Průměrný starobní důchod v Česku letos v červnu dosáhl 21 803 korun měsíčně. Průměrná hrubá mzda přitom v prvním čtvrtletí činila 50 282 korun. V prostém srovnání tak penze odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Pro zachování životní úrovně po odchodu z práce proto bude stále důležitější vlastní finanční rezerva. A právě ta zůstává u českých domácností ve srovnání s významem státní penze malá.
Češi přitom vědí, že by si na důchod měli odkládat. Problém je, že často začínají pozdě a ukládají málo. Téměř polovina lidí očekává, že jim penze nahradí 50 až 70 procent dosavadního příjmu. Reálně ale musí počítat s citelnějším propadem a rozdíl dorovnat z vlastních úspor.
Jako orientační rezerva se často uvádí částka v řádu jednoho až dvou milionů korun. U lidí, kterým se důchod už blíží, je však rozdíl mezi očekáváním a možnostmi značný. Více než polovina Čechů ve věku 50 až 65 let předpokládá, že bude potřebovat přes milion korun, šest z deseti ale nevěří, že si takovou částku dokáže vytvořit.
K tomu se přidává pozdní začátek spoření. Za vhodnou dobu pro zahájení přípravy na penzi Češi nejčastěji považují věk mezi 25 a 34 lety, řada z nich ale začne až mezi 35 a 54 lety. Přitom právě první roky pracovního života jsou nejcennější, protože dávají úsporám nejvíce času na zhodnocení. Přibližně dvě třetiny lidí navíc na stáří odkládají nejvýše dva tisíce korun měsíčně a konkrétní finanční plán pro období po padesátce má pouze sedm procent lidí.
Druhým problémem je způsob, jakým Češi peníze ukládají. Česká domácnost zůstává velmi konzervativní. Podle PAQ Research splňuje kritéria produktivního penzijního spoření pouze 18 procent lidí mezi 18 lety a důchodovým věkem.
Velká část dlouhodobých úspor přitom zůstává v transformovaných nebo konzervativních fondech s nízkým zhodnocením. Problém proto není jen v nízkých úložkách, ale také v příliš opatrném investování. Čím delší dobu člověku do důchodu zbývá, tím větší prostor má pro dynamičtější a více akciově orientované investice. S blížícím se důchodem naopak dává smysl riziko postupně snižovat.
Význam vlastní rezervy bude zároveň růst s tím, jak bude česká populace stárnout. V roce 2025 žilo v Česku přibližně 2,3 milionu lidí starších 65 let, tedy více než pětina populace. V roce 2050 už budou lidé nad 65 let představovat téměř tři z deseti obyvatel a každý jedenáctý Čech bude starší 80 let. Delší stáří přitom nebude znamenat jen více let pobírání penze, ale také vyšší náklady na zdravotní a sociální péči.
Vlastní úspory tak budou stále důležitější nejen pro zachování životní úrovně, ale i pro financování služeb a péče ve vysokém věku. Češi přesto začínají spořit pozdě, odkládají relativně nízké částky a značnou část dlouhodobých peněz nechávají v málo výnosných produktech.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.