Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
V posledních letech se na trhu objevilo několik webových stránek prodávajících ultra-levné zboží, jako jsou Shein, Temu a AliExpress, které zásadně mění online maloobchod. Tento trend je sice částečně vysvětlitelný vysokou inflací, ale hlavním motorem je umělá inteligence (AI), která je jádrem obchodního modelu těchto platforem a pomáhá budovat loajalitu zákazníků. Podle studie BPCE Digital & Payments vzrostl počet platebních karet zaznamenávajících alespoň jednu měsíční transakci na slevových webech mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %.
Dvě z nejpopulárnějších čínských seznamovacích aplikací určených pro gaye, Blued a Finka, zmizely z tamních obchodů s aplikacemi. Tento krok vyvolává obavy z dalšího potlačování práv komunity LGBT, která v zemi čelí rostoucím omezením. K úterý byly obě aplikace nedostupné v obchodech Apple a na několika platformách Android.
Každoroční „cirkus“ klimatických jednání OSN, známý jako COP (Konference smluvních stran), je často terčem kritiky. Vzhledem k tomu, že se delegáti scházejí na COP30 v brazilském Belému, se objevují obvyklé stížnosti: summity jsou příliš byrokratické a nedosahují dostatečného pokroku. Po třech desetiletích ročních konferencí globální emise stále rostou, a kritici tvrdí, že proces selhává.
Itálie učinila historický a v Evropě bezprecedentní krok, když zákonem uznala obezitu za chronické, progresivní a recidivující onemocnění. Zákon byl schválen 9. října 2025 a vstoupil v platnost 25. října. Dosud žádná jiná evropská země nepřijala národní legislativu, která by obezitu uznávala v takovém rozsahu: jako chronický stav se specifickými zárukami prevence, léčby a následné péče v rámci veřejného zdravotnictví.
Mořský biolog Mauricio Hoyos, který se studiu žraloků věnuje přes třicet let, přežil v září v kostarických vodách útok galapážského žraloka , který ho kousl do hlavy. Přestože má Hoyos na tváři a hlavě jizvy, popisuje své uzdravení jako „neuvěřitelné“ a doufá, že se s více než třímetrovou samicí setká znovu. Útok, který se odehrál u Kokosového ostrova, biolog vnímá jako projev normálního chování zvířete, které se cítilo být ohroženo.
V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové připravuje v Bruselu půdu pro zřízení nové koordinační zpravodajské buňky. Tento plán je součástí širšího úsilí o posílení bezpečnostních a zpravodajských funkcí evropské exekutivy.
Klimatičtí aktivisté se v Belému ostře postavili proti lobbistům z průmyslového zemědělství. K protestu došlo v takzvané AgriZone, což je prostor mimo hlavní jednání summitu COP30, který sponzorují korporátní giganti jako Nestlé a Bayer a který je věnovaný zájmům agribusinessu. Aktivisté kritizují rozhodnutí Brazílie umožnit těmto společnostem zřídit si na summitu vlastní prostor.
Tsunami jsou na otevřeném oceánu notoricky obtížně zjistitelné, protože se k pobřeží řítí obrovskou rychlostí. V létě 2025 ale vědci sledovali jednu vlnu téměř v reálném čase. Umožnil jim to nový systém, který funguje na základě detekce vlnění ve vysokých vrstvách atmosféry.
Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.