Spojené státy americké si sice stále udržují náskok před Čínou v podmořské oblasti, avšak tento rozdíl se rychle zmenšuje. Rychle rostoucí a modernizované čínské ponorkové síly zpochybňují dlouhodobou dominanci USA v podmořském boji. Od dob Studené války americké námořnictvo masivně investovalo do schopností lovu ponorek neboli do ASW (Anti-Submarine Warfare).
Tyto schopnosti zahrnují útočné ponorky s jaderným pohonem (SSN), námořní hlídková letadla, podmořské senzorové sítě a pokročilé protiponorkové lodě. Nicméně, s nástupem Číny jako podmořské velmoci v posledních dvou desetiletích se strategická rovnováha může postupně měnit, varují experti.
Základem amerických protiponorkových sil je flotila útočných ponorek třídy Virginia a Los Angeles. Tyto ponorky jsou tiché, rychlé a vybavené vyspělými sonarovými systémy. Dokážou sledovat nepřátelská plavidla v sporných vodách a v případě potřeby je zlikvidovat pomocí torpéd nebo raket.
Na hladině je americké námořnictvo vybaveno torpédoborci a fregatami s vlečnými sonarovými systémy. Ve vzduchu pak slouží námořní hlídkové letadlo P-8A Poseidon jako hlavní nástroj moderního ASW. Poseidon shazuje sonaru, provádí rozsáhlý dohled a vypouští protiponorková torpéda.
Tento vojenský hardware je podporován sítí podmořských senzorů, které představují evoluci systému SOSUS (Sound Surveillance System) z doby Studené války a zajišťují detekci a sledování na dlouhé vzdálenosti. Do operací ASW jsou stále častěji integrována také bezpilotní podmořská vozidla (UUV) a akustická analýza řízená umělou inteligencí. Dohromady tyto smíšené kapacity poskytují USA vrstvený přístup k protiponorkovému boji, pokrývající detekci, sledování a v případě nutnosti i ničení nepřátelských ponorek.
Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády (PLAN) sice dlouho zaostávalo za americkým námořnictvem v podmořských schopnostech, nicméně od přelomu století dosáhlo působivého pokroku. Nyní nasazuje jak ponorky s jaderným pohonem, tak diesel-elektrické ponorky s novými třídami, které jsou stále tišší a odolnější. Z amerického pohledu je pravděpodobně největším problémem třída Jin (Typ 094) a nově se objevující Typ 096.
Tyto dvě třídy jaderných balistických raketových ponorek (SSBN) dávají Číně třetí nohu její jaderné triády. Čína také nasazuje ve svých pobřežních vodách pokročilé diesel-elektrické ponorky s pohonem nezávislým na vzduchu (AIP), kde jsou americké ASW kapacity méně efektivní. Ačkoliv jsou čínské ponorky stále hlučnější než americké nebo ruské protějšky, Peking tento rozdíl postupně dohání.
Vzájemné působení mezi americkými schopnostmi ASW a čínskou modernizací ponorek je klíčové pro rovnováhu sil v Indo-Pacifiku. Pokud USA dokážou sledovat a případně neutralizovat čínské ponorky, mohou si zachovat svobodu jednání pro své úderné skupiny letadlových lodí, obojživelné síly a logistické konvoje, které jsou nezbytné pro projekci síly. Naopak, pokud by čínské ponorky dosáhly takové úrovně tichosti, že by dokázaly unikat americké detekci, Peking by získal řadu výhod.
Především by Čína získala schopnost ohrožovat námořní operace USA v Jihočínském moři, západním Pacifiku nebo dokonce v otevřeném Tichém oceánu. V podstatě by se v Pacifiku pro americké námořnictvo nikde nedalo cítit bezpečně.
PLAN by mohl nasadit SSBN do hlubokých vod, kde by USA měly potíže se sledováním, což by v případě krize omezilo možnosti eskalace ze strany Spojených států. Pro zachování svého náskoku budou USA pravděpodobně i nadále investovat do platforem ASW nové generace a autonomních systémů. Zároveň budou budovat spojenecké sítě po celém Indo-Pacifiku.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
