Ruský prezident Vladimir Putin se ve svém projevu na Arktickém fóru v Murmansku vyjádřil k americkým plánům ohledně Grónska, čímž vyvolal vlnu spekulací o jeho postoji k administrativě prezidenta Donalda Trumpa uvedl server news.com.au.
Podle analytiků BBC Putinovy výroky naznačují, že k plánům na získání Grónska Spojenými státy zaujímá přinejmenším neutrální, ne-li vstřícný postoj. „Americké plány ve vztahu ke Grónsku jsou vážné,“ prohlásil Putin během svého projevu.
„Mají hluboké historické kořeny a je jasné, že USA budou i nadále systematicky prosazovat své geo-strategické, vojensko-politické a ekonomické zájmy v Arktidě.“
Ruský prezident rovněž zdůraznil, že otázka Grónska je „záležitostí dvou konkrétních zemí“ a že Rusko s ní „nemá nic společného“. Jeho neochota kritizovat Spojené státy však podle odborníků naznačuje, že Moskva sleduje situaci s určitou mírou porozumění k americkým ambicím.
Putinova slova přicházejí v době, kdy Bílý dům nadále usiluje o posílení svého vlivu v Grónsku a obviňuje Dánsko, které má nad ostrovem suverenitu, z „špatného zacházení s grónským lidem“.
Dánská vláda naopak chválí obyvatele Grónska za to, že „stojí pevně za svou identitou“. Grónsko, s populací přibližně 57 000 lidí, má rozsáhlou autonomii, ale formálně spadá pod dánskou korunu.
Trumpova administrativa v minulosti vyvolala kontroverzi, když v roce 2019 vyjádřila zájem o koupi Grónska, což Dánsko okamžitě odmítlo jako „absurdní“. Nejnovější vývoj naznačuje, že americké ambice v regionu nekončí a že geopolitický boj o Arktidu se dále vyostřuje.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.