Čína s Trumpovými cly zametla po svém. Boeingu poslala zpátky předražené letadlo

Stroj, jenž byl celý opatřen firemním nátěrem společnosti Xiamen Airlines, absolvoval více než 8 000 kilometrů dlouhou cestu zpět do USA, během které tankoval na Guamu a na Havaji. Letadlo patřilo k několika 737 MAX připraveným v čínském dokončovacím středisku v Zhoushanu, kde mělo být provedeno finální vybavení a dodání zákazníkovi, uvedl server The Guardian.

Trumpova administrativa nedávno navýšila základní dovozní clo na čínské zboží až na 145 %, na což Peking reagoval zavedením odvetných cel ve výši 125 % na zboží dovážené z USA. Výsledkem je situace, kdy čínské aerolinky kvůli obrovskému zdražení přestávají přebírat objednaná letadla od amerického výrobce. Tržní hodnota jednoho nového Boeingu 737 MAX se přitom pohybuje kolem 55 milionů dolarů, a s připočtením čínského cla by se mohla vyšplhat na více než 120 milionů.

Peking podle informací z médií zvažuje, zda a jak podpořit domácí dopravce, kteří letadla typu Boeing pronajímají a nyní čelí neúnosným finančním tlakům. Zároveň čínská vláda údajně požádala své letecké společnosti, aby pozastavily nákupy letadel a náhradních dílů od amerických výrobců, což může mít pro Boeing dalekosáhlé dopady. Čína totiž představuje přibližně 20 % budoucí globální poptávky po nových letadlech v horizontu následujících dvaceti let.

Podle informací magazínu Airways měl Boeing ke konci března na svém objednávkovém listě 130 letadel připravených k dodání čínským zákazníkům, a to jak komerčním aerolinkám, tak leasingovým společnostem. Zatím však není zcela jasné, kdo rozhodl o navrácení letounu zpět do USA – Boeing ani Xiamen Airlines se k celé situaci zatím veřejně nevyjádřili.

Jen několik hodin před oznámením Trumpových nových cel označovaných jako "tarify Dne osvobození" vystoupil výkonný ředitel Boeingu Kelly Ortberg před senátním výborem v USA. Upozornil na to, že přibližně 80 % letadel Boeing je vyváženo do zahraničí, a varoval před scénářem, kdy by se některé trhy pro americké výrobce uzavřely.

Ortberg připomněl, že společnost v současnosti eviduje nevyřízené objednávky v hodnotě půl bilionu dolarů. Právě celní nejistota však může mnoho plánovaných dodávek zkomplikovat či pozdržet. Někteří ředitelé aerolinek již oznámili, že raději odloží převzetí nových letadel, než aby platili extrémní cla.

Například Michael O’Leary, šéf irského nízkonákladového dopravce Ryanair, minulý týden pro Financial Times uvedl, že společnost má obdržet 25 nových letadel od srpna, ale dodávky možná odloží v naději, že "zvítězí zdravý rozum".

Celá situace se tak stává dalším bodem napětí v americko-čínských vztazích. Válečná linie se přitom nevede pouze přes technologický sektor, ale nyní i přes letecký průmysl, který byl dlouhodobě považován za pilíř amerického exportu. Pro Boeing, jehož prodeje do Číny tvořily zásadní část tržeb, představují nové okolnosti výrazné riziko, a to nejen finanční, ale i reputační.

Není zatím jasné, jak dlouho tato obchodní patová situace potrvá a zda se Boeing dočká obnovení důvěry čínských partnerů. Jasné je však jedno – globální napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa začíná velmi konkrétně dopadat i na jednu z ikon amerického průmyslu.