Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.
Nejsmutnější událostí uplynulého týdne v Česku bylo úmrtí moderátora Patrika Hezuckého, jenž byl přes čtvrtstoletí nerozlučným parťákem Leoše Mareše v ranní show Evropy 2. Všechny proto zajímalo, jak bude vypadat pondělní ranní vysílání zmíněné stanice. Marešův hlas k posluchačům nepromluvil.
Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.