Nová česká vláda by podle pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše (ANO) měla vzniknout do poloviny prosince. Babiš to naznačil v pravidelném videu, které zveřejnil v neděli dopoledne. Předseda hnutí, které zvítězilo v říjnových sněmovních volbách, je na tom prý domluvený s prezidentem Petrem Pavlem.
Babiš v nedělním videu vyzval občany, aby si navzdory zimnímu počasí vyrazili na procházku a nesledovali dnešní politické debaty na televizních kanálech. Podle jeho slov se v nich budou probírat okolnosti vzniku nového kabinetu či problematika střetu zájmů.
"Budou vám tvrdit, že Babiš zdržuje vznik vlády, což není pravda," prohlásil šéf hnutí ANO. "Fialova vláda vznikla 17. prosince 2021 a já jsem s prezidentem domluvený, že naše vláda by mohla vzniknout v podobném termínu," podotkl na záběrech.
Pravděpodobný příští premiér se opět vyjádřil i k otázce neslučitelnosti vládního angažmá s vlastnictvím Agrofertu. "Zase tam bude ten střet zájmů, co jiného. Svolali k tomu schůzi, tak tam se dozvíte, že žijeme v zemi, kde se přijímají zákony speciálně proti jedné osobě, aby nebyla v politice. A některé soudy tak dokonce rozhodují, podle toho, jestli je to Babiš, nebo to není Babiš," postěžoval si politik.
ANO už má s SPD a Motoristy podepsanou koaliční smlouvu i rozdělené ministerské posty, ale nová vláda, která nahradí kabinet premiéra Petra Fialy (ODS), zatím jmenována nebyla. Posun nepřineslo ani poslední jednání Babiše s prezidentem Pavlem.
Prezidentská kancelář po jednání uvedla, že Pavel zaslal Babišovi návrh harmonogramu následných kroků a konzultací. "Tento postup vychází z předchozích rozhovorů obou politiků a upřesňuje další časový řád," napsala kancelář na síti X.
Babiš má podle Pražského hradu v příštím týdnu předložit seznam navrhovaných členů vlády, se kterými hlava státu povede konzultační rozhovory. "Následně očekává, že předseda hnutí ANO veřejně vyjasní způsob řešení svého střetu zájmů, ze kterého bude zřetelné, že povede k zákonnému vyřešení tohoto problému. Pak je prezident připraven do jednoho týdne jmenovat Andreje Babiše předsedou vlády," sdělila kancelář.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.