Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová původně tvrdila, že Pretti chtěl způsobit krveprolití a oháněl se zbraní. Podobně se vyjádřil i poradce Stephen Miller, který oběť označil za potenciálního atentátníka. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová se však v pondělí od těchto ostrých výroků distancovala a namísto nich přislíbila důkladné vyšetřování celého incidentu.
Dostupné videozáznamy ukazují, že Pretti v osudnou chvíli natáčel agenty mobilním telefonem a snažil se pomoci ženě, kterou policisté srazili k zemi. Ve chvíli, kdy byl povalen na zem, v rukou zbraně prokazatelně nedržel. Ačkoliv ministerstvo vnitřní bezpečnosti trvá na tom, že u sebe měl pistoli a náboje, místní policie upozornila, že Pretti byl legálním držitelem zbraně a měl povolení k jejímu skrytému nošení.
Rodiče zastřeleného zdravotníka označili tvrzení administrativy za odporné lži a žádají okamžité odhalení pravdy. Do kritiky se zapojili i někteří republikáni, jako například guvernér Vermontu Phil Scott, který postup federálních složek v Minnesotě označil za naprosté selhání a záměrné zastrašování občanů. Podle něj tento incident zásadně oslabil důvěru veřejnosti v právní stát.
V reakci na rostoucí napětí Donald Trump změnil tón a na své sociální síti označil smrt Prettiho za tragickou, i když vinu svalil na chaos způsobený demokraty. Do Minneapolis vyslal Toma Homana, který je vnímán jako rozvážnější operátor než dosavadní velitelé. Tento krok má pravděpodobně zlepšit obraz vládní imigrační politiky, kterou podle průzkumů většina Američanů vnímá jako příliš tvrdou.
Prezident rovněž oznámil, že telefonoval s demokratickým guvernérem Minnesoty Timem Walzem a že hovor proběhl ve velmi konstruktivním duchu. Tento náznak deeskalace přichází ve chvíli, kdy hrozí, že politické spory vyústí v páteční zastavení financování federálních úřadů. Demokraté v Senátu totiž hrozí blokováním rozpočtu, dokud nebudou zavedeny přísnější kontroly nad činností imigračních agentů.
Současná krize v Minneapolis se stala ústředním bodem politického boje o podobu masových deportací a agresivní taktiku federálních složek. Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche popsal situaci jako „sud prachu“, na jehož výbuchu mají podle něj podíl především opoziční politici. Shoda panuje v tom, že napětí v americké společnosti dosáhlo nebezpečné úrovně.
Pro Donalda Trumpa představuje tento incident vážnou zkoušku jeho klíčového politického tématu, kterým je tvrdý postup proti nelegální imigraci. Ve hře je vnímání jeho politiky veřejností, která začíná vyjadřovat nespokojenost s tím, jak jsou zásahy prováděny.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.