Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Současné globální konflikty ukazují, že jaderné zbraně sice brání totální válce, ale už nedokážou zabránit agresím pod touto hranicí. Příkladem je ruská invaze na Ukrajinu nebo nedávné selhání odstrašování v případě Íránu. Teherán disponoval schopnostmi, které stačily k vyprovokování útoku, ale nebyly dostatečné k tomu, aby mu zabránily. Ukazuje se, že jaderné mocnosti se naučily manipulovat se strachem z atomové války k dosahování svých konvenčních cílů.
Situace je kritická zejména v severovýchodní Asii. Severní Korea pod vedením Kim Čong-una přešla k doktríně, která zdůrazňuje preventivní a omezené použití taktických jaderných zbraní. Kim otevřeně prohlašuje, že jeho „jaderný štít“ je zárukou vítězství a národních zájmů. Toto napětí umocňuje i prohlubující se spojenectví s Ruskem, které Pchjongjangu pomáhá s raketovými programy výměnou za podporu v konfliktu na Ukrajině.
Čína mezitím provádí netransparentní a rychlou expanzi svého jaderného arzenálu. Snaha Pekingu o dosažení parity s USA, nebo dokonce o nadvládu, vnáší do regionu novou nestabilitu. Tyto trendy se navzájem posilují a vytvářejí propojený systém, který je mnohem složitější a hůře předvídatelný než v minulosti. Jaderné odstrašování se na operační úrovni, kde se dělají rychlá rozhodnutí, začíná drolit.
Důvěryhodnost Spojených států jako garanta bezpečnosti navíc slábne. Spojenci jako Jižní Korea a Japonsko si kladou otázku, zda by USA skutečně riskovaly útok na Los Angeles kvůli obraně Soulu nebo Tokia. Tato nejistota vede k tomu, že Jižní Korea investuje do ponorek na jaderný pohon a Japonsko posiluje své konvenční útočné schopnosti. Důvěra, která je základem odstrašování, se vytrácí.
Technologický pokrok rizika ještě zvyšuje. Umělá inteligence a autonomní systémy radikálně zkracují čas na rozhodování. To, co dříve trvalo dny, se nyní odehrává v minutách, což zvyšuje riziko fatálního omylu nebo předčasného úderu z obavy „použij, nebo o to přijdeš“. Podmořské domény, dříve bezpečné úkryty pro odvetný úder, se díky moderním senzorům stávají průhlednějšími.
Existuje shoda na potřebě posílit odstrašování, ale chybí jednotný recept, jak to udělat. Prohlubování spolupráce mezi USA, Japonskem a Jižní Koreou je sice krokem vpřed, ale hrozí, že vyvolá protitlak a urychlí destabilizaci. Modernizační programy založené na AI mohou protivníky lákat k pokusům o ochromení celého systému hned v zárodku.
Největší nebezpečí podle Cronina nespočívá v náhlém kolapsu systému, ale v selhání, které nikdo nepředvídal. Může jít o špatně pochopený signál, omezený úder nebo rozhodnutí učiněné pod časovým tlakem algoritmu. Zranitelnost Asie se prohlubuje a hrozí, že instituce určené k řízení krizí nebudou stačit tempu, kterým se dnešní konflikty vyvíjejí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.