Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech snaží zúžit oficiální cíle konfliktu. Místo otevřeného prosazování změny režimu hovoří vládní činitelé spíše o nutnosti degradovat íránské jaderné, raketové a námořní programy. Svržení tamní vlády je nyní prezentováno spíše jako možný vedlejší efekt války než jako její primární účel. Sám Trump však ve svých prohlášeních nadále útočí na „teroristický režim“ a trvá na jeho bezpodmínečné kapitulaci.
Součástí americké strategie je i tlak na znovuotevření Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým úkolem probíhajících operací. Americký ministr energetiky Chris Wright v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že Spojené státy musí vyřešit dlouhodobý problém íránských hrozeb v této oblasti. Podle něj Teherán ohrožoval tuto námořní tepnu 47 let a brzy by disponoval jaderným arzenálem, což Washington již nehodlal tolerovat.
Vysoké ceny pohonných hmot, které dopadají na peněženky Američanů i zbytek světa, označil Wright za „krátkodobou bolest“, která je nezbytná pro vyřešení dlouhodobého globálního problému. Ministr vyjádřil přesvědčení, že jde o projev odvážného vedení prezidenta Trumpa. Ačkoli Írán varoval, že by se cena ropy mohla vyšplhat až na 200 dolarů za barel, Wright takový scénář považuje za nepravděpodobný a odmítá spekulovat o konkrétních číslech na trhu ovládaném psychologií.
Ekonomičtí experti odhadují, že i při dlouhodobém uzavření průlivu by se cena ropy mohla zastavit kolem 150 dolarů za barel, což by ovšem stále znamenalo překonání historického maxima z roku 2008. Taková úroveň cen v minulosti přispěla k hluboké globální finanční krizi, což jen podtrhuje vysoké sázky, se kterými Bílý dům v tomto konfliktu hraje. Spojené státy jako největší producent ropy sice těží z vlastní těžby, ale globální trh zůstává extrémně citlivý na jakékoliv výpadky.
Analytici mezitím upozorňují, že k ukončení bojů bude zapotřebí mnohem více než jen jednostranné prohlášení z Washingtonu. Ellie Geranmayeh z Evropské rady pro zahraniční vztahy zdůrazňuje, že „k tangu jsou zapotřebí dva“. Podle ní je současný konflikt mnohem komplikovanější než dvanáctidenní válka z loňského června. Aby bylo možné dosáhnout příměří, musí k jednacímu stolu zasednout jak Trump, tak nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí.
Zatímco se zdá, že Trump by mohl hledat cestu k deeskalaci a určitému diplomatickému východisku, Chameneí se jeví jako nepravděpodobný partner pro uklidnění situace. Agresivní rétorika nového íránského vedení a pokračující útoky na spojence USA v regionu naznačují, že Teherán hodlá v odporu pokračovat. Situaci navíc komplikuje fakt, že se konflikt již přelil do podoby regionální války, kterou bude velmi obtížné zastavit.
Experti varují, že Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu „otevřeli Pandořinu skříňku“, kterou nebude snadné zavřít bez jasného diplomatického plánu. Bezpečnostní situace na Blízkém východě je nyní natolik propletená, že jakýkoliv pokus o příměří vyžaduje koordinaci mnoha aktérů, včetně těch, kteří se dosud drželi v pozadí. Režim v Teheránu sice krvácí, ale jeho schopnost přežít v krytech a dál destabilizovat region zůstává podle zpravodajců značná.
Cesta k míru je tedy v nedohlednu a svět se musí připravit na další týdny nejistoty. Zatímco americká armáda dál ničí íránská odpalovací zařízení a sklady, politické řešení konfliktu vázne na neochotě obou stran ustoupit ze svých maximálních požadavků.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.