Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Současné globální konflikty ukazují, že jaderné zbraně sice brání totální válce, ale už nedokážou zabránit agresím pod touto hranicí. Příkladem je ruská invaze na Ukrajinu nebo nedávné selhání odstrašování v případě Íránu. Teherán disponoval schopnostmi, které stačily k vyprovokování útoku, ale nebyly dostatečné k tomu, aby mu zabránily. Ukazuje se, že jaderné mocnosti se naučily manipulovat se strachem z atomové války k dosahování svých konvenčních cílů.
Situace je kritická zejména v severovýchodní Asii. Severní Korea pod vedením Kim Čong-una přešla k doktríně, která zdůrazňuje preventivní a omezené použití taktických jaderných zbraní. Kim otevřeně prohlašuje, že jeho „jaderný štít“ je zárukou vítězství a národních zájmů. Toto napětí umocňuje i prohlubující se spojenectví s Ruskem, které Pchjongjangu pomáhá s raketovými programy výměnou za podporu v konfliktu na Ukrajině.
Čína mezitím provádí netransparentní a rychlou expanzi svého jaderného arzenálu. Snaha Pekingu o dosažení parity s USA, nebo dokonce o nadvládu, vnáší do regionu novou nestabilitu. Tyto trendy se navzájem posilují a vytvářejí propojený systém, který je mnohem složitější a hůře předvídatelný než v minulosti. Jaderné odstrašování se na operační úrovni, kde se dělají rychlá rozhodnutí, začíná drolit.
Důvěryhodnost Spojených států jako garanta bezpečnosti navíc slábne. Spojenci jako Jižní Korea a Japonsko si kladou otázku, zda by USA skutečně riskovaly útok na Los Angeles kvůli obraně Soulu nebo Tokia. Tato nejistota vede k tomu, že Jižní Korea investuje do ponorek na jaderný pohon a Japonsko posiluje své konvenční útočné schopnosti. Důvěra, která je základem odstrašování, se vytrácí.
Technologický pokrok rizika ještě zvyšuje. Umělá inteligence a autonomní systémy radikálně zkracují čas na rozhodování. To, co dříve trvalo dny, se nyní odehrává v minutách, což zvyšuje riziko fatálního omylu nebo předčasného úderu z obavy „použij, nebo o to přijdeš“. Podmořské domény, dříve bezpečné úkryty pro odvetný úder, se díky moderním senzorům stávají průhlednějšími.
Existuje shoda na potřebě posílit odstrašování, ale chybí jednotný recept, jak to udělat. Prohlubování spolupráce mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou je sice krokem vpřed, ale hrozí, že vyvolá protitlak a urychlí destabilizaci. Modernizační programy založené na AI mohou protivníky lákat k pokusům o ochromení celého systému hned v zárodku.
Největší nebezpečí podle Cronina nespočívá v náhlém kolapsu systému, ale v selhání, které nikdo nepředvídal. Může jít o špatně pochopený signál, omezený úder nebo rozhodnutí učiněné pod časovým tlakem algoritmu. Zranitelnost Asie se prohlubuje a hrozí, že instituce určené k řízení krizí nebudou stačit tempu, kterým se dnešní konflikty vyvíjejí.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.