B-2 zasáhly klíčová jaderná zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu. USA nasadily těžké průrazné bomby, které Izrael ve svém arzenálu nemá, a zničily části íránské infrastruktury.
Izrael navíc ovládl vzdušný prostor nad Íránem, zlikvidoval většinu íránské protivzdušné obrany a oslabil jeho skromné letectvo. Írán se zdržel významné odvety proti americké účasti na válce a omezil se jen na symbolické ostřelování americké základny v Kataru, které nezpůsobilo žádné škody.
Přesto příměří vyhlášené 21. června zůstává křehké a rovnováha je velmi nestabilní. Jak upozorňuje Greg Priddy z Centra pro národní zájem, prezident Trump i přes rétoriku o vítězství dobře ví, že bez dohod o íránském jaderném programu je jakýkoliv mír jen dočasný.
Podle uniklé zprávy Agentury obranné rozvědky (DIA), která se dostala do médií 24. června, byla íránská jaderná kapacita po amerických úderech zpomalena maximálně o několik měsíců. Navíc Írán údajně před bombardováním evakuoval většinu svého zásobníku vysoce obohaceného uranu (60 %), což výrazně snížilo dopad útoku.
Zpráva DIA, označená jako „nízká důvěra“, vyvolala pozornost zákonodárců, kteří již v minulosti varovali, že krátká bombardovací kampaň nedokáže íránský jaderný program zcela zastavit. Poslanec Mike Quigley (demokrat z Illinois) řekl listu Washington Post, že byl po léta informován, že útoky nebudou mít dlouhodobý účinek. Trumpova administrativa přitom původně odložila plánovaný brífink pro Kongres.
Administrativa reagovala obraně – izraelská Komise pro atomovou energii, běžně nevystupující v otázkách vojenských škod, vydala nečekané prohlášení, že íránský program byl „vrácen o mnoho let zpět“. Tento krok byl mnohými vnímán jako pokus o manipulaci s veřejným míněním.
Mezitím Írán dává jasně najevo, že hodlá znovu nastartovat své obohacovací zařízení. Pokud se tak stane, USA nebo Izrael budou muset reagovat, zejména pokud by se Írán pokusil přeměnit zásoby 60% uranu na materiál vhodný k výrobě jaderné zbraně.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyzval k neodkladnému přístupu inspektorů na zasažená místa a k přesnému zúčtování s existujícími zásobami uranu. Dle odborníků by Írán mohl v tajnosti spustit nové centrifugy a během několika měsíců dosáhnout schopnosti vyrobit jadernou hlavici.
Trump se zatím ve veřejných vystoupeních vyjadřuje rozporuplně. Na summitu NATO v Haagu 25. června řekl, že „Írán teď nechce obohacovat vůbec nic“, ale současně připustil možnost dalšího úderu, pokud obohacování obnoví. Rovněž zmínil, že příští týden dojde k jednání s Teheránem, ale dodal, že „není nutné uzavírat žádnou dohodu“.
Realita je však jiná. Íránská vláda zůstává pevně u moci, k žádnému lidovému povstání nedošlo. Navíc stále drží své zásoby 60% uranu, který je jen krok od jaderného materiálu. To jí dává silnou vyjednávací pozici.
Trump nyní čelí zásadnímu rozhodnutí: buď přistoupit na dohodu o omezeném, přísně kontrolovaném obohacování v duchu JCPOA, nebo směřovat k nekonečnému cyklu vojenských úderů. V opačném případě hrozí, že Írán zcela odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a přesune svůj program do ilegality.
Jedním z řešení by mohla být dočasná dohoda, která by umožnila regionální dohled nad obohacováním uranu, přičemž Írán by musel odevzdat své zásoby vysoce obohaceného uranu. I tato varianta by však vyžadovala značnou diplomatickou obratnost.
Politicky se přitom Trump ocitá na tenkém ledě. Podle průzkumu CNN zjišťuje 56 % Američanů nesouhlas s vojenskými údery proti Íránu, a ani mezi republikány není jednoznačná podpora. Jen 44 % příznivců vyjádřilo „silný souhlas“ s vojenským zásahem, což naznačuje, že i část Trumpovy základny „America First“ nesouhlasí s touto eskalací.
Jak uzavírá Greg Priddy, pokud se prezident Trump nevzdá své tvrdé linie a nedojde ke kompromisu, riskuje, že Íránsko-izraelský konflikt přeroste v trvalou krizi, která bude mít nejen geopolitické, ale i domácí politické následky – zejména s výhledem na kongresové volby 2026 a prezidentské volby v roce 2028.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.