V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Propagandisté a vojenští analytici v ruské státní televizi přestávají brát ohledy na dříve přísná pravidla kritiky Kremlu. Například Alexandr Sladkov otevřeně zuřil nad neschopností ruské protivzdušné obrany zastavit útoky na klíčový ropný uzel Usť-Luga. Ve svých komentářích neváhal zesměšňovat třiasedmdesátiletého Putina, když ho přirovnal k neschopné postavě ze známého britského sitcomu Černá zmije a zpochybnil existenci jakéhokoli „mazaného plánu“ vedení země.
Kritika zaznívá i od vlivných „Z-bloggerů“. Jurij Podoljaka otevřeně uznal, že ukrajinská armáda se učí mnohem rychleji než ta ruská, a vyjádřil pochybnost, že by Rusko dokázalo v nejbližších měsících zvrátit situaci na frontě. Jiní radikální zastánci války, jako Maxim Kalašnikov, tvrdí, že ruská elita již v Putina ztratila víru a vnímá ho spíše jako přítěž než jako přínos pro zemi.
Atmosféra mezi vojáky na frontě je podle ideologa Alexandra Dugina kombinací zběsilého vzteku a zoufalství. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své jednotky pravidelně navštěvuje, paranoidní Putin se za celou dobu konfliktu na linii doteku neobjevil. I dříve loajální novináři z listu Komsomolskaja pravda nyní připouštějí, že ruská armáda selhává a k záchraně životů jsou nezbytná mírová jednání.
Situaci v ruské společnosti vyhrotil také záměr režimu zablokovat k 1. dubnu populární komunikační aplikaci Telegram. Pro mnoho Rusů je to poslední spolehlivý zdroj informací, zejména v příhraničních oblastech, kde Telegram slouží jako varování před blížícími se drony. Uživatelé jsou nuceni přejít na novou aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a vlastní ji člen Putinovy rodiny.
Analytici si všímají, že Putin v posledních třech měsících omezil svá veřejná vystoupení o téměř čtvrtinu. Jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová se domnívá, že kombinace prezidentovy zdrženlivosti a rostoucí veřejné nespokojenosti tvoří pro režim toxickou směs.
Někteří komentátoři, jako například Jevgenij Andruščenko, vidí v záměrném vyvolávání nespokojenosti a blokování komunikace příznaky přípravy na vnitřní převrat nebo revoluci. Podle sociologa Igora Ejdmana se v elitách vytvořila skupina, která by uvítala zmrazení konfliktu a návrat k dřívějším časům, kdy mohli volně cestovat a obchodovat se Západem.
Rozkol uvnitř systému dokládá i nečekaný obrat právníka Ilji Remesla, dosavadního horlivého zastánce invaze. Ten nyní požaduje stíhání Putina jako válečného zločince a zloděje. Podle Ejdmana se vlivná část ruské elity chystá Putina „odepsat“ a záměrně vypouští do světa i nelichotivé záběry, které podkopávají jeho autoritu a ukazují jeho zdravotní slabost.
Obecnou náladu v zemi shrnul vojenský analytik Sergej Karnauchov, který přiznal, že pociťuje hlubokou lítost nad osudem Ruska jako celku. Rostoucí počet obětí a hospodářský úpadek staví Putina do nejisté pozice, kdy se proti němu začínají obracet i ti, kteří mu dříve nejvíce pomáhali válečné běsnění financovat a propagovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.