Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Stroj, jenž byl celý opatřen firemním nátěrem společnosti Xiamen Airlines, absolvoval více než 8 000 kilometrů dlouhou cestu zpět do USA, během které tankoval na Guamu a na Havaji. Letadlo patřilo k několika 737 MAX připraveným v čínském dokončovacím středisku v Zhoushanu, kde mělo být provedeno finální vybavení a dodání zákazníkovi, uvedl server The Guardian.
Trumpova administrativa nedávno navýšila základní dovozní clo na čínské zboží až na 145 %, na což Peking reagoval zavedením odvetných cel ve výši 125 % na zboží dovážené z USA. Výsledkem je situace, kdy čínské aerolinky kvůli obrovskému zdražení přestávají přebírat objednaná letadla od amerického výrobce. Tržní hodnota jednoho nového Boeingu 737 MAX se přitom pohybuje kolem 55 milionů dolarů, a s připočtením čínského cla by se mohla vyšplhat na více než 120 milionů.
Peking podle informací z médií zvažuje, zda a jak podpořit domácí dopravce, kteří letadla typu Boeing pronajímají a nyní čelí neúnosným finančním tlakům. Zároveň čínská vláda údajně požádala své letecké společnosti, aby pozastavily nákupy letadel a náhradních dílů od amerických výrobců, což může mít pro Boeing dalekosáhlé dopady. Čína totiž představuje přibližně 20 % budoucí globální poptávky po nových letadlech v horizontu následujících dvaceti let.
Podle informací magazínu Airways měl Boeing ke konci března na svém objednávkovém listě 130 letadel připravených k dodání čínským zákazníkům, a to jak komerčním aerolinkám, tak leasingovým společnostem. Zatím však není zcela jasné, kdo rozhodl o navrácení letounu zpět do USA – Boeing ani Xiamen Airlines se k celé situaci zatím veřejně nevyjádřili.
Jen několik hodin před oznámením Trumpových nových cel označovaných jako "tarify Dne osvobození" vystoupil výkonný ředitel Boeingu Kelly Ortberg před senátním výborem v USA. Upozornil na to, že přibližně 80 % letadel Boeing je vyváženo do zahraničí, a varoval před scénářem, kdy by se některé trhy pro americké výrobce uzavřely.
Ortberg připomněl, že společnost v současnosti eviduje nevyřízené objednávky v hodnotě půl bilionu dolarů. Právě celní nejistota však může mnoho plánovaných dodávek zkomplikovat či pozdržet. Někteří ředitelé aerolinek již oznámili, že raději odloží převzetí nových letadel, než aby platili extrémní cla.
Například Michael O’Leary, šéf irského nízkonákladového dopravce Ryanair, minulý týden pro Financial Times uvedl, že společnost má obdržet 25 nových letadel od srpna, ale dodávky možná odloží v naději, že "zvítězí zdravý rozum".
Celá situace se tak stává dalším bodem napětí v americko-čínských vztazích. Válečná linie se přitom nevede pouze přes technologický sektor, ale nyní i přes letecký průmysl, který byl dlouhodobě považován za pilíř amerického exportu. Pro Boeing, jehož prodeje do Číny tvořily zásadní část tržeb, představují nové okolnosti výrazné riziko, a to nejen finanční, ale i reputační.
Není zatím jasné, jak dlouho tato obchodní patová situace potrvá a zda se Boeing dočká obnovení důvěry čínských partnerů. Jasné je však jedno – globální napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa začíná velmi konkrétně dopadat i na jednu z ikon amerického průmyslu.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.