Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.