Smrtící útok na ukrajinské Sumy, který si vyžádal 34 mrtvých a přes 100 zraněných, rozdělil politické reakce přímo z nitra Bílého domu. Zatímco zvláštní vyslanec Keith Kellogg čin ostře odsoudil, sám americký prezident Donald Trump mluvil o „omylu“. Zřejmě to udělal proto, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Moskvou a udržel si otevřené dveře k Rusku.
Sobotní útok na ukrajinské město Sumy vyvolal ostré reakce napříč politickým spektrem. Trumpův vyslanec pro Ukrajinu a Rusko, Keith Kellogg, incident jednoznačně odsoudil a prohlásil, že čin „překročil jakoukoli hranici slušnosti“. Jeho nadřízený – prezident Trump, zvolil výrazně smířlivější rétoriku. Útok označil za „strašnou věc“, která se podle něj nejspíš stala „omylem“.
Nejtvrdší slova přirozeně zazněla z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který prohlásil, že „takhle se může chovat jen naprosto vyšinutá verbež“.
Komentátor serveru Politico Jamie Dettmer si nebral servítky. „Trump se zamlčením toho, co se stalo, chtěl pravděpodobně vyhnout přímé slovní konfrontaci s Kremlem – který zřejmě stále doufá, že mírové rozhovory myslí vážně. Sumy jsou však dalším důkazem, pokud by byl nějaký potřeba, že ho Putin vodí za nos, jako to dělá u všech mírových jednání, dokud není vše podle jeho podmínek,“ uvedl ve svém komentáři.
Podle potvrzených informací Rusové při útoku na Květnou neděli použili tzv. taktiku double-tap – dvojitý úder. Jde o metodu, kterou si osvojili už během války v Sýrii, kde opakovaně ostřelovali nemocnice, trhy i obytné budovy ve městech Aleppo a Idlíb. Podobný princip, byť s menší destrukcí, uplatňují i ostřelovači: zraní jednoho nepřátelského vojáka natolik, aby volal o pomoc – čímž vylákají další vojáky, kteří se následně stanou jejich cílem.
Komentátor Politico zdůraznil, že generálové Vladimira Putina „vždy vedou totální válku: bez zábran, bez dodržování toho, co Moskva považuje za sentimentální válečná pravidla“. V této souvislosti připomněl masakry v Buči a Irpini, kde ruské jednotky zabíjely civilisty a vytvářely pro jejich těla masové hroby.
„Takto také Putin vedl válku proti Čečensku během svého působení ve funkci premiéra, kdy dohlížel na ničivou bombardovací kampaň, která v roce 1999 srovnala se zemí hlavní město této separatistické republiky Groznyj a donutila více než 100 000 lidí k útěku,“ poznamenal Dettmer.
K tragédii došlo v neděli dopoledne, kdy dvě balistické rakety zasáhly centrum města Sumy na východě Ukrajiny. Na místě zůstala těla obětí, desítky zraněných a lidé v šoku. Ukrajinské úřady označily exploze za jedny z nejničivějších od začátku letošního roku. Zároveň šlo o nejsmrtelnější útok na civilní cíle v dosavadním průběhu roku 2025.
Při útoku zahynulo celkem 34 lidí, včetně několika dětí. Dalších 117 osob utrpělo zranění. Ostře se k události vyjádřil nastupující německý kancléř Friedrich Merz, který pro veřejnoprávní stanici ARD uvedl, že šlo o „závažný válečný zločin“, jenž byl „záměrný a zákeřný“.
Jeho předchůdce ve funkci, odcházející kancléř Olaf Scholz, dodal, že útok jasně ukazuje, jaká je skutečná hodnota ruských proklamací o míru.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.