Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil.
V České republice však svůj otisk přesto má. Působí zde totiž hned několik firem, které momentálně pátý nejbohatší člověk planety vlastní.
Tedy: vlastní je právě Berkshire Hathaway, jejímž je Buffett ovšem suverénně největším akcionářem. Akcie někdejší problémové textilky, z níž Buffett od roku 1965 postupně, ale dravě učinil široce rozkročený konglomerát, se dělí na ty třídy A, a na ty třídy B. Buffett společnost Berkshire ovládá skrze vlastnictví zejména akcií třídy A. Fakticky – z hlediska dispozice hlasovacím právem – kontroluje přes 31 procent společnosti, i když tolik jejích akcií nevlastní. Jenže akcie třidy A představují sedmkrát více hlasů v přepočtu na akcii než podřadnější akcie třídy B, zavedené až roku 1996.
...zejména díky rozsáhlému vlastnictví akcií Berkshire Hathaway třídy A.
Mimochodem, druhým největším akcionářem Berkshire je z hlediska dispozice hlasovacími právy Buffettova dcera, Susan Alice Buffettová. Její vlastnictví sestává zejména z dispozice akciemi třídy B, takže fakticky disponuje 0,1 procenta hlasovacích práv. To i přesto, že největší institucionální akcionář Berkshire, americká společnost Vanguard, vlastní hned zhruba 11 procent akcií třídy B (pět největších držitelů akcií třídy B v tabulce níže). Jenže prakticky celý tento podíl roztříštěně spoluvlastní investoři fondů Vanguard. Těch je tolik, že Susan Alice Buffettová zůstává i tak druhým největším spoluvlastníkem Berkshire, bereme-li tedy v potaz pouze konkrétní jednotlivce.
Mezi největšími držiteli akcií Berkshire Hathaway třídy B Buffett nefiguruje.
Její otec uskutečnil první investici mimo USA až roku 2006, tedy po více než čtyřiceti letech v čele Berkshire. Což ostatně pomáhá vysvětlit, proč do Evropy, ani jinam do světa příliš často necestuje.
Onoho roku 2006 pořídil izraelskou nástrojářskou firmu Iscar, včetně její české dcery. Iscar Česká republika, jež sídlí v Plzni, dodává řezné nástroje pro třískové obrábění kovů.
Vedle Plzně má Buffett svůj český otisk i v Českém Krumlově. Působí tam totiž výrobce obrazových rámů a lišt Lira, jenž spadá pod křídla americké firmy Larson-Juhl, kterou Buffett pořídil roku 2002.
Tím však Buffettova stopa v Česku nekončí. Poblíž brněnského letiště Tuřany si před čtyřmi lety pronajal 12 tisíc metrů čtverečních výrobních a kancelářských ploch americký podnik Marmon Foodservice. Chicagského výrobce chladících systémů pro gastronomii, jenž se zaměřuje třeba i na produkci chladičů pro čepování piva, ovládá Buffettova Berkshire kompletně od roku 2013.
I „české ručičky“ tak pomáhají Buffettovi rozhojňovat jeho kolosální majetek. Ostatně v době vzniku České republiky roku 1993 se jedna akcie Buffettovy Berkshire Hathaway prodávala v přepočtu za méně než 500 tisíc korun. Dnes lze takovou akcii – třídy A – pořídit za 17,8 milionu korun. Za dobu existence Česka tak v korunách zhodnocuje průměrně o 12,3 procenta ročně.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.