Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Stroj, jenž byl celý opatřen firemním nátěrem společnosti Xiamen Airlines, absolvoval více než 8 000 kilometrů dlouhou cestu zpět do USA, během které tankoval na Guamu a na Havaji. Letadlo patřilo k několika 737 MAX připraveným v čínském dokončovacím středisku v Zhoushanu, kde mělo být provedeno finální vybavení a dodání zákazníkovi, uvedl server The Guardian.
Trumpova administrativa nedávno navýšila základní dovozní clo na čínské zboží až na 145 %, na což Peking reagoval zavedením odvetných cel ve výši 125 % na zboží dovážené z USA. Výsledkem je situace, kdy čínské aerolinky kvůli obrovskému zdražení přestávají přebírat objednaná letadla od amerického výrobce. Tržní hodnota jednoho nového Boeingu 737 MAX se přitom pohybuje kolem 55 milionů dolarů, a s připočtením čínského cla by se mohla vyšplhat na více než 120 milionů.
Peking podle informací z médií zvažuje, zda a jak podpořit domácí dopravce, kteří letadla typu Boeing pronajímají a nyní čelí neúnosným finančním tlakům. Zároveň čínská vláda údajně požádala své letecké společnosti, aby pozastavily nákupy letadel a náhradních dílů od amerických výrobců, což může mít pro Boeing dalekosáhlé dopady. Čína totiž představuje přibližně 20 % budoucí globální poptávky po nových letadlech v horizontu následujících dvaceti let.
Podle informací magazínu Airways měl Boeing ke konci března na svém objednávkovém listě 130 letadel připravených k dodání čínským zákazníkům, a to jak komerčním aerolinkám, tak leasingovým společnostem. Zatím však není zcela jasné, kdo rozhodl o navrácení letounu zpět do USA – Boeing ani Xiamen Airlines se k celé situaci zatím veřejně nevyjádřili.
Jen několik hodin před oznámením Trumpových nových cel označovaných jako "tarify Dne osvobození" vystoupil výkonný ředitel Boeingu Kelly Ortberg před senátním výborem v USA. Upozornil na to, že přibližně 80 % letadel Boeing je vyváženo do zahraničí, a varoval před scénářem, kdy by se některé trhy pro americké výrobce uzavřely.
Ortberg připomněl, že společnost v současnosti eviduje nevyřízené objednávky v hodnotě půl bilionu dolarů. Právě celní nejistota však může mnoho plánovaných dodávek zkomplikovat či pozdržet. Někteří ředitelé aerolinek již oznámili, že raději odloží převzetí nových letadel, než aby platili extrémní cla.
Například Michael O’Leary, šéf irského nízkonákladového dopravce Ryanair, minulý týden pro Financial Times uvedl, že společnost má obdržet 25 nových letadel od srpna, ale dodávky možná odloží v naději, že "zvítězí zdravý rozum".
Celá situace se tak stává dalším bodem napětí v americko-čínských vztazích. Válečná linie se přitom nevede pouze přes technologický sektor, ale nyní i přes letecký průmysl, který byl dlouhodobě považován za pilíř amerického exportu. Pro Boeing, jehož prodeje do Číny tvořily zásadní část tržeb, představují nové okolnosti výrazné riziko, a to nejen finanční, ale i reputační.
Není zatím jasné, jak dlouho tato obchodní patová situace potrvá a zda se Boeing dočká obnovení důvěry čínských partnerů. Jasné je však jedno – globální napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa začíná velmi konkrétně dopadat i na jednu z ikon amerického průmyslu.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.