Navzdory mohutné ofenzivě a zdánlivému vojenskému úspěchu v bojích proti Íránu se prezident Donald Trump nyní potýká s politicky výbušným dilematem: bude-li Írán pokračovat v obohacování uranu, hrozí návrat k ozbrojenému konfliktu, který by se mohl proměnit v dlouhodobou a nákladnou eskalaci.
Spojené státy a Izrael během dvanáctidenní války proti Íránu provedly rozsáhlé letecké údery, při nichž americké bombardéry B-2 zasáhly klíčová jaderná zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu. USA nasadily těžké průrazné bomby, které Izrael ve svém arzenálu nemá, a zničily části íránské infrastruktury.
Izrael navíc ovládl vzdušný prostor nad Íránem, zlikvidoval většinu íránské protivzdušné obrany a oslabil jeho skromné letectvo. Írán se zdržel významné odvety proti americké účasti na válce a omezil se jen na symbolické ostřelování americké základny v Kataru, které nezpůsobilo žádné škody.
Přesto příměří vyhlášené 21. června zůstává křehké a rovnováha je velmi nestabilní. Jak upozorňuje Greg Priddy z Centra pro národní zájem, prezident Trump i přes rétoriku o vítězství dobře ví, že bez dohod o íránském jaderném programu je jakýkoliv mír jen dočasný.
Podle uniklé zprávy Agentury obranné rozvědky (DIA), která se dostala do médií 24. června, byla íránská jaderná kapacita po amerických úderech zpomalena maximálně o několik měsíců. Navíc Írán údajně před bombardováním evakuoval většinu svého zásobníku vysoce obohaceného uranu (60 %), což výrazně snížilo dopad útoku.
Zpráva DIA, označená jako „nízká důvěra“, vyvolala pozornost zákonodárců, kteří již v minulosti varovali, že krátká bombardovací kampaň nedokáže íránský jaderný program zcela zastavit. Poslanec Mike Quigley (demokrat z Illinois) řekl listu Washington Post, že byl po léta informován, že útoky nebudou mít dlouhodobý účinek. Trumpova administrativa přitom původně odložila plánovaný brífink pro Kongres.
Administrativa reagovala obraně – izraelská Komise pro atomovou energii, běžně nevystupující v otázkách vojenských škod, vydala nečekané prohlášení, že íránský program byl „vrácen o mnoho let zpět“. Tento krok byl mnohými vnímán jako pokus o manipulaci s veřejným míněním.
Mezitím Írán dává jasně najevo, že hodlá znovu nastartovat své obohacovací zařízení. Pokud se tak stane, USA nebo Izrael budou muset reagovat, zejména pokud by se Írán pokusil přeměnit zásoby 60% uranu na materiál vhodný k výrobě jaderné zbraně.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyzval k neodkladnému přístupu inspektorů na zasažená místa a k přesnému zúčtování s existujícími zásobami uranu. Dle odborníků by Írán mohl v tajnosti spustit nové centrifugy a během několika měsíců dosáhnout schopnosti vyrobit jadernou hlavici.
Trump se zatím ve veřejných vystoupeních vyjadřuje rozporuplně. Na summitu NATO v Haagu 25. června řekl, že „Írán teď nechce obohacovat vůbec nic“, ale současně připustil možnost dalšího úderu, pokud obohacování obnoví. Rovněž zmínil, že příští týden dojde k jednání s Teheránem, ale dodal, že „není nutné uzavírat žádnou dohodu“.
Realita je však jiná. Íránská vláda zůstává pevně u moci, k žádnému lidovému povstání nedošlo. Navíc stále drží své zásoby 60% uranu, který je jen krok od jaderného materiálu. To jí dává silnou vyjednávací pozici.
Trump nyní čelí zásadnímu rozhodnutí: buď přistoupit na dohodu o omezeném, přísně kontrolovaném obohacování v duchu JCPOA, nebo směřovat k nekonečnému cyklu vojenských úderů. V opačném případě hrozí, že Írán zcela odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a přesune svůj program do ilegality.
Jedním z řešení by mohla být dočasná dohoda, která by umožnila regionální dohled nad obohacováním uranu, přičemž Írán by musel odevzdat své zásoby vysoce obohaceného uranu. I tato varianta by však vyžadovala značnou diplomatickou obratnost.
Politicky se přitom Trump ocitá na tenkém ledě. Podle průzkumu CNN zjišťuje 56 % Američanů nesouhlas s vojenskými údery proti Íránu, a ani mezi republikány není jednoznačná podpora. Jen 44 % příznivců vyjádřilo „silný souhlas“ s vojenským zásahem, což naznačuje, že i část Trumpovy základny „America First“ nesouhlasí s touto eskalací.
Jak uzavírá Greg Priddy, pokud se prezident Trump nevzdá své tvrdé linie a nedojde ke kompromisu, riskuje, že Íránsko-izraelský konflikt přeroste v trvalou krizi, která bude mít nejen geopolitické, ale i domácí politické následky – zejména s výhledem na kongresové volby 2026 a prezidentské volby v roce 2028.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.