Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v této souvislosti uvedl, že Rusko je nyní slabší právě proto, že Ukrajina dokázala rozvinout své kapacity pro tyto hluboké údery. Podle dvou ukrajinských představitelů je nyní klíčové vystavit prezidenta Vladimira Putina maximálnímu tlaku dříve, než Rusko ukrajinské technologie zkopíruje pro vlastní odvetné útoky.
Čas hraje pro Ukrajinu zásadní roli, neboť během zimních měsíců země kvůli masivním ruským útokům na rozvodné sítě a ústřední vytápění v mrazech dosahujících v některých oblastech až minus 30 stupňů Celsia značně trpí. Podle ukrajinských představitelů by současná převaha na bojišti mohla rovněž ovlivnit podmínky případných mírových rozhovorů vedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil ochotu zmrazit konflikt na současné linii dotyku, Putin požaduje postoupení území, která jeho síly plně nekontrolují. Kyjev se obává, že jakákoli mírová iniciativa by mohla vyústit v tlak na ústupky ze strany Ukrajiny namísto tlaku na Moskvu, aby boje zastavila. Podle Tsahkny musí být přístup k Rusku postaven výhradně na pozici síly bez kompromisů, přičemž poznamenal, že Putin stále jedná racionálně a v jeho okolí už nikdo nemluví o vítězství, nýbrž o tom, co s nimi po válce bude.
Úspěch ukrajinské strategie nejvýrazněji ilustrují energetické potíže Ruska. Ukrajinské drony minulý týden zasáhly rafinérii v Omsku, která se nachází více než 2 500 kilometrů od frontové linie a zpracovává přibližně 10 procent ruské produkce rafinované ropy, přičemž útok podle ukrajinského generálního štábu poškodil primární zpracovatelskou jednotku. Minulou středu Kyjev zasáhl také rafinérie v Tatarstánu a v Saratovské a Voroněžské oblasti a v neděli ukrajinský dron zasáhl tanker vjíždějící do průplavu mezi Azovským a Černým mořem.
Intenzivní jarní a letní údery na provozy produkující benzín, naftu a letecké palivo vedly k nedostatku pohonných hmot, který nyní hlásí téměř všechny ruské regiony. Krize je nejvážnější na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly prodej paliv, což těžce zasáhlo letní turistický ruch. Pro Kyjev je poloostrov důležitý symbolicky i vojensky, neboť narušení tamních dodávek komplikuje ruskou logistiku a podkopává obraz kontroly, který Moskva buduje od anexe v roce 2014.
Útok na Omsk ukázal technologický pokrok Kyjeva, který k operaci využil nové drony FP-1 od ukrajinské firmy Fire Point s doletem až 2 700 kilometrů. Cílem kampaně je zvýšit finanční i politické náklady války pro Kreml, aby byla pro běžné Rusy viditelnější a pro Putina hůře udržitelná bez domácích následků. Podporu Ukrajině vyjadřují také unijní diplomaté, kteří volají po rychlých dodávkách všeho potřebného, přičemž francouzský prezident Emmanuel Macron pořádá v Paříži setkání Koalice ochotných, od něhož si Kyjev slibuje zrychlení dodávek zbraní a protivzdušné obrany.
Rostoucí ukrajinské sebevědomí se projevilo i na severní hranici, kde Zelenskyj dal běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi týdenní ultimátum na odstranění retranslačních zařízení využívaných ruskou armádou k útokům, kterému Lukašenko před vypršením lhůty vyhověl. Podle bývalého běloruského diplomata Uladzimira Astapenky je zřejmé, že Lukašenko ztrácí důvěru v ruskou ochranu a odmítá se do invaze zapojit přímo, protože běloruská společnost je většinově proti válce.
Ukrajinská výhoda však zůstává křehká, neboť ruská válečná ekonomika produkuje stále více dronů a reaguje na ukrajinské inovace. Ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov upozornil, že k udržení dynamiky jsou zapotřebí miliardy eur na financování nových cyklů vojenských inovací dříve, než se jim Rusko přizpůsobí, což by zemi poskytlo dalších šest měsíců náskoku.
Ministři obrany devíti evropských zemí proto vyzvali unijní představitele k rychlejšímu schvalování plánovaných výdajů z finanční podpory EU. Ministr hospodářství Oleksij Sobolev doplnil, že ukrajinský náskok pramení z nutnosti přežít. Ukrajina má však slabinu v oblasti protivzdušné obrany, kdy Zelenskyj na summitu NATO v Ankaře varoval před nedostatkem prostředků k zastavování ruských balistických raket.
Ukrajinské úsilí o decentralizaci energetického systému pomocí lokálních generátorů, obnovitelných zdrojů a záložních kapacit, které řídí administrátor UNDP Alexander De Croo, nebude dokončeno před říjnovým poklesem teplot. Kyjev vnímá jako příležitost také vnitroruské politické okno před zářijovými parlamentními volbami, před nimiž Putin pravděpodobně nepřistoupí k politicky riskantní masové mobilizaci, aby doplnil těžké ztráty na bojišti.
Krátkodobým cílem Ukrajiny je omezit schopnost Ruska útočit na její síť, zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a vstoupit do diplomatických jednání s Trumpovou administrativou z pozice síly. Tento postup se zdá být úspěšný, což dokládá i změna tónu Donalda Trumpa na summitu NATO. Trump ocenil zlepšení vzájemných vztahů se Zelenským a uvedl, že s ním bude jednat o udělení licence na výrobu systémů Patriot přímo na Ukrajině, což evropští diplomaté přičítají skutečnosti, že Trump rád podporuje ty, kteří na bojišti vítězí.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.