Vztahy mezi Ruskem a Venezuelou, nejbližším jihoamerickým spojencem Moskvy, procházejí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 fází úpadku a oslabení. Venezuela aktuálně čelí rostoucímu tlaku ze strany Spojených států, včetně opakovaných amerických vojenských akcí u karibského pobřeží. Venezuelský prezident Nicolás Maduro proto přímo požádal Vladimira Putina o dodávky zbraní a další vojenské techniky, jak uvádí deník Meduza.
Ochota Kremlu pomoci, stejně jako jeho kapacita, je však v současné době, kdy jsou ruské zdroje vázané válkou na Ukrajině, nejistá. Prohlášení ruské diplomacie o podpoře venezuelské svrchovanosti sice nechybějí, ale podle Anatolyho Kurmanaeva, reportéra deníku The New York Times, nevedou k žádné konkrétní pomoci.
Vztah mezi Moskvou a Caracasem se od nástupu Huga Cháveze k moci vyvíjel v několika fázích. Rusko v době ropného boomu ve Venezuele masivně profitovalo z exportu zbraní a strojů. Poté, co Venezuela v roce 2014 upadla do dlouhodobé ekonomické krize, její hodnota pro Moskvu klesala, protože země zchudla.
Hlavní výhodou spojenectví s Ruskem v posledních letech byla pro Venezuelu možnost získat okno do globálního finančního systému a obcházet sankce. Po uvalení tvrdých sankcí USA, zejména v roce 2019, Venezuela využívala ruský trh pro prodej své ropy a bankovní transakce. Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 se však Rusko stalo ještě sankcionovanějším než Venezuela, čímž ztratilo svou atraktivitu pro venezuelské státní firmy, které u něj mohly dříve přesouvat své finance. V současné krizi je navíc Moskva poměrně zdrženlivá a neprojevuje takovou angažovanost jako v předchozím konfliktu v roce 2019, kdy do Venezuely okázale vyslala vojenské poradce.
Přes ratifikaci Smlouvy o strategickém partnerství se dosud neobjevila výrazná ruská podpora. Kurmanaev připomíná příklad Sýrie, kdy se Kreml při ohrožení svého spojence de facto zřekl, což naznačuje, že i případná vojenská eskalace mezi USA a Venezuelou by pravděpodobně nezměnila zásadním způsobem postoj Ruska.
Venezuela sice disponuje moderními ruskými zbraňovými systémy, jako jsou protiletadlové systémy S-300 a stíhačky Suchoj Su-30, které by mohly americkým silám teoreticky představovat hrozbu. Panují však spekulace o tom, jak jsou tyto systémy funkční. Rusko by mohlo poslat techniky a poradce na jejich opravu, což naznačuje i nedávné přistání ruského nákladního letadla v Caracasu. Avšak při koordinovaném americkém útoku je nepravděpodobné, že by Rusko rozhodujícím způsobem zasáhlo.
Pro Rusko je prioritou vítězství na Ukrajině, které by mělo zastínit a napravit jakékoli ztráty prestiže, včetně případného pádu Madurova režimu. Geopolitické neúspěchy, jako jsou Sýrie, Írán a možná i Venezuela, jsou podle Kremlu přijatelné, pokud se podaří dosáhnout hlavních cílů na Ukrajině. Pád Madura by se tak mohl stát vyjednávacím žetonem ve širších jednáních s USA výměnou za ústupky v jiných oblastech.
Konflikt ve Venezuele by navíc mohl Kremlu přinést i dílčí výhody. Případná válka by odvedla pozornost USA od Ukrajiny a narušení venezuelského exportu ropy by prospělo Rusku, neboť obě země si navzájem konkurují na čínském trhu s ropou. Přesto by Moskva zřejmě dala přednost setrvání Madura u moci.
Západní média se často zaměřují na názory aktérů mimo Venezuelu – americké vlády a venezuelské opozice v exilu. Hlas venezuelského lidu se tak ve zpravodajství často vytrácí. Je sice zřejmé, že Venezuelané chtějí změnu, ale není jasné, jakou cenu jsou ochotni za ni zaplatit, a zda si skutečně přejí vojenskou intervenci. Názor Venezuelanů na Rusko je silně polarizovaný. Zatímco vládní příznivci vidí angažmá Moskvy pozitivně, opozice Rusko vnímá velmi negativně, a dokonce ho neprávem obviňuje ze setrvání Madura u moci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.