Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Trump se opakovaně snažil dosáhnout příměří. Jeho zmocněnec Stephen Witkoff se už potřetí setkal s Putinem, ale jednání opět skončila bez konkrétního posunu. Mezitím Rusko během Květnové neděle podniklo smrtící útok, který zabil desítky věřících během bohoslužeb, čímž dalo najevo, že o mír příliš nestojí.
Trump se v reakci na pokračující neochotu Kremlu o víkendu uchýlil k ostřejšímu tónu. Požadavek Putina, aby Ukrajina ztratila suverenitu a stala se „svěřeneckým územím OSN“, označil za nepřijatelný. Zároveň pohrozil sekundárními sankcemi vůči těm, kdo nakupují ruskou ropu.
Leon Aron ve své analýze připomíná, že Putin válku potřebuje. Slouží mu jako opodstatnění jeho autoritářského režimu, posiluje jeho osobní image a je zásadní pro ruskou ekonomiku přetvořenou na válečný režim. Upozorňuje, že ukončení války by přineslo nejen ekonomickou, ale i politickou destabilizaci. Válečné bonusy, privilegia veteránů a zaměstnání v armádním průmyslu by zmizely, což by mohlo vyvolat vlnu nespokojenosti.
Putin, který si libuje v symbolice vojenské moci, si podle Arona válku užívá i na osobní rovině. Jeho kult role „obránce vlasti“ by bez konfliktu ztratil smysl. Navíc věří, že další ústupky ze strany USA povedou k větším ziskům. Čím víc Trump nabídne, tím víc bude Putin žádat.
Putin potřebuje vítězství, ne příměří, vysvětluje Aron. Jediným možným důvodem, proč by Putin začal jednat o míru, je jasné přesvědčení, že nemůže na bojišti získat víc než u jednacího stolu. A právě toho by měl Trumpův tým podle Arona dosáhnout – ukázat, že náklady pokračování války budou vyšší než jakýkoliv možný zisk.
Mezi návrhy, jak zvýšit tlak, Aron jmenuje uvalení sankcí na ruské ropné společnosti Rosněfť a Novatek, zákaz dovozu ruského LNG do Evropy či zamezení provozu ruských bank skrze zahraniční dceřiné společnosti, jako je Raiffeisenbank. Také volá po masivním zvýšení vojenské pomoci Ukrajině bez dalšího zdržování a politických her.
Závěrem Aron upozorňuje, že Putin mírová jednání vnímá pouze jako prostředek legalizace porážky Ukrajiny. Dokud nebude přesvědčen, že jeho válečné tažení skončí fiaskem, žádné skutečné jednání nepřijde. Trumpova taktika nabídek a kompromisů se zatím ukazuje jako marná. Aby nastal zlom, musí především přijít bolestivé důsledky – ekonomické, vojenské i politické.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
