Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
V Londýně se schyluje k historickému právnímu kroku, který by mohl Andrewa Mountbatten-Windsora definitivně odstřihnout od královských privilegií. Vláda Spojeného království začala vážně plánovat legislativní proces, jehož cílem je zbavit králova bratra nároku na trůn. Tento záměr nabral na intenzitě po čtvrtečním zatčení bývalého prince, kterého policie vyslýchala kvůli podezření, že ve veřejné funkci zneužil svou moc.
V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).