Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Cílem těchto útoků byla pravděpodobně strategicky významná základna Incirlik na jihu země, kde jsou umístěny americké jaderné zbraně a logistické zázemí pro operace na Blízkém východě. Přestože Ankara dává jasně najevo, že se do konfliktu nechce zapojit, íránské provokace nebezpečně testují její trpělivost.
Íránské útoky na turecké území jsou pravděpodobně důsledkem rozkladu velení v Teheránu. Zatímco prezident Masúd Pezeškiján se za údery na sousední země omluvil, radikální křídla v rámci Revolučních gard (IRGC) prosazují taktiku rozšiřování konfliktu a zvyšování nákladů pro západní spojence. Turecko se přitom od počátku snažilo vystupovat jako prostředník a dodnes odmítá poskytnout svůj vzdušný prostor pro ofenzivní operace USA proti íránskému režimu. Opakované raketové útoky však tuto zdrženlivou pozici podkopávají a mohou vést k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně NATO.
Podle expertů existuje několik scénářů, které by mohly vyvolat přímou vojenskou reakci Ankary. Prvním je úspěšný zásah turecké vojenské základny nebo civilní oblasti íránskou raketou, což by Erdogana donutilo k odvetným úderům na odpalovací zařízení. Druhým rizikem je stupňující se tlak spojenců, zejména poté, co Írán a Hizballáh začaly ohrožovat strategické partnery Turecka v Ázerbájdžánu a na Kypru. Turecko již na Kypr vyslalo šest stíhaček F-16, oficiálně kvůli ochraně tamní turecké komunity, což jen zvyšuje napětí v regionu.
Třetím a velmi citlivým bodem je kurdská otázka. Objevují se zprávy o americko-izraelských operacích zaměřených na vyzbrojování íránských Kurdů k povstání proti režimu. Mezi těmito skupinami figuruje i PJAK, což je íránská větev organizace PKK, kterou Turecko považuje za teroristickou hrozbu. Pokud by kurdští rebelové zahájili boj za autonomii podél jihovýchodní hranice Turecka, Ankara by pravděpodobně reagovala přeshraniční vojenskou operací, aby zabránila vzniku nestabilní zóny pod kurdskou kontrolou.
Z geopolitického hlediska Turecko balancuje mezi protichůdnými zájmy. Erdoganovi vyhovuje oslabený Írán, jehož sítě spojenců zaměstnávají Izrael, ale nepřeje si jeho pád a nahrazení prozápadní demokratickou vládou, která by se stala mocným regionálním konkurentem. Ideálním výsledkem je pro Ankaru stav, kdy Írán zůstane pod tlakem, Izrael bude mít omezený vliv a Turecko se stane ústřední mocností regionu.
Domácí politická situace však Erdoganovy možnosti značně omezuje. Turecko čekají za necelé dva roky prezidentské volby, které budou prvními v post-erdoganovské éře. Prezidentova popularita klesá, zejména po kontroverzním zatčení opozičního lídra Ekrema Imamoglua, a opoziční strana CHP již nyní varuje před vojenským dobrodružstvím v Íránu. Jakákoli vojenská eskalace by tak pro Erdogana musela mít jasně definovaný cíl a omezený rozsah, aby neodradila voliče a neohrozila plánované předání moci jeho synovi Bilalovi.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.