Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Jednání mezi vysokými úředníky Evropské komise a belgickou vládou o půjčce Kyjevu ve výši $140 miliard minulý týden nepřinesla průlom. Situaci navíc zkomplikoval slovenský premiér Robert Fico, který o víkendu pro slovenský veřejnoprávní rozhlas STVR prohlásil, že „Slovensko se nezúčastní žádného právního ani finančního schématu k zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto fondy měly být vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině.“
Ficovy komentáře upozorňují na právní problémy, kterým Komise čelí při snaze neutralizovat hrozbu veta ze strany zemí s proruskými postoji, jako je právě Slovensko a Maďarsko, které by mohly zablokovat plán při nutném obnovování ruských sankcí každých šest měsíců. Komise se proto snaží najít právní kličku, která by udržela aktiva zmrazená až do doby, než Rusko ukončí válku a zaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez takovéto kličky by se zrušením sankcí veškeré prostředky ze sankcí mohly vrátit zpět do Moskvy.
Ministři financí EU se k debatě vrátí na nadcházejícím zasedání Ecofin v Bruselu. Očekává se, že Komise oficiálně předloží seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu v případě, že se členské státy nedokážou dohodnout na použití ruských aktiv. Tento seznam má posloužit jako připomínka, že pokud reparativní půjčka selže, budou muset hlavní města sáhnout do vlastních státních rozpočtů, což je nepopulární vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále potýkají s následky pandemie. To platí i pro Slovensko, jehož dluh dosáhl v létě 88,2 % HDP.
Mezitím Komise hledá další cesty, jak podpořit ukrajinské finance. Jednou z možností je Norsko, jehož ministr financí dorazí do Bruselu, aby projednal potřeby Kyjeva. Někteří odborníci navrhují, aby Norsko, podporované svým obřím státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparativní půjčku, což je však podle neoficiálních zdrojů málo pravděpodobné.
Komise také naléhá na členské státy EU, aby využily nedávnou iniciativu v hodnotě €150 miliard na pořizování obranných zakázek (SAFE), která by měla dodat ukrajinským jednotkám více zbraní. Bez ústupků ze strany Belgie, Maďarska a Slovenska bude muset zasáhnout zbytek EU.
Případná dohoda na summitu lídrů v polovině prosince by mohla být příliš pozdě, neboť by trvalo měsíce, než by se jednotlivé aspekty půjčky schválily v národních parlamentech, včetně Francie a Německa. Zpoždění na úrovni EU navíc ohrožuje i mezinárodní financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), který potřebuje jistotu finanční stability Kyjeva, přičemž půjčka z ruských aktiv je klíčová.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.