Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše dosáhlo v českých parlamentních volbách přesvědčivého vítězství. Tím se otevírá cesta k možnému vzniku vlády, která by posílila populistický tábor a skupiny protiimigračních stran v Evropě a zároveň by mohla omezit podporu Ukrajině, napsal dnes server CNN.
Server uvádí, že Babiš v euforii sdělil svým podporovatelům, že hnutí ANO se pokusí sestavit jednobarevnou menšinovou vládu. Jelikož však nezískalo absolutní většinu, bude jednat o podpoře se dvěma menšími stranami, včetně krajně pravicového hnutí SPD. Babiš opět odmítl obvinění, že by jeho vítězství učinilo z Česka méně spolehlivého partnera EU a NATO. „Chceme zachránit Evropu… a jsme jasně proevropští a pro-NATO,“ řekl novinářům.
ANO nahradilo dosavadní středopravou vládu premiéra Petra Fialy. Fiala Babišovi pogratuloval a uznal porážku. Během kampaně slíbilo voličům rychlejší hospodářský růst, vyšší mzdy a důchody, nižší daně a daňové slevy pro studenty a mladé rodiny. Tyto sliby, které budou stát miliardy eur, rezonovaly u mnoha Čechů, jejichž reálné příjmy se v posledních letech kvůli rostoucí inflaci snížily, píše dále server.
Babiš se však před tím, než se stane premiérem, bude muset vypořádat s několika překážkami. Patří mezi ně střet zájmů kvůli jeho vlastnictví chemického a potravinářského impéria Agrofert a také dlouholeté obvinění z podvodu souvisejícího se získáním dotací EU před více než patnácti lety. Tato obvinění Babiš popírá.
CNN také píše, že proruské okrajové strany dopadly v dílčích výsledcích hůře, než se očekávalo. SPD získalo 7,8 % hlasů, a krajně levicové uskupení Stačilo!, založené na Komunistické straně, se nedostalo do parlamentu (nedosáhlo 5% hranice).
Andrej Babiš, který dříve vedl středolevicový kabinet (2017–2021), byl dříve nakloněn přijetí eura, ale postupem času se stal euroskeptikem a podporovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Svou kampaň založil na sloganu „Silné Česko“, který se inspiruje Trumpovým heslem MAGA. Je také spojencem maďarského lídra Viktora Orbána a spoluzaložil frakci Vlastenci pro Evropu v Evropském parlamentu, která se snaží zpochybňovat hlavní směřování evropských politik, včetně dekarbonizace, uvedl server.
Babiš sice odmítl výzvy SPD k uspořádání referenda o vystoupení z EU a NATO, ale naznačil, že by ukončil „českou iniciativu“ na nákup munice pro Ukrajinu. Hnutí ANO chce, aby se pomocí Ukrajině zabývaly NATO a EU, a v minulosti se zdrželo hlasování v Evropském parlamentu o podpoře Kyjevu a jeho vstupu do EU.
Kriticky se k Babišovi postavil i server Politico, který napsal, že výhra ANO přináší nové problémy pro Evropskou unii. Babiš se totiž zavázal ukončit muniční iniciativu pro Ukrajinu, zpochybnit navýšení vojenských výdajů v NATO a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
Zahraniční partneři sledovali výsledky s obavami. Kritici se obávají, že by se pod Babišovým vedením mohlo Česko zařadit po bok Maďarska Viktora Orbána nebo Slovenska Roberta Fica, a stát se tak dalším problémem pro EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský dokonce vyjádřil obavu, že by Babiš mohl „tlačit Českou republiku na okraj“ Evropy.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.