Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
V posledních týdnech se ukrajinské útoky zaměřují především na ropná exportní zařízení, která jsou pro ruskou ekonomiku klíčová. Podle Brovdiho, který poskytl vzácný rozhovor pro BBC, budou tyto akce nadále narůstat. Kromě ničení energetické infrastruktury se drony podílejí na zastavování ruského postupu na frontě tím, že eliminují rekordní počty nepřátelských vojáků.
Dosah ukrajinských dronů se výrazně zvětšil a hluboké ruské zázemí ve vzdálenosti 1500 až 2000 kilometrů již nelze považovat za bezpečné. Moderní technologie umožňují lokálně vyráběným strojům překonávat vzdálenosti přesahující tisíc kilometrů, přičemž některé modely doletí ještě dvakrát dále. Prezident Volodymyr Zelenskyj označuje tyto údery pro Moskvu za velmi bolestivé, neboť způsobují miliardové škody v energetickém sektoru.
Brovdi zdůvodňuje útoky tím, že Putin využívá přírodní zdroje k financování nákupů útočných dronů a balistických střel, které následně ničí Ukrajinu. Ropné rafinerie proto považuje za legitimní vojenské cíle, i když jejich zasažení může vyvolat vedlejší škody. Útočníkům nevadí stížnosti ruských obyvatel na následky explozí, neboť cílem je zničit nástroje, které slouží k vedení války.
Velitelství se nachází v podzemních prostorách, kam nás zavezli dodávkou s neprůhlednými okny. Uvnitř připomíná pracoviště high-tech jeskyni plnou obrazovek, kde desítky mužů v civilním oblečení monitorují přímé přenosy z bojiště. Operátoři, kteří používají krycí jména jako KitKat nebo Antalya, neustále zpracovávají nová data přicházející z frontové linie.
Přestože jednotky bezpilotních systémů tvoří pouze dvě procenta ukrajinské armády, podle Brovdiho mají na svědomí zničení třetiny všech zasažených cílů. Každý úspěšný úder je podrobně filmován a evidován na digitální tabuli, která poskytuje přehled v reálném čase. Míra vlastních ztrát je přitom udržována pod jedním procentem ročně.
Cesta Roberta Brovdiho k velení byla netradiční, neboť před konfliktem pracoval jako úspěšný obchodník s obilím a sběratel umění. Jeho kancelář v bunkru zdobí obrazy a sochy, které kontrastují s troskami raket a zajatými drony. Poté, co se jako rodilý Maďar z Užhorodu zapojil do obrany země, objevil potenciál komerčních dronů pro navádění dělostřelectva, což změnilo způsob vedení bojů.
Kromě ničení techniky se velitel zaměřuje na snižování ruské lidské převahy. Jeho posádky mají jasný úkol eliminovat každý měsíc více vojáků, než je Rusko schopno naverbovat, což představuje hranici nad 30 tisíc mužů. Brovdi přiznává, že jde o plán zabíjení, přičemž 30 procent všech útoků dronů musí směřovat na živou sílu, a tento cíl se daří již několik měsíců plnit.
Brovdi se netají brutálním přístupem, protože je přesvědčen, že pokud nepřítele nezničí, zahynou Ukrajinci. Jeho strategií není ofenzivní válka s cílem dobýt rozsáhlá území, ale efektivní zadržování nepřítele a narušování ruské morálky. Doufá, že šok z požárů hluboko v zázemí a vysoké ztráty na životech donutí ruskou společnost klást si otázky ohledně smyslu války.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.