Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
V České republice však svůj otisk přesto má. Působí zde totiž hned několik firem, které momentálně pátý nejbohatší člověk planety vlastní.
Tedy: vlastní je právě Berkshire Hathaway, jejímž je Buffett ovšem suverénně největším akcionářem. Akcie někdejší problémové textilky, z níž Buffett od roku 1965 postupně, ale dravě učinil široce rozkročený konglomerát, se dělí na ty třídy A, a na ty třídy B. Buffett společnost Berkshire ovládá skrze vlastnictví zejména akcií třídy A. Fakticky – z hlediska dispozice hlasovacím právem – kontroluje přes 31 procent společnosti, i když tolik jejích akcií nevlastní. Jenže akcie třidy A představují sedmkrát více hlasů v přepočtu na akcii než podřadnější akcie třídy B, zavedené až roku 1996.
...zejména díky rozsáhlému vlastnictví akcií Berkshire Hathaway třídy A.
Mimochodem, druhým největším akcionářem Berkshire je z hlediska dispozice hlasovacími právy Buffettova dcera, Susan Alice Buffettová. Její vlastnictví sestává zejména z dispozice akciemi třídy B, takže fakticky disponuje 0,1 procenta hlasovacích práv. To i přesto, že největší institucionální akcionář Berkshire, americká společnost Vanguard, vlastní hned zhruba 11 procent akcií třídy B (pět největších držitelů akcií třídy B v tabulce níže). Jenže prakticky celý tento podíl roztříštěně spoluvlastní investoři fondů Vanguard. Těch je tolik, že Susan Alice Buffettová zůstává i tak druhým největším spoluvlastníkem Berkshire, bereme-li tedy v potaz pouze konkrétní jednotlivce.
Mezi největšími držiteli akcií Berkshire Hathaway třídy B Buffett nefiguruje.
Její otec uskutečnil první investici mimo USA až roku 2006, tedy po více než čtyřiceti letech v čele Berkshire. Což ostatně pomáhá vysvětlit, proč do Evropy, ani jinam do světa příliš často necestuje.
Onoho roku 2006 pořídil izraelskou nástrojářskou firmu Iscar, včetně její české dcery. Iscar Česká republika, jež sídlí v Plzni, dodává řezné nástroje pro třískové obrábění kovů.
Vedle Plzně má Buffett svůj český otisk i v Českém Krumlově. Působí tam totiž výrobce obrazových rámů a lišt Lira, jenž spadá pod křídla americké firmy Larson-Juhl, kterou Buffett pořídil roku 2002.
Tím však Buffettova stopa v Česku nekončí. Poblíž brněnského letiště Tuřany si před čtyřmi lety pronajal 12 tisíc metrů čtverečních výrobních a kancelářských ploch americký podnik Marmon Foodservice. Chicagského výrobce chladících systémů pro gastronomii, jenž se zaměřuje třeba i na produkci chladičů pro čepování piva, ovládá Buffettova Berkshire kompletně od roku 2013.
I „české ručičky“ tak pomáhají Buffettovi rozhojňovat jeho kolosální majetek. Ostatně v době vzniku České republiky roku 1993 se jedna akcie Buffettovy Berkshire Hathaway prodávala v přepočtu za méně než 500 tisíc korun. Dnes lze takovou akcii – třídy A – pořídit za 17,8 milionu korun. Za dobu existence Česka tak v korunách zhodnocuje průměrně o 12,3 procenta ročně.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.