Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Jednání mezi vysokými úředníky Evropské komise a belgickou vládou o půjčce Kyjevu ve výši $140 miliard minulý týden nepřinesla průlom. Situaci navíc zkomplikoval slovenský premiér Robert Fico, který o víkendu pro slovenský veřejnoprávní rozhlas STVR prohlásil, že „Slovensko se nezúčastní žádného právního ani finančního schématu k zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto fondy měly být vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině.“
Ficovy komentáře upozorňují na právní problémy, kterým Komise čelí při snaze neutralizovat hrozbu veta ze strany zemí s proruskými postoji, jako je právě Slovensko a Maďarsko, které by mohly zablokovat plán při nutném obnovování ruských sankcí každých šest měsíců. Komise se proto snaží najít právní kličku, která by udržela aktiva zmrazená až do doby, než Rusko ukončí válku a zaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez takovéto kličky by se zrušením sankcí veškeré prostředky ze sankcí mohly vrátit zpět do Moskvy.
Ministři financí EU se k debatě vrátí na nadcházejícím zasedání Ecofin v Bruselu. Očekává se, že Komise oficiálně předloží seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu v případě, že se členské státy nedokážou dohodnout na použití ruských aktiv. Tento seznam má posloužit jako připomínka, že pokud reparativní půjčka selže, budou muset hlavní města sáhnout do vlastních státních rozpočtů, což je nepopulární vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále potýkají s následky pandemie. To platí i pro Slovensko, jehož dluh dosáhl v létě 88,2 % HDP.
Mezitím Komise hledá další cesty, jak podpořit ukrajinské finance. Jednou z možností je Norsko, jehož ministr financí dorazí do Bruselu, aby projednal potřeby Kyjeva. Někteří odborníci navrhují, aby Norsko, podporované svým obřím státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparativní půjčku, což je však podle neoficiálních zdrojů málo pravděpodobné.
Komise také naléhá na členské státy EU, aby využily nedávnou iniciativu v hodnotě €150 miliard na pořizování obranných zakázek (SAFE), která by měla dodat ukrajinským jednotkám více zbraní. Bez ústupků ze strany Belgie, Maďarska a Slovenska bude muset zasáhnout zbytek EU.
Případná dohoda na summitu lídrů v polovině prosince by mohla být příliš pozdě, neboť by trvalo měsíce, než by se jednotlivé aspekty půjčky schválily v národních parlamentech, včetně Francie a Německa. Zpoždění na úrovni EU navíc ohrožuje i mezinárodní financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), který potřebuje jistotu finanční stability Kyjeva, přičemž půjčka z ruských aktiv je klíčová.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.