Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Jednání mezi vysokými úředníky Evropské komise a belgickou vládou o půjčce Kyjevu ve výši $140 miliard minulý týden nepřinesla průlom. Situaci navíc zkomplikoval slovenský premiér Robert Fico, který o víkendu pro slovenský veřejnoprávní rozhlas STVR prohlásil, že „Slovensko se nezúčastní žádného právního ani finančního schématu k zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto fondy měly být vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině.“
Ficovy komentáře upozorňují na právní problémy, kterým Komise čelí při snaze neutralizovat hrozbu veta ze strany zemí s proruskými postoji, jako je právě Slovensko a Maďarsko, které by mohly zablokovat plán při nutném obnovování ruských sankcí každých šest měsíců. Komise se proto snaží najít právní kličku, která by udržela aktiva zmrazená až do doby, než Rusko ukončí válku a zaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez takovéto kličky by se zrušením sankcí veškeré prostředky ze sankcí mohly vrátit zpět do Moskvy.
Ministři financí EU se k debatě vrátí na nadcházejícím zasedání Ecofin v Bruselu. Očekává se, že Komise oficiálně předloží seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu v případě, že se členské státy nedokážou dohodnout na použití ruských aktiv. Tento seznam má posloužit jako připomínka, že pokud reparativní půjčka selže, budou muset hlavní města sáhnout do vlastních státních rozpočtů, což je nepopulární vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále potýkají s následky pandemie. To platí i pro Slovensko, jehož dluh dosáhl v létě 88,2 % HDP.
Mezitím Komise hledá další cesty, jak podpořit ukrajinské finance. Jednou z možností je Norsko, jehož ministr financí dorazí do Bruselu, aby projednal potřeby Kyjeva. Někteří odborníci navrhují, aby Norsko, podporované svým obřím státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparativní půjčku, což je však podle neoficiálních zdrojů málo pravděpodobné.
Komise také naléhá na členské státy EU, aby využily nedávnou iniciativu v hodnotě €150 miliard na pořizování obranných zakázek (SAFE), která by měla dodat ukrajinským jednotkám více zbraní. Bez ústupků ze strany Belgie, Maďarska a Slovenska bude muset zasáhnout zbytek EU.
Případná dohoda na summitu lídrů v polovině prosince by mohla být příliš pozdě, neboť by trvalo měsíce, než by se jednotlivé aspekty půjčky schválily v národních parlamentech, včetně Francie a Německa. Zpoždění na úrovni EU navíc ohrožuje i mezinárodní financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), který potřebuje jistotu finanční stability Kyjeva, přičemž půjčka z ruských aktiv je klíčová.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.