Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová původně tvrdila, že Pretti chtěl způsobit krveprolití a oháněl se zbraní. Podobně se vyjádřil i poradce Stephen Miller, který oběť označil za potenciálního atentátníka. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová se však v pondělí od těchto ostrých výroků distancovala a namísto nich přislíbila důkladné vyšetřování celého incidentu.
Dostupné videozáznamy ukazují, že Pretti v osudnou chvíli natáčel agenty mobilním telefonem a snažil se pomoci ženě, kterou policisté srazili k zemi. Ve chvíli, kdy byl povalen na zem, v rukou zbraně prokazatelně nedržel. Ačkoliv ministerstvo vnitřní bezpečnosti trvá na tom, že u sebe měl pistoli a náboje, místní policie upozornila, že Pretti byl legálním držitelem zbraně a měl povolení k jejímu skrytému nošení.
Rodiče zastřeleného zdravotníka označili tvrzení administrativy za odporné lži a žádají okamžité odhalení pravdy. Do kritiky se zapojili i někteří republikáni, jako například guvernér Vermontu Phil Scott, který postup federálních složek v Minnesotě označil za naprosté selhání a záměrné zastrašování občanů. Podle něj tento incident zásadně oslabil důvěru veřejnosti v právní stát.
V reakci na rostoucí napětí Donald Trump změnil tón a na své sociální síti označil smrt Prettiho za tragickou, i když vinu svalil na chaos způsobený demokraty. Do Minneapolis vyslal Toma Homana, který je vnímán jako rozvážnější operátor než dosavadní velitelé. Tento krok má pravděpodobně zlepšit obraz vládní imigrační politiky, kterou podle průzkumů většina Američanů vnímá jako příliš tvrdou.
Prezident rovněž oznámil, že telefonoval s demokratickým guvernérem Minnesoty Timem Walzem a že hovor proběhl ve velmi konstruktivním duchu. Tento náznak deeskalace přichází ve chvíli, kdy hrozí, že politické spory vyústí v páteční zastavení financování federálních úřadů. Demokraté v Senátu totiž hrozí blokováním rozpočtu, dokud nebudou zavedeny přísnější kontroly nad činností imigračních agentů.
Současná krize v Minneapolis se stala ústředním bodem politického boje o podobu masových deportací a agresivní taktiku federálních složek. Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche popsal situaci jako „sud prachu“, na jehož výbuchu mají podle něj podíl především opoziční politici. Shoda panuje v tom, že napětí v americké společnosti dosáhlo nebezpečné úrovně.
Pro Donalda Trumpa představuje tento incident vážnou zkoušku jeho klíčového politického tématu, kterým je tvrdý postup proti nelegální imigraci. Ve hře je vnímání jeho politiky veřejností, která začíná vyjadřovat nespokojenost s tím, jak jsou zásahy prováděny.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.