Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Klíčovým momentem bylo nedávné rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která automobilkám poskytla větší flexibilitu při plnění letošních emisních cílů. Tento krok přišel v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí ekonomickým problémům, zpomalení trhu a rostoucímu vlivu populistických politiků kritizujících klimatická opatření EU.
Původní plán na zákaz spalovacích motorů byl schválen v roce 2023 navzdory opozičním hlasům – zejména z Německa. Dnes se však stal terčem politických útoků.
"Dejte automobilovému průmyslu prst a vezme celou ruku," varuje Julia Poliscanova z ekologické organizace Transport & Environment. Podle ní hrozí, že Zelená dohoda EU bude postupně rozmělněna a nakonec zcela oslabena.
Brusel ustoupil tlaku automobilového průmyslu tím, že zmírnil letošní emisní cíle. Nově se nebudou počítat pouze letošní prodeje, ale tříletý průměr, což firmám umožní snadněji splnit limity a vyhnout se vysokým pokutám.
„Byl jsem asi první, kdo na to upozornil,“ pochlubil se podle webu Politico Luca De Meo, generální ředitel Renaultu, který dříve vedl asociaci evropských automobilek ACEA a dlouhodobě bojoval za větší flexibilitu v emisních cílech.
Podobně jako De Meo argumentují i další představitelé automobilového sektoru – tvrdí, že cílem je snížit emise CO2, nikoliv vynucovat jednu konkrétní technologii.
Automobilky a jejich politická podpora však chtějí jít ještě dál. Německo, Itálie i Polsko požadují výjimky pro alternativní paliva.
Německo chce prosadit možnost využití syntetických e-paliv, která jsou sice ekologičtější než klasické benzíny, ale extrémně drahá a obtížně dostupná.
Itálie usiluje o výjimku pro biopaliva, navzdory varováním ekologů ohledně odlesňování, ztráty biodiverzity a degradace půdy.
Polsko se k Itálii připojilo a podporuje uvolnění pravidel pro spalovací motory.
V Německu se otázka automobilového průmyslu stala klíčovým tématem nového lídra křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze, který chce zákaz spalovacích motorů zrušit.
„Největší hrozbou pro evropský automobilový průmysl už nejsou čínští konkurenti, ale přemíra evropské regulace,“ tvrdí Thomas Bareiß, mluvčí CDU pro dopravu. Podle něj není nutné žádné emisní cíle vůbec stanovovat, pokud Evropa chce zůstat konkurenceschopná.
Obhájci klimatické politiky EU varují, že tlak na změkčení pravidel by mohl vést k úplnému zhroucení zákazu spalovacích motorů.
„Evropská komise otevřela Pandořinu skříňku,“ říká německý europoslanec Michael Bloss ze strany Zelených.
Podle něj Evropská lidová strana nechce jen drobné úpravy, ale úplně zrušit zákaz spalovacích motorů.
Francouzský europoslanec François Kalfon sice podporuje současný balíček na záchranu automobilového průmyslu, ale varuje: „Musí jít o revizi, ne o úplné zrušení zákona.“
Evropská komise rovněž urychlila plánovanou revizi zákona, která se místo roku 2026 uskuteční už letos. Tento krok byl dlouhodobě požadován automobilkami a jejich politickými spojenci, kteří cítí šanci oslabit nebo zrušit celý zákaz.
Přestože Francie nadále podporuje plán na ukončení prodeje spalovacích motorů do roku 2035, Paříž nyní tvrdí, že zmírnění letošních emisních cílů pomůže výrobcům připravit se na zákaz včas.
Evropská unie tak stojí na rozcestí – zda si zachová svou ambiciózní klimatickou politiku, nebo podlehne tlaku průmyslu a politických změn v jednotlivých členských státech.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.