Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Klíčovým momentem bylo nedávné rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která automobilkám poskytla větší flexibilitu při plnění letošních emisních cílů. Tento krok přišel v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí ekonomickým problémům, zpomalení trhu a rostoucímu vlivu populistických politiků kritizujících klimatická opatření EU.
Původní plán na zákaz spalovacích motorů byl schválen v roce 2023 navzdory opozičním hlasům – zejména z Německa. Dnes se však stal terčem politických útoků.
"Dejte automobilovému průmyslu prst a vezme celou ruku," varuje Julia Poliscanova z ekologické organizace Transport & Environment. Podle ní hrozí, že Zelená dohoda EU bude postupně rozmělněna a nakonec zcela oslabena.
Brusel ustoupil tlaku automobilového průmyslu tím, že zmírnil letošní emisní cíle. Nově se nebudou počítat pouze letošní prodeje, ale tříletý průměr, což firmám umožní snadněji splnit limity a vyhnout se vysokým pokutám.
„Byl jsem asi první, kdo na to upozornil,“ pochlubil se podle webu Politico Luca De Meo, generální ředitel Renaultu, který dříve vedl asociaci evropských automobilek ACEA a dlouhodobě bojoval za větší flexibilitu v emisních cílech.
Podobně jako De Meo argumentují i další představitelé automobilového sektoru – tvrdí, že cílem je snížit emise CO2, nikoliv vynucovat jednu konkrétní technologii.
Automobilky a jejich politická podpora však chtějí jít ještě dál. Německo, Itálie i Polsko požadují výjimky pro alternativní paliva.
Německo chce prosadit možnost využití syntetických e-paliv, která jsou sice ekologičtější než klasické benzíny, ale extrémně drahá a obtížně dostupná.
Itálie usiluje o výjimku pro biopaliva, navzdory varováním ekologů ohledně odlesňování, ztráty biodiverzity a degradace půdy.
Polsko se k Itálii připojilo a podporuje uvolnění pravidel pro spalovací motory.
V Německu se otázka automobilového průmyslu stala klíčovým tématem nového lídra křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze, který chce zákaz spalovacích motorů zrušit.
„Největší hrozbou pro evropský automobilový průmysl už nejsou čínští konkurenti, ale přemíra evropské regulace,“ tvrdí Thomas Bareiß, mluvčí CDU pro dopravu. Podle něj není nutné žádné emisní cíle vůbec stanovovat, pokud Evropa chce zůstat konkurenceschopná.
Obhájci klimatické politiky EU varují, že tlak na změkčení pravidel by mohl vést k úplnému zhroucení zákazu spalovacích motorů.
„Evropská komise otevřela Pandořinu skříňku,“ říká německý europoslanec Michael Bloss ze strany Zelených.
Podle něj Evropská lidová strana nechce jen drobné úpravy, ale úplně zrušit zákaz spalovacích motorů.
Francouzský europoslanec François Kalfon sice podporuje současný balíček na záchranu automobilového průmyslu, ale varuje: „Musí jít o revizi, ne o úplné zrušení zákona.“
Evropská komise rovněž urychlila plánovanou revizi zákona, která se místo roku 2026 uskuteční už letos. Tento krok byl dlouhodobě požadován automobilkami a jejich politickými spojenci, kteří cítí šanci oslabit nebo zrušit celý zákaz.
Přestože Francie nadále podporuje plán na ukončení prodeje spalovacích motorů do roku 2035, Paříž nyní tvrdí, že zmírnění letošních emisních cílů pomůže výrobcům připravit se na zákaz včas.
Evropská unie tak stojí na rozcestí – zda si zachová svou ambiciózní klimatickou politiku, nebo podlehne tlaku průmyslu a politických změn v jednotlivých členských státech.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?