Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Cílem těchto útoků byla pravděpodobně strategicky významná základna Incirlik na jihu země, kde jsou umístěny americké jaderné zbraně a logistické zázemí pro operace na Blízkém východě. Přestože Ankara dává jasně najevo, že se do konfliktu nechce zapojit, íránské provokace nebezpečně testují její trpělivost.
Íránské útoky na turecké území jsou pravděpodobně důsledkem rozkladu velení v Teheránu. Zatímco prezident Masúd Pezeškiján se za údery na sousední země omluvil, radikální křídla v rámci Revolučních gard (IRGC) prosazují taktiku rozšiřování konfliktu a zvyšování nákladů pro západní spojence. Turecko se přitom od počátku snažilo vystupovat jako prostředník a dodnes odmítá poskytnout svůj vzdušný prostor pro ofenzivní operace USA proti íránskému režimu. Opakované raketové útoky však tuto zdrženlivou pozici podkopávají a mohou vést k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně NATO.
Podle expertů existuje několik scénářů, které by mohly vyvolat přímou vojenskou reakci Ankary. Prvním je úspěšný zásah turecké vojenské základny nebo civilní oblasti íránskou raketou, což by Erdogana donutilo k odvetným úderům na odpalovací zařízení. Druhým rizikem je stupňující se tlak spojenců, zejména poté, co Írán a Hizballáh začaly ohrožovat strategické partnery Turecka v Ázerbájdžánu a na Kypru. Turecko již na Kypr vyslalo šest stíhaček F-16, oficiálně kvůli ochraně tamní turecké komunity, což jen zvyšuje napětí v regionu.
Třetím a velmi citlivým bodem je kurdská otázka. Objevují se zprávy o americko-izraelských operacích zaměřených na vyzbrojování íránských Kurdů k povstání proti režimu. Mezi těmito skupinami figuruje i PJAK, což je íránská větev organizace PKK, kterou Turecko považuje za teroristickou hrozbu. Pokud by kurdští rebelové zahájili boj za autonomii podél jihovýchodní hranice Turecka, Ankara by pravděpodobně reagovala přeshraniční vojenskou operací, aby zabránila vzniku nestabilní zóny pod kurdskou kontrolou.
Z geopolitického hlediska Turecko balancuje mezi protichůdnými zájmy. Erdoganovi vyhovuje oslabený Írán, jehož sítě spojenců zaměstnávají Izrael, ale nepřeje si jeho pád a nahrazení prozápadní demokratickou vládou, která by se stala mocným regionálním konkurentem. Ideálním výsledkem je pro Ankaru stav, kdy Írán zůstane pod tlakem, Izrael bude mít omezený vliv a Turecko se stane ústřední mocností regionu.
Domácí politická situace však Erdoganovy možnosti značně omezuje. Turecko čekají za necelé dva roky prezidentské volby, které budou prvními v post-erdoganovské éře. Prezidentova popularita klesá, zejména po kontroverzním zatčení opozičního lídra Ekrema Imamoglua, a opoziční strana CHP již nyní varuje před vojenským dobrodružstvím v Íránu. Jakákoli vojenská eskalace by tak pro Erdogana musela mít jasně definovaný cíl a omezený rozsah, aby neodradila voliče a neohrozila plánované předání moci jeho synovi Bilalovi.
Uteklo 60 dní od začátku války s Íránem, takže americký prezident Donald Trump by se měl obrátit na Kongres a požádat o povolení pokračovat ve vojenských operacích. To se ale nestalo a zřejmě ani nestane. Podle Trumpa a jeho spolupracovníků se totiž boje ukončily příměřím.
Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.