Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Tyto schopnosti zahrnují útočné ponorky s jaderným pohonem (SSN), námořní hlídková letadla, podmořské senzorové sítě a pokročilé protiponorkové lodě. Nicméně, s nástupem Číny jako podmořské velmoci v posledních dvou desetiletích se strategická rovnováha může postupně měnit, varují experti.
Základem amerických protiponorkových sil je flotila útočných ponorek třídy Virginia a Los Angeles. Tyto ponorky jsou tiché, rychlé a vybavené vyspělými sonarovými systémy. Dokážou sledovat nepřátelská plavidla v sporných vodách a v případě potřeby je zlikvidovat pomocí torpéd nebo raket.
Na hladině je americké námořnictvo vybaveno torpédoborci a fregatami s vlečnými sonarovými systémy. Ve vzduchu pak slouží námořní hlídkové letadlo P-8A Poseidon jako hlavní nástroj moderního ASW. Poseidon shazuje sonaru, provádí rozsáhlý dohled a vypouští protiponorková torpéda.
Tento vojenský hardware je podporován sítí podmořských senzorů, které představují evoluci systému SOSUS (Sound Surveillance System) z doby Studené války a zajišťují detekci a sledování na dlouhé vzdálenosti. Do operací ASW jsou stále častěji integrována také bezpilotní podmořská vozidla (UUV) a akustická analýza řízená umělou inteligencí. Dohromady tyto smíšené kapacity poskytují USA vrstvený přístup k protiponorkovému boji, pokrývající detekci, sledování a v případě nutnosti i ničení nepřátelských ponorek.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) sice dlouho zaostávalo za americkým námořnictvem v podmořských schopnostech, nicméně od přelomu století dosáhlo působivého pokroku. Nyní nasazuje jak ponorky s jaderným pohonem, tak diesel-elektrické ponorky s novými třídami, které jsou stále tišší a odolnější. Z amerického pohledu je pravděpodobně největším problémem třída Jin (Typ 094) a nově se objevující Typ 096.
Tyto dvě třídy jaderných balistických raketových ponorek (SSBN) dávají Číně třetí nohu její jaderné triády. Čína také nasazuje ve svých pobřežních vodách pokročilé diesel-elektrické ponorky s pohonem nezávislým na vzduchu (AIP), kde jsou americké ASW kapacity méně efektivní. Ačkoliv jsou čínské ponorky stále hlučnější než americké nebo ruské protějšky, Peking tento rozdíl postupně dohání.
Vzájemné působení mezi americkými schopnostmi ASW a čínskou modernizací ponorek je klíčové pro rovnováhu sil v Indo-Pacifiku. Pokud USA dokážou sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky, mohou si zachovat svobodu jednání pro své úderné skupiny letadlových lodí, obojživelné síly a logistické konvoje, které jsou nezbytné pro projekci síly. Naopak, pokud by čínské ponorky dosáhly takové úrovně tichosti, že by dokázaly unikat americké detekci, Peking by získal řadu výhod.
Především by Čína získala schopnost ohrožovat námořní operace USA v Jihočínském moři, západním Pacifiku nebo dokonce v otevřeném Tichém oceánu. V podstatě by se v Pacifiku pro americké námořnictvo nikde nedalo cítit bezpečně.
PLAN by mohl nasadit SSBN do hlubokých vod, kde by USA měly potíže se sledováním, což by v případě krize omezilo možnosti eskalace ze strany Spojených států. Pro zachování svého náskoku budou USA pravděpodobně i nadále investovat do platforem ASW nové generace a autonomních systémů. Zároveň budou budovat spojenecké sítě po celém Indo-Pacifiku.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?