V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.
Projekt FCAS, do kterého je zapojeno také Španělsko, má nahradit francouzské letouny Rafale a Eurofightery používané v Německu a ve Španělsku. Hodnota projektu přesahuje 100 miliard eur. Dlouhotrvající napětí se ale v poslední době vystupňovalo.
Podle neoficiálních zdrojů z německého ministerstva obrany je hlavním problémem to, že si Francie, respektive společnost Dassault, nárokuje dominantní roli v projektu. Z toho důvodu Německo zvažuje spolupráci se Švédskem nebo Británií, popřípadě by mohlo pokračovat jen se Španělskem.
Německá strana kritizuje to, že se francouzský průmysl snaží získat nepřiměřenou roli v projektu. Podle deníku Hartpunkt dokonce Dassault požaduje 80procentní podíl na výrobě stíhačky.
Společnost to ale popírá. Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze uvedl, že rozdělení břemene a práce musí být provedeno v souladu se smlouvou. S tímto postojem souhlasí i Španělsko. Merz se setkal se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a oba lídři se shodli, že je situace neuspokojivá a projekt se nikam neposouvá. Chtějí proto nalézt řešení co nejdříve.
Francie nicméně tvrdí, že chce v projektu pokračovat a je otevřená jednání. Podle francouzských představitelů by však současné uspořádání mohlo způsobit zpoždění. Argumentují tím, že by neustálé konzultace s Airbusem, který zastupuje Německo, a španělskou Indrou mohly zpomalit vývoj letounu.
Podle nich není jasné, jak zajistit, aby byl projekt dokončen včas. Jedno z řešení by mohlo být, že se práce rozdělí rovnoměrně, tedy třetina pro každou zemi, ale upraví se řízení, aby rozhodování bylo rychlejší. Německo ale chce mít jistotu, a proto vyjednává i s jinými státy.
Naděje vkládá do nově jmenovaného francouzského premiéra Sébastiena Lecornua, který se dříve účastnil jednání o projektu FCAS jako ministr ozbrojených sil. V Berlíně je vnímán jako člověk, který by mohl přimět Dassault k jednání. Němečtí představitelé proto sledují, jak se Lecornu zachová. Pokud podpoří tvrzení Dassaultu, hrozí, že se Německo vydá jinou cestou.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.