Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Klíčovým momentem bylo nedávné rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která automobilkám poskytla větší flexibilitu při plnění letošních emisních cílů. Tento krok přišel v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí ekonomickým problémům, zpomalení trhu a rostoucímu vlivu populistických politiků kritizujících klimatická opatření EU.
Původní plán na zákaz spalovacích motorů byl schválen v roce 2023 navzdory opozičním hlasům – zejména z Německa. Dnes se však stal terčem politických útoků.
"Dejte automobilovému průmyslu prst a vezme celou ruku," varuje Julia Poliscanova z ekologické organizace Transport & Environment. Podle ní hrozí, že Zelená dohoda EU bude postupně rozmělněna a nakonec zcela oslabena.
Brusel ustoupil tlaku automobilového průmyslu tím, že zmírnil letošní emisní cíle. Nově se nebudou počítat pouze letošní prodeje, ale tříletý průměr, což firmám umožní snadněji splnit limity a vyhnout se vysokým pokutám.
„Byl jsem asi první, kdo na to upozornil,“ pochlubil se podle webu Politico Luca De Meo, generální ředitel Renaultu, který dříve vedl asociaci evropských automobilek ACEA a dlouhodobě bojoval za větší flexibilitu v emisních cílech.
Podobně jako De Meo argumentují i další představitelé automobilového sektoru – tvrdí, že cílem je snížit emise CO2, nikoliv vynucovat jednu konkrétní technologii.
Automobilky a jejich politická podpora však chtějí jít ještě dál. Německo, Itálie i Polsko požadují výjimky pro alternativní paliva.
Německo chce prosadit možnost využití syntetických e-paliv, která jsou sice ekologičtější než klasické benzíny, ale extrémně drahá a obtížně dostupná.
Itálie usiluje o výjimku pro biopaliva, navzdory varováním ekologů ohledně odlesňování, ztráty biodiverzity a degradace půdy.
Polsko se k Itálii připojilo a podporuje uvolnění pravidel pro spalovací motory.
V Německu se otázka automobilového průmyslu stala klíčovým tématem nového lídra křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze, který chce zákaz spalovacích motorů zrušit.
„Největší hrozbou pro evropský automobilový průmysl už nejsou čínští konkurenti, ale přemíra evropské regulace,“ tvrdí Thomas Bareiß, mluvčí CDU pro dopravu. Podle něj není nutné žádné emisní cíle vůbec stanovovat, pokud Evropa chce zůstat konkurenceschopná.
Obhájci klimatické politiky EU varují, že tlak na změkčení pravidel by mohl vést k úplnému zhroucení zákazu spalovacích motorů.
„Evropská komise otevřela Pandořinu skříňku,“ říká německý europoslanec Michael Bloss ze strany Zelených.
Podle něj Evropská lidová strana nechce jen drobné úpravy, ale úplně zrušit zákaz spalovacích motorů.
Francouzský europoslanec François Kalfon sice podporuje současný balíček na záchranu automobilového průmyslu, ale varuje: „Musí jít o revizi, ne o úplné zrušení zákona.“
Evropská komise rovněž urychlila plánovanou revizi zákona, která se místo roku 2026 uskuteční už letos. Tento krok byl dlouhodobě požadován automobilkami a jejich politickými spojenci, kteří cítí šanci oslabit nebo zrušit celý zákaz.
Přestože Francie nadále podporuje plán na ukončení prodeje spalovacích motorů do roku 2035, Paříž nyní tvrdí, že zmírnění letošních emisních cílů pomůže výrobcům připravit se na zákaz včas.
Evropská unie tak stojí na rozcestí – zda si zachová svou ambiciózní klimatickou politiku, nebo podlehne tlaku průmyslu a politických změn v jednotlivých členských státech.
Česko čekají přízemní mrazy a déšť. Teploty mohou klesnout pod bod mrazu i ve dvou metrechMeteorologové varují před návratem chladného počasí. Přízemní mrazíky mohou poškodit úrodu, na horách se místy objeví i sněhové srážky.
Didaktický test z českého jazyka dnes potrápil tisíce maturantů po celé republice. Podle jejich reakcí na sociálních sítích šlo o jeden z nejnáročnějších ročníků, který frustroval zejména dlouhými a neobvyklými texty. Nejvíce pobouření podle TN.cz vzbudily úlohy o olizování kamenů a písni s názvem „Mám styl Čendy“.
Ticho řeklo víc než tisíc slov. Meghan Markleová zveřejnila černobílou fotku prince Harryho s jejich dětmi – a zřejmě tím vyslala jasný vzkaz do Buckinghamského paláce. Princ se mezitím v otevřeném rozhovoru pro BBC svěřil s bolestí ze vztahu s vlastním otcem.
České zdravotnictví zasáhla na začátku nového týdne velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 54 let zemřel Jiří Čáp. Oznámil to pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde Čáp dlouhá léta a úspěšně působil.
Rumunsko zasáhl politický otřes. Premiér Marcel Ciolacu složil funkci a jeho Sociálně demokratická strana (PSD) odchází z vládní koalice. Reaguje tak na volební debakl svého prezidentského kandidáta, který se nedostal ani do druhého kola.
Proč Saúdská Arábie rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.
Karel Gott měl celkem čtyři dcery, dvě nejstarší jsou nemanželské. Dominika Gottová si dost často říká o pozornost, pod drobnohledem je i kvůli slavnému příjmení. Jednapadesátiletá Češka, která však žije ve Finsku, nyní uvažuje, že příjmení vymění.
Do Česka v pondělí dorazila hlava jedné z evropských královských rodin. Belgického krále Filipa přijal na Pražském hradě prezident Petr Pavel, jenž se již v neděli setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Pavel stráví s belgickým panovníkem i zítřejší den, kdy společně vyrazí mimo Prahu.
Lidstvo si letos připomíná 80 let od konce druhé světové války, události, která hluboce otřásla základy mezinárodního pořádku a zanechala nesmazatelnou stopu v kolektivní paměti lidstva. Už o první světové válce se říkalo, že bude „válkou, která ukončí všechny války“. Historie však prokázala, jak naivní tato naděje byla. Válka zůstává nedílnou součástí lidských dějin a jejich přirozenosti. Znovu a znovu se ukazuje jako prostředek, k němuž se civilizace uchyluje, když selžou diplomacie a racionalita.
V České republice došlo během prvních čtyř měsíců letošního roku k prudkému nárůstu případů virové hepatitidy A, známé jako nemoc špinavých rukou. Nakazilo se již 450 lidí a šest pacientů nemoci podlehlo. Národní hygienici bijí na poplach – nákaza se rychle rozšiřuje mezi dětmi, mladistvými, mladými dospělými i rizikovými skupinami, zejména mezi uživateli drog a lidmi bez domova. Šíření viru napomáhají zejména špatné hygienické podmínky a nepozornost k osobní čistotě.
Česká policie varuje před novou vlnou smrtících syntetických drog, které se začínají objevovat na území České republiky. V souvislosti s novými látkami nitazen a spirochlorphine už eviduje dva smrtelné případy a jeden vážný, kdy se podařilo člověka na poslední chvíli zachránit. Dva z těchto incidentů se odehrály v Praze.
Herečka Iva Pazderková se nebála vstoupit na politické kolbiště a rovnou se postavila po bok premiéra Petra Fialy. Společně vyrazí na předvolební tour po republice. Jenže místo potlesku přišla lavina nenávisti. „Hejty jsou mi fuk,“ reaguje herečka tvrdě. A do hry vstoupil i Miroslav Kalousek.