Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Sobotní útok na ukrajinské město Sumy vyvolal ostré reakce napříč politickým spektrem. Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, Keith Kellogg, incident jednoznačně odsoudil a prohlásil, že čin „překročil jakoukoli hranici slušnosti“. Jeho nadřízený – prezident Trump, zvolil výrazně smířlivější rétoriku. Útok označil za „strašnou věc“, která se podle něj nejspíš stala „omylem“.
Nejtvrdší slova přirozeně zazněla z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že „takhle se může chovat jen naprosto vyšinutá verbež“.
Komentátor serveru Politico Jamie Dettmer si nebral servítky. „Trump se zamlčením toho, co se stalo, chtěl pravděpodobně vyhnout přímé slovní konfrontaci s Kremlem – který zřejmě stále doufá, že mírové rozhovory myslí vážně. Sumy jsou však dalším důkazem, pokud by byl nějaký potřeba, že ho Putin vodí za nos, jako to dělá u všech mírových jednání, dokud není vše podle jeho podmínek,“ uvedl ve svém komentáři.
Podle potvrzených informací Rusové při útoku na Květnou neděli použili tzv. taktiku double-tap – dvojitý úder. Jde o metodu, kterou si osvojili už během války v Sýrii, kde opakovaně ostřelovali nemocnice, trhy i obytné budovy ve městech Aleppo a Idlíb. Podobný princip, byť s menší destrukcí, uplatňují i ostřelovači: zraní jednoho nepřátelského vojáka natolik, aby volal o pomoc – čímž vylákají další vojáky, kteří se následně stanou jejich cílem.
Komentátor Politico zdůraznil, že generálové Vladimira Putina „vždy vedou totální válku: bez zábran, bez dodržování toho, co Moskva považuje za sentimentální válečná pravidla“. V této souvislosti připomněl masakry v Buči a Irpini, kde ruské jednotky zabíjely civilisty a vytvářely pro jejich těla masové hroby.
„Takto také Putin vedl válku proti Čečensku během svého působení ve funkci premiéra, kdy dohlížel na ničivou bombardovací kampaň, která v roce 1999 srovnala se zemí hlavní město této separatistické republiky Groznyj a donutila více než 100 000 lidí k útěku,“ poznamenal Dettmer.
K tragédii došlo v neděli dopoledne, kdy dvě balistické rakety zasáhly centrum města Sumy na východě Ukrajiny. Na místě zůstala těla obětí, desítky zraněných a lidé v šoku. Ukrajinské úřady označily exploze za jedny z nejničivějších od začátku letošního roku. Zároveň šlo o nejsmrtelnější útok na civilní cíle v dosavadním průběhu roku 2025.
Při útoku zahynulo celkem 34 lidí, včetně několika dětí. Dalších 117 osob utrpělo zranění. Ostře se k události vyjádřil nastupující německý kancléř Friedrich Merz, který pro veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že šlo o „závažný válečný zločin“, jenž byl „záměrný a zákeřný“.
Jeho předchůdce ve funkci, odcházející kancléř Olaf Scholz, dodal, že útok jasně ukazuje, jaká je skutečná hodnota ruských proklamací o míru.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.