V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.
Projekt FCAS, do kterého je zapojeno také Španělsko, má nahradit francouzské letouny Rafale a Eurofightery používané v Německu a ve Španělsku. Hodnota projektu přesahuje 100 miliard eur. Dlouhotrvající napětí se ale v poslední době vystupňovalo.
Podle neoficiálních zdrojů z německého ministerstva obrany je hlavním problémem to, že si Francie, respektive společnost Dassault, nárokuje dominantní roli v projektu. Z toho důvodu Německo zvažuje spolupráci se Švédskem nebo Británií, popřípadě by mohlo pokračovat jen se Španělskem.
Německá strana kritizuje to, že se francouzský průmysl snaží získat nepřiměřenou roli v projektu. Podle deníku Hartpunkt dokonce Dassault požaduje 80procentní podíl na výrobě stíhačky.
Společnost to ale popírá. Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze uvedl, že rozdělení břemene a práce musí být provedeno v souladu se smlouvou. S tímto postojem souhlasí i Španělsko. Merz se setkal se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a oba lídři se shodli, že je situace neuspokojivá a projekt se nikam neposouvá. Chtějí proto nalézt řešení co nejdříve.
Francie nicméně tvrdí, že chce v projektu pokračovat a je otevřená jednání. Podle francouzských představitelů by však současné uspořádání mohlo způsobit zpoždění. Argumentují tím, že by neustálé konzultace s Airbusem, který zastupuje Německo, a španělskou Indrou mohly zpomalit vývoj letounu.
Podle nich není jasné, jak zajistit, aby byl projekt dokončen včas. Jedno z řešení by mohlo být, že se práce rozdělí rovnoměrně, tedy třetina pro každou zemi, ale upraví se řízení, aby rozhodování bylo rychlejší. Německo ale chce mít jistotu, a proto vyjednává i s jinými státy.
Naděje vkládá do nově jmenovaného francouzského premiéra Sébastiena Lecornua, který se dříve účastnil jednání o projektu FCAS jako ministr ozbrojených sil. V Berlíně je vnímán jako člověk, který by mohl přimět Dassault k jednání. Němečtí představitelé proto sledují, jak se Lecornu zachová. Pokud podpoří tvrzení Dassaultu, hrozí, že se Německo vydá jinou cestou.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.