Cesta Ukrajiny do NATO se komplikuje, přiznal Rutte

Mark Rutte na summitu NATO 2025
Mark Rutte na summitu NATO 2025, foto: NATO
Klára Marková 18. prosince 2025 16:51
Sdílej:

Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.

Mezi státy, které momentálně odmítají dát svůj souhlas, Rutte jmenoval nejen Maďarsko a Slovensko, ale také Spojené státy. Bez shody všech členů tak zůstává ukrajinské členství v praktické rovině zablokované, přestože právo požádat o vstup má podle Washingtonské smlouvy každá země v euroatlantické oblasti.

Namísto okamžitého přijetí se nyní mezinárodní debata soustředí na vytvoření nového systému bezpečnostních záruk, který by Ukrajinu chránil po případném uzavření míru. Rutte tento mechanismus popsal jako třívrstvý model, jehož základním pilířem musí být především silné a modernizované ukrajinské ozbrojené síly.

Druhou úroveň má tvořit takzvaná koalice ochotných států a celou architekturu by měly doplňovat přímé záruky a podpora ze strany USA. O konkrétních parametrech tohoto kolektivního balíčku se však stále vedou intenzivní diskuse a spojenci hledají shodu na jeho finální podobě.

Polský premiér Donald Tusk mezitím v Bruselu prohlásil, že využití zmrazených ruských aktiv je jedinou realistickou cestou k dlouhodobému financování ukrajinské obrany. Podle něj v Evropě prakticky neexistuje politická podpora pro alternativy, jako je například společné zadlužování všech unijních zemí.

Lídrům EU vzkázal, že volba je v tuto chvíli jednoduchá: buď se nyní podaří uvolnit ruské peníze, nebo bude Evropa v budoucnu platit mnohem vyšší cenu. Rozhovory se proto už nesoustředí na to, zda aktiva použít, ale jak technicky nastavit složitý mechanismus jejich převodu.

Aktuálně se v Bruselu ladí detaily takzvané reparační půjčky, která by byla zajištěna právě zmrazeným majetkem ruské centrální banky. Velkou překážkou však zůstávají obavy Belgie, v jejímž depozitáři Euroclear se nachází drtivá většina těchto prostředků a která se právem obává ruských odvetných žalob.

Belgický premiér Bart De Wever proto pro svou zemi požaduje od ostatních partnerů v EU naprosto jasné finanční i právní pojistky. Tusk v této souvislosti varoval, že „ďábel je skryt v detailech“, a proto je technické dotažení mechanismu pro některé státy stále tak obtížné. 

Stalo se