V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Propagandisté a vojenští analytici v ruské státní televizi přestávají brát ohledy na dříve přísná pravidla kritiky Kremlu. Například Alexandr Sladkov otevřeně zuřil nad neschopností ruské protivzdušné obrany zastavit útoky na klíčový ropný uzel Usť-Luga. Ve svých komentářích neváhal zesměšňovat třiasedmdesátiletého Putina, když ho přirovnal k neschopné postavě ze známého britského sitcomu Černá zmije a zpochybnil existenci jakéhokoli „mazaného plánu“ vedení země.
Kritika zaznívá i od vlivných „Z-bloggerů“. Jurij Podoljaka otevřeně uznal, že ukrajinská armáda se učí mnohem rychleji než ta ruská, a vyjádřil pochybnost, že by Rusko dokázalo v nejbližších měsících zvrátit situaci na frontě. Jiní radikální zastánci války, jako Maxim Kalašnikov, tvrdí, že ruská elita již v Putina ztratila víru a vnímá ho spíše jako přítěž než jako přínos pro zemi.
Atmosféra mezi vojáky na frontě je podle ideologa Alexandra Dugina kombinací zběsilého vzteku a zoufalství. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své jednotky pravidelně navštěvuje, paranoidní Putin se za celou dobu konfliktu na linii doteku neobjevil. I dříve loajální novináři z listu Komsomolskaja pravda nyní připouštějí, že ruská armáda selhává a k záchraně životů jsou nezbytná mírová jednání.
Situaci v ruské společnosti vyhrotil také záměr režimu zablokovat k 1. dubnu populární komunikační aplikaci Telegram. Pro mnoho Rusů je to poslední spolehlivý zdroj informací, zejména v příhraničních oblastech, kde Telegram slouží jako varování před blížícími se drony. Uživatelé jsou nuceni přejít na novou aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a vlastní ji člen Putinovy rodiny.
Analytici si všímají, že Putin v posledních třech měsících omezil svá veřejná vystoupení o téměř čtvrtinu. Jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová se domnívá, že kombinace prezidentovy zdrženlivosti a rostoucí veřejné nespokojenosti tvoří pro režim toxickou směs.
Někteří komentátoři, jako například Jevgenij Andruščenko, vidí v záměrném vyvolávání nespokojenosti a blokování komunikace příznaky přípravy na vnitřní převrat nebo revoluci. Podle sociologa Igora Ejdmana se v elitách vytvořila skupina, která by uvítala zmrazení konfliktu a návrat k dřívějším časům, kdy mohli volně cestovat a obchodovat se Západem.
Rozkol uvnitř systému dokládá i nečekaný obrat právníka Ilji Remesla, dosavadního horlivého zastánce invaze. Ten nyní požaduje stíhání Putina jako válečného zločince a zloděje. Podle Ejdmana se vlivná část ruské elity chystá Putina „odepsat“ a záměrně vypouští do světa i nelichotivé záběry, které podkopávají jeho autoritu a ukazují jeho zdravotní slabost.
Obecnou náladu v zemi shrnul vojenský analytik Sergej Karnauchov, který přiznal, že pociťuje hlubokou lítost nad osudem Ruska jako celku. Rostoucí počet obětí a hospodářský úpadek staví Putina do nejisté pozice, kdy se proti němu začínají obracet i ti, kteří mu dříve nejvíce pomáhali válečné běsnění financovat a propagovat.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.