Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Sobotní útok na ukrajinské město Sumy vyvolal ostré reakce napříč politickým spektrem. Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, Keith Kellogg, incident jednoznačně odsoudil a prohlásil, že čin „překročil jakoukoli hranici slušnosti“. Jeho nadřízený – prezident Trump, zvolil výrazně smířlivější rétoriku. Útok označil za „strašnou věc“, která se podle něj nejspíš stala „omylem“.
Nejtvrdší slova přirozeně zazněla z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že „takhle se může chovat jen naprosto vyšinutá verbež“.
Komentátor serveru Politico Jamie Dettmer si nebral servítky. „Trump se zamlčením toho, co se stalo, chtěl pravděpodobně vyhnout přímé slovní konfrontaci s Kremlem – který zřejmě stále doufá, že mírové rozhovory myslí vážně. Sumy jsou však dalším důkazem, pokud by byl nějaký potřeba, že ho Putin vodí za nos, jako to dělá u všech mírových jednání, dokud není vše podle jeho podmínek,“ uvedl ve svém komentáři.
Podle potvrzených informací Rusové při útoku na Květnou neděli použili tzv. taktiku double-tap – dvojitý úder. Jde o metodu, kterou si osvojili už během války v Sýrii, kde opakovaně ostřelovali nemocnice, trhy i obytné budovy ve městech Aleppo a Idlíb. Podobný princip, byť s menší destrukcí, uplatňují i ostřelovači: zraní jednoho nepřátelského vojáka natolik, aby volal o pomoc – čímž vylákají další vojáky, kteří se následně stanou jejich cílem.
Komentátor Politico zdůraznil, že generálové Vladimira Putina „vždy vedou totální válku: bez zábran, bez dodržování toho, co Moskva považuje za sentimentální válečná pravidla“. V této souvislosti připomněl masakry v Buči a Irpini, kde ruské jednotky zabíjely civilisty a vytvářely pro jejich těla masové hroby.
„Takto také Putin vedl válku proti Čečensku během svého působení ve funkci premiéra, kdy dohlížel na ničivou bombardovací kampaň, která v roce 1999 srovnala se zemí hlavní město této separatistické republiky Groznyj a donutila více než 100 000 lidí k útěku,“ poznamenal Dettmer.
K tragédii došlo v neděli dopoledne, kdy dvě balistické rakety zasáhly centrum města Sumy na východě Ukrajiny. Na místě zůstala těla obětí, desítky zraněných a lidé v šoku. Ukrajinské úřady označily exploze za jedny z nejničivějších od začátku letošního roku. Zároveň šlo o nejsmrtelnější útok na civilní cíle v dosavadním průběhu roku 2025.
Při útoku zahynulo celkem 34 lidí, včetně několika dětí. Dalších 117 osob utrpělo zranění. Ostře se k události vyjádřil nastupující německý kancléř Friedrich Merz, který pro veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že šlo o „závažný válečný zločin“, jenž byl „záměrný a zákeřný“.
Jeho předchůdce ve funkci, odcházející kancléř Olaf Scholz, dodal, že útok jasně ukazuje, jaká je skutečná hodnota ruských proklamací o míru.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.