Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Tyto schopnosti zahrnují útočné ponorky s jaderným pohonem (SSN), námořní hlídková letadla, podmořské senzorové sítě a pokročilé protiponorkové lodě. Nicméně, s nástupem Číny jako podmořské velmoci v posledních dvou desetiletích se strategická rovnováha může postupně měnit, varují experti.
Základem amerických protiponorkových sil je flotila útočných ponorek třídy Virginia a Los Angeles. Tyto ponorky jsou tiché, rychlé a vybavené vyspělými sonarovými systémy. Dokážou sledovat nepřátelská plavidla v sporných vodách a v případě potřeby je zlikvidovat pomocí torpéd nebo raket.
Na hladině je americké námořnictvo vybaveno torpédoborci a fregatami s vlečnými sonarovými systémy. Ve vzduchu pak slouží námořní hlídkové letadlo P-8A Poseidon jako hlavní nástroj moderního ASW. Poseidon shazuje sonaru, provádí rozsáhlý dohled a vypouští protiponorková torpéda.
Tento vojenský hardware je podporován sítí podmořských senzorů, které představují evoluci systému SOSUS (Sound Surveillance System) z doby Studené války a zajišťují detekci a sledování na dlouhé vzdálenosti. Do operací ASW jsou stále častěji integrována také bezpilotní podmořská vozidla (UUV) a akustická analýza řízená umělou inteligencí. Dohromady tyto smíšené kapacity poskytují USA vrstvený přístup k protiponorkovému boji, pokrývající detekci, sledování a v případě nutnosti i ničení nepřátelských ponorek.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) sice dlouho zaostávalo za americkým námořnictvem v podmořských schopnostech, nicméně od přelomu století dosáhlo působivého pokroku. Nyní nasazuje jak ponorky s jaderným pohonem, tak diesel-elektrické ponorky s novými třídami, které jsou stále tišší a odolnější. Z amerického pohledu je pravděpodobně největším problémem třída Jin (Typ 094) a nově se objevující Typ 096.
Tyto dvě třídy jaderných balistických raketových ponorek (SSBN) dávají Číně třetí nohu její jaderné triády. Čína také nasazuje ve svých pobřežních vodách pokročilé diesel-elektrické ponorky s pohonem nezávislým na vzduchu (AIP), kde jsou americké ASW kapacity méně efektivní. Ačkoliv jsou čínské ponorky stále hlučnější než americké nebo ruské protějšky, Peking tento rozdíl postupně dohání.
Vzájemné působení mezi americkými schopnostmi ASW a čínskou modernizací ponorek je klíčové pro rovnováhu sil v Indo-Pacifiku. Pokud USA dokážou sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky, mohou si zachovat svobodu jednání pro své úderné skupiny letadlových lodí, obojživelné síly a logistické konvoje, které jsou nezbytné pro projekci síly. Naopak, pokud by čínské ponorky dosáhly takové úrovně tichosti, že by dokázaly unikat americké detekci, Peking by získal řadu výhod.
Především by Čína získala schopnost ohrožovat námořní operace USA v Jihočínském moři, západním Pacifiku nebo dokonce v otevřeném Tichém oceánu. V podstatě by se v Pacifiku pro americké námořnictvo nikde nedalo cítit bezpečně.
PLAN by mohl nasadit SSBN do hlubokých vod, kde by USA měly potíže se sledováním, což by v případě krize omezilo možnosti eskalace ze strany Spojených států. Pro zachování svého náskoku budou USA pravděpodobně i nadále investovat do platforem ASW nové generace a autonomních systémů. Zároveň budou budovat spojenecké sítě po celém Indo-Pacifiku.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.