V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Propagandisté a vojenští analytici v ruské státní televizi přestávají brát ohledy na dříve přísná pravidla kritiky Kremlu. Například Alexandr Sladkov otevřeně zuřil nad neschopností ruské protivzdušné obrany zastavit útoky na klíčový ropný uzel Usť-Luga. Ve svých komentářích neváhal zesměšňovat třiasedmdesátiletého Putina, když ho přirovnal k neschopné postavě ze známého britského sitcomu Černá zmije a zpochybnil existenci jakéhokoli „mazaného plánu“ vedení země.
Kritika zaznívá i od vlivných „Z-bloggerů“. Jurij Podoljaka otevřeně uznal, že ukrajinská armáda se učí mnohem rychleji než ta ruská, a vyjádřil pochybnost, že by Rusko dokázalo v nejbližších měsících zvrátit situaci na frontě. Jiní radikální zastánci války, jako Maxim Kalašnikov, tvrdí, že ruská elita již v Putina ztratila víru a vnímá ho spíše jako přítěž než jako přínos pro zemi.
Atmosféra mezi vojáky na frontě je podle ideologa Alexandra Dugina kombinací zběsilého vzteku a zoufalství. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj své jednotky pravidelně navštěvuje, paranoidní Putin se za celou dobu konfliktu na linii doteku neobjevil. I dříve loajální novináři z listu Komsomolskaja pravda nyní připouštějí, že ruská armáda selhává a k záchraně životů jsou nezbytná mírová jednání.
Situaci v ruské společnosti vyhrotil také záměr režimu zablokovat k 1. dubnu populární komunikační aplikaci Telegram. Pro mnoho Rusů je to poslední spolehlivý zdroj informací, zejména v příhraničních oblastech, kde Telegram slouží jako varování před blížícími se drony. Uživatelé jsou nuceni přejít na novou aplikaci MAX, kterou ovládá tajná služba FSB a vlastní ji člen Putinovy rodiny.
Analytici si všímají, že Putin v posledních třech měsících omezil svá veřejná vystoupení o téměř čtvrtinu. Jeho popularita klesla na nejnižší úroveň od začátku invaze. Politická analytička Farida Rustamová se domnívá, že kombinace prezidentovy zdrženlivosti a rostoucí veřejné nespokojenosti tvoří pro režim toxickou směs.
Někteří komentátoři, jako například Jevgenij Andruščenko, vidí v záměrném vyvolávání nespokojenosti a blokování komunikace příznaky přípravy na vnitřní převrat nebo revoluci. Podle sociologa Igora Ejdmana se v elitách vytvořila skupina, která by uvítala zmrazení konfliktu a návrat k dřívějším časům, kdy mohli volně cestovat a obchodovat se Západem.
Rozkol uvnitř systému dokládá i nečekaný obrat právníka Ilji Remesla, dosavadního horlivého zastánce invaze. Ten nyní požaduje stíhání Putina jako válečného zločince a zloděje. Podle Ejdmana se vlivná část ruské elity chystá Putina „odepsat“ a záměrně vypouští do světa i nelichotivé záběry, které podkopávají jeho autoritu a ukazují jeho zdravotní slabost.
Obecnou náladu v zemi shrnul vojenský analytik Sergej Karnauchov, který přiznal, že pociťuje hlubokou lítost nad osudem Ruska jako celku. Rostoucí počet obětí a hospodářský úpadek staví Putina do nejisté pozice, kdy se proti němu začínají obracet i ti, kteří mu dříve nejvíce pomáhali válečné běsnění financovat a propagovat.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.