Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Současné globální konflikty ukazují, že jaderné zbraně sice brání totální válce, ale už nedokážou zabránit agresím pod touto hranicí. Příkladem je ruská invaze na Ukrajinu nebo nedávné selhání odstrašování v případě Íránu. Teherán disponoval schopnostmi, které stačily k vyprovokování útoku, ale nebyly dostatečné k tomu, aby mu zabránily. Ukazuje se, že jaderné mocnosti se naučily manipulovat se strachem z atomové války k dosahování svých konvenčních cílů.
Situace je kritická zejména v severovýchodní Asii. Severní Korea pod vedením Kim Čong-una přešla k doktríně, která zdůrazňuje preventivní a omezené použití taktických jaderných zbraní. Kim otevřeně prohlašuje, že jeho „jaderný štít“ je zárukou vítězství a národních zájmů. Toto napětí umocňuje i prohlubující se spojenectví s Ruskem, které Pchjongjangu pomáhá s raketovými programy výměnou za podporu v konfliktu na Ukrajině.
Čína mezitím provádí netransparentní a rychlou expanzi svého jaderného arzenálu. Snaha Pekingu o dosažení parity s USA, nebo dokonce o nadvládu, vnáší do regionu novou nestabilitu. Tyto trendy se navzájem posilují a vytvářejí propojený systém, který je mnohem složitější a hůře předvídatelný než v minulosti. Jaderné odstrašování se na operační úrovni, kde se dělají rychlá rozhodnutí, začíná drolit.
Důvěryhodnost Spojených států jako garanta bezpečnosti navíc slábne. Spojenci jako Jižní Korea a Japonsko si kladou otázku, zda by USA skutečně riskovaly útok na Los Angeles kvůli obraně Soulu nebo Tokia. Tato nejistota vede k tomu, že Jižní Korea investuje do ponorek na jaderný pohon a Japonsko posiluje své konvenční útočné schopnosti. Důvěra, která je základem odstrašování, se vytrácí.
Technologický pokrok rizika ještě zvyšuje. Umělá inteligence a autonomní systémy radikálně zkracují čas na rozhodování. To, co dříve trvalo dny, se nyní odehrává v minutách, což zvyšuje riziko fatálního omylu nebo předčasného úderu z obavy „použij, nebo o to přijdeš“. Podmořské domény, dříve bezpečné úkryty pro odvetný úder, se díky moderním senzorům stávají průhlednějšími.
Existuje shoda na potřebě posílit odstrašování, ale chybí jednotný recept, jak to udělat. Prohlubování spolupráce mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou je sice krokem vpřed, ale hrozí, že vyvolá protitlak a urychlí destabilizaci. Modernizační programy založené na AI mohou protivníky lákat k pokusům o ochromení celého systému hned v zárodku.
Největší nebezpečí podle Cronina nespočívá v náhlém kolapsu systému, ale v selhání, které nikdo nepředvídal. Může jít o špatně pochopený signál, omezený úder nebo rozhodnutí učiněné pod časovým tlakem algoritmu. Zranitelnost Asie se prohlubuje a hrozí, že instituce určené k řízení krizí nebudou stačit tempu, kterým se dnešní konflikty vyvíjejí.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.