Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Rusko vydalo toto varování v reakci na to, že členské státy NATO zvažují tvrdší odpověď na údajné ruské vpády do jejich vzdušného prostoru. Několik evropských zemí v posledních týdnech oznámilo, že ruské stíhačky a drony narušily jejich vzdušný prostor, což NATO považuje za test odhodlání aliance, zatímco Moskva pokračuje ve své invazi na Ukrajinu. Rusko nicméně popírá jakoukoli účast na těchto narušeních.
Lavrov prohlásil, že Rusko je obviňováno z plánování útoku na NATO a země Evropské unie, ale nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Zároveň však zdůraznil, že pokud by jakákoliv země sestřelila objekty, které jsou stále v ruském vzdušném prostoru, „budou toho velmi litovat“. NATO, které považuje útok na jednoho spojence za útok na všechny, zvažuje sestřelení ruských stíhaček, což by představovalo dramatické zvýšení sázek v konfliktu s Ruskem.
Polsko již oznámilo, že sestřelí jakékoli „létající objekty“ narušující jeho vzdušný prostor. Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil podporu pro sestřelování ruských proudových letadel. Trump, který se dříve chlubil vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a minulý měsíc ho pozval k rozhovorům na Aljašku, čímž ukončil Putinovu západní izolaci, následně vyjádřil frustraci z Putina.
Zároveň Trump radikálně obrátil svůj postoj a prohlásil, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Rusko obsadilo, nebo dokonce překročit hranice. I přes své veřejné úvahy o Putinovi a dosud neuložené sankce Lavrov Trumpa pochválil. Uvedl, že v přístupu současné americké administrativy vidí „touhu nejen přispět ke způsobům, jak realisticky vyřešit ukrajinskou krizi, ale také touhu rozvíjet pragmatickou spolupráci bez ideologických postojů“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Izrael poprvé dodal Ukrajině americký systém protiraketové obrany Patriot. Zelenskyj, který se vrátil ze summitu OSN, kde se setkal i s Trumpem, uvedl, že izraelský systém Patriot je v provozu už měsíc a na podzim Kyjev obdrží další dva systémy. Ukrajina se horečně snaží posílit svou protivzdušnou obranu před každodenními ruskými útoky drony a raketami, zejména před zimou, kdy je častým cílem topná infrastruktura.
Izrael, ač má úzké vazby na USA, se snažil držet stranou rusko-ukrajinského konfliktu, částečně kvůli vlivu Moskvy v sousední Sýrii. Ruská role tam nicméně poklesla poté, co v prosinci padl Bašár al-Asad. Izrael však nadále trvá na tom, že Ukrajině neposkytne svůj špičkový obranný systém Iron Dome, vyvinutý s americkou podporou, který se ukázal jako klíčový při sestřelování přicházejících raket v probíhající vlastní válce Izraele.
Rusko, kterému se v roce 2022 nepodařilo rychle dobýt Ukrajinu, se nyní probíjí východem země v nákladných bitvách. V sobotu ohlásilo dobytí tří vesnic, zatímco Ukrajina uvedla, že noční ruské útoky zabily jednu osobu a zranily dvanáct v jihovýchodní Chersonské oblasti.
V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a evropskými mocnostmi je Záporožská jaderná elektrárna – největší v Evropě – odpojena od sítě už čtyři dny v kuse. Jde o nejdelší výpadek v Záporoží od doby, kdy Rusko elektrárnu napadlo a obsadilo. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga na síti X obvinil Rusko. Ruský provozovatel elektrárny naopak svalil vinu na ukrajinské útoky a uvedl, že elektrárna je napájena ze záložních dieselových generátorů.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.