Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Trump se opakovaně snažil dosáhnout příměří. Jeho zmocněnec Stephen Witkoff se už potřetí setkal s Putinem, ale jednání opět skončila bez konkrétního posunu. Mezitím Rusko během Květnové neděle podniklo smrtící útok, který zabil desítky věřících během bohoslužeb, čímž dalo najevo, že o mír příliš nestojí.
Trump se v reakci na pokračující neochotu Kremlu o víkendu uchýlil k ostřejšímu tónu. Požadavek Putina, aby Ukrajina ztratila suverenitu a stala se „svěřeneckým územím OSN“, označil za nepřijatelný. Zároveň pohrozil sekundárními sankcemi vůči těm, kdo nakupují ruskou ropu.
Leon Aron ve své analýze připomíná, že Putin válku potřebuje. Slouží mu jako opodstatnění jeho autoritářského režimu, posiluje jeho osobní image a je zásadní pro ruskou ekonomiku přetvořenou na válečný režim. Upozorňuje, že ukončení války by přineslo nejen ekonomickou, ale i politickou destabilizaci. Válečné bonusy, privilegia veteránů a zaměstnání v armádním průmyslu by zmizely, což by mohlo vyvolat vlnu nespokojenosti.
Putin, který si libuje v symbolice vojenské moci, si podle Arona válku užívá i na osobní rovině. Jeho kult role „obránce vlasti“ by bez konfliktu ztratil smysl. Navíc věří, že další ústupky ze strany USA povedou k větším ziskům. Čím víc Trump nabídne, tím víc bude Putin žádat.
Putin potřebuje vítězství, ne příměří, vysvětluje Aron. Jediným možným důvodem, proč by Putin začal jednat o míru, je jasné přesvědčení, že nemůže na bojišti získat víc než u jednacího stolu. A právě toho by měl Trumpův tým podle Arona dosáhnout – ukázat, že náklady pokračování války budou vyšší než jakýkoliv možný zisk.
Mezi návrhy, jak zvýšit tlak, Aron jmenuje uvalení sankcí na ruské ropné společnosti Rosněfť a Novatek, zákaz dovozu ruského LNG do Evropy či zamezení provozu ruských bank skrze zahraniční dceřiné společnosti, jako je Raiffeisenbank. Také volá po masivním zvýšení vojenské pomoci Ukrajině bez dalšího zdržování a politických her.
Závěrem Aron upozorňuje, že Putin mírová jednání vnímá pouze jako prostředek legalizace porážky Ukrajiny. Dokud nebude přesvědčen, že jeho válečné tažení skončí fiaskem, žádné skutečné jednání nepřijde. Trumpova taktika nabídek a kompromisů se zatím ukazuje jako marná. Aby nastal zlom, musí především přijít bolestivé důsledky – ekonomické, vojenské i politické.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
