V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.
Projekt FCAS, do kterého je zapojeno také Španělsko, má nahradit francouzské letouny Rafale a Eurofightery používané v Německu a ve Španělsku. Hodnota projektu přesahuje 100 miliard eur. Dlouhotrvající napětí se ale v poslední době vystupňovalo.
Podle neoficiálních zdrojů z německého ministerstva obrany je hlavním problémem to, že si Francie, respektive společnost Dassault, nárokuje dominantní roli v projektu. Z toho důvodu Německo zvažuje spolupráci se Švédskem nebo Británií, popřípadě by mohlo pokračovat jen se Španělskem.
Německá strana kritizuje to, že se francouzský průmysl snaží získat nepřiměřenou roli v projektu. Podle deníku Hartpunkt dokonce Dassault požaduje 80procentní podíl na výrobě stíhačky.
Společnost to ale popírá. Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze uvedl, že rozdělení břemene a práce musí být provedeno v souladu se smlouvou. S tímto postojem souhlasí i Španělsko. Merz se setkal se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a oba lídři se shodli, že je situace neuspokojivá a projekt se nikam neposouvá. Chtějí proto nalézt řešení co nejdříve.
Francie nicméně tvrdí, že chce v projektu pokračovat a je otevřená jednání. Podle francouzských představitelů by však současné uspořádání mohlo způsobit zpoždění. Argumentují tím, že by neustálé konzultace s Airbusem, který zastupuje Německo, a španělskou Indrou mohly zpomalit vývoj letounu.
Podle nich není jasné, jak zajistit, aby byl projekt dokončen včas. Jedno z řešení by mohlo být, že se práce rozdělí rovnoměrně, tedy třetina pro každou zemi, ale upraví se řízení, aby rozhodování bylo rychlejší. Německo ale chce mít jistotu, a proto vyjednává i s jinými státy.
Naděje vkládá do nově jmenovaného francouzského premiéra Sébastiena Lecornua, který se dříve účastnil jednání o projektu FCAS jako ministr ozbrojených sil. V Berlíně je vnímán jako člověk, který by mohl přimět Dassault k jednání. Němečtí představitelé proto sledují, jak se Lecornu zachová. Pokud podpoří tvrzení Dassaultu, hrozí, že se Německo vydá jinou cestou.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.
Nový průzkum veřejného mínění společností CBS News a YouGov ukazuje, že nedávno podepsané memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem vnímá americká veřejnost spíše jako důsledek vyčerpání než jako diplomatický úspěch administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Úspěch rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem bude záviset na jejím přesném plnění, uvedl íránský prezident Masúd Pezeškiján. Ve svém prohlášení na sociální síti X zdůraznil, že efektivita rozhovorů se odvíjí od plného plnění dohodnutých závazků a pokrok bude posuzován podle praktického dodržování přijatých povinností.
Politická scéna ve Westminsteru prochází rychlým přesunem moci, k čemuž přispěly dvě klíčové pondělní události. Sir Keir Starmer oznámil časový plán svého odchodu z funkce britského premiéra. Jeho největší potenciální rival Wes Streeting navíc rezignoval na vlastní ambice a vyjádřil podporu bývalému starostovi Manchesteru Andymu Burnhamovi. Vše tak nasvědčuje tomu, že se Burnham stane v pořadí již pátým ministerským předsedou Spojeného království během pouhých čtyř let.