Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.