Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Ačkoliv ceny ropy v posledním týdnu díky nadějím na mírovou dohodu klesly pod hranici 100 dolarů za barel, stále zůstávají vysoko nad průměrem z let 2023 a dříve, kdy se pohybovaly v rozmezí 70 až 80 dolarů. Ekonomové varují, že éra levné ropy možná definitivně skončila. Tentokrát totiž nejde o to, zda je ropy v zemi dostatek, ale o to, zda ji lze těžit a distribuovat levně a spolehlivě. Těžební zařízení na Blízkém východě utrpěla rozsáhlé škody, jejichž oprava může trvat roky, což zásadně mění globální energetickou mapu.
Důsledky vysokých cen ropy pociťují lidé napříč celou společností, zdaleka nejde jen o drahý benzín u čerpacích stanic. Ropné deriváty jsou klíčovou složkou pro výrobu více než 6 000 produktů denní potřeby, od léků jako aspirin přes čisticí prostředky a zubní pasty až po hnojiva nezbytná pro zemědělství. Zvláštní kapitolu tvoří stavebnictví, kde jsou asfalt, izolace, barvy nebo plastové trubky v podstatě vedlejšími produkty zpracování ropy. Zdražování těchto materiálů v kombinaci s drahonou dopravou tak tvoří další bariéru pro dostupnost bydlení.
Současná krize také nutí svět přejít z efektivního, ale zranitelného systému „just-in-time“ (právě včas) na model „just-in-case“ (pro každý případ). Státy i firmy si uvědomují, že musí budovat rozsáhlé zásoby a novou infrastrukturu pro skladování, aby byly připraveny na náhlé uzavření kohoutků. Tyto pojistky však přinášejí nové náklady na údržbu a pojištění, které ve finále zaplatí spotřebitelé. Adaptace na tuto novou realitu už začala – lidé častěji využívají veřejnou dopravu a zrychluje se elektrifikace automobilů i domácností.
Konec levné ropy neznamená konec jejího využívání, ale spíše její postupné přeformování v nákladnější a politicky méně stabilní komoditu. Tlak na vládní rozpočty kvůli dotacím na paliva a rozšiřování strategických zásob může vést k prohlubování deficitů. Domácnosti budou muset počítat s tím, že jim po zaplacení základních životních nákladů zbude méně peněz na ostatní výdaje. Svět se sice přizpůsobí, ale cesta zpět k dřívější stabilitě a nízkým cenám, které byly považovány za normální, může být nadobro uzavřena.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.