Navzdory mohutné ofenzivě a zdánlivému vojenskému úspěchu v bojích proti Íránu se prezident Donald Trump nyní potýká s politicky výbušným dilematem: bude-li Írán pokračovat v obohacování uranu, hrozí návrat k ozbrojenému konfliktu, který by se mohl proměnit v dlouhodobou a nákladnou eskalaci.
Spojené státy a Izrael během dvanáctidenní války proti Íránu provedly rozsáhlé letecké údery, při nichž americké bombardéry B-2 zasáhly klíčová jaderná zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu. USA nasadily těžké průrazné bomby, které Izrael ve svém arzenálu nemá, a zničily části íránské infrastruktury.
Izrael navíc ovládl vzdušný prostor nad Íránem, zlikvidoval většinu íránské protivzdušné obrany a oslabil jeho skromné letectvo. Írán se zdržel významné odvety proti americké účasti na válce a omezil se jen na symbolické ostřelování americké základny v Kataru, které nezpůsobilo žádné škody.
Přesto příměří vyhlášené 21. června zůstává křehké a rovnováha je velmi nestabilní. Jak upozorňuje Greg Priddy z Centra pro národní zájem, prezident Trump i přes rétoriku o vítězství dobře ví, že bez dohod o íránském jaderném programu je jakýkoliv mír jen dočasný.
Podle uniklé zprávy Agentury obranné rozvědky (DIA), která se dostala do médií 24. června, byla íránská jaderná kapacita po amerických úderech zpomalena maximálně o několik měsíců. Navíc Írán údajně před bombardováním evakuoval většinu svého zásobníku vysoce obohaceného uranu (60 %), což výrazně snížilo dopad útoku.
Zpráva DIA, označená jako „nízká důvěra“, vyvolala pozornost zákonodárců, kteří již v minulosti varovali, že krátká bombardovací kampaň nedokáže íránský jaderný program zcela zastavit. Poslanec Mike Quigley (demokrat z Illinois) řekl listu Washington Post, že byl po léta informován, že útoky nebudou mít dlouhodobý účinek. Trumpova administrativa přitom původně odložila plánovaný brífink pro Kongres.
Administrativa reagovala obraně – izraelská Komise pro atomovou energii, běžně nevystupující v otázkách vojenských škod, vydala nečekané prohlášení, že íránský program byl „vrácen o mnoho let zpět“. Tento krok byl mnohými vnímán jako pokus o manipulaci s veřejným míněním.
Mezitím Írán dává jasně najevo, že hodlá znovu nastartovat své obohacovací zařízení. Pokud se tak stane, USA nebo Izrael budou muset reagovat, zejména pokud by se Írán pokusil přeměnit zásoby 60% uranu na materiál vhodný k výrobě jaderné zbraně.
Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi vyzval k neodkladnému přístupu inspektorů na zasažená místa a k přesnému zúčtování s existujícími zásobami uranu. Dle odborníků by Írán mohl v tajnosti spustit nové centrifugy a během několika měsíců dosáhnout schopnosti vyrobit jadernou hlavici.
Trump se zatím ve veřejných vystoupeních vyjadřuje rozporuplně. Na summitu NATO v Haagu 25. června řekl, že „Írán teď nechce obohacovat vůbec nic“, ale současně připustil možnost dalšího úderu, pokud obohacování obnoví. Rovněž zmínil, že příští týden dojde k jednání s Teheránem, ale dodal, že „není nutné uzavírat žádnou dohodu“.
Realita je však jiná. Íránská vláda zůstává pevně u moci, k žádnému lidovému povstání nedošlo. Navíc stále drží své zásoby 60% uranu, který je jen krok od jaderného materiálu. To jí dává silnou vyjednávací pozici.
Trump nyní čelí zásadnímu rozhodnutí: buď přistoupit na dohodu o omezeném, přísně kontrolovaném obohacování v duchu JCPOA, nebo směřovat k nekonečnému cyklu vojenských úderů. V opačném případě hrozí, že Írán zcela odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) a přesune svůj program do ilegality.
Jedním z řešení by mohla být dočasná dohoda, která by umožnila regionální dohled nad obohacováním uranu, přičemž Írán by musel odevzdat své zásoby vysoce obohaceného uranu. I tato varianta by však vyžadovala značnou diplomatickou obratnost.
Politicky se přitom Trump ocitá na tenkém ledě. Podle průzkumu CNN zjišťuje 56 % Američanů nesouhlas s vojenskými údery proti Íránu, a ani mezi republikány není jednoznačná podpora. Jen 44 % příznivců vyjádřilo „silný souhlas“ s vojenským zásahem, což naznačuje, že i část Trumpovy základny „America First“ nesouhlasí s touto eskalací.
Jak uzavírá Greg Priddy, pokud se prezident Trump nevzdá své tvrdé linie a nedojde ke kompromisu, riskuje, že Íránsko-izraelský konflikt přeroste v trvalou krizi, která bude mít nejen geopolitické, ale i domácí politické následky – zejména s výhledem na kongresové volby 2026 a prezidentské volby v roce 2028.
Mnoho lidí si myslelo, že spor mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou je takové divadelní představení. Ve čtvrtek se Česko dozvědělo pravdu, protože došlo k první veřejné konfrontaci mezi oběma podcasterkami z očí do očí.
Byla to v Miláně jen rozlučka s olympiádou. Až dnes nastoupí legendární rychlobruslařka Martina Sáblíková k poslednímu závodu. Definitivně se s kariérou rozloučí na mistrovství světa ve víceboji v nizozemském Heerenveenu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.