Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Trump se opakovaně snažil dosáhnout příměří. Jeho zmocněnec Stephen Witkoff se už potřetí setkal s Putinem, ale jednání opět skončila bez konkrétního posunu. Mezitím Rusko během Květnové neděle podniklo smrtící útok, který zabil desítky věřících během bohoslužeb, čímž dalo najevo, že o mír příliš nestojí.
Trump se v reakci na pokračující neochotu Kremlu o víkendu uchýlil k ostřejšímu tónu. Požadavek Putina, aby Ukrajina ztratila suverenitu a stala se „svěřeneckým územím OSN“, označil za nepřijatelný. Zároveň pohrozil sekundárními sankcemi vůči těm, kdo nakupují ruskou ropu.
Leon Aron ve své analýze připomíná, že Putin válku potřebuje. Slouží mu jako opodstatnění jeho autoritářského režimu, posiluje jeho osobní image a je zásadní pro ruskou ekonomiku přetvořenou na válečný režim. Upozorňuje, že ukončení války by přineslo nejen ekonomickou, ale i politickou destabilizaci. Válečné bonusy, privilegia veteránů a zaměstnání v armádním průmyslu by zmizely, což by mohlo vyvolat vlnu nespokojenosti.
Putin, který si libuje v symbolice vojenské moci, si podle Arona válku užívá i na osobní rovině. Jeho kult role „obránce vlasti“ by bez konfliktu ztratil smysl. Navíc věří, že další ústupky ze strany USA povedou k větším ziskům. Čím víc Trump nabídne, tím víc bude Putin žádat.
Putin potřebuje vítězství, ne příměří, vysvětluje Aron. Jediným možným důvodem, proč by Putin začal jednat o míru, je jasné přesvědčení, že nemůže na bojišti získat víc než u jednacího stolu. A právě toho by měl Trumpův tým podle Arona dosáhnout – ukázat, že náklady pokračování války budou vyšší než jakýkoliv možný zisk.
Mezi návrhy, jak zvýšit tlak, Aron jmenuje uvalení sankcí na ruské ropné společnosti Rosněfť a Novatek, zákaz dovozu ruského LNG do Evropy či zamezení provozu ruských bank skrze zahraniční dceřiné společnosti, jako je Raiffeisenbank. Také volá po masivním zvýšení vojenské pomoci Ukrajině bez dalšího zdržování a politických her.
Závěrem Aron upozorňuje, že Putin mírová jednání vnímá pouze jako prostředek legalizace porážky Ukrajiny. Dokud nebude přesvědčen, že jeho válečné tažení skončí fiaskem, žádné skutečné jednání nepřijde. Trumpova taktika nabídek a kompromisů se zatím ukazuje jako marná. Aby nastal zlom, musí především přijít bolestivé důsledky – ekonomické, vojenské i politické.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
