Limuzína Vladimira Putina se ocitla v plamenech po mohutné explozi, která otřásla celou ulicí v Moskvě. Očití svědci popisují děsivou scénu chaosu a ohnivé peklo, jež pohltilo vůz ruského prezidenta. Informoval britský The Sun.
Moskvu zahalil černý kouř, když na jednu z tamních ulic dorazily hasičské sbory k obrovskému požáru. Limuzína Aurus, patřící do oficiálního vozového parku ruského prezidenta Vladimira Putina, vzplanula po masivní explozi poblíž sídla ruské tajné služby FSB.
Podle prvních informací mohlo dojít k požáru v motoru, který se však rychle rozšířil a vůz zcela pohltily plameny. Záběry z místa ukazují zadní část limuzíny zničenou zuřící ohnivou koulí. Zatím není jasné, kdo ve voze cestoval, ani co přesně výbuch způsobilo. Kreml se k incidentu dosud nevyjádřil.
Na místě zasahovaly záchranné složky a kolemjdoucí zaměstnanci z okolních restaurací se snažili pomoci ještě před příjezdem hasičů. Přestože vozidlo patřilo prezidentskému oddělení správy majetku, zprávy naznačují, že při explozi nedošlo k žádným obětem ani zraněním.
Ruský prezident pravidelně využívá svůj vozový park k cestování a vozy Aurus daroval i některým světovým lídrům, včetně severokorejského vůdce Kim Čong-una. V posledních letech Kreml přijal rozsáhlá bezpečnostní opatření, aby eliminoval hrozby atentátu na ruskou hlavu státu.
Incident se odehrál v době zvýšeného napětí, kdy Moskva varovala, že jakýkoli pokus o atentát na Putina by mohl vyvolat jadernou reakci. Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin na Telegramu sdělil: „Plán zavraždění Putina je vážnou hrozbou pro globální bezpečnost a přímou cestou k jaderné válce.“
Navzdory těmto varováním se v minulosti opakovaně objevily zprávy o údajných pokusech o atentát na ruského prezidenta. Loni v prosinci při výbuchu v Moskvě zahynuli i blízcí spojenci Kremlu, včetně generálporučíka Igora Kirillova.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.
