Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Stroj, jenž byl celý opatřen firemním nátěrem společnosti Xiamen Airlines, absolvoval více než 8 000 kilometrů dlouhou cestu zpět do USA, během které tankoval na Guamu a na Havaji. Letadlo patřilo k několika 737 MAX připraveným v čínském dokončovacím středisku v Zhoushanu, kde mělo být provedeno finální vybavení a dodání zákazníkovi, uvedl server The Guardian.
Trumpova administrativa nedávno navýšila základní dovozní clo na čínské zboží až na 145 %, na což Peking reagoval zavedením odvetných cel ve výši 125 % na zboží dovážené z USA. Výsledkem je situace, kdy čínské aerolinky kvůli obrovskému zdražení přestávají přebírat objednaná letadla od amerického výrobce. Tržní hodnota jednoho nového Boeingu 737 MAX se přitom pohybuje kolem 55 milionů dolarů, a s připočtením čínského cla by se mohla vyšplhat na více než 120 milionů.
Peking podle informací z médií zvažuje, zda a jak podpořit domácí dopravce, kteří letadla typu Boeing pronajímají a nyní čelí neúnosným finančním tlakům. Zároveň čínská vláda údajně požádala své letecké společnosti, aby pozastavily nákupy letadel a náhradních dílů od amerických výrobců, což může mít pro Boeing dalekosáhlé dopady. Čína totiž představuje přibližně 20 % budoucí globální poptávky po nových letadlech v horizontu následujících dvaceti let.
Podle informací magazínu Airways měl Boeing ke konci března na svém objednávkovém listě 130 letadel připravených k dodání čínským zákazníkům, a to jak komerčním aerolinkám, tak leasingovým společnostem. Zatím však není zcela jasné, kdo rozhodl o navrácení letounu zpět do USA – Boeing ani Xiamen Airlines se k celé situaci zatím veřejně nevyjádřili.
Jen několik hodin před oznámením Trumpových nových cel označovaných jako "tarify Dne osvobození" vystoupil výkonný ředitel Boeingu Kelly Ortberg před senátním výborem v USA. Upozornil na to, že přibližně 80 % letadel Boeing je vyváženo do zahraničí, a varoval před scénářem, kdy by se některé trhy pro americké výrobce uzavřely.
Ortberg připomněl, že společnost v současnosti eviduje nevyřízené objednávky v hodnotě půl bilionu dolarů. Právě celní nejistota však může mnoho plánovaných dodávek zkomplikovat či pozdržet. Někteří ředitelé aerolinek již oznámili, že raději odloží převzetí nových letadel, než aby platili extrémní cla.
Například Michael O’Leary, šéf irského nízkonákladového dopravce Ryanair, minulý týden pro Financial Times uvedl, že společnost má obdržet 25 nových letadel od srpna, ale dodávky možná odloží v naději, že "zvítězí zdravý rozum".
Celá situace se tak stává dalším bodem napětí v americko-čínských vztazích. Válečná linie se přitom nevede pouze přes technologický sektor, ale nyní i přes letecký průmysl, který byl dlouhodobě považován za pilíř amerického exportu. Pro Boeing, jehož prodeje do Číny tvořily zásadní část tržeb, představují nové okolnosti výrazné riziko, a to nejen finanční, ale i reputační.
Není zatím jasné, jak dlouho tato obchodní patová situace potrvá a zda se Boeing dočká obnovení důvěry čínských partnerů. Jasné je však jedno – globální napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa začíná velmi konkrétně dopadat i na jednu z ikon amerického průmyslu.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.