Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová původně tvrdila, že Pretti chtěl způsobit krveprolití a oháněl se zbraní. Podobně se vyjádřil i poradce Stephen Miller, který oběť označil za potenciálního atentátníka. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová se však v pondělí od těchto ostrých výroků distancovala a namísto nich přislíbila důkladné vyšetřování celého incidentu.
Dostupné videozáznamy ukazují, že Pretti v osudnou chvíli natáčel agenty mobilním telefonem a snažil se pomoci ženě, kterou policisté srazili k zemi. Ve chvíli, kdy byl povalen na zem, v rukou zbraně prokazatelně nedržel. Ačkoliv ministerstvo vnitřní bezpečnosti trvá na tom, že u sebe měl pistoli a náboje, místní policie upozornila, že Pretti byl legálním držitelem zbraně a měl povolení k jejímu skrytému nošení.
Rodiče zastřeleného zdravotníka označili tvrzení administrativy za odporné lži a žádají okamžité odhalení pravdy. Do kritiky se zapojili i někteří republikáni, jako například guvernér Vermontu Phil Scott, který postup federálních složek v Minnesotě označil za naprosté selhání a záměrné zastrašování občanů. Podle něj tento incident zásadně oslabil důvěru veřejnosti v právní stát.
V reakci na rostoucí napětí Donald Trump změnil tón a na své sociální síti označil smrt Prettiho za tragickou, i když vinu svalil na chaos způsobený demokraty. Do Minneapolis vyslal Toma Homana, který je vnímán jako rozvážnější operátor než dosavadní velitelé. Tento krok má pravděpodobně zlepšit obraz vládní imigrační politiky, kterou podle průzkumů většina Američanů vnímá jako příliš tvrdou.
Prezident rovněž oznámil, že telefonoval s demokratickým guvernérem Minnesoty Timem Walzem a že hovor proběhl ve velmi konstruktivním duchu. Tento náznak deeskalace přichází ve chvíli, kdy hrozí, že politické spory vyústí v páteční zastavení financování federálních úřadů. Demokraté v Senátu totiž hrozí blokováním rozpočtu, dokud nebudou zavedeny přísnější kontroly nad činností imigračních agentů.
Současná krize v Minneapolis se stala ústředním bodem politického boje o podobu masových deportací a agresivní taktiku federálních složek. Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche popsal situaci jako „sud prachu“, na jehož výbuchu mají podle něj podíl především opoziční politici. Shoda panuje v tom, že napětí v americké společnosti dosáhlo nebezpečné úrovně.
Pro Donalda Trumpa představuje tento incident vážnou zkoušku jeho klíčového politického tématu, kterým je tvrdý postup proti nelegální imigraci. Ve hře je vnímání jeho politiky veřejností, která začíná vyjadřovat nespokojenost s tím, jak jsou zásahy prováděny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.