Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Prvním velkým vítězstvím mise byla už samotná frekvence příprav. Administrátor NASA Jared Isaacman po předchozích technických odkladech jasně deklaroval, že agentura musí přestat s každou raketou zacházet jako s „uměleckým dílem“ a začít létat s pravidelností skutečného dopravce. Úspěšný start ukázal, že se NASA dokázala poučit z chyb a zefektivnit své procesy, což je pro budoucí lunární základnu naprosto klíčové.
Samotná raketa SLS (Space Launch System) při startu vygenerovala tah 4 000 tun a doručila posádku na oběžnou dráhu s matematickou přesností. Trajektorie byla natolik dokonalá, že inženýři mohli zrušit dvě ze tří plánovaných korekcí kurzu. Klíčový pětiminutový zážeh, který Orion nasměroval k Měsíci, proběhl podle šéfky programu Artemis Lori Glazeové naprosto bezchybně.
Hlavním účelem Artemis II však nebylo jen testování hardwaru, ale interakce „lidského faktoru“ s palubními systémy. Žádný simulátor nedokáže nahradit reálnou přítomnost lidí, kteří dýchají kysličník uhličitý, potřebují klimatizaci a používají toaletu. Právě zde se objevily drobné provozní komplikace, jako potíže s dávkovačem vody nebo drobné výpadky v heliovém systému, které však posádka dokázala operativně vyřešit.
Z vědeckého hlediska přinesl průlet kolem odvrácené strany Měsíce úchvatné záběry, včetně detailů pánve Orientale, kterou poprvé spatřily lidské oči v plné kráse. I když někteří vědci, jako profesor Chris Lintott z Oxfordu, upozorňují, že umělecká hodnota snímků převažuje nad tou vědeckou (vzhledem k existenci detailních robotických map), pro širokou veřejnost jde o neocenitelný zdroj inspirace.
Nejsilnější moment mise však nebyl technický, ale hluboce lidský. Když astronauti překonali vzdálenostní rekord Apolla 13, Jeremy Hansen ohlásil pojmenování jednoho z jasných kráterů jménem Carroll. Šlo o poctu zesnulé manželce velitele Reida Wisemana. Tento okamžik připomněl světu, že vesmírné programy nepřežívají díky suché matematice, ale díky lidské odvaze, emocím a příběhům, které nás spojují.
Mise však zdaleka nekončí a největší zkouška Orion teprve čeká. Návrat do zemské atmosféry rychlostí 40 000 km/h prověří tepelný štít, jehož poškození při minulé bezpilotní misi Artemis I způsobilo roční odklad celého programu. Právě bezpečný dopad do Pacifiku, plánovaný na 11. dubna, rozhodne o definitivním úspěchu a odkazu této mise.
Pokud návrat proběhne hladce, bude to pro NASA obrovská vzpruha. Ukáže se, že loď je bezpečná a raketa spolehlivá. Přesto experti, jako Simeon Barber z Open University, zůstávají v otázce přistání v roce 2028 opatrní. Podle nich je reálnějším termínem spíše rok 2029 nebo 2030, a to zejména kvůli složitosti vývoje lunárních modulů, které na svůj ostrý test teprve čekají.
Úspěch Artemis II nicméně výrazně posunul misky vah správným směrem. Už se neptáme, zda Orion dokáže letět k Měsíci, ale zda dokáže politická vůle a tempo výroby dalších komponent udržet krok s touto technologickou krasojízdou. Loď svou část úkolu splnila na jedničku.
V době, kdy je svět zmítán konflikty a neklidem, se mise Artemis II stala nečekaným zdrojem optimismu. Podobně jako v 60. letech minulého století nám pohled na Zemi vycházející nad měsíčním horizontem připomněl naši společnou identitu. Není to konec příběhu, ale pouze začátek nové éry, která by nás měla dovést k trvalé přítomnosti člověka na jiném nebeském tělese.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.
Netrpělivě se už od pondělí čekalo, jaká bude reakce Vladimira Klička na nečekanou smrt jeho bývalé partnerky Hayden Panettiere, která rozesmutnila celý svět. Někdejší boxerský šampion se s matkou své dcery rozloučil na sociálních sítích.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.