Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Stroj, jenž byl celý opatřen firemním nátěrem společnosti Xiamen Airlines, absolvoval více než 8 000 kilometrů dlouhou cestu zpět do USA, během které tankoval na Guamu a na Havaji. Letadlo patřilo k několika 737 MAX připraveným v čínském dokončovacím středisku v Zhoushanu, kde mělo být provedeno finální vybavení a dodání zákazníkovi, uvedl server The Guardian.
Trumpova administrativa nedávno navýšila základní dovozní clo na čínské zboží až na 145 %, na což Peking reagoval zavedením odvetných cel ve výši 125 % na zboží dovážené z USA. Výsledkem je situace, kdy čínské aerolinky kvůli obrovskému zdražení přestávají přebírat objednaná letadla od amerického výrobce. Tržní hodnota jednoho nového Boeingu 737 MAX se přitom pohybuje kolem 55 milionů dolarů, a s připočtením čínského cla by se mohla vyšplhat na více než 120 milionů.
Peking podle informací z médií zvažuje, zda a jak podpořit domácí dopravce, kteří letadla typu Boeing pronajímají a nyní čelí neúnosným finančním tlakům. Zároveň čínská vláda údajně požádala své letecké společnosti, aby pozastavily nákupy letadel a náhradních dílů od amerických výrobců, což může mít pro Boeing dalekosáhlé dopady. Čína totiž představuje přibližně 20 % budoucí globální poptávky po nových letadlech v horizontu následujících dvaceti let.
Podle informací magazínu Airways měl Boeing ke konci března na svém objednávkovém listě 130 letadel připravených k dodání čínským zákazníkům, a to jak komerčním aerolinkám, tak leasingovým společnostem. Zatím však není zcela jasné, kdo rozhodl o navrácení letounu zpět do USA – Boeing ani Xiamen Airlines se k celé situaci zatím veřejně nevyjádřili.
Jen několik hodin před oznámením Trumpových nových cel označovaných jako "tarify Dne osvobození" vystoupil výkonný ředitel Boeingu Kelly Ortberg před senátním výborem v USA. Upozornil na to, že přibližně 80 % letadel Boeing je vyváženo do zahraničí, a varoval před scénářem, kdy by se některé trhy pro americké výrobce uzavřely.
Ortberg připomněl, že společnost v současnosti eviduje nevyřízené objednávky v hodnotě půl bilionu dolarů. Právě celní nejistota však může mnoho plánovaných dodávek zkomplikovat či pozdržet. Někteří ředitelé aerolinek již oznámili, že raději odloží převzetí nových letadel, než aby platili extrémní cla.
Například Michael O’Leary, šéf irského nízkonákladového dopravce Ryanair, minulý týden pro Financial Times uvedl, že společnost má obdržet 25 nových letadel od srpna, ale dodávky možná odloží v naději, že "zvítězí zdravý rozum".
Celá situace se tak stává dalším bodem napětí v americko-čínských vztazích. Válečná linie se přitom nevede pouze přes technologický sektor, ale nyní i přes letecký průmysl, který byl dlouhodobě považován za pilíř amerického exportu. Pro Boeing, jehož prodeje do Číny tvořily zásadní část tržeb, představují nové okolnosti výrazné riziko, a to nejen finanční, ale i reputační.
Není zatím jasné, jak dlouho tato obchodní patová situace potrvá a zda se Boeing dočká obnovení důvěry čínských partnerů. Jasné je však jedno – globální napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa začíná velmi konkrétně dopadat i na jednu z ikon amerického průmyslu.
Bývalý guvernér Kalifornie a hvězda akčních filmů Arnold Schwarzenegger se ostře vyjádřil k aktuální situaci ve Spojených státech, zejména k vládním raziím imigrační služby ICE, které vyvolaly vlnu protestů v Los Angeles. Podle něj za celou eskalaci nese odpovědnost jak Republikánská, tak Demokratická strana, protože dlouhodobě selhávají v provedení skutečné imigrační reformy.
Konflikt mezi Íránem a Izraelem dramaticky eskaluje. Íránská agentura IRNA v pátek večer oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle íránských zdrojů se jedná o „stovky různých balistických raket“ mířících na Izrael v reakci na izraelské údery, které Írán označil za „barbarské“.
Napětí na Blízkém východě pokračuje. Poté, co izraelská armáda v pátek ráno podnikla letecké útoky na íránské území, se dnes v podvečer ozvaly další exploze. Série výbuchů zasáhla nejen hlavní město Teherán, ale také okolní města a klíčové oblasti včetně míst spojených s jaderným programem Íránu. Podle oficiálních i nezávislých zdrojů jde o jednu z nejrozsáhlejších operací izraelského letectva za poslední roky.
Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Pád letadla společnosti Air India v indickém Ahmedabádu si vyžádal 241 obětí. Přežil jediný člověk: Brit Viswashkumar Ramesh. Pro odborníky i veřejnost vyvstává otázka – co znamená být jediným přeživším?
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.