Vztahy mezi Ruskem a Venezuelou, nejbližším jihoamerickým spojencem Moskvy, procházejí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 fází úpadku a oslabení. Venezuela aktuálně čelí rostoucímu tlaku ze strany Spojených států, včetně opakovaných amerických vojenských akcí u karibského pobřeží. Venezuelský prezident Nicolás Maduro proto přímo požádal Vladimira Putina o dodávky zbraní a další vojenské techniky, jak uvádí deník Meduza.
Ochota Kremlu pomoci, stejně jako jeho kapacita, je však v současné době, kdy jsou ruské zdroje vázané válkou na Ukrajině, nejistá. Prohlášení ruské diplomacie o podpoře venezuelské svrchovanosti sice nechybějí, ale podle Anatolyho Kurmanaeva, reportéra deníku The New York Times, nevedou k žádné konkrétní pomoci.
Vztah mezi Moskvou a Caracasem se od nástupu Huga Cháveze k moci vyvíjel v několika fázích. Rusko v době ropného boomu ve Venezuele masivně profitovalo z exportu zbraní a strojů. Poté, co Venezuela v roce 2014 upadla do dlouhodobé ekonomické krize, její hodnota pro Moskvu klesala, protože země zchudla.
Hlavní výhodou spojenectví s Ruskem v posledních letech byla pro Venezuelu možnost získat okno do globálního finančního systému a obcházet sankce. Po uvalení tvrdých sankcí USA, zejména v roce 2019, Venezuela využívala ruský trh pro prodej své ropy a bankovní transakce. Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 se však Rusko stalo ještě sankcionovanějším než Venezuela, čímž ztratilo svou atraktivitu pro venezuelské státní firmy, které u něj mohly dříve přesouvat své finance. V současné krizi je navíc Moskva poměrně zdrženlivá a neprojevuje takovou angažovanost jako v předchozím konfliktu v roce 2019, kdy do Venezuely okázale vyslala vojenské poradce.
Přes ratifikaci Smlouvy o strategickém partnerství se dosud neobjevila výrazná ruská podpora. Kurmanaev připomíná příklad Sýrie, kdy se Kreml při ohrožení svého spojence de facto zřekl, což naznačuje, že i případná vojenská eskalace mezi USA a Venezuelou by pravděpodobně nezměnila zásadním způsobem postoj Ruska.
Venezuela sice disponuje moderními ruskými zbraňovými systémy, jako jsou protiletadlové systémy S-300 a stíhačky Suchoj Su-30, které by mohly americkým silám teoreticky představovat hrozbu. Panují však spekulace o tom, jak jsou tyto systémy funkční. Rusko by mohlo poslat techniky a poradce na jejich opravu, což naznačuje i nedávné přistání ruského nákladního letadla v Caracasu. Avšak při koordinovaném americkém útoku je nepravděpodobné, že by Rusko rozhodujícím způsobem zasáhlo.
Pro Rusko je prioritou vítězství na Ukrajině, které by mělo zastínit a napravit jakékoli ztráty prestiže, včetně případného pádu Madurova režimu. Geopolitické neúspěchy, jako jsou Sýrie, Írán a možná i Venezuela, jsou podle Kremlu přijatelné, pokud se podaří dosáhnout hlavních cílů na Ukrajině. Pád Madura by se tak mohl stát vyjednávacím žetonem ve širších jednáních s USA výměnou za ústupky v jiných oblastech.
Konflikt ve Venezuele by navíc mohl Kremlu přinést i dílčí výhody. Případná válka by odvedla pozornost USA od Ukrajiny a narušení venezuelského exportu ropy by prospělo Rusku, neboť obě země si navzájem konkurují na čínském trhu s ropou. Přesto by Moskva zřejmě dala přednost setrvání Madura u moci.
Západní média se často zaměřují na názory aktérů mimo Venezuelu – americké vlády a venezuelské opozice v exilu. Hlas venezuelského lidu se tak ve zpravodajství často vytrácí. Je sice zřejmé, že Venezuelané chtějí změnu, ale není jasné, jakou cenu jsou ochotni za ni zaplatit, a zda si skutečně přejí vojenskou intervenci. Názor Venezuelanů na Rusko je silně polarizovaný. Zatímco vládní příznivci vidí angažmá Moskvy pozitivně, opozice Rusko vnímá velmi negativně, a dokonce ho neprávem obviňuje ze setrvání Madura u moci.
Česko ještě dnes pokryje náledí, varují meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nejnovější výstraze. Nebezpečí se týká celého území republiky. Pozor si musí dát zejména řidiči.
Nejtěžší Vánoce prožili Dáda Patrasová a Felix Slováček, protože poprvé nastaly po smrti jejich milované dcery Aničky, která na jaře podlehla zákeřné rakovině. Svátkům v hvězdné domácnosti předcházelo nechtěné drama. Zasahovala záchranná služba.
Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.
Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Dara Rolins je už zhruba rok zasnoubená s někdejším nejlepším fotbalistou světa Pavlem Nedvědem. Na svatbu ale stále nedošlo. Letos přečkal československý pár i některé krušné chvíle. Jak to tedy vypadá s veselkou?
Novou a přesnější předpověď na Silvestra a Nový rok představili v neděli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Slibuje sněhovou nadílku na horách i v nižších polohách. V Česku zároveň zesílí vítr, budou tak hrozit sněhové jazyky či závěje.
Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou.
Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí.
Karlos Vémola by poslední plnohodnotný týden letošního roku, který se právě chýlí ke konci, nejradši vymazal z paměti. Zadržela a obvinila ho totiž policie. MMA zápasník trvá na své nevině, což potvrdil již v pátečním prohlášení. V sobotu se pak jeho tým ozval znovu.
Trumpova soukromá rezidence Mar-a-lago se dnes stane centrem diplomatického úsilí kolem Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj dorazí na jednání s americkým protějškem. Očekává se, že oba politici povedou diskuze o bezpečnostních zárukách či územních otázkách.
Dvojnásobným tatínkem je Karel Šíp, jehož synové jsou nevlastními bratry, které dělí poměrně mnoho let. Mladší ze synů byl dokonce na začátku této dekády ještě teenagerem. Jak se Honzovi vlastně vede? Známý moderátor prozradil podrobnosti.
Klimatická změna přestala být v roce 2025 vnímána pouze jako ekologický problém a definitivně se stala krizí lidských práv. Podle aktuálních vyjádření vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka a předních vědců, jako je profesorka Joyeeta Gupta, čelí svět situaci, kdy klimatický chaos přímo porušuje základní práva milionů lidí. Současné kroky vlád jsou podle OSN naprosto nedostatečné k tomu, aby ochránily budoucnost lidstva a zajistily spravedlivou správu přírodních zdrojů.
