Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Cílem těchto útoků byla pravděpodobně strategicky významná základna Incirlik na jihu země, kde jsou umístěny americké jaderné zbraně a logistické zázemí pro operace na Blízkém východě. Přestože Ankara dává jasně najevo, že se do konfliktu nechce zapojit, íránské provokace nebezpečně testují její trpělivost.
Íránské útoky na turecké území jsou pravděpodobně důsledkem rozkladu velení v Teheránu. Zatímco prezident Masúd Pezeškiján se za údery na sousední země omluvil, radikální křídla v rámci Revolučních gard (IRGC) prosazují taktiku rozšiřování konfliktu a zvyšování nákladů pro západní spojence. Turecko se přitom od počátku snažilo vystupovat jako prostředník a dodnes odmítá poskytnout svůj vzdušný prostor pro ofenzivní operace USA proti íránskému režimu. Opakované raketové útoky však tuto zdrženlivou pozici podkopávají a mohou vést k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně NATO.
Podle expertů existuje několik scénářů, které by mohly vyvolat přímou vojenskou reakci Ankary. Prvním je úspěšný zásah turecké vojenské základny nebo civilní oblasti íránskou raketou, což by Erdogana donutilo k odvetným úderům na odpalovací zařízení. Druhým rizikem je stupňující se tlak spojenců, zejména poté, co Írán a Hizballáh začaly ohrožovat strategické partnery Turecka v Ázerbájdžánu a na Kypru. Turecko již na Kypr vyslalo šest stíhaček F-16, oficiálně kvůli ochraně tamní turecké komunity, což jen zvyšuje napětí v regionu.
Třetím a velmi citlivým bodem je kurdská otázka. Objevují se zprávy o americko-izraelských operacích zaměřených na vyzbrojování íránských Kurdů k povstání proti režimu. Mezi těmito skupinami figuruje i PJAK, což je íránská větev organizace PKK, kterou Turecko považuje za teroristickou hrozbu. Pokud by kurdští rebelové zahájili boj za autonomii podél jihovýchodní hranice Turecka, Ankara by pravděpodobně reagovala přeshraniční vojenskou operací, aby zabránila vzniku nestabilní zóny pod kurdskou kontrolou.
Z geopolitického hlediska Turecko balancuje mezi protichůdnými zájmy. Erdoganovi vyhovuje oslabený Írán, jehož sítě spojenců zaměstnávají Izrael, ale nepřeje si jeho pád a nahrazení prozápadní demokratickou vládou, která by se stala mocným regionálním konkurentem. Ideálním výsledkem je pro Ankaru stav, kdy Írán zůstane pod tlakem, Izrael bude mít omezený vliv a Turecko se stane ústřední mocností regionu.
Domácí politická situace však Erdoganovy možnosti značně omezuje. Turecko čekají za necelé dva roky prezidentské volby, které budou prvními v post-erdoganovské éře. Prezidentova popularita klesá, zejména po kontroverzním zatčení opozičního lídra Ekrema Imamoglua, a opoziční strana CHP již nyní varuje před vojenským dobrodružstvím v Íránu. Jakákoli vojenská eskalace by tak pro Erdogana musela mít jasně definovaný cíl a omezený rozsah, aby neodradila voliče a neohrozila plánované předání moci jeho synovi Bilalovi.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.