Bizarní ruský přístup: Nejprve provokuje, a když si to Západ nenechá líbit, začne vyhrožovat

Sergej Lavrov
Sergej Lavrov, foto: Wikipedia Common
Klára Marková 29. září 2025 09:39
Sdílej:

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.

Rusko vydalo toto varování v reakci na to, že členské státy NATO zvažují tvrdší odpověď na údajné ruské vpády do jejich vzdušného prostoru. Několik evropských zemí v posledních týdnech oznámilo, že ruské stíhačky a drony narušily jejich vzdušný prostor, což NATO považuje za test odhodlání aliance, zatímco Moskva pokračuje ve své invazi na Ukrajinu. Rusko nicméně popírá jakoukoli účast na těchto narušeních.

Lavrov prohlásil, že Rusko je obviňováno z plánování útoku na NATO a země Evropské unie, ale nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Zároveň však zdůraznil, že pokud by jakákoliv země sestřelila objekty, které jsou stále v ruském vzdušném prostoru, „budou toho velmi litovat“. NATO, které považuje útok na jednoho spojence za útok na všechny, zvažuje sestřelení ruských stíhaček, což by představovalo dramatické zvýšení sázek v konfliktu s Ruskem. 

Polsko již oznámilo, že sestřelí jakékoli „létající objekty“ narušující jeho vzdušný prostor. Americký prezident Donald Trump v úterý vyjádřil podporu pro sestřelování ruských proudových letadel. Trump, který se dříve chlubil vřelými vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a minulý měsíc ho pozval k rozhovorům na Aljašku, čímž ukončil Putinovu západní izolaci, následně vyjádřil frustraci z Putina.

Zároveň Trump radikálně obrátil svůj postoj a prohlásil, že Ukrajina by měla získat zpět všechna území, která Rusko obsadilo, nebo dokonce překročit hranice. I přes své veřejné úvahy o Putinovi a dosud neuložené sankce Lavrov Trumpa pochválil. Uvedl, že v přístupu současné americké administrativy vidí „touhu nejen přispět ke způsobům, jak realisticky vyřešit ukrajinskou krizi, ale také touhu rozvíjet pragmatickou spolupráci bez ideologických postojů“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Izrael poprvé dodal Ukrajině americký systém protiraketové obrany Patriot. Zelenskyj, který se vrátil ze summitu OSN, kde se setkal i s Trumpem, uvedl, že izraelský systém Patriot je v provozu už měsíc a na podzim Kyjev obdrží další dva systémy. Ukrajina se horečně snaží posílit svou protivzdušnou obranu před každodenními ruskými útoky drony a raketami, zejména před zimou, kdy je častým cílem topná infrastruktura.

Izrael, ač má úzké vazby na USA, se snažil držet stranou rusko-ukrajinského konfliktu, částečně kvůli vlivu Moskvy v sousední Sýrii. Ruská role tam nicméně poklesla poté, co v prosinci padl Bašár al-Asad. Izrael však nadále trvá na tom, že Ukrajině neposkytne svůj špičkový obranný systém Iron Dome, vyvinutý s americkou podporou, který se ukázal jako klíčový při sestřelování přicházejících raket v probíhající vlastní válce Izraele. 

Rusko, kterému se v roce 2022 nepodařilo rychle dobýt Ukrajinu, se nyní probíjí východem země v nákladných bitvách. V sobotu ohlásilo dobytí tří vesnic, zatímco Ukrajina uvedla, že noční ruské útoky zabily jednu osobu a zranily dvanáct v jihovýchodní Chersonské oblasti.

V souvislosti s rostoucím napětím mezi Ruskem a evropskými mocnostmi je Záporožská jaderná elektrárna – největší v Evropě – odpojena od sítě už čtyři dny v kuse. Jde o nejdelší výpadek v Záporoží od doby, kdy Rusko elektrárnu napadlo a obsadilo. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga na síti X obvinil Rusko. Ruský provozovatel elektrárny naopak svalil vinu na ukrajinské útoky a uvedl, že elektrárna je napájena ze záložních dieselových generátorů.

Témata:
Stalo se
Novinky
Donald Trump

Pokud se dohodneme na míru, USA s Íránem najdou a zničí jeho vysoce obohacený uran, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.

Novinky
Donald Trump

Grónsko nevyšlo. Trump proto zvažuje odkoupení jiného ostrova

Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.

Novinky
Viktor Orbán

Rozkrádali Orbánovi lidé Maďarsko? Protikorupční úřad vyzval k prošetření

Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.

Novinky
Ruský útok na město Sumy

Sbližování napadené země se severní Evropou? Válka na Ukrajině odhalila nečekanou soudržnost

Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.