Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí skandálu poté, co podle informací CNN sdílel detailní vojenské plány ohledně operací proti jemenským Húsíjům v soukromé skupině na aplikaci Signal, kterou měl nastavenou na svém osobním telefonu. Do této uzavřené skupiny byli kromě jeho právníka a bratra zařazeni i jeho manželka a další blízcí spojenci.
Kanadské parlamentní volby sice členství v Evropské unii na programu nemají, ale podle aktuálních průzkumů by myšlenka připojení k EU Kanaďany rozhodně zajímala. V době, kdy americký prezident Donald Trump výrazně ochlazuje vztahy se severním sousedem pomocí cel a ostré rétoriky, se část Kanaďanů začíná rozhlížet po nových spojencích – a jejich pohled směřuje právě do Bruselu.
Dva čínští občané, Zhang Renbo (1991) a Wang Guangjun (1998), kteří byli zajati při boji na straně Ruska proti Ukrajině, promluvili v Kyjevě na tiskové konferenci o svých zkušenostech. Tvrdí, že se války účastnili dobrovolně a bez vědomí čínské vlády.
Schopnost udržet rovnováhu je pro naše zdraví klíčová, přesto ji často přehlížíme. Nové studie ale potvrzují, že právě jednoduchý test stání na jedné noze může být nejlepším ukazatelem celkového zdravotního stavu a délky života – a zvládne ho každý doma.
Ačkoliv se často mluví o zranitelnosti pobaltských států, tedy Litvy, Lotyšska a Estonska, zejména vzhledem k jejich geografii a sousedství s Ruskem, vojenský analytik Vladimír Bednár varuje, že skutečně nejvíce ohrožené jsou dnes jiné země. Podle něj by se terčem ruského vlivu či útoku mohly stát především Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.
Vážná nehoda během zdánlivě nevinného rodinného večera se změnila v boj o život. Robert Thompson (25) z okresu Twin Falls v americkém státě Idaho utrpěl na začátku dubna třetí stupeň popálenin na horní části těla. Hrůzné chvíle se odehrály v okamžiku, kdy se svou partnerkou Kimberly Graybeal a jejich dvěma dcerami připravovali oblíbené americké pochoutky – na ohni opečený marshmallow – u táborového ohně na zahradě.
Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Spojené státy zažívají další vlnu masových protestů proti prezidentovi Donaldu Trumpovi, které se šíří napříč padesáti státy. V atmosféře napětí a obav z dalšího posunu k autoritářství mnozí aktivisté obracejí svou pozornost k nečekanému vzoru: České republice. Právě tam se před několika lety podařilo pomocí dlouhodobých protestů a občanského tlaku sesadit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, označovaného jako „český Trump“, píše The Guardian.
Floridská policie oznámila, že po dvou týdnech intenzivního sledování a vyšetřování se podařilo získat zpět čtyři diamantové náušnice v hodnotě téměř 770 000 dolarů (17 milionů korun), které byly odcizeny ze šperkařství Tiffany & Co. Podezřelý muž je totiž během svého zatčení spolkl ve snaze zničit důkazy.
Europoslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek vzbudil pozornost veřejnosti poté, co se na svých sociálních sítích pochlubil jízdou rychlostí 250 km/h ve svém mercedesu. Snímek z palubní desky ukazuje překročení hranice 200 km/h, přičemž některé indicie naznačují, že k jízdě mohlo dojít na dálnici D5 v Česku, kde platí plošné rychlostní omezení. Policie již událost začala prověřovat.
Přestože jejich druhé manželství skončilo rozchodem, Ben Affleck o Jennifer Lopez stále mluví s hlubokou úctou. Na premiéře nového filmu připomněl, že city mezi nimi nezmizely.
Americký viceprezident JD Vance se v sobotu setkal s vatikánským státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem a ministrem zahraničí arcibiskupem Paulem Gallagherem. Podle Vatikánu šlo o „výměnu názorů“ zejména na téma současných mezinárodních konfliktů a migrace. O schůzce vydal Svatý stolec oficiální prohlášení, v němž ocenil závazek americké vlády chránit svobodu náboženství a svědomí. V neděli se pak podle prohlášení setkal s papežem.