Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Rusko vydalo toto varování v reakci na to, že členské státy NATO zvažují tvrdší odpověď na údajné ruské vpády do jejich vzdušného prostoru. Několik evropských zemí v posledních týdnech oznámilo, že ruské stíhačky a drony narušily jejich vzdušný prostor, což NATO považuje za test odhodlání aliance, zatímco Moskva pokračuje ve své invazi na Ukrajinu. Rusko nicméně popírá jakoukoli účast na těchto narušeních.
Lavrov prohlásil, že Rusko je obviňováno z plánování útoku na NATO a země Evropské unie, ale nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Zároveň však zdůraznil, že pokud by jakákoliv země sestřelila objekty, které jsou stále v ruském vzdušném prostoru, „budou toho velmi litovat“. NATO, které považuje útok na jednoho spojence za útok na všechny, zvažuje sestřelení ruských stíhaček, což by představovalo dramatické zvýšení sázek v konfliktu s Ruskem.
Polsko již oznámilo, že sestřelí jakékoli „létající objekty“ narušující jeho vzdušný prostor. Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil podporu pro sestřelování ruských proudových letadel. Trump, který se dříve chlubil vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a minulý měsíc ho pozval k rozhovorům na Aljašku, čímž ukončil Putinovu západní izolaci, následně vyjádřil frustraci z Putina.
Zároveň Trump radikálně obrátil svůj postoj a prohlásil, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Rusko obsadilo, nebo dokonce překročit hranice. I přes své veřejné úvahy o Putinovi a dosud neuložené sankce Lavrov Trumpa pochválil. Uvedl, že v přístupu současné americké administrativy vidí „touhu nejen přispět ke způsobům, jak realisticky vyřešit ukrajinskou krizi, ale také touhu rozvíjet pragmatickou spolupráci bez ideologických postojů“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Izrael poprvé dodal Ukrajině americký systém protiraketové obrany Patriot. Zelenskyj, který se vrátil ze summitu OSN, kde se setkal i s Trumpem, uvedl, že izraelský systém Patriot je v provozu už měsíc a na podzim Kyjev obdrží další dva systémy. Ukrajina se horečně snaží posílit svou protivzdušnou obranu před každodenními ruskými útoky drony a raketami, zejména před zimou, kdy je častým cílem topná infrastruktura.
Izrael, ač má úzké vazby na USA, se snažil držet stranou rusko-ukrajinského konfliktu, částečně kvůli vlivu Moskvy v sousední Sýrii. Ruská role tam nicméně poklesla poté, co v prosinci padl Bašár al-Asad. Izrael však nadále trvá na tom, že Ukrajině neposkytne svůj špičkový obranný systém Iron Dome, vyvinutý s americkou podporou, který se ukázal jako klíčový při sestřelování přicházejících raket v probíhající vlastní válce Izraele.
Rusko, kterému se v roce 2022 nepodařilo rychle dobýt Ukrajinu, se nyní probíjí východem země v nákladných bitvách. V sobotu ohlásilo dobytí tří vesnic, zatímco Ukrajina uvedla, že noční ruské útoky zabily jednu osobu a zranily dvanáct v jihovýchodní Chersonské oblasti.
V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a evropskými mocnostmi je Záporožská jaderná elektrárna – největší v Evropě – odpojena od sítě už čtyři dny v kuse. Jde o nejdelší výpadek v Záporoží od doby, kdy Rusko elektrárnu napadlo a obsadilo. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga na síti X obvinil Rusko. Ruský provozovatel elektrárny naopak svalil vinu na ukrajinské útoky a uvedl, že elektrárna je napájena ze záložních dieselových generátorů.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.