Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech snaží zúžit oficiální cíle konfliktu. Místo otevřeného prosazování změny režimu hovoří vládní činitelé spíše o nutnosti degradovat íránské jaderné, raketové a námořní programy. Svržení tamní vlády je nyní prezentováno spíše jako možný vedlejší efekt války než jako její primární účel. Sám Trump však ve svých prohlášeních nadále útočí na „teroristický režim“ a trvá na jeho bezpodmínečné kapitulaci.
Součástí americké strategie je i tlak na znovuotevření Hormuzského průlivu, který zůstává klíčovým úkolem probíhajících operací. Americký ministr energetiky Chris Wright v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že Spojené státy musí vyřešit dlouhodobý problém íránských hrozeb v této oblasti. Podle něj Teherán ohrožoval tuto námořní tepnu 47 let a brzy by disponoval jaderným arzenálem, což Washington již nehodlal tolerovat.
Vysoké ceny pohonných hmot, které dopadají na peněženky Američanů i zbytek světa, označil Wright za „krátkodobou bolest“, která je nezbytná pro vyřešení dlouhodobého globálního problému. Ministr vyjádřil přesvědčení, že jde o projev odvážného vedení prezidenta Trumpa. Ačkoli Írán varoval, že by se cena ropy mohla vyšplhat až na 200 dolarů za barel, Wright takový scénář považuje za nepravděpodobný a odmítá spekulovat o konkrétních číslech na trhu ovládaném psychologií.
Ekonomičtí experti odhadují, že i při dlouhodobém uzavření průlivu by se cena ropy mohla zastavit kolem 150 dolarů za barel, což by ovšem stále znamenalo překonání historického maxima z roku 2008. Taková úroveň cen v minulosti přispěla k hluboké globální finanční krizi, což jen podtrhuje vysoké sázky, se kterými Bílý dům v tomto konfliktu hraje. Spojené státy jako největší producent ropy sice těží z vlastní těžby, ale globální trh zůstává extrémně citlivý na jakékoliv výpadky.
Analytici mezitím upozorňují, že k ukončení bojů bude zapotřebí mnohem více než jen jednostranné prohlášení z Washingtonu. Ellie Geranmayeh z Evropské rady pro zahraniční vztahy zdůrazňuje, že „k tangu jsou zapotřebí dva“. Podle ní je současný konflikt mnohem komplikovanější než dvanáctidenní válka z loňského června. Aby bylo možné dosáhnout příměří, musí k jednacímu stolu zasednout jak Trump, tak nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí.
Zatímco se zdá, že Trump by mohl hledat cestu k deeskalaci a určitému diplomatickému východisku, Chameneí se jeví jako nepravděpodobný partner pro uklidnění situace. Agresivní rétorika nového íránského vedení a pokračující útoky na spojence USA v regionu naznačují, že Teherán hodlá v odporu pokračovat. Situaci navíc komplikuje fakt, že se konflikt již přelil do podoby regionální války, kterou bude velmi obtížné zastavit.
Experti varují, že Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu „otevřeli Pandořinu skříňku“, kterou nebude snadné zavřít bez jasného diplomatického plánu. Bezpečnostní situace na Blízkém východě je nyní natolik propletená, že jakýkoliv pokus o příměří vyžaduje koordinaci mnoha aktérů, včetně těch, kteří se dosud drželi v pozadí. Režim v Teheránu sice krvácí, ale jeho schopnost přežít v krytech a dál destabilizovat region zůstává podle zpravodajců značná.
Cesta k míru je tedy v nedohlednu a svět se musí připravit na další týdny nejistoty. Zatímco americká armáda dál ničí íránská odpalovací zařízení a sklady, politické řešení konfliktu vázne na neochotě obou stran ustoupit ze svých maximálních požadavků.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.