Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Klíčovým momentem bylo nedávné rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která automobilkám poskytla větší flexibilitu při plnění letošních emisních cílů. Tento krok přišel v době, kdy evropský automobilový průmysl čelí ekonomickým problémům, zpomalení trhu a rostoucímu vlivu populistických politiků kritizujících klimatická opatření EU.
Původní plán na zákaz spalovacích motorů byl schválen v roce 2023 navzdory opozičním hlasům – zejména z Německa. Dnes se však stal terčem politických útoků.
"Dejte automobilovému průmyslu prst a vezme celou ruku," varuje Julia Poliscanova z ekologické organizace Transport & Environment. Podle ní hrozí, že Zelená dohoda EU bude postupně rozmělněna a nakonec zcela oslabena.
Brusel ustoupil tlaku automobilového průmyslu tím, že zmírnil letošní emisní cíle. Nově se nebudou počítat pouze letošní prodeje, ale tříletý průměr, což firmám umožní snadněji splnit limity a vyhnout se vysokým pokutám.
„Byl jsem asi první, kdo na to upozornil,“ pochlubil se podle webu Politico Luca De Meo, generální ředitel Renaultu, který dříve vedl asociaci evropských automobilek ACEA a dlouhodobě bojoval za větší flexibilitu v emisních cílech.
Podobně jako De Meo argumentují i další představitelé automobilového sektoru – tvrdí, že cílem je snížit emise CO2, nikoliv vynucovat jednu konkrétní technologii.
Automobilky a jejich politická podpora však chtějí jít ještě dál. Německo, Itálie i Polsko požadují výjimky pro alternativní paliva.
Německo chce prosadit možnost využití syntetických e-paliv, která jsou sice ekologičtější než klasické benzíny, ale extrémně drahá a obtížně dostupná.
Itálie usiluje o výjimku pro biopaliva, navzdory varováním ekologů ohledně odlesňování, ztráty biodiverzity a degradace půdy.
Polsko se k Itálii připojilo a podporuje uvolnění pravidel pro spalovací motory.
V Německu se otázka automobilového průmyslu stala klíčovým tématem nového lídra křesťanských demokratů (CDU) Friedricha Merze, který chce zákaz spalovacích motorů zrušit.
„Největší hrozbou pro evropský automobilový průmysl už nejsou čínští konkurenti, ale přemíra evropské regulace,“ tvrdí Thomas Bareiß, mluvčí CDU pro dopravu. Podle něj není nutné žádné emisní cíle vůbec stanovovat, pokud Evropa chce zůstat konkurenceschopná.
Obhájci klimatické politiky EU varují, že tlak na změkčení pravidel by mohl vést k úplnému zhroucení zákazu spalovacích motorů.
„Evropská komise otevřela Pandořinu skříňku,“ říká německý europoslanec Michael Bloss ze strany Zelených.
Podle něj Evropská lidová strana nechce jen drobné úpravy, ale úplně zrušit zákaz spalovacích motorů.
Francouzský europoslanec François Kalfon sice podporuje současný balíček na záchranu automobilového průmyslu, ale varuje: „Musí jít o revizi, ne o úplné zrušení zákona.“
Evropská komise rovněž urychlila plánovanou revizi zákona, která se místo roku 2026 uskuteční už letos. Tento krok byl dlouhodobě požadován automobilkami a jejich politickými spojenci, kteří cítí šanci oslabit nebo zrušit celý zákaz.
Přestože Francie nadále podporuje plán na ukončení prodeje spalovacích motorů do roku 2035, Paříž nyní tvrdí, že zmírnění letošních emisních cílů pomůže výrobcům připravit se na zákaz včas.
Evropská unie tak stojí na rozcestí – zda si zachová svou ambiciózní klimatickou politiku, nebo podlehne tlaku průmyslu a politických změn v jednotlivých členských státech.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude zacházet se zajatými ukrajinskými vojáky jako s teroristy. Toto vyjádření zaznělo během jeho setkání na velitelském stanovišti ruské skupiny vojsk v Kursku.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že obdržel pozitivní zprávy o příměří, přičemž zdůraznil, že další osud dohody závisí na postoji Ruska. Jak uvedl, americká delegace se již chystá na cestu do Ruska. Trump zároveň varoval, že pokud Rusko s dohodou nesouhlasí, USA jsou připraveny uvalit "zničující" finanční sankce.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy přijmou protiopatření v reakci na nově zavedená cla Evropské unie. Během setkání s irským premiérem Michealem Martinem v Oválné pracovně Trump uvedl, že současná flexibilita v otázce cel brzy skončí, jakmile budou opatření EU plně zavedena.
Dlouho se zdálo, že americký prezident Donald Trump je vstřícnější k Rusku než k Ukrajině. Avšak nyní se situace dramaticky mění. Po jednáních v Saúdské Arábii, kde Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím, se tlak přesunul na Vladimira Putina. Pokud odmítne, stane se z něj v očích Trumpovy administrativy hlavní překážka míru.
Navzdory zákazu dodávek elektronických součástek do Ruska, který zavedly Spojené státy a Evropa, desítky ruských dodavatelů mikročipů nadále úspěšně získávají a přeprodávají západní technologie ruským zbrojovkám. Bez těchto čipů by Moskva nebyla schopna vyrábět klíčové zbraně, jako jsou rakety, drony nebo samohybné houfnice.
Ondřej Brzobohatý se opět zúčastnil soudního jednání na Obvodním soudu pro Prahu 2, kde pokračuje spor mezi ním a jeho bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. Ani po středečním stání soud nedospěl k závěrečnému rozhodnutí.
Evropská unie čelí rostoucímu tlaku na zmírnění svého plánu na ukončení prodeje automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Pod vlivem automobilového průmyslu a politických tlaků Bruselu nezbývá než ustupovat – a to navzdory dřívějším závazkům ke snižování emisí skleníkových plynů.
Herecká obec v Česku truchlí nad nečekanou smrtí Karla Freunda, který zemřel ve věku 58 let. Smutnou zprávu potvrdila rodina zesnulého herce.
S přijetím návrhu USA na 30denní příměří Ukrajinou se nyní pozornost upírá na Kreml, který musí rozhodnout, zda přijme plán prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení války. Ruští představitelé naznačují možné kontakty s americkými zástupci „v následujících dnech“, avšak zatím nesdělili, zda budou podmínky příměří, stanovené na jednáních v Saúdské Arábii, pro Moskvu přijatelné.
Vévodkyně ze Sussexu způsobila rozruch v pořadu "With Love, Meghan", když řekla, že Sussexová je její příjmení. Ale je to v rozporu s královskou tradicí?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda organizovaná Spojenými státy by musela být doprovázena „bezpečnostními zárukami“ ze strany USA, aby se předešlo opětovnému ruskému útoku v budoucnosti. Donald Trump však zatím dal jasně najevo, že USA nebudou posílat vojáky na Ukrajinu, pokud Rusko takovou dohodu poruší.
Nová cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států, která nařídil americký prezident Donald Trump, vstoupila v platnost a okamžitě vyvolala silnou mezinárodní reakci. Opatření stanovuje jednotnou sazbu 25 % na tyto kovy a ruší všechny dosavadní výjimky pro jednotlivé země. Tento krok vyvolal napětí mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery, včetně Evropské unie, která oznámila, že na americké zboží uvalí odvetná cla v hodnotě miliard eur.