Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Prvním velkým vítězstvím mise byla už samotná frekvence příprav. Administrátor NASA Jared Isaacman po předchozích technických odkladech jasně deklaroval, že agentura musí přestat s každou raketou zacházet jako s „uměleckým dílem“ a začít létat s pravidelností skutečného dopravce. Úspěšný start ukázal, že se NASA dokázala poučit z chyb a zefektivnit své procesy, což je pro budoucí lunární základnu naprosto klíčové.
Samotná raketa SLS (Space Launch System) při startu vygenerovala tah 4 000 tun a doručila posádku na oběžnou dráhu s matematickou přesností. Trajektorie byla natolik dokonalá, že inženýři mohli zrušit dvě ze tří plánovaných korekcí kurzu. Klíčový pětiminutový zážeh, který Orion nasměroval k Měsíci, proběhl podle šéfky programu Artemis Lori Glazeové naprosto bezchybně.
Hlavním účelem Artemis II však nebylo jen testování hardwaru, ale interakce „lidského faktoru“ s palubními systémy. Žádný simulátor nedokáže nahradit reálnou přítomnost lidí, kteří dýchají kysličník uhličitý, potřebují klimatizaci a používají toaletu. Právě zde se objevily drobné provozní komplikace, jako potíže s dávkovačem vody nebo drobné výpadky v heliovém systému, které však posádka dokázala operativně vyřešit.
Z vědeckého hlediska přinesl průlet kolem odvrácené strany Měsíce úchvatné záběry, včetně detailů pánve Orientale, kterou poprvé spatřily lidské oči v plné kráse. I když někteří vědci, jako profesor Chris Lintott z Oxfordu, upozorňují, že umělecká hodnota snímků převažuje nad tou vědeckou (vzhledem k existenci detailních robotických map), pro širokou veřejnost jde o neocenitelný zdroj inspirace.
Nejsilnější moment mise však nebyl technický, ale hluboce lidský. Když astronauti překonali vzdálenostní rekord Apolla 13, Jeremy Hansen ohlásil pojmenování jednoho z jasných kráterů jménem Carroll. Šlo o poctu zesnulé manželce velitele Reida Wisemana. Tento okamžik připomněl světu, že vesmírné programy nepřežívají díky suché matematice, ale díky lidské odvaze, emocím a příběhům, které nás spojují.
Mise však zdaleka nekončí a největší zkouška Orion teprve čeká. Návrat do zemské atmosféry rychlostí 40 000 km/h prověří tepelný štít, jehož poškození při minulé bezpilotní misi Artemis I způsobilo roční odklad celého programu. Právě bezpečný dopad do Pacifiku, plánovaný na 11. dubna, rozhodne o definitivním úspěchu a odkazu této mise.
Pokud návrat proběhne hladce, bude to pro NASA obrovská vzpruha. Ukáže se, že loď je bezpečná a raketa spolehlivá. Přesto experti, jako Simeon Barber z Open University, zůstávají v otázce přistání v roce 2028 opatrní. Podle nich je reálnějším termínem spíše rok 2029 nebo 2030, a to zejména kvůli složitosti vývoje lunárních modulů, které na svůj ostrý test teprve čekají.
Úspěch Artemis II nicméně výrazně posunul misky vah správným směrem. Už se neptáme, zda Orion dokáže letět k Měsíci, ale zda dokáže politická vůle a tempo výroby dalších komponent udržet krok s touto technologickou krasojízdou. Loď svou část úkolu splnila na jedničku.
V době, kdy je svět zmítán konflikty a neklidem, se mise Artemis II stala nečekaným zdrojem optimismu. Podobně jako v 60. letech minulého století nám pohled na Zemi vycházející nad měsíčním horizontem připomněl naši společnou identitu. Není to konec příběhu, ale pouze začátek nové éry, která by nás měla dovést k trvalé přítomnosti člověka na jiném nebeském tělese.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.