Napětí mezi Spojenými státy a Čínou se dále stupňuje a podle ekonomického analytika George Magnuse se obchodní vztahy těchto dvou světových mocností fakticky nachází ve stavu obchodního embarga. To je situace, která je běžně vykládána jako akt války. Následky budou citelné na obou stranách, přičemž žádný z hlavních hráčů nezůstane nedotčen.
Spojené státy vyvážejí do Číny zboží v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně, přičemž tato čísla nyní podle odhadů prudce klesnou. Ještě hůře je na tom Čína – její vývoz do USA, který dosahuje až 440 miliard dolarů ročně, může během 18 měsíců propadnout až o 75 %, pokud nedojde k dohodě. To by způsobilo vážné otřesy jak americké, tak čínské ekonomice.
USA se mohou dostat do mírné recese už během letošního léta. Spotřebitelská důvěra, investiční výdaje a inflační očekávání začínají vykazovat varovné signály. Růst výnosů z amerických státních dluhopisů a oslabující dolar jen potvrzují rostoucí nervozitu na finančních trzích.
V Číně jsou obavy ještě hmatatelnější. Komunistická strana se již dříve snažila stabilizovat domácí hospodářství, které čelí problémům v realitním sektoru, zadlužení lokálních vlád a deflaci aktiv. Vývoz přitom loni tvořil polovinu růstu čínské ekonomiky. Americká cla tak přicházejí v nejméně vhodný čas.
Obě strany by mohly mít důvod ke zklidnění situace. Prezident Donald Trump a čínský lídr Si Ťin-pching sice dávají najevo odhodlání pokračovat ve střetu, ale zároveň si uvědomují, jaké následky by totální obchodní válka mohla mít. Americká administrativa sice dočasně vyňala některé čínské výrobky – jako smartphony nebo polovodiče – z nejvyšší celní sazby, ale tato výjimka má být jen krátkodobá.
Zatímco USA chtějí vůči Číně prosadit politiku ekonomického odpoutání, nevyužily dosud své nejtvrdší finanční nástroje a kontroly vývozu. Čína naproti tomu uplatňuje strategii soběstačnosti a stále může sáhnout k dalším protiopatřením – například silné devalvaci jüanu nebo tvrdým krokům vůči americkým firmám.
Naděje na částečný průlom přesto zůstává. Čínské ministerstvo obchodu o víkendu oznámilo, že nebude reagovat na další eskalaci ze strany USA. Americká vláda mezitím nabízí 90denní odklad některých celních opatření vůči více než stovce zemí, s cílem vytvořit prostor pro nové obchodní dohody. Signály k jednání přicházejí například z Japonska, Jižní Koreje, Vietnamu, Kambodže nebo Indie.
Zejména tyto asijské země, silně propojené s čínským výrobním řetězcem, nyní stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit přístup na americký trh nebo nadále spolupracovat s Pekingem. USA představují 30 % světového spotřebitelského trhu, což je argument, který nelze ignorovat.
Závažným problémem se stává také tzv. trans-shiping – tedy přeposílání čínského zboží přes třetí země, aby se obešly cla a sankce. Tato praktika se výrazně rozšířila zejména v jihovýchodní Asii a Mexiku. Podle odhadů čtvrtina čínského exportu je takto přesměrována.
Případ britské ocelárny British Steel, vlastněné čínskou skupinou Jingye, ukazuje, jak lze systém obcházet. Díky výrobě v Británii a Francii firma své produkty označuje jako „Made in UK“ a vyhýbá se tak clům při vývozu do EU a USA.
Zatímco Trumpova administrativa jedná chaoticky a často bez jasného plánu, nelze opomíjet, proč obchodní konflikt vůbec vznikl. Hlavní příčinou je obrovský čínský přebytek obchodní bilance, který je výsledkem systémových deformací, státní podpory firem, omezeného přístupu na čínský trh a neférové hospodářské soutěže.
Přestože šance na rychlé urovnání vztahů jsou nízké, nejsou nulové. Dohoda, která by zahrnovala alespoň částečné zmírnění cel a některé symbolické ústupky, zůstává možná. Svět se však mezitím musí připravit na dobu, kdy obchodní linie mezi dvěma největšími ekonomikami světa budou stále více připomínat studenou válku.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
Lucie Bílá se během posledního listopadového víkendu konečně odhodlala a prozradila, jaká polízanice potkala ji a především jejího partnera Radka Filipiho. Svalovec musel náhle podstoupit vážný operační zákrok. Všechno naštěstí dobře dopadlo.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) nařkl končícího ministra zahraničí Jana Lipavského z toho, že na ministerstvu zašantročil jeho fotku ze setkání se současným šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Lipavský to odmítl a vyzval Babiše, aby se omluvil.
Právě dnes začíná letošní advent a do Vánoc nezbývá ani měsíc. Meteorologové se proto rozhodli lidem nastínit, jak velká je pravděpodobnost, že právě tam, kde žijí, budou svátky bílé, tedy se sněhovou pokrývkou.
Zúčtování s bývalým princem Andrewem nabírá ve Velké Británii na obrátkách. Zástupci města v severoirském hrabství Antrim rozhodli o přejmenování ulice, která nesla princovo jméno téměř 40 let. Upozornila na to BBC.
Karla Šípa všichni známe zejména jako televizního baviče a moderátora. Pokud ho máte rádi, možná vás jen několik týdnů před Vánocemi potěší informace, že napsal další knížku. Tentokrát je jiná, jak zdůrazňuje on sám.
Venezuela reagovala na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil vzdušný prostor nad jihoamerickou zemí za zcela uzavřený. Ministerstvo zahraničí označilo jeho slova za další extravagantní, nelegální a neospravedlnitelnou agresi proti venezuelskému lidu, uvedla BBC.
Ivana Gottová udělala letos velké rozhodnutí, když ukončila projekt muzea v manželově vile na pražské Bertramce. Komentovala to pouze jednou, pak se stáhla do ústraní. Dala tak prostor mnoha spekulacím. Nyní promluvil rodinný přítel Gottových a nabídl pohled do duše vdovy.
Motoristé trvají na vládním angažmá poslance Filipa Turka, který by se podle posledního návrhu měl nakonec stát ministrem životního prostředí. Předseda strany Petr Macinka v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova řekl, že neexistují důvody, které by bránily jmenování Turka do funkce.
Miloš Zeman v listopadu plnil stránky médií, protože ležel v jedné z pražských nemocnic. Dokonce se podrobil operaci. Nyní vyšlo najevo, že není jediným členem rodiny, který se potýká se zdravotními problémy.