Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše dosáhlo v českých parlamentních volbách přesvědčivého vítězství. Tím se otevírá cesta k možnému vzniku vlády, která by posílila populistický tábor a skupiny protiimigračních stran v Evropě a zároveň by mohla omezit podporu Ukrajině, napsal dnes server CNN.
Server uvádí, že Babiš v euforii sdělil svým podporovatelům, že hnutí ANO se pokusí sestavit jednobarevnou menšinovou vládu. Jelikož však nezískalo absolutní většinu, bude jednat o podpoře se dvěma menšími stranami, včetně krajně pravicového hnutí SPD. Babiš opět odmítl obvinění, že by jeho vítězství učinilo z Česka méně spolehlivého partnera EU a NATO. „Chceme zachránit Evropu… a jsme jasně proevropští a pro-NATO,“ řekl novinářům.
ANO nahradilo dosavadní středopravou vládu premiéra Petra Fialy. Fiala Babišovi pogratuloval a uznal porážku. Během kampaně slíbilo voličům rychlejší hospodářský růst, vyšší mzdy a důchody, nižší daně a daňové slevy pro studenty a mladé rodiny. Tyto sliby, které budou stát miliardy eur, rezonovaly u mnoha Čechů, jejichž reálné příjmy se v posledních letech kvůli rostoucí inflaci snížily, píše dále server.
Babiš se však před tím, než se stane premiérem, bude muset vypořádat s několika překážkami. Patří mezi ně střet zájmů kvůli jeho vlastnictví chemického a potravinářského impéria Agrofert a také dlouholeté obvinění z podvodu souvisejícího se získáním dotací EU před více než patnácti lety. Tato obvinění Babiš popírá.
CNN také píše, že proruské okrajové strany dopadly v dílčích výsledcích hůře, než se očekávalo. SPD získalo 7,8 % hlasů, a krajně levicové uskupení Stačilo!, založené na Komunistické straně, se nedostalo do parlamentu (nedosáhlo 5% hranice).
Andrej Babiš, který dříve vedl středolevicový kabinet (2017–2021), byl dříve nakloněn přijetí eura, ale postupem času se stal euroskeptikem a podporovatelem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Svou kampaň založil na sloganu „Silné Česko“, který se inspiruje Trumpovým heslem MAGA. Je také spojencem maďarského lídra Viktora Orbána a spoluzaložil frakci Vlastenci pro Evropu v Evropském parlamentu, která se snaží zpochybňovat hlavní směřování evropských politik, včetně dekarbonizace, uvedl server.
Babiš sice odmítl výzvy SPD k uspořádání referenda o vystoupení z EU a NATO, ale naznačil, že by ukončil „českou iniciativu“ na nákup munice pro Ukrajinu. Hnutí ANO chce, aby se pomocí Ukrajině zabývaly NATO a EU, a v minulosti se zdrželo hlasování v Evropském parlamentu o podpoře Kyjevu a jeho vstupu do EU.
Kriticky se k Babišovi postavil i server Politico, který napsal, že výhra ANO přináší nové problémy pro Evropskou unii. Babiš se totiž zavázal ukončit muniční iniciativu pro Ukrajinu, zpochybnit navýšení vojenských výdajů v NATO a postavit se Evropské komisi kvůli Green Dealu.
Zahraniční partneři sledovali výsledky s obavami. Kritici se obávají, že by se pod Babišovým vedením mohlo Česko zařadit po bok Maďarska Viktora Orbána nebo Slovenska Roberta Fica, a stát se tak dalším problémem pro EU. Ministr zahraničí Jan Lipavský dokonce vyjádřil obavu, že by Babiš mohl „tlačit Českou republiku na okraj“ Evropy.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.