Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Rusko vydalo toto varování v reakci na to, že členské státy NATO zvažují tvrdší odpověď na údajné ruské vpády do jejich vzdušného prostoru. Několik evropských zemí v posledních týdnech oznámilo, že ruské stíhačky a drony narušily jejich vzdušný prostor, což NATO považuje za test odhodlání aliance, zatímco Moskva pokračuje ve své invazi na Ukrajinu. Rusko nicméně popírá jakoukoli účast na těchto narušeních.
Lavrov prohlásil, že Rusko je obviňováno z plánování útoku na NATO a země Evropské unie, ale nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Zároveň však zdůraznil, že pokud by jakákoliv země sestřelila objekty, které jsou stále v ruském vzdušném prostoru, „budou toho velmi litovat“. NATO, které považuje útok na jednoho spojence za útok na všechny, zvažuje sestřelení ruských stíhaček, což by představovalo dramatické zvýšení sázek v konfliktu s Ruskem.
Polsko již oznámilo, že sestřelí jakékoli „létající objekty“ narušující jeho vzdušný prostor. Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil podporu pro sestřelování ruských proudových letadel. Trump, který se dříve chlubil vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a minulý měsíc ho pozval k rozhovorům na Aljašku, čímž ukončil Putinovu západní izolaci, následně vyjádřil frustraci z Putina.
Zároveň Trump radikálně obrátil svůj postoj a prohlásil, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Rusko obsadilo, nebo dokonce překročit hranice. I přes své veřejné úvahy o Putinovi a dosud neuložené sankce Lavrov Trumpa pochválil. Uvedl, že v přístupu současné americké administrativy vidí „touhu nejen přispět ke způsobům, jak realisticky vyřešit ukrajinskou krizi, ale také touhu rozvíjet pragmatickou spolupráci bez ideologických postojů“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Izrael poprvé dodal Ukrajině americký systém protiraketové obrany Patriot. Zelenskyj, který se vrátil ze summitu OSN, kde se setkal i s Trumpem, uvedl, že izraelský systém Patriot je v provozu už měsíc a na podzim Kyjev obdrží další dva systémy. Ukrajina se horečně snaží posílit svou protivzdušnou obranu před každodenními ruskými útoky drony a raketami, zejména před zimou, kdy je častým cílem topná infrastruktura.
Izrael, ač má úzké vazby na USA, se snažil držet stranou rusko-ukrajinského konfliktu, částečně kvůli vlivu Moskvy v sousední Sýrii. Ruská role tam nicméně poklesla poté, co v prosinci padl Bašár al-Asad. Izrael však nadále trvá na tom, že Ukrajině neposkytne svůj špičkový obranný systém Iron Dome, vyvinutý s americkou podporou, který se ukázal jako klíčový při sestřelování přicházejících raket v probíhající vlastní válce Izraele.
Rusko, kterému se v roce 2022 nepodařilo rychle dobýt Ukrajinu, se nyní probíjí východem země v nákladných bitvách. V sobotu ohlásilo dobytí tří vesnic, zatímco Ukrajina uvedla, že noční ruské útoky zabily jednu osobu a zranily dvanáct v jihovýchodní Chersonské oblasti.
V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a evropskými mocnostmi je Záporožská jaderná elektrárna – největší v Evropě – odpojena od sítě už čtyři dny v kuse. Jde o nejdelší výpadek v Záporoží od doby, kdy Rusko elektrárnu napadlo a obsadilo. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga na síti X obvinil Rusko. Ruský provozovatel elektrárny naopak svalil vinu na ukrajinské útoky a uvedl, že elektrárna je napájena ze záložních dieselových generátorů.
Na den přesně týden poté, co Česko oběhla smutná zpráva o jeho odchodu, se rodina a přátelé rozloučí s moderátorem Patrikem Hezuckým. Uzavřený smuteční obřad proběhne v pátek odpoledne v Praze. Hezucký podlehl vážné nemoci, bylo mu 55 let.
Google ohlásil plány na opětovné uvedení chytrých brýlí s umělou inteligencí (AI) na trh v roce 2026. Toto rozhodnutí přichází poté, co se jeho první ambiciózní pokus v podobě Google Glass v roce 2015 setkal s neúspěchem. Technologický gigant, který v roce 2013 představil Google Glass s velkými očekáváními jako možnou budoucnost technologie, se nyní snaží vrátit s čistším a elegantnějším designem brýlí.
Paramount zahájil válku o převzetí společnosti Warner Bros Discovery (WBD), protože se vedení WBD nejprve odmítalo zabývat jeho návrhy a následně oznámilo dohodu o prodeji nejcennějších částí firmy konkurenčnímu Netflixu. Cílem Paramountu, který je podporován miliardářskou rodinou Ellisonových, je získat celou společnost WBD a dosáhnout tak potřebné velikosti, aby mohl efektivně konkurovat gigantům, jako jsou Netflix a Disney. Paramount se nyní obrací přímo na akcionáře Warner Bros Discovery s cílem zvrátit dohodu s Netflixem.
Podvýživa i nadále představuje velký problém pro malé děti v Pásmu Gazy, a to navzdory příměří vyhlášenému před dvěma měsíci. Podle nejnovějších údajů OSN bylo v říjnu hospitalizováno více než 9 000 dětí kvůli akutní podvýživě. Ačkoliv bezprostřední hrozba hladomoru pominula pro většinu z 2,2 milionu Palestinců po oznámení příměří dne 10. října, OSN a další humanitární organizace stále hlásí pokračující izraelská omezení dodávek pomoci.
Zatímco vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa v Moskvě minulý týden jednali o možném mírovém řešení konfliktu na Ukrajině, Rusové získali novou a výraznou výhodu. Jde o prohlubující se rozpory mezi Washingtonem a Evropou. Trump v úterý v nově zveřejněném rozhovoru pro Politico zdvojnásobil kritiku Evropy, když prohlásil, že evropské státy jsou „slabé“ a „v rozkladu“ kvůli své migrační politice.
Magazín Politico představil svůj každoroční žebříček POLITICO 28, který mapuje 28 nejvlivnějších osobností, jež budou utvářet evropskou politiku a její směřování v nadcházejícím roce 2026. Při sestavování aktuálního žebříčku se ukázala jedna nezpochybnitelná skutečnost: nikdo nevyvinul v Evropě ani na ni takový vliv jako americký prezident Donald Trump.
Herečka Cheryl Hines uvedla, že se nedomnívá, že by její manžel, Robert F. Kennedy Jr., měl v úmyslu kandidovat na prezidenta Spojených států po skončení funkčního období Donalda Trumpa. Hines, která je od roku 2014 manželkou amerického ministra zdravotnictví, to uvedla v pondělním rozhovoru pro stanici NewsNation.
Dne 9. prosince se děti napříč Austrálií probudily bez přístupu ke svým účtům na sociálních sítích. Důvodem je celosvětově unikátní zákaz určený k ochraně osob mladších 16 let před návykovými algoritmy, online predátory a digitální šikanou. Žádný jiný stát nepřijal takto rozsáhlá opatření. Implementaci tohoto přísného nového zákona proto bedlivě sledují zákonodárci po celém světě.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.