Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Prvním velkým vítězstvím mise byla už samotná frekvence příprav. Administrátor NASA Jared Isaacman po předchozích technických odkladech jasně deklaroval, že agentura musí přestat s každou raketou zacházet jako s „uměleckým dílem“ a začít létat s pravidelností skutečného dopravce. Úspěšný start ukázal, že se NASA dokázala poučit z chyb a zefektivnit své procesy, což je pro budoucí lunární základnu naprosto klíčové.
Samotná raketa SLS (Space Launch System) při startu vygenerovala tah 4 000 tun a doručila posádku na oběžnou dráhu s matematickou přesností. Trajektorie byla natolik dokonalá, že inženýři mohli zrušit dvě ze tří plánovaných korekcí kurzu. Klíčový pětiminutový zážeh, který Orion nasměroval k Měsíci, proběhl podle šéfky programu Artemis Lori Glazeové naprosto bezchybně.
Hlavním účelem Artemis II však nebylo jen testování hardwaru, ale interakce „lidského faktoru“ s palubními systémy. Žádný simulátor nedokáže nahradit reálnou přítomnost lidí, kteří dýchají kysličník uhličitý, potřebují klimatizaci a používají toaletu. Právě zde se objevily drobné provozní komplikace, jako potíže s dávkovačem vody nebo drobné výpadky v heliovém systému, které však posádka dokázala operativně vyřešit.
Z vědeckého hlediska přinesl průlet kolem odvrácené strany Měsíce úchvatné záběry, včetně detailů pánve Orientale, kterou poprvé spatřily lidské oči v plné kráse. I když někteří vědci, jako profesor Chris Lintott z Oxfordu, upozorňují, že umělecká hodnota snímků převažuje nad tou vědeckou (vzhledem k existenci detailních robotických map), pro širokou veřejnost jde o neocenitelný zdroj inspirace.
Nejsilnější moment mise však nebyl technický, ale hluboce lidský. Když astronauti překonali vzdálenostní rekord Apolla 13, Jeremy Hansen ohlásil pojmenování jednoho z jasných kráterů jménem Carroll. Šlo o poctu zesnulé manželce velitele Reida Wisemana. Tento okamžik připomněl světu, že vesmírné programy nepřežívají díky suché matematice, ale díky lidské odvaze, emocím a příběhům, které nás spojují.
Mise však zdaleka nekončí a největší zkouška Orion teprve čeká. Návrat do zemské atmosféry rychlostí 40 000 km/h prověří tepelný štít, jehož poškození při minulé bezpilotní misi Artemis I způsobilo roční odklad celého programu. Právě bezpečný dopad do Pacifiku, plánovaný na 11. dubna, rozhodne o definitivním úspěchu a odkazu této mise.
Pokud návrat proběhne hladce, bude to pro NASA obrovská vzpruha. Ukáže se, že loď je bezpečná a raketa spolehlivá. Přesto experti, jako Simeon Barber z Open University, zůstávají v otázce přistání v roce 2028 opatrní. Podle nich je reálnějším termínem spíše rok 2029 nebo 2030, a to zejména kvůli složitosti vývoje lunárních modulů, které na svůj ostrý test teprve čekají.
Úspěch Artemis II nicméně výrazně posunul misky vah správným směrem. Už se neptáme, zda Orion dokáže letět k Měsíci, ale zda dokáže politická vůle a tempo výroby dalších komponent udržet krok s touto technologickou krasojízdou. Loď svou část úkolu splnila na jedničku.
V době, kdy je svět zmítán konflikty a neklidem, se mise Artemis II stala nečekaným zdrojem optimismu. Podobně jako v 60. letech minulého století nám pohled na Zemi vycházející nad měsíčním horizontem připomněl naši společnou identitu. Není to konec příběhu, ale pouze začátek nové éry, která by nás měla dovést k trvalé přítomnosti člověka na jiném nebeském tělese.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.
Druhé funkční období amerického prezidenta Donalda Trumpa se podle CNN stále výrazněji soustředí na prosazování jeho osobní moci a zájmů. V uplynulém týdnu učinil Bílý dům několik kroků, které kritici označují za zneužívání prezidentského úřadu k vlastnímu prospěchu. Nejvýraznějším z nich bylo rozhodnutí ministerstva spravedlnosti, které na základě urovnání miliardového soudního sporu definitivně a navždy zakázalo daňovému úřadu provádět audity minulých finančních záležitostí prezidenta a jeho rodiny. Tento krok vyvolal značné pobouření, neboť Trumpovi přiznává privilegium, jaké žádný jiný občan Spojených států nemá.
Zavedení amerického zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Jižního Súdánu může podle odborníků a kritiků celou situaci kolem epidemie eboly ještě zhoršit. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí sice plně uznává právo každé suverénní vlády chránit zdraví svých obyvatel, avšak plošná cestovní omezení a uzavírání hranic nepovažuje za správné řešení. Podle této organizace mohou podobná opatření vyvolat strach, poškodit ekonomiku, odradit od transparentnosti, zkomplikovat humanitární operace a nasměrovat pohyb lidí na neoficiální a nemonitorované trasy, což rizika pro veřejné zdraví naopak zvyšuje.