Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
V posledních týdnech se ukrajinské útoky zaměřují především na ropná exportní zařízení, která jsou pro ruskou ekonomiku klíčová. Podle Brovdiho, který poskytl vzácný rozhovor pro BBC, budou tyto akce nadále narůstat. Kromě ničení energetické infrastruktury se drony podílejí na zastavování ruského postupu na frontě tím, že eliminují rekordní počty nepřátelských vojáků.
Dosah ukrajinských dronů se výrazně zvětšil a hluboké ruské zázemí ve vzdálenosti 1500 až 2000 kilometrů již nelze považovat za bezpečné. Moderní technologie umožňují lokálně vyráběným strojům překonávat vzdálenosti přesahující tisíc kilometrů, přičemž některé modely doletí ještě dvakrát dále. Prezident Volodymyr Zelenskyj označuje tyto údery pro Moskvu za velmi bolestivé, neboť způsobují miliardové škody v energetickém sektoru.
Brovdi zdůvodňuje útoky tím, že Putin využívá přírodní zdroje k financování nákupů útočných dronů a balistických střel, které následně ničí Ukrajinu. Ropné rafinerie proto považuje za legitimní vojenské cíle, i když jejich zasažení může vyvolat vedlejší škody. Útočníkům nevadí stížnosti ruských obyvatel na následky explozí, neboť cílem je zničit nástroje, které slouží k vedení války.
Velitelství se nachází v podzemních prostorách, kam nás zavezli dodávkou s neprůhlednými okny. Uvnitř připomíná pracoviště high-tech jeskyni plnou obrazovek, kde desítky mužů v civilním oblečení monitorují přímé přenosy z bojiště. Operátoři, kteří používají krycí jména jako KitKat nebo Antalya, neustále zpracovávají nová data přicházející z frontové linie.
Přestože jednotky bezpilotních systémů tvoří pouze dvě procenta ukrajinské armády, podle Brovdiho mají na svědomí zničení třetiny všech zasažených cílů. Každý úspěšný úder je podrobně filmován a evidován na digitální tabuli, která poskytuje přehled v reálném čase. Míra vlastních ztrát je přitom udržována pod jedním procentem ročně.
Cesta Roberta Brovdiho k velení byla netradiční, neboť před konfliktem pracoval jako úspěšný obchodník s obilím a sběratel umění. Jeho kancelář v bunkru zdobí obrazy a sochy, které kontrastují s troskami raket a zajatými drony. Poté, co se jako rodilý Maďar z Užhorodu zapojil do obrany země, objevil potenciál komerčních dronů pro navádění dělostřelectva, což změnilo způsob vedení bojů.
Kromě ničení techniky se velitel zaměřuje na snižování ruské lidské převahy. Jeho posádky mají jasný úkol eliminovat každý měsíc více vojáků, než je Rusko schopno naverbovat, což představuje hranici nad 30 tisíc mužů. Brovdi přiznává, že jde o plán zabíjení, přičemž 30 procent všech útoků dronů musí směřovat na živou sílu, a tento cíl se daří již několik měsíců plnit.
Brovdi se netají brutálním přístupem, protože je přesvědčen, že pokud nepřítele nezničí, zahynou Ukrajinci. Jeho strategií není ofenzivní válka s cílem dobýt rozsáhlá území, ale efektivní zadržování nepřítele a narušování ruské morálky. Doufá, že šok z požárů hluboko v zázemí a vysoké ztráty na životech donutí ruskou společnost klást si otázky ohledně smyslu války.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.
Donald Trump opět připomněl, jaká je základní americká podmínka pro uzavření dohody s Íránem. Teherán musí přijmout fakt, že nebude mít jadernou zbraň. Podle Trumpa pokračují jednání s íránskými vyjednavači, ale čas pro dohodu ještě nenastal.
Česko se připravuje na další vlnu tropického počasí, která má vydržet až do příštího víkendu. Odpolední maxima se v jeho průběhu budou blížit čtyřicítce, než přijde nepatrné ochlazení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude mít premiér Andrej Babiš (ANO) větší pravomoci než jeho předchůdci? I taková otázka vyvstala, protože byla navržena změna jednacího řádu vlády. Úřad vlády se rozhodl zareagovat na některé informace, které se objevily v médiích. Podle tvrzení úředníků se žádné zásadní úpravy nechystají.
Letošní epidemie eboly vyvolává stále větší obavy. Africké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vyzvalo k okamžitým činům za účelem zastavení epidemie smrtelně nebezpečné nemoci v Kongu. Podle místních expertů hrozí, že jinak půjde o zatím nejhorší epidemii eboly, která byla zaznamenána.
Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra.
Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu.
Vztahy mezi Pekingem a Prahou zatím nijak zvlášť neutrpěly kvůli případu českého občana zadrženého v Číně. Nic na tom nemění ani nové informace, o kterých se zmínil vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru.