Čínský technologický gigant Contemporary Amperex Technology (CATL), který již osmý rok dominuje globálnímu trhu s bateriemi pro elektromobily, oznámil převratný průlom. Během technologického dne v Šanghaji firma představila novou generaci své supernabíjecí baterie Shenxing, která slibuje nejen mimořádný dojezd až 800 kilometrů, ale i schopnost extrémně rychlého nabití – pouhých pět minut stačí na zajištění dojezdu přes 500 kilometrů.
Tímto krokem CATL výrazně převyšuje konkurenční společnost BYD, jejíž baterie podle aktuálních údajů nabízejí maximální dojezd 400 kilometrů. Pro srovnání – technologie Supercharger od Tesly umožní elektromobilu získat dojezd 320 kilometrů během 15 minut.
Technický ředitel CATL Gao Huan se při slavnostním představení novinky nechal slyšet, že cílem společnosti je stanovit nový standard v oblasti baterií. „Chceme uživatelům nabídnout pohodlnější, rychlejší a svobodnější způsob cestování. Shenxing tuto budoucnost zhmotňuje už dnes,“ řekl během prezentace.
Kromě baterie Shenxing CATL zároveň oznámil i příchod nové technologie – sodíkové baterie s názvem Naxtra. Ta představuje levnější a bezpečnější alternativu k tradičním lithium-iontovým bateriím, přičemž díky hojné dostupnosti sodíku může výrazně snížit náklady na výrobu. Naxtra nabídne dojezd až 500 kilometrů a zároveň vyšší odolnost vůči požárům a explozím, což ji činí atraktivní volbou i z hlediska bezpečnosti.
Společnost uvedla, že baterie Shenxing bude ještě v průběhu tohoto roku nasazena do více než 67 modelů elektromobilů, přičemž konkrétní značky a modely zatím neupřesnila. Zmíněna však byla schopnost nabít baterii z 5 % na 80 % za 15 minut i při teplotách okolo –10 °C, což podtrhuje univerzálnost a robustnost této technologie.
Na pozadí tohoto technologického souboje s BYD se odehrává tvrdý konkurenční boj o čínský trh elektromobilů, kde kromě rychlého vývoje sehrává významnou roli i tlak na snižování cen. Vývoj v tomto segmentu tak stále více připomíná závod s časem, v němž vítězí ten, kdo nabídne víc – a rychleji.
CATL, který dodává baterie gigantům jako Tesla, BMW, Volkswagen nebo Ford, si podle výzkumu SNE Research udržel v roce 2024 globální tržní podíl 38 %. Druhý v pořadí BYD ovládá necelých 18 %. CATL tak stále drží dominantní pozici, přičemž podle svých údajů pohánějí jeho baterie přibližně každé třetí elektrické vozidlo na světě.
Kromě technologických novinek se CATL vyjádřil také k otázce mezinárodního obchodu. Zástupce společnosti v rozhovoru pro čínský list China Securities Journal uvedl, že americká cla na čínské elektromobily a komponenty, vyhlášená prezidentem Donaldem Trumpem, budou mít na firmu jen omezený dopad. Export do USA tvoří pouze malou část jejího celkového obchodu a firma je již připravena čelit případným překážkám.
S masovou výrobou sodíkových baterií Naxtra se počítá na konci letošního roku. Pokud se podaří naplnit předpoklady a udržet náklady nízko, může právě tato technologie přinést zásadní zlom v přístupnosti elektromobility i pro méně bonitní zákazníky.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.