Čína, Japonsko a Jižní Korea hodlají koordinovat svou odpověď na připravovaná cla, která chystá americký prezident Donald Trump. Oznámila to dnes čínská státní televize CCTV, píše server CNN.
Zmíněné tři asijské ekonomiky se po pěti letech sešly na prvním kole ekonomických rozhovorů a zavázaly se posílit spravedlivý obchod a vzájemné hospodářské vazby. Setkání přichází jen několik dní před tím, než Spojené státy zveřejní rozsáhlá cla na veškeré obchodní partnery.
Trump ve středu potvrdil, že hodlá zavést takzvaná reciproční cla, která by měla odrážet celní sazby uvalené na americké zboží zahraničními státy. Ujistil přitom, že mezi výjimkami nebude ani Jižní Korea.
„Průměrná jihokorejská cla jsou čtyřikrát vyšší,“ prohlásil prezident USA během svého březnového projevu ke Kongresu. „Přitom Jižní Koreji poskytujeme obrovskou vojenskou i jinou pomoc. A takhle se nám odvděčuje.“
Trump zároveň znovu rozvířil obchodní spor s Čínou, když zavedl dodatečné 20% clo na čínské výrobky. Peking reagoval rychle a oznámil zavedení 15% cel na dovoz amerického kuřecího masa, pšenice, kukuřice a bavlny.
I Wall Street se bouří proti Trumpovým clům, akcie míří k nejhoršímu kvartálu za poslední roky
Americké finanční trhy čelí rostoucí nejistotě v souvislosti s nadcházejícím zavedením Trumpových cel. Obchodníci na Wall Street se obávají negativních dopadů na ekonomiku, což vedlo k prudkým výkyvům na burzách.
Hlavní akciový index S&P 500 letos klesl o více než 5 % a směřuje k první ztrátové čtvrtině od září 2023 a k nejhoršímu kvartálu od září 2022.
Očekávané středeční zavedení rozsáhlých cel, které Trump označuje jako „Den osvobození“, vyvolává obavy ekonomů, kteří varují před růstem inflace a zpomalením hospodářského růstu.
Americké akcie zahájily nový týden poklesem – Dow Jones odepsal 300 bodů (-0,75 %), S&P 500 ztratil 1,3 % a technologický Nasdaq klesl o 2,3 %.
Investoři tápou v nejistotě, protože zatím není jasné, v jakém rozsahu cla ovlivní globální trhy. Analytici z Goldman Sachs již v neděli snížili svou předpověď pro S&P 500 na konci roku na 5 900 bodů, zatímco dříve očekávali 6 200 bodů.
Rostoucí riziko recese je dalším faktorem znepokojujícím ekonomické experty. Podle Goldman Sachs se pravděpodobnost hospodářského poklesu v následujících 12 měsících zvýšila na 35 % oproti předchozím 20 %. Zvyšující se cla totiž mohou oslabit hospodářský růst, zvýšit nezaměstnanost a urychlit inflaci.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.