Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Sobotní útok na ukrajinské město Sumy vyvolal ostré reakce napříč politickým spektrem. Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, Keith Kellogg, incident jednoznačně odsoudil a prohlásil, že čin „překročil jakoukoli hranici slušnosti“. Jeho nadřízený – prezident Trump, zvolil výrazně smířlivější rétoriku. Útok označil za „strašnou věc“, která se podle něj nejspíš stala „omylem“.
Nejtvrdší slova přirozeně zazněla z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že „takhle se může chovat jen naprosto vyšinutá verbež“.
Komentátor serveru Politico Jamie Dettmer si nebral servítky. „Trump se zamlčením toho, co se stalo, chtěl pravděpodobně vyhnout přímé slovní konfrontaci s Kremlem – který zřejmě stále doufá, že mírové rozhovory myslí vážně. Sumy jsou však dalším důkazem, pokud by byl nějaký potřeba, že ho Putin vodí za nos, jako to dělá u všech mírových jednání, dokud není vše podle jeho podmínek,“ uvedl ve svém komentáři.
Podle potvrzených informací Rusové při útoku na Květnou neděli použili tzv. taktiku double-tap – dvojitý úder. Jde o metodu, kterou si osvojili už během války v Sýrii, kde opakovaně ostřelovali nemocnice, trhy i obytné budovy ve městech Aleppo a Idlíb. Podobný princip, byť s menší destrukcí, uplatňují i ostřelovači: zraní jednoho nepřátelského vojáka natolik, aby volal o pomoc – čímž vylákají další vojáky, kteří se následně stanou jejich cílem.
Komentátor Politico zdůraznil, že generálové Vladimira Putina „vždy vedou totální válku: bez zábran, bez dodržování toho, co Moskva považuje za sentimentální válečná pravidla“. V této souvislosti připomněl masakry v Buči a Irpini, kde ruské jednotky zabíjely civilisty a vytvářely pro jejich těla masové hroby.
„Takto také Putin vedl válku proti Čečensku během svého působení ve funkci premiéra, kdy dohlížel na ničivou bombardovací kampaň, která v roce 1999 srovnala se zemí hlavní město této separatistické republiky Groznyj a donutila více než 100 000 lidí k útěku,“ poznamenal Dettmer.
K tragédii došlo v neděli dopoledne, kdy dvě balistické rakety zasáhly centrum města Sumy na východě Ukrajiny. Na místě zůstala těla obětí, desítky zraněných a lidé v šoku. Ukrajinské úřady označily exploze za jedny z nejničivějších od začátku letošního roku. Zároveň šlo o nejsmrtelnější útok na civilní cíle v dosavadním průběhu roku 2025.
Při útoku zahynulo celkem 34 lidí, včetně několika dětí. Dalších 117 osob utrpělo zranění. Ostře se k události vyjádřil nastupující německý kancléř Friedrich Merz, který pro veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že šlo o „závažný válečný zločin“, jenž byl „záměrný a zákeřný“.
Jeho předchůdce ve funkci, odcházející kancléř Olaf Scholz, dodal, že útok jasně ukazuje, jaká je skutečná hodnota ruských proklamací o míru.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.