Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
V České republice však svůj otisk přesto má. Působí zde totiž hned několik firem, které momentálně pátý nejbohatší člověk planety vlastní.
Tedy: vlastní je právě Berkshire Hathaway, jejímž je Buffett ovšem suverénně největším akcionářem. Akcie někdejší problémové textilky, z níž Buffett od roku 1965 postupně, ale dravě učinil široce rozkročený konglomerát, se dělí na ty třídy A, a na ty třídy B. Buffett společnost Berkshire ovládá skrze vlastnictví zejména akcií třídy A. Fakticky – z hlediska dispozice hlasovacím právem – kontroluje přes 31 procent společnosti, i když tolik jejích akcií nevlastní. Jenže akcie třidy A představují sedmkrát více hlasů v přepočtu na akcii než podřadnější akcie třídy B, zavedené až roku 1996.
...zejména díky rozsáhlému vlastnictví akcií Berkshire Hathaway třídy A.
Mimochodem, druhým největším akcionářem Berkshire je z hlediska dispozice hlasovacími právy Buffettova dcera, Susan Alice Buffettová. Její vlastnictví sestává zejména z dispozice akciemi třídy B, takže fakticky disponuje 0,1 procenta hlasovacích práv. To i přesto, že největší institucionální akcionář Berkshire, americká společnost Vanguard, vlastní hned zhruba 11 procent akcií třídy B (pět největších držitelů akcií třídy B v tabulce níže). Jenže prakticky celý tento podíl roztříštěně spoluvlastní investoři fondů Vanguard. Těch je tolik, že Susan Alice Buffettová zůstává i tak druhým největším spoluvlastníkem Berkshire, bereme-li tedy v potaz pouze konkrétní jednotlivce.
Mezi největšími držiteli akcií Berkshire Hathaway třídy B Buffett nefiguruje.
Její otec uskutečnil první investici mimo USA až roku 2006, tedy po více než čtyřiceti letech v čele Berkshire. Což ostatně pomáhá vysvětlit, proč do Evropy, ani jinam do světa příliš často necestuje.
Onoho roku 2006 pořídil izraelskou nástrojářskou firmu Iscar, včetně její české dcery. Iscar Česká republika, jež sídlí v Plzni, dodává řezné nástroje pro třískové obrábění kovů.
Vedle Plzně má Buffett svůj český otisk i v Českém Krumlově. Působí tam totiž výrobce obrazových rámů a lišt Lira, jenž spadá pod křídla americké firmy Larson-Juhl, kterou Buffett pořídil roku 2002.
Tím však Buffettova stopa v Česku nekončí. Poblíž brněnského letiště Tuřany si před čtyřmi lety pronajal 12 tisíc metrů čtverečních výrobních a kancelářských ploch americký podnik Marmon Foodservice. Chicagského výrobce chladících systémů pro gastronomii, jenž se zaměřuje třeba i na produkci chladičů pro čepování piva, ovládá Buffettova Berkshire kompletně od roku 2013.
I „české ručičky“ tak pomáhají Buffettovi rozhojňovat jeho kolosální majetek. Ostatně v době vzniku České republiky roku 1993 se jedna akcie Buffettovy Berkshire Hathaway prodávala v přepočtu za méně než 500 tisíc korun. Dnes lze takovou akcii – třídy A – pořídit za 17,8 milionu korun. Za dobu existence Česka tak v korunách zhodnocuje průměrně o 12,3 procenta ročně.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.