Vztahy mezi Ruskem a Venezuelou, nejbližším jihoamerickým spojencem Moskvy, procházejí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 fází úpadku a oslabení. Venezuela aktuálně čelí rostoucímu tlaku ze strany Spojených států, včetně opakovaných amerických vojenských akcí u karibského pobřeží. Venezuelský prezident Nicolás Maduro proto přímo požádal Vladimira Putina o dodávky zbraní a další vojenské techniky, jak uvádí deník Meduza.
Ochota Kremlu pomoci, stejně jako jeho kapacita, je však v současné době, kdy jsou ruské zdroje vázané válkou na Ukrajině, nejistá. Prohlášení ruské diplomacie o podpoře venezuelské svrchovanosti sice nechybějí, ale podle Anatolyho Kurmanaeva, reportéra deníku The New York Times, nevedou k žádné konkrétní pomoci.
Vztah mezi Moskvou a Caracasem se od nástupu Huga Cháveze k moci vyvíjel v několika fázích. Rusko v době ropného boomu ve Venezuele masivně profitovalo z exportu zbraní a strojů. Poté, co Venezuela v roce 2014 upadla do dlouhodobé ekonomické krize, její hodnota pro Moskvu klesala, protože země zchudla.
Hlavní výhodou spojenectví s Ruskem v posledních letech byla pro Venezuelu možnost získat okno do globálního finančního systému a obcházet sankce. Po uvalení tvrdých sankcí USA, zejména v roce 2019, Venezuela využívala ruský trh pro prodej své ropy a bankovní transakce. Po plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 se však Rusko stalo ještě sankcionovanějším než Venezuela, čímž ztratilo svou atraktivitu pro venezuelské státní firmy, které u něj mohly dříve přesouvat své finance. V současné krizi je navíc Moskva poměrně zdrženlivá a neprojevuje takovou angažovanost jako v předchozím konfliktu v roce 2019, kdy do Venezuely okázale vyslala vojenské poradce.
Přes ratifikaci Smlouvy o strategickém partnerství se dosud neobjevila výrazná ruská podpora. Kurmanaev připomíná příklad Sýrie, kdy se Kreml při ohrožení svého spojence de facto zřekl, což naznačuje, že i případná vojenská eskalace mezi USA a Venezuelou by pravděpodobně nezměnila zásadním způsobem postoj Ruska.
Venezuela sice disponuje moderními ruskými zbraňovými systémy, jako jsou protiletadlové systémy S-300 a stíhačky Suchoj Su-30, které by mohly americkým silám teoreticky představovat hrozbu. Panují však spekulace o tom, jak jsou tyto systémy funkční. Rusko by mohlo poslat techniky a poradce na jejich opravu, což naznačuje i nedávné přistání ruského nákladního letadla v Caracasu. Avšak při koordinovaném americkém útoku je nepravděpodobné, že by Rusko rozhodujícím způsobem zasáhlo.
Pro Rusko je prioritou vítězství na Ukrajině, které by mělo zastínit a napravit jakékoli ztráty prestiže, včetně případného pádu Madurova režimu. Geopolitické neúspěchy, jako jsou Sýrie, Írán a možná i Venezuela, jsou podle Kremlu přijatelné, pokud se podaří dosáhnout hlavních cílů na Ukrajině. Pád Madura by se tak mohl stát vyjednávacím žetonem ve širších jednáních s USA výměnou za ústupky v jiných oblastech.
Konflikt ve Venezuele by navíc mohl Kremlu přinést i dílčí výhody. Případná válka by odvedla pozornost USA od Ukrajiny a narušení venezuelského exportu ropy by prospělo Rusku, neboť obě země si navzájem konkurují na čínském trhu s ropou. Přesto by Moskva zřejmě dala přednost setrvání Madura u moci.
Západní média se často zaměřují na názory aktérů mimo Venezuelu – americké vlády a venezuelské opozice v exilu. Hlas venezuelského lidu se tak ve zpravodajství často vytrácí. Je sice zřejmé, že Venezuelané chtějí změnu, ale není jasné, jakou cenu jsou ochotni za ni zaplatit, a zda si skutečně přejí vojenskou intervenci. Názor Venezuelanů na Rusko je silně polarizovaný. Zatímco vládní příznivci vidí angažmá Moskvy pozitivně, opozice Rusko vnímá velmi negativně, a dokonce ho neprávem obviňuje ze setrvání Madura u moci.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.