Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Současné globální konflikty ukazují, že jaderné zbraně sice brání totální válce, ale už nedokážou zabránit agresím pod touto hranicí. Příkladem je ruská invaze na Ukrajinu nebo nedávné selhání odstrašování v případě Íránu. Teherán disponoval schopnostmi, které stačily k vyprovokování útoku, ale nebyly dostatečné k tomu, aby mu zabránily. Ukazuje se, že jaderné mocnosti se naučily manipulovat se strachem z atomové války k dosahování svých konvenčních cílů.
Situace je kritická zejména v severovýchodní Asii. Severní Korea pod vedením Kim Čong-una přešla k doktríně, která zdůrazňuje preventivní a omezené použití taktických jaderných zbraní. Kim otevřeně prohlašuje, že jeho „jaderný štít“ je zárukou vítězství a národních zájmů. Toto napětí umocňuje i prohlubující se spojenectví s Ruskem, které Pchjongjangu pomáhá s raketovými programy výměnou za podporu v konfliktu na Ukrajině.
Čína mezitím provádí netransparentní a rychlou expanzi svého jaderného arzenálu. Snaha Pekingu o dosažení parity s USA, nebo dokonce o nadvládu, vnáší do regionu novou nestabilitu. Tyto trendy se navzájem posilují a vytvářejí propojený systém, který je mnohem složitější a hůře předvídatelný než v minulosti. Jaderné odstrašování se na operační úrovni, kde se dělají rychlá rozhodnutí, začíná drolit.
Důvěryhodnost Spojených států jako garanta bezpečnosti navíc slábne. Spojenci jako Jižní Korea a Japonsko si kladou otázku, zda by USA skutečně riskovaly útok na Los Angeles kvůli obraně Soulu nebo Tokia. Tato nejistota vede k tomu, že Jižní Korea investuje do ponorek na jaderný pohon a Japonsko posiluje své konvenční útočné schopnosti. Důvěra, která je základem odstrašování, se vytrácí.
Technologický pokrok rizika ještě zvyšuje. Umělá inteligence a autonomní systémy radikálně zkracují čas na rozhodování. To, co dříve trvalo dny, se nyní odehrává v minutách, což zvyšuje riziko fatálního omylu nebo předčasného úderu z obavy „použij, nebo o to přijdeš“. Podmořské domény, dříve bezpečné úkryty pro odvetný úder, se díky moderním senzorům stávají průhlednějšími.
Existuje shoda na potřebě posílit odstrašování, ale chybí jednotný recept, jak to udělat. Prohlubování spolupráce mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou je sice krokem vpřed, ale hrozí, že vyvolá protitlak a urychlí destabilizaci. Modernizační programy založené na AI mohou protivníky lákat k pokusům o ochromení celého systému hned v zárodku.
Největší nebezpečí podle Cronina nespočívá v náhlém kolapsu systému, ale v selhání, které nikdo nepředvídal. Může jít o špatně pochopený signál, omezený úder nebo rozhodnutí učiněné pod časovým tlakem algoritmu. Zranitelnost Asie se prohlubuje a hrozí, že instituce určené k řízení krizí nebudou stačit tempu, kterým se dnešní konflikty vyvíjejí.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.