Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Trump se opakovaně snažil dosáhnout příměří. Jeho zmocněnec Stephen Witkoff se už potřetí setkal s Putinem, ale jednání opět skončila bez konkrétního posunu. Mezitím Rusko během Květnové neděle podniklo smrtící útok, který zabil desítky věřících během bohoslužeb, čímž dalo najevo, že o mír příliš nestojí.
Trump se v reakci na pokračující neochotu Kremlu o víkendu uchýlil k ostřejšímu tónu. Požadavek Putina, aby Ukrajina ztratila suverenitu a stala se „svěřeneckým územím OSN“, označil za nepřijatelný. Zároveň pohrozil sekundárními sankcemi vůči těm, kdo nakupují ruskou ropu.
Leon Aron ve své analýze připomíná, že Putin válku potřebuje. Slouží mu jako opodstatnění jeho autoritářského režimu, posiluje jeho osobní image a je zásadní pro ruskou ekonomiku přetvořenou na válečný režim. Upozorňuje, že ukončení války by přineslo nejen ekonomickou, ale i politickou destabilizaci. Válečné bonusy, privilegia veteránů a zaměstnání v armádním průmyslu by zmizely, což by mohlo vyvolat vlnu nespokojenosti.
Putin, který si libuje v symbolice vojenské moci, si podle Arona válku užívá i na osobní rovině. Jeho kult role „obránce vlasti“ by bez konfliktu ztratil smysl. Navíc věří, že další ústupky ze strany USA povedou k větším ziskům. Čím víc Trump nabídne, tím víc bude Putin žádat.
Putin potřebuje vítězství, ne příměří, vysvětluje Aron. Jediným možným důvodem, proč by Putin začal jednat o míru, je jasné přesvědčení, že nemůže na bojišti získat víc než u jednacího stolu. A právě toho by měl Trumpův tým podle Arona dosáhnout – ukázat, že náklady pokračování války budou vyšší než jakýkoliv možný zisk.
Mezi návrhy, jak zvýšit tlak, Aron jmenuje uvalení sankcí na ruské ropné společnosti Rosněfť a Novatek, zákaz dovozu ruského LNG do Evropy či zamezení provozu ruských bank skrze zahraniční dceřiné společnosti, jako je Raiffeisenbank. Také volá po masivním zvýšení vojenské pomoci Ukrajině bez dalšího zdržování a politických her.
Závěrem Aron upozorňuje, že Putin mírová jednání vnímá pouze jako prostředek legalizace porážky Ukrajiny. Dokud nebude přesvědčen, že jeho válečné tažení skončí fiaskem, žádné skutečné jednání nepřijde. Trumpova taktika nabídek a kompromisů se zatím ukazuje jako marná. Aby nastal zlom, musí především přijít bolestivé důsledky – ekonomické, vojenské i politické.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
