Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Rusko vydalo toto varování v reakci na to, že členské státy NATO zvažují tvrdší odpověď na údajné ruské vpády do jejich vzdušného prostoru. Několik evropských zemí v posledních týdnech oznámilo, že ruské stíhačky a drony narušily jejich vzdušný prostor, což NATO považuje za test odhodlání aliance, zatímco Moskva pokračuje ve své invazi na Ukrajinu. Rusko nicméně popírá jakoukoli účast na těchto narušeních.
Lavrov prohlásil, že Rusko je obviňováno z plánování útoku na NATO a země Evropské unie, ale nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Zároveň však zdůraznil, že pokud by jakákoliv země sestřelila objekty, které jsou stále v ruském vzdušném prostoru, „budou toho velmi litovat“. NATO, které považuje útok na jednoho spojence za útok na všechny, zvažuje sestřelení ruských stíhaček, což by představovalo dramatické zvýšení sázek v konfliktu s Ruskem.
Polsko již oznámilo, že sestřelí jakékoli „létající objekty“ narušující jeho vzdušný prostor. Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil podporu pro sestřelování ruských proudových letadel. Trump, který se dříve chlubil vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a minulý měsíc ho pozval k rozhovorům na Aljašku, čímž ukončil Putinovu západní izolaci, následně vyjádřil frustraci z Putina.
Zároveň Trump radikálně obrátil svůj postoj a prohlásil, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Rusko obsadilo, nebo dokonce překročit hranice. I přes své veřejné úvahy o Putinovi a dosud neuložené sankce Lavrov Trumpa pochválil. Uvedl, že v přístupu současné americké administrativy vidí „touhu nejen přispět ke způsobům, jak realisticky vyřešit ukrajinskou krizi, ale také touhu rozvíjet pragmatickou spolupráci bez ideologických postojů“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Izrael poprvé dodal Ukrajině americký systém protiraketové obrany Patriot. Zelenskyj, který se vrátil ze summitu OSN, kde se setkal i s Trumpem, uvedl, že izraelský systém Patriot je v provozu už měsíc a na podzim Kyjev obdrží další dva systémy. Ukrajina se horečně snaží posílit svou protivzdušnou obranu před každodenními ruskými útoky drony a raketami, zejména před zimou, kdy je častým cílem topná infrastruktura.
Izrael, ač má úzké vazby na USA, se snažil držet stranou rusko-ukrajinského konfliktu, částečně kvůli vlivu Moskvy v sousední Sýrii. Ruská role tam nicméně poklesla poté, co v prosinci padl Bašár al-Asad. Izrael však nadále trvá na tom, že Ukrajině neposkytne svůj špičkový obranný systém Iron Dome, vyvinutý s americkou podporou, který se ukázal jako klíčový při sestřelování přicházejících raket v probíhající vlastní válce Izraele.
Rusko, kterému se v roce 2022 nepodařilo rychle dobýt Ukrajinu, se nyní probíjí východem země v nákladných bitvách. V sobotu ohlásilo dobytí tří vesnic, zatímco Ukrajina uvedla, že noční ruské útoky zabily jednu osobu a zranily dvanáct v jihovýchodní Chersonské oblasti.
V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a evropskými mocnostmi je Záporožská jaderná elektrárna – největší v Evropě – odpojena od sítě už čtyři dny v kuse. Jde o nejdelší výpadek v Záporoží od doby, kdy Rusko elektrárnu napadlo a obsadilo. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga na síti X obvinil Rusko. Ruský provozovatel elektrárny naopak svalil vinu na ukrajinské útoky a uvedl, že elektrárna je napájena ze záložních dieselových generátorů.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.