Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech snaží zúžit oficiální cíle konfliktu. Místo otevřeného prosazování změny režimu hovoří vládní činitelé spíše o nutnosti degradovat íránské jaderné, raketové a námořní programy. Svržení tamní vlády je nyní prezentováno spíše jako možný vedlejší efekt války než jako její primární účel. Sám Trump však ve svých prohlášeních nadále útočí na „teroristický režim“ a trvá na jeho bezpodmínečné kapitulaci.
Součástí americké strategie je i tlak na znovuotevření Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým úkolem probíhajících operací. Americký ministr energetiky Chris Wright v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že Spojené státy musí vyřešit dlouhodobý problém íránských hrozeb v této oblasti. Podle něj Teherán ohrožoval tuto námořní tepnu 47 let a brzy by disponoval jaderným arzenálem, což Washington již nehodlal tolerovat.
Vysoké ceny pohonných hmot, které dopadají na peněženky Američanů i zbytek světa, označil Wright za „krátkodobou bolest“, která je nezbytná pro vyřešení dlouhodobého globálního problému. Ministr vyjádřil přesvědčení, že jde o projev odvážného vedení prezidenta Trumpa. Ačkoli Írán varoval, že by se cena ropy mohla vyšplhat až na 200 dolarů za barel, Wright takový scénář považuje za nepravděpodobný a odmítá spekulovat o konkrétních číslech na trhu ovládaném psychologií.
Ekonomičtí experti odhadují, že i při dlouhodobém uzavření průlivu by se cena ropy mohla zastavit kolem 150 dolarů za barel, což by ovšem stále znamenalo překonání historického maxima z roku 2008. Taková úroveň cen v minulosti přispěla k hluboké globální finanční krizi, což jen podtrhuje vysoké sázky, se kterými Bílý dům v tomto konfliktu hraje. Spojené státy jako největší producent ropy sice těží z vlastní těžby, ale globální trh zůstává extrémně citlivý na jakékoliv výpadky.
Analytici mezitím upozorňují, že k ukončení bojů bude zapotřebí mnohem více než jen jednostranné prohlášení z Washingtonu. Ellie Geranmayeh z Evropské rady pro zahraniční vztahy zdůrazňuje, že „k tangu jsou zapotřebí dva“. Podle ní je současný konflikt mnohem komplikovanější než dvanáctidenní válka z loňského června. Aby bylo možné dosáhnout příměří, musí k jednacímu stolu zasednout jak Trump, tak nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí.
Zatímco se zdá, že Trump by mohl hledat cestu k deeskalaci a určitému diplomatickému východisku, Chameneí se jeví jako nepravděpodobný partner pro uklidnění situace. Agresivní rétorika nového íránského vedení a pokračující útoky na spojence USA v regionu naznačují, že Teherán hodlá v odporu pokračovat. Situaci navíc komplikuje fakt, že se konflikt již přelil do podoby regionální války, kterou bude velmi obtížné zastavit.
Experti varují, že Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu „otevřeli Pandořinu skříňku“, kterou nebude snadné zavřít bez jasného diplomatického plánu. Bezpečnostní situace na Blízkém východě je nyní natolik propletená, že jakýkoliv pokus o příměří vyžaduje koordinaci mnoha aktérů, včetně těch, kteří se dosud drželi v pozadí. Režim v Teheránu sice krvácí, ale jeho schopnost přežít v krytech a dál destabilizovat region zůstává podle zpravodajců značná.
Cesta k míru je tedy v nedohlednu a svět se musí připravit na další týdny nejistoty. Zatímco americká armáda dál ničí íránská odpalovací zařízení a sklady, politické řešení konfliktu vázne na neochotě obou stran ustoupit ze svých maximálních požadavků.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.