Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Tyto schopnosti zahrnují útočné ponorky s jaderným pohonem (SSN), námořní hlídková letadla, podmořské senzorové sítě a pokročilé protiponorkové lodě. Nicméně, s nástupem Číny jako podmořské velmoci v posledních dvou desetiletích se strategická rovnováha může postupně měnit, varují experti.
Základem amerických protiponorkových sil je flotila útočných ponorek třídy Virginia a Los Angeles. Tyto ponorky jsou tiché, rychlé a vybavené vyspělými sonarovými systémy. Dokážou sledovat nepřátelská plavidla v sporných vodách a v případě potřeby je zlikvidovat pomocí torpéd nebo raket.
Na hladině je americké námořnictvo vybaveno torpédoborci a fregatami s vlečnými sonarovými systémy. Ve vzduchu pak slouží námořní hlídkové letadlo P-8A Poseidon jako hlavní nástroj moderního ASW. Poseidon shazuje sonaru, provádí rozsáhlý dohled a vypouští protiponorková torpéda.
Tento vojenský hardware je podporován sítí podmořských senzorů, které představují evoluci systému SOSUS (Sound Surveillance System) z doby Studené války a zajišťují detekci a sledování na dlouhé vzdálenosti. Do operací ASW jsou stále častěji integrována také bezpilotní podmořská vozidla (UUV) a akustická analýza řízená umělou inteligencí. Dohromady tyto smíšené kapacity poskytují USA vrstvený přístup k protiponorkovému boji, pokrývající detekci, sledování a v případě nutnosti i ničení nepřátelských ponorek.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) sice dlouho zaostávalo za americkým námořnictvem v podmořských schopnostech, nicméně od přelomu století dosáhlo působivého pokroku. Nyní nasazuje jak ponorky s jaderným pohonem, tak diesel-elektrické ponorky s novými třídami, které jsou stále tišší a odolnější. Z amerického pohledu je pravděpodobně největším problémem třída Jin (Typ 094) a nově se objevující Typ 096.
Tyto dvě třídy jaderných balistických raketových ponorek (SSBN) dávají Číně třetí nohu její jaderné triády. Čína také nasazuje ve svých pobřežních vodách pokročilé diesel-elektrické ponorky s pohonem nezávislým na vzduchu (AIP), kde jsou americké ASW kapacity méně efektivní. Ačkoliv jsou čínské ponorky stále hlučnější než americké nebo ruské protějšky, Peking tento rozdíl postupně dohání.
Vzájemné působení mezi americkými schopnostmi ASW a čínskou modernizací ponorek je klíčové pro rovnováhu sil v Indo-Pacifiku. Pokud USA dokážou sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky, mohou si zachovat svobodu jednání pro své úderné skupiny letadlových lodí, obojživelné síly a logistické konvoje, které jsou nezbytné pro projekci síly. Naopak, pokud by čínské ponorky dosáhly takové úrovně tichosti, že by dokázaly unikat americké detekci, Peking by získal řadu výhod.
Především by Čína získala schopnost ohrožovat námořní operace USA v Jihočínském moři, západním Pacifiku nebo dokonce v otevřeném Tichém oceánu. V podstatě by se v Pacifiku pro americké námořnictvo nikde nedalo cítit bezpečně.
PLAN by mohl nasadit SSBN do hlubokých vod, kde by USA měly potíže se sledováním, což by v případě krize omezilo možnosti eskalace ze strany Spojených států. Pro zachování svého náskoku budou USA pravděpodobně i nadále investovat do platforem ASW nové generace a autonomních systémů. Zároveň budou budovat spojenecké sítě po celém Indo-Pacifiku.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.