Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Jednání mezi vysokými úředníky Evropské komise a belgickou vládou o půjčce Kyjevu ve výši $140 miliard minulý týden nepřinesla průlom. Situaci navíc zkomplikoval slovenský premiér Robert Fico, který o víkendu pro slovenský veřejnoprávní rozhlas STVR prohlásil, že „Slovensko se nezúčastní žádného právního ani finančního schématu k zabavení zmrazených aktiv, pokud by tyto fondy měly být vynaloženy na vojenské náklady na Ukrajině.“
Ficovy komentáře upozorňují na právní problémy, kterým Komise čelí při snaze neutralizovat hrozbu veta ze strany zemí s proruskými postoji, jako je právě Slovensko a Maďarsko, které by mohly zablokovat plán při nutném obnovování ruských sankcí každých šest měsíců. Komise se proto snaží najít právní kličku, která by udržela aktiva zmrazená až do doby, než Rusko ukončí válku a zaplatí Ukrajině válečné reparace. Bez takovéto kličky by se zrušením sankcí veškeré prostředky ze sankcí mohly vrátit zpět do Moskvy.
Ministři financí EU se k debatě vrátí na nadcházejícím zasedání Ecofin v Bruselu. Očekává se, že Komise oficiálně předloží seznam alternativních možností financování pro Ukrajinu v případě, že se členské státy nedokážou dohodnout na použití ruských aktiv. Tento seznam má posloužit jako připomínka, že pokud reparativní půjčka selže, budou muset hlavní města sáhnout do vlastních státních rozpočtů, což je nepopulární vyhlídka pro země, jejichž ekonomiky se stále potýkají s následky pandemie. To platí i pro Slovensko, jehož dluh dosáhl v létě 88,2 % HDP.
Mezitím Komise hledá další cesty, jak podpořit ukrajinské finance. Jednou z možností je Norsko, jehož ministr financí dorazí do Bruselu, aby projednal potřeby Kyjeva. Někteří odborníci navrhují, aby Norsko, podporované svým obřím státním investičním fondem, poskytlo záruku za reparativní půjčku, což je však podle neoficiálních zdrojů málo pravděpodobné.
Komise také naléhá na členské státy EU, aby využily nedávnou iniciativu v hodnotě €150 miliard na pořizování obranných zakázek (SAFE), která by měla dodat ukrajinským jednotkám více zbraní. Bez ústupků ze strany Belgie, Maďarska a Slovenska bude muset zasáhnout zbytek EU.
Případná dohoda na summitu lídrů v polovině prosince by mohla být příliš pozdě, neboť by trvalo měsíce, než by se jednotlivé aspekty půjčky schválily v národních parlamentech, včetně Francie a Německa. Zpoždění na úrovni EU navíc ohrožuje i mezinárodní financování Ukrajiny ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF), který potřebuje jistotu finanční stability Kyjeva, přičemž půjčka z ruských aktiv je klíčová.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.