Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Prvním velkým vítězstvím mise byla už samotná frekvence příprav. Administrátor NASA Jared Isaacman po předchozích technických odkladech jasně deklaroval, že agentura musí přestat s každou raketou zacházet jako s „uměleckým dílem“ a začít létat s pravidelností skutečného dopravce. Úspěšný start ukázal, že se NASA dokázala poučit z chyb a zefektivnit své procesy, což je pro budoucí lunární základnu naprosto klíčové.
Samotná raketa SLS (Space Launch System) při startu vygenerovala tah 4 000 tun a doručila posádku na oběžnou dráhu s matematickou přesností. Trajektorie byla natolik dokonalá, že inženýři mohli zrušit dvě ze tří plánovaných korekcí kurzu. Klíčový pětiminutový zážeh, který Orion nasměroval k Měsíci, proběhl podle šéfky programu Artemis Lori Glazeové naprosto bezchybně.
Hlavním účelem Artemis II však nebylo jen testování hardwaru, ale interakce „lidského faktoru“ s palubními systémy. Žádný simulátor nedokáže nahradit reálnou přítomnost lidí, kteří dýchají kysličník uhličitý, potřebují klimatizaci a používají toaletu. Právě zde se objevily drobné provozní komplikace, jako potíže s dávkovačem vody nebo drobné výpadky v heliovém systému, které však posádka dokázala operativně vyřešit.
Z vědeckého hlediska přinesl průlet kolem odvrácené strany Měsíce úchvatné záběry, včetně detailů pánve Orientale, kterou poprvé spatřily lidské oči v plné kráse. I když někteří vědci, jako profesor Chris Lintott z Oxfordu, upozorňují, že umělecká hodnota snímků převažuje nad tou vědeckou (vzhledem k existenci detailních robotických map), pro širokou veřejnost jde o neocenitelný zdroj inspirace.
Nejsilnější moment mise však nebyl technický, ale hluboce lidský. Když astronauti překonali vzdálenostní rekord Apolla 13, Jeremy Hansen ohlásil pojmenování jednoho z jasných kráterů jménem Carroll. Šlo o poctu zesnulé manželce velitele Reida Wisemana. Tento okamžik připomněl světu, že vesmírné programy nepřežívají díky suché matematice, ale díky lidské odvaze, emocím a příběhům, které nás spojují.
Mise však zdaleka nekončí a největší zkouška Orion teprve čeká. Návrat do zemské atmosféry rychlostí 40 000 km/h prověří tepelný štít, jehož poškození při minulé bezpilotní misi Artemis I způsobilo roční odklad celého programu. Právě bezpečný dopad do Pacifiku, plánovaný na 11. dubna, rozhodne o definitivním úspěchu a odkazu této mise.
Pokud návrat proběhne hladce, bude to pro NASA obrovská vzpruha. Ukáže se, že loď je bezpečná a raketa spolehlivá. Přesto experti, jako Simeon Barber z Open University, zůstávají v otázce přistání v roce 2028 opatrní. Podle nich je reálnějším termínem spíše rok 2029 nebo 2030, a to zejména kvůli složitosti vývoje lunárních modulů, které na svůj ostrý test teprve čekají.
Úspěch Artemis II nicméně výrazně posunul misky vah správným směrem. Už se neptáme, zda Orion dokáže letět k Měsíci, ale zda dokáže politická vůle a tempo výroby dalších komponent udržet krok s touto technologickou krasojízdou. Loď svou část úkolu splnila na jedničku.
V době, kdy je svět zmítán konflikty a neklidem, se mise Artemis II stala nečekaným zdrojem optimismu. Podobně jako v 60. letech minulého století nám pohled na Zemi vycházející nad měsíčním horizontem připomněl naši společnou identitu. Není to konec příběhu, ale pouze začátek nové éry, která by nás měla dovést k trvalé přítomnosti člověka na jiném nebeském tělese.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.