V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Propagandisté a vojenští analytici v ruské státní televizi přestávají brát ohledy na dříve přísná pravidla kritiky Kremlu. Například Alexandr Sladkov otevřeně zuřil nad neschopností ruské protivzdušné obrany zastavit útoky na klíčový ropný uzel Usť-Luga. Ve svých komentářích neváhal zesměšňovat třiasedmdesátiletého Putina, když ho přirovnal k neschopné postavě ze známého britského sitcomu Černá zmije a zpochybnil existenci jakéhokoli „mazaného plánu“ vedení země.
Kritika zaznívá i od vlivných „Z-bloggerů“. Jurij Podoljaka otevřeně uznal, že ukrajinská armáda se učí mnohem rychleji než ta ruská, a vyjádřil pochybnost, že by Rusko dokázalo v nejbližších měsících zvrátit situaci na frontě. Jiní radikální zastánci války, jako Maxim Kalašnikov, tvrdí, že ruská elita již v Putina ztratila víru a vnímá ho spíše jako přítěž než jako přínos pro zemi.
Atmosféra mezi vojáky na frontě je podle ideologa Alexandra Dugina kombinací zběsilého vzteku a zoufalství. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své jednotky pravidelně navštěvuje, paranoidní Putin se za celou dobu konfliktu na linii doteku neobjevil. I dříve loajální novináři z listu Komsomolskaja pravda nyní připouštějí, že ruská armáda selhává a k záchraně životů jsou nezbytná mírová jednání.
Situaci v ruské společnosti vyhrotil také záměr režimu zablokovat k 1. dubnu populární komunikační aplikaci Telegram. Pro mnoho Rusů je to poslední spolehlivý zdroj informací, zejména v příhraničních oblastech, kde Telegram slouží jako varování před blížícími se drony. Uživatelé jsou nuceni přejít na novou aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a vlastní ji člen Putinovy rodiny.
Analytici si všímají, že Putin v posledních třech měsících omezil svá veřejná vystoupení o téměř čtvrtinu. Jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová se domnívá, že kombinace prezidentovy zdrženlivosti a rostoucí veřejné nespokojenosti tvoří pro režim toxickou směs.
Někteří komentátoři, jako například Jevgenij Andruščenko, vidí v záměrném vyvolávání nespokojenosti a blokování komunikace příznaky přípravy na vnitřní převrat nebo revoluci. Podle sociologa Igora Ejdmana se v elitách vytvořila skupina, která by uvítala zmrazení konfliktu a návrat k dřívějším časům, kdy mohli volně cestovat a obchodovat se Západem.
Rozkol uvnitř systému dokládá i nečekaný obrat právníka Ilji Remesla, dosavadního horlivého zastánce invaze. Ten nyní požaduje stíhání Putina jako válečného zločince a zloděje. Podle Ejdmana se vlivná část ruské elity chystá Putina „odepsat“ a záměrně vypouští do světa i nelichotivé záběry, které podkopávají jeho autoritu a ukazují jeho zdravotní slabost.
Obecnou náladu v zemi shrnul vojenský analytik Sergej Karnauchov, který přiznal, že pociťuje hlubokou lítost nad osudem Ruska jako celku. Rostoucí počet obětí a hospodářský úpadek staví Putina do nejisté pozice, kdy se proti němu začínají obracet i ti, kteří mu dříve nejvíce pomáhali válečné běsnění financovat a propagovat.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.