Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna v této souvislosti uvedl, že Rusko je nyní slabší právě proto, že Ukrajina dokázala rozvinout své kapacity pro tyto hluboké údery. Podle dvou ukrajinských představitelů je nyní klíčové vystavit prezidenta Vladimira Putina maximálnímu tlaku dříve, než Rusko ukrajinské technologie zkopíruje pro vlastní odvetné útoky.
Čas hraje pro Ukrajinu zásadní roli, neboť během zimních měsíců země kvůli masivním ruským útokům na rozvodné sítě a ústřední vytápění v mrazech dosahujících v některých oblastech až minus 30 stupňů Celsia značně trpí. Podle ukrajinských představitelů by současná převaha na bojišti mohla rovněž ovlivnit podmínky případných mírových rozhovorů vedených americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zatímco prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil ochotu zmrazit konflikt na současné linii dotyku, Putin požaduje postoupení území, která jeho síly plně nekontrolují. Kyjev se obává, že jakákoli mírová iniciativa by mohla vyústit v tlak na ústupky ze strany Ukrajiny namísto tlaku na Moskvu, aby boje zastavila. Podle Tsahkny musí být přístup k Rusku postaven výhradně na pozici síly bez kompromisů, přičemž poznamenal, že Putin stále jedná racionálně a v jeho okolí už nikdo nemluví o vítězství, nýbrž o tom, co s nimi po válce bude.
Úspěch ukrajinské strategie nejvýrazněji ilustrují energetické potíže Ruska. Ukrajinské drony minulý týden zasáhly rafinérii v Omsku, která se nachází více než 2 500 kilometrů od frontové linie a zpracovává přibližně 10 procent ruské produkce rafinované ropy, přičemž útok podle ukrajinského generálního štábu poškodil primární zpracovatelskou jednotku. Minulou středu Kyjev zasáhl také rafinérie v Tatarstánu a v Saratovské a Voroněžské oblasti a v neděli ukrajinský dron zasáhl tanker vjíždějící do průplavu mezi Azovským a Černým mořem.
Intenzivní jarní a letní údery na provozy produkující benzín, naftu a letecké palivo vedly k nedostatku pohonných hmot, který nyní hlásí téměř všechny ruské regiony. Krize je nejvážnější na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly prodej paliv, což těžce zasáhlo letní turistický ruch. Pro Kyjev je poloostrov důležitý symbolicky i vojensky, neboť narušení tamních dodávek komplikuje ruskou logistiku a podkopává obraz kontroly, který Moskva buduje od anexe v roce 2014.
Útok na Omsk ukázal technologický pokrok Kyjeva, který k operaci využil nové drony FP-1 od ukrajinské firmy Fire Point s doletem až 2 700 kilometrů. Cílem kampaně je zvýšit finanční i politické náklady války pro Kreml, aby byla pro běžné Rusy viditelnější a pro Putina hůře udržitelná bez domácích následků. Podporu Ukrajině vyjadřují také unijní diplomaté, kteří volají po rychlých dodávkách všeho potřebného, přičemž francouzský prezident Emmanuel Macron pořádá v Paříži setkání Koalice ochotných, od něhož si Kyjev slibuje zrychlení dodávek zbraní a protivzdušné obrany.
Rostoucí ukrajinské sebevědomí se projevilo i na severní hranici, kde Zelenskyj dal běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi týdenní ultimátum na odstranění retranslačních zařízení využívaných ruskou armádou k útokům, kterému Lukašenko před vypršením lhůty vyhověl. Podle bývalého běloruského diplomata Uladzimira Astapenky je zřejmé, že Lukašenko ztrácí důvěru v ruskou ochranu a odmítá se do invaze zapojit přímo, protože běloruská společnost je většinově proti válce.
Ukrajinská výhoda však zůstává křehká, neboť ruská válečná ekonomika produkuje stále více dronů a reaguje na ukrajinské inovace. Ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov upozornil, že k udržení dynamiky jsou zapotřebí miliardy eur na financování nových cyklů vojenských inovací dříve, než se jim Rusko přizpůsobí, což by zemi poskytlo dalších šest měsíců náskoku.
Ministři obrany devíti evropských zemí proto vyzvali unijní představitele k rychlejšímu schvalování plánovaných výdajů z finanční podpory EU. Ministr hospodářství Oleksij Sobolev doplnil, že ukrajinský náskok pramení z nutnosti přežít. Ukrajina má však slabinu v oblasti protivzdušné obrany, kdy Zelenskyj na summitu NATO v Ankaře varoval před nedostatkem prostředků k zastavování ruských balistických raket.
Ukrajinské úsilí o decentralizaci energetického systému pomocí lokálních generátorů, obnovitelných zdrojů a záložních kapacit, které řídí administrátor UNDP Alexander De Croo, nebude dokončeno před říjnovým poklesem teplot. Kyjev vnímá jako příležitost také vnitroruské politické okno před zářijovými parlamentními volbami, před nimiž Putin pravděpodobně nepřistoupí k politicky riskantní masové mobilizaci, aby doplnil těžké ztráty na bojišti.
Krátkodobým cílem Ukrajiny je omezit schopnost Ruska útočit na její síť, zvýšit tlak na ruskou ekonomiku a vstoupit do diplomatických jednání s Trumpovou administrativou z pozice síly. Tento postup se zdá být úspěšný, což dokládá i změna tónu Donalda Trumpa na summitu NATO. Trump ocenil zlepšení vzájemných vztahů se Zelenským a uvedl, že s ním bude jednat o udělení licence na výrobu systémů Patriot přímo na Ukrajině, což evropští diplomaté přičítají skutečnosti, že Trump rád podporuje ty, kteří na bojišti vítězí.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.
Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.
Americký kongresman Ro Khanna obvinil izraelskou vládu a armádu ze lži ohledně incidentu na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde ho podle jeho slov zadrželi ozbrojení osadníci a izraelští vojáci. Demokratický politik z Kalifornie zveřejnil na sociálních sítích videozáznam, na němž izraelští osadníci a vojáci ve středu zablokovali jeho konvoj v oblasti jižních Hebronských vrchů nedaleko vesnice Zanuta. Podle organizace Amnesty International v této lokalitě probíhá státem podporovaná kampaň etnických čistek, při níž jsou Palestinci vyháněni ze svých domovů.
Tropických hodnot dosáhnou nejvyšší teploty během nadcházejícího týdne. Připravit se ale máme i na bouřky, jejichž síla ještě není zcela známá. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ostuda. Tak premiér Andrej Babiš (ANO) komentoval vystoupení prezidenta Petra Pavla, jehož si tam nepřál, na letošním summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Předseda vláda neváhal s použitím slov jako "trapné" a "neuvěřitelné".
Překvapivý byl svým způsobem poslední útok medvěda, ke kterému došlo u sousedů na Slovensku. Zvíře totiž neváhalo vstoupit do obce, kde zaútočilo na člověka, jenž naštěstí neutrpěl vážná zranění. O události informoval zpravodajský web televize JOJ.
Spojené státy americké se vzpamatovávají z naprosto nečekané zprávy o úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o opravdového amerického patriota.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.