Bílý dům označil informace o narušení bezpečnosti v Jemenu za podvod, avšak důkazy naznačují opak a odhalují vážné selhání klíčových představitelů administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Skandál vypukl poté, co byly na skupinovém chatu mezi vrcholnými činiteli zveřejněny podrobnosti o amerických vojenských útocích na Hútíe. Tato neopatrnost mohla ohrozit bezpečnost amerických pilotů a představuje jedno z nejzávažnějších narušení zpravodajských informací za poslední roky.
Administrativa však místo přijetí odpovědnosti pokračuje v obhajobě svých činů a prezentuje tuto kauzu jako součást údajné kampaně proti Trumpovi. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt označila aféru za „podvod“ a obvinila demokraty a média z šíření dezinformací. Trump rovněž odmítl jakoukoli odpovědnost ministra obrany Peta Hegsetha, který podle zveřejněných informací sdílel citlivé údaje o plánovaných útocích, píše CNN.
Podle textových zpráv zveřejněných magazínem The Atlantic Hegseth poskytl detaily o načasování a cílech útoků amerických letadel a dronů. Zprávy uváděly konkrétní čas startu stíhaček F-18 a nasazení úderných dronů MQ-9. Tato informace mohla být snadno zachycena nepřátelskými zpravodajskými službami, čímž se zvýšilo riziko ohrožení amerických sil.
Senátor Mark Warner, přední demokrat ve výboru pro zpravodajské služby, označil tuto situaci za „děsivou úroveň arogance a neschopnosti“. Odborníci upozorňují, že podobné chování na nižších úrovních velení by vedlo k trestnímu stíhání a ztrátě funkce. Admiral James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO, uvedl, že pokud by podobný únik způsobili nižší důstojníci, čelili by vážným následkům.
Bílý dům však nejenže odmítá uznat chybu, ale zároveň zpochybňuje klasifikaci uniklých informací. Podle Leavittové šlo pouze o „politickou diskusi“ a odpovědnost za eskalaci napětí v regionu přisoudila předchozí administrativě Joea Bidena. Pete Hegseth i Mike Waltz, poradce pro národní bezpečnost, se rychle chopili Trumpovy strategie neustálého popírání a útoků na média. Hegseth označil informace za „hoax“ a tvrdil, že nebyla zveřejněna žádná utajovaná data.
Navzdory tvrzením administrativy však odborníci varují, že únik mohl poškodit nejen americké vojenské operace v Jemenu, ale také poskytnout strategické výhody nepřátelům. Generál ve výslužbě Steven Anderson upozornil, že Hegsethovy zprávy naznačují existenci amerických špionážních zdrojů přímo v Jemenu, což by mohlo vést k jejich odhalení a smrtelným následkům.
Napětí ve vládě se zvyšuje i kvůli tomu, že Hegseth během svého potvrzovacího slyšení v Senátu slíbil přísnou odpovědnost na všech úrovních velení. „Každý, od generálů po obyčejné vojáky, bude čelit spravedlivému zacházení,“ prohlásil tehdy Hegseth. Jeho odmítání přijmout odpovědnost za narušení bezpečnosti však tento závazek zpochybňuje.
Možnost jakéhokoli nezávislého vyšetřování této kauzy je přitom nepravděpodobná. Trumpův Bílý dům totiž obsadil klíčové pozice v ministerstvu spravedlnosti a FBI svými loajálními spojenci, čímž eliminoval prostor pro nezávislou kontrolu. Republikánští zákonodárci navíc dlouhodobě odmítají podrobit Trumpovu administrativu důkladnému dohledu.
Prezident Trump zatím veřejně stojí za svými lidmi, ale jeho historie naznačuje, že jejich pozice není neotřesitelná. V minulosti se již několikrát stalo, že Trump vyjádřil plnou důvěru svým vysokým úředníkům, aby je následně nečekaně propustil. Příkladem je bývalý poradce pro národní bezpečnost H.R. McMaster, jehož osud se naplnil jen měsíc poté, co Bílý dům ujistil, že má prezidentovu plnou podporu.
Tento skandál nejenže odhaluje znepokojivou míru nekompetence a nedbalosti na nejvyšší úrovni americké vlády, ale také ukazuje, jak Trumpova administrativa důsledně odmítá převzít odpovědnost za jakékoli selhání, bez ohledu na potenciální ohrožení národní bezpečnosti.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.