Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
V posledních týdnech se ukrajinské útoky zaměřují především na ropná exportní zařízení, která jsou pro ruskou ekonomiku klíčová. Podle Brovdiho, který poskytl vzácný rozhovor pro BBC, budou tyto akce nadále narůstat. Kromě ničení energetické infrastruktury se drony podílejí na zastavování ruského postupu na frontě tím, že eliminují rekordní počty nepřátelských vojáků.
Dosah ukrajinských dronů se výrazně zvětšil a hluboké ruské zázemí ve vzdálenosti 1500 až 2000 kilometrů již nelze považovat za bezpečné. Moderní technologie umožňují lokálně vyráběným strojům překonávat vzdálenosti přesahující tisíc kilometrů, přičemž některé modely doletí ještě dvakrát dále. Prezident Volodymyr Zelenskyj označuje tyto údery pro Moskvu za velmi bolestivé, neboť způsobují miliardové škody v energetickém sektoru.
Brovdi zdůvodňuje útoky tím, že Putin využívá přírodní zdroje k financování nákupů útočných dronů a balistických střel, které následně ničí Ukrajinu. Ropné rafinerie proto považuje za legitimní vojenské cíle, i když jejich zasažení může vyvolat vedlejší škody. Útočníkům nevadí stížnosti ruských obyvatel na následky explozí, neboť cílem je zničit nástroje, které slouží k vedení války.
Velitelství se nachází v podzemních prostorách, kam nás zavezli dodávkou s neprůhlednými okny. Uvnitř připomíná pracoviště high-tech jeskyni plnou obrazovek, kde desítky mužů v civilním oblečení monitorují přímé přenosy z bojiště. Operátoři, kteří používají krycí jména jako KitKat nebo Antalya, neustále zpracovávají nová data přicházející z frontové linie.
Přestože jednotky bezpilotních systémů tvoří pouze dvě procenta ukrajinské armády, podle Brovdiho mají na svědomí zničení třetiny všech zasažených cílů. Každý úspěšný úder je podrobně filmován a evidován na digitální tabuli, která poskytuje přehled v reálném čase. Míra vlastních ztrát je přitom udržována pod jedním procentem ročně.
Cesta Roberta Brovdiho k velení byla netradiční, neboť před konfliktem pracoval jako úspěšný obchodník s obilím a sběratel umění. Jeho kancelář v bunkru zdobí obrazy a sochy, které kontrastují s troskami raket a zajatými drony. Poté, co se jako rodilý Maďar z Užhorodu zapojil do obrany země, objevil potenciál komerčních dronů pro navádění dělostřelectva, což změnilo způsob vedení bojů.
Kromě ničení techniky se velitel zaměřuje na snižování ruské lidské převahy. Jeho posádky mají jasný úkol eliminovat každý měsíc více vojáků, než je Rusko schopno naverbovat, což představuje hranici nad 30 tisíc mužů. Brovdi přiznává, že jde o plán zabíjení, přičemž 30 procent všech útoků dronů musí směřovat na živou sílu, a tento cíl se daří již několik měsíců plnit.
Brovdi se netají brutálním přístupem, protože je přesvědčen, že pokud nepřítele nezničí, zahynou Ukrajinci. Jeho strategií není ofenzivní válka s cílem dobýt rozsáhlá území, ale efektivní zadržování nepřítele a narušování ruské morálky. Doufá, že šok z požárů hluboko v zázemí a vysoké ztráty na životech donutí ruskou společnost klást si otázky ohledně smyslu války.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.
Americký prezident Donald Trump posunul pravomoci hlavy státu v oblasti vedení války na novou úroveň, když zahájil vojenskou operaci proti Íránu bez souhlasu Kongresu, podpory aliance NATO či rezoluce OSN. Rozsáhlá vojenská akce s názvem Epic Fury byla spuštěna proti zemi, kterou Bílý dům označuje za hlavního světového sponzora terorismu.
Uživatelé služby Google Maps ve Spojených státech již při vyhledávání nenajdou Ontarijské jezero pod jeho původním názvem. Nejmenší z Velkých jezer je nyní na této platformě pro americké uživatele označováno jako Americké jezero. K této změně došlo na základě výnosu amerického prezidenta Donalda Trumpa v rámci vyostřené obchodní války s Kanadou.
Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.
Generální ředitel Evropské vesmírné agentury Josef Aschbacher požaduje, aby evropské státy do konce roku rozhodly o vybudování vlastních kapacit pro vysílání astronautů do vesmíru. Evropa sice dodává klíčový hardware pro mise vedené Spojenými státy, v samotné dopravě posádek na oběžnou dráhu je však plně závislá na americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír. Aschbacher to prohlásil v rozhovoru před mezinárodním vesmírným summitem v Paříži.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.