Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Trump se opakovaně snažil dosáhnout příměří. Jeho zmocněnec Stephen Witkoff se už potřetí setkal s Putinem, ale jednání opět skončila bez konkrétního posunu. Mezitím Rusko během Květnové neděle podniklo smrtící útok, který zabil desítky věřících během bohoslužeb, čímž dalo najevo, že o mír příliš nestojí.
Trump se v reakci na pokračující neochotu Kremlu o víkendu uchýlil k ostřejšímu tónu. Požadavek Putina, aby Ukrajina ztratila suverenitu a stala se „svěřeneckým územím OSN“, označil za nepřijatelný. Zároveň pohrozil sekundárními sankcemi vůči těm, kdo nakupují ruskou ropu.
Leon Aron ve své analýze připomíná, že Putin válku potřebuje. Slouží mu jako opodstatnění jeho autoritářského režimu, posiluje jeho osobní image a je zásadní pro ruskou ekonomiku přetvořenou na válečný režim. Upozorňuje, že ukončení války by přineslo nejen ekonomickou, ale i politickou destabilizaci. Válečné bonusy, privilegia veteránů a zaměstnání v armádním průmyslu by zmizely, což by mohlo vyvolat vlnu nespokojenosti.
Putin, který si libuje v symbolice vojenské moci, si podle Arona válku užívá i na osobní rovině. Jeho kult role „obránce vlasti“ by bez konfliktu ztratil smysl. Navíc věří, že další ústupky ze strany USA povedou k větším ziskům. Čím víc Trump nabídne, tím víc bude Putin žádat.
Putin potřebuje vítězství, ne příměří, vysvětluje Aron. Jediným možným důvodem, proč by Putin začal jednat o míru, je jasné přesvědčení, že nemůže na bojišti získat víc než u jednacího stolu. A právě toho by měl Trumpův tým podle Arona dosáhnout – ukázat, že náklady pokračování války budou vyšší než jakýkoliv možný zisk.
Mezi návrhy, jak zvýšit tlak, Aron jmenuje uvalení sankcí na ruské ropné společnosti Rosněfť a Novatek, zákaz dovozu ruského LNG do Evropy či zamezení provozu ruských bank skrze zahraniční dceřiné společnosti, jako je Raiffeisenbank. Také volá po masivním zvýšení vojenské pomoci Ukrajině bez dalšího zdržování a politických her.
Závěrem Aron upozorňuje, že Putin mírová jednání vnímá pouze jako prostředek legalizace porážky Ukrajiny. Dokud nebude přesvědčen, že jeho válečné tažení skončí fiaskem, žádné skutečné jednání nepřijde. Trumpova taktika nabídek a kompromisů se zatím ukazuje jako marná. Aby nastal zlom, musí především přijít bolestivé důsledky – ekonomické, vojenské i politické.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.
