Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Klíčovým momentem bylo nedávné rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která automobilkám poskytla větší flexibilitu při plnění letošních emisních cílů. Tento krok přišel v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí ekonomickým problémům, zpomalení trhu a rostoucímu vlivu populistických politiků kritizujících klimatická opatření EU.
Původní plán na zákaz spalovacích motorů byl schválen v roce 2023 navzdory opozičním hlasům – zejména z Německa. Dnes se však stal terčem politických útoků.
"Dejte automobilovému průmyslu prst a vezme celou ruku," varuje Julia Poliscanova z ekologické organizace Transport & Environment. Podle ní hrozí, že Zelená dohoda EU bude postupně rozmělněna a nakonec zcela oslabena.
Brusel ustoupil tlaku automobilového průmyslu tím, že zmírnil letošní emisní cíle. Nově se nebudou počítat pouze letošní prodeje, ale tříletý průměr, což firmám umožní snadněji splnit limity a vyhnout se vysokým pokutám.
„Byl jsem asi první, kdo na to upozornil,“ pochlubil se podle webu Politico Luca De Meo, generální ředitel Renaultu, který dříve vedl asociaci evropských automobilek ACEA a dlouhodobě bojoval za větší flexibilitu v emisních cílech.
Podobně jako De Meo argumentují i další představitelé automobilového sektoru – tvrdí, že cílem je snížit emise CO2, nikoliv vynucovat jednu konkrétní technologii.
Automobilky a jejich politická podpora však chtějí jít ještě dál. Německo, Itálie i Polsko požadují výjimky pro alternativní paliva.
Německo chce prosadit možnost využití syntetických e-paliv, která jsou sice ekologičtější než klasické benzíny, ale extrémně drahá a obtížně dostupná.
Itálie usiluje o výjimku pro biopaliva, navzdory varováním ekologů ohledně odlesňování, ztráty biodiverzity a degradace půdy.
Polsko se k Itálii připojilo a podporuje uvolnění pravidel pro spalovací motory.
V Německu se otázka automobilového průmyslu stala klíčovým tématem nového lídra křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze, který chce zákaz spalovacích motorů zrušit.
„Největší hrozbou pro evropský automobilový průmysl už nejsou čínští konkurenti, ale přemíra evropské regulace,“ tvrdí Thomas Bareiß, mluvčí CDU pro dopravu. Podle něj není nutné žádné emisní cíle vůbec stanovovat, pokud Evropa chce zůstat konkurenceschopná.
Obhájci klimatické politiky EU varují, že tlak na změkčení pravidel by mohl vést k úplnému zhroucení zákazu spalovacích motorů.
„Evropská komise otevřela Pandořinu skříňku,“ říká německý europoslanec Michael Bloss ze strany Zelených.
Podle něj Evropská lidová strana nechce jen drobné úpravy, ale úplně zrušit zákaz spalovacích motorů.
Francouzský europoslanec François Kalfon sice podporuje současný balíček na záchranu automobilového průmyslu, ale varuje: „Musí jít o revizi, ne o úplné zrušení zákona.“
Evropská komise rovněž urychlila plánovanou revizi zákona, která se místo roku 2026 uskuteční už letos. Tento krok byl dlouhodobě požadován automobilkami a jejich politickými spojenci, kteří cítí šanci oslabit nebo zrušit celý zákaz.
Přestože Francie nadále podporuje plán na ukončení prodeje spalovacích motorů do roku 2035, Paříž nyní tvrdí, že zmírnění letošních emisních cílů pomůže výrobcům připravit se na zákaz včas.
Evropská unie tak stojí na rozcestí – zda si zachová svou ambiciózní klimatickou politiku, nebo podlehne tlaku průmyslu a politických změn v jednotlivých členských státech.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.