Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí.
Turek byl původně kandidátem nové sněmovní strany na ministra zahraničí. Tím se ale nakonec má stát její předseda Petr Macinka, který bude pověřen i řízením ministerstva životního prostředí. Právě do jeho čela měl být navržen Turek, jenž se ale ze zdravotních důvodů nedostavil na pondělní konzultaci s prezidentem Pavlem. Podle posledních informací chybí jeho jméno na seznamu navržených členů Babišovy vlády.
Tomu se diví exprezident Václav Klaus. "Já tomu opravdu nerozumím. Naprosto nechápu, že by Filip Turek mohl nebýt na seznamu z důvodu nemoci, to se mi zdá legrační," řekl ve vysílání CNN Prima News. "Člověk nemůže nebýt v nominaci, protože má zrovna horečku nebo vyhřezlou ploténku. To mi nedává smysl," konstatoval.
Podle Klause tak dochází k podivné situaci. "Nelíbí se mi to, měli si to vyjasnit jasně. Babiš měl buď trvat, nebo netrvat na svém jménu a Pavel měl říci, že to jméno se mu líbí, nebo nelíbí. Ale tato úlitba kvůli nemoci, která je, zdá se, akutní, se mi zdá nesmyslná," poznamenal.
Turek v pondělí zveřejnil video, na kterém leží na nemocničním lůžku. "Bohužel jsem byl okolnostmi donucen zrušit schůzku s panem prezidentem kvůli mým historickým zraněním páteře," napsal na facebooku s tím, že je v péči lékařů a po letech si užívá skutečný odpočinek.
Nově zvolený poslanec a kandidát na ministerský post v Babišově vládě dále sdělil, že podstoupil vyšetření na magnetické rezonanci. "Když člověk cítí bolest, ví, že žije. Dávejte na sebe pozor," vzkázal z nemocnice.
Česko má od úterý nového premiéra, do funkce byl jmenován Andrej Babiš. Pražský hrad již informoval, že ostatní členové vlády budou jmenováni v pondělí v 9:00.
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.