Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Jednání mezi vysokými úředníky Evropské komise a belgickou vládou o půjčce Kyjevu ve výši $140 miliard minulý týden nepřinesla průlom. Situaci navíc zkomplikoval slovenský premiér Robert Fico, který o víkendu pro slovenský veřejnoprávní rozhlas STVR prohlásil, že „Slovensko se nezúčastní žádného právního ani finančního schématu k zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto fondy měly být vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině.“
Ficovy komentáře upozorňují na právní problémy, kterým Komise čelí při snaze neutralizovat hrozbu veta ze strany zemí s proruskými postoji, jako je právě Slovensko a Maďarsko, které by mohly zablokovat plán při nutném obnovování ruských sankcí každých šest měsíců. Komise se proto snaží najít právní kličku, která by udržela aktiva zmrazená až do doby, než Rusko ukončí válku a zaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez takovéto kličky by se zrušením sankcí veškeré prostředky ze sankcí mohly vrátit zpět do Moskvy.
Ministři financí EU se k debatě vrátí na nadcházejícím zasedání Ecofin v Bruselu. Očekává se, že Komise oficiálně předloží seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu v případě, že se členské státy nedokážou dohodnout na použití ruských aktiv. Tento seznam má posloužit jako připomínka, že pokud reparativní půjčka selže, budou muset hlavní města sáhnout do vlastních státních rozpočtů, což je nepopulární vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále potýkají s následky pandemie. To platí i pro Slovensko, jehož dluh dosáhl v létě 88,2 % HDP.
Mezitím Komise hledá další cesty, jak podpořit ukrajinské finance. Jednou z možností je Norsko, jehož ministr financí dorazí do Bruselu, aby projednal potřeby Kyjeva. Někteří odborníci navrhují, aby Norsko, podporované svým obřím státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparativní půjčku, což je však podle neoficiálních zdrojů málo pravděpodobné.
Komise také naléhá na členské státy EU, aby využily nedávnou iniciativu v hodnotě €150 miliard na pořizování obranných zakázek (SAFE), která by měla dodat ukrajinským jednotkám více zbraní. Bez ústupků ze strany Belgie, Maďarska a Slovenska bude muset zasáhnout zbytek EU.
Případná dohoda na summitu lídrů v polovině prosince by mohla být příliš pozdě, neboť by trvalo měsíce, než by se jednotlivé aspekty půjčky schválily v národních parlamentech, včetně Francie a Německa. Zpoždění na úrovni EU navíc ohrožuje i mezinárodní financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), který potřebuje jistotu finanční stability Kyjeva, přičemž půjčka z ruských aktiv je klíčová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.