ANO, SPD a Motoristé udělali další pokrok, co se týká vzniku nové vlády. Premiérský kandidát rodící se koalice Andrej Babiš (ANO) již obdržel nominace na ministry i od dvou dalších stran. Uvedl to v pondělí pro televize CNN Prima News a Nova.
Babiš potvrdil pokrok v jednáních o nové vládě po jednání s polským prezidentem Karolem Nawrockým, který přijel na svou první návštěvu České republiky po nástupu do úřadu. Zástupci trojice koaličních stran si jména ministerských kandidátů potvrdí v úterý. Předseda hnutí ANO pak seznam předá prezidentu Petru Pavlovi, s nímž už má mít domluvenou další schůzku.
Babiš v nedělním videu naznačil, že nová vláda by mohla vzniknout do poloviny prosince. "Budou vám tvrdit, že Babiš zdržuje vznik vlády, což není pravda," prohlásil šéf hnutí ANO. "Fialova vláda vznikla 17. prosince 2021 a já jsem s prezidentem domluvený, že naše vláda by mohla vzniknout v podobném termínu," podotkl na záběrech.
Pravděpodobný příští premiér se včera opět vyjádřil i k otázce neslučitelnosti vládního angažmá s vlastnictvím Agrofertu. "Zase tam bude ten střet zájmů, co jiného. Svolali k tomu schůzi, tak tam se dozvíte, že žijeme v zemi, kde se přijímají zákony speciálně proti jedné osobě, aby nebyla v politice. A některé soudy tak dokonce rozhodují, podle toho, jestli je to Babiš, nebo to není Babiš," postěžoval si politik.
ANO už má s SPD a Motoristy podepsanou koaliční smlouvu i rozdělené ministerské posty. Očekává se, že do ministerských křesel usednou například Karel Havlíček, Alena Schillerová (oba ANO), Oto Klempíř či Boris Šťastný (oba Motoristé). Největší kontroverze vzbuzuje možná nominace poslance Filipa Turka (Motoristé) na post ministra zahraničních věcí.
Prezidentská kancelář po posledním jednání obou politiků uvedla, že Pavel zaslal Babišovi návrh harmonogramu následných kroků a konzultací. "Tento postup vychází z předchozích rozhovorů obou politiků a upřesňuje další časový řád," napsala kancelář na síti X.
Babiš má podle Pražského hradu v tomto týdnu předložit seznam navrhovaných členů vlády, se kterými hlava státu povede konzultační rozhovory. "Následně očekává, že předseda hnutí ANO veřejně vyjasní způsob řešení svého střetu zájmů, ze kterého bude zřetelné, že povede k zákonnému vyřešení tohoto problému. Pak je prezident připraven do jednoho týdne jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády," sdělila kancelář.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.