Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Ve svých 86 letech, s chatrným zdravím a bez jasně určeného nástupce, Chameneí stojí před klíčovým rozhodnutím: buď zachová současný autoritářský kurz, nebo se pokusí otevřít zemi reformám – čímž by ale ohrozil vlastní moc.
Izraelské a americké útoky tvrdě zasáhly samotné jádro íránského režimu. Zemřeli vysocí velitelé elitních jednotek Revolučních gard, jaderné zařízení byla silně poškozena a několik předních vědců zapojených do vývoje nukleárního programu bylo zavražděno.
Kromě vojenských ztrát Írán utrpěl i obrovskou ekonomickou ránu – za pouhých 12 dní přišel o miliardy dolarů investovaných do svého jaderného programu. Chameneí musel během konfliktu pronášet své projevy z utajeného místa, což signalizovalo obavy o jeho bezpečnost. Nezúčastnil se ani masových pohřbů padlých velitelů a vědců.
Až několik dní po vyhlášení příměří se objevil v předem nahraném videu, kde podle očekávání vyhlásil vítězství nad USA a Izraelem. „Tento prezident (Donald Trump) jen potvrdil, že Spojené státy se spokojí pouze s úplným podřízením Íránu,“ prohlásil Chameneí.
Trump reagoval ostře: „Jste mužem hluboké víry a uznávaným ve své zemi. Ale říkejte pravdu – dostali jste strašně na frak.“
Chameneí dříve dokázal kombinací politických manévrů a ekonomického lavírování zachraňovat režim v krizových chvílích. Dnes ale vládne rigidní a izolované zemi, jejíž největší výhody – jaderný program a síť regionálních milicí – jsou paralyzovány.
Uvnitř země stále zůstává nejsilnější osobností, podporovaný loajálními institucemi a částí obyvatelstva. Přesto však podle analytiků možná sáhne k ještě tvrdším represím, aby uhájil konzervativní hodnoty islámské revoluce.
„Íránská doktrína stála na projekci moci a odstrašení nepřátel – obojí teď selhalo. Režim přežil, ale je oslabený,“ říká Ali Vaez z International Crisis Group.
Podle něj teď režim čelí nejen důsledkům vojenské porážky, ale i dlouhodobým vnitřním problémům: rozvrácené ekonomice, rozsáhlé nespokojenosti obyvatelstva a systémovým selháním bezpečnostních složek.
Chameneí v minulosti vydal náboženský výnos, který zakazoval vývoj jaderných zbraní. Nyní se však spekuluje, že může přehodnotit svůj postoj – jako pojistku přežití režimu. Íránský parlament již naznačil úmysl ukončit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Izrael tvrdí, že právě hrozba jaderné zbraně byla důvodem jeho úderů. Írán ale trvá na tom, že jeho program je výhradně mírový. Trump mezitím prohlásil, že v případě nové hrozby nevylučuje další bombardování Íránu.
Chameneí může využít aktuální vlnu národní jednoty po izraelských útocích. Ve svém projevu řekl: „Téměř 90 milionů lidí stálo bok po boku – jednotní ve slovech i činech.“ Nabízí se mu možnost zahájit reformy a částečně uvolnit represivní systém.
Podle analytiků je však pravděpodobnější, že vůdce reformy odmítne a bude spoléhat na dosavadní strategii – tedy přežívání navzdory ztrátám, bez výrazné změny směru.
Íránští představitelé zároveň nadále nedůvěřují Spojeným státům. Chameneího důvěru silně otřáslo rozhodnutí Trumpa z první prezidentské éry jednostranně odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Přesto americká administrativa nyní zvažuje nabídku uvolnění sankcí a poskytnutí financí výměnou za obnovení mírového jaderného programu. Ale Trumpova výbušná rétorika – včetně nepřímé zmínky o možném zabití Chameneího – podle Íránců možnosti jakékoli dohody vážně ohrožuje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí to shrnul na sociální síti X slovy: „Pokud to prezident Trump myslí s dohodou vážně, měl by opustit urážlivý tón a přestat znevažovat nejvyššího vůdce, který má miliony oddaných následovníků.“
Chameneí se snaží ukázat, že Írán zůstává silný a odolný vůči tlakům. Ale s výrazně oslabenými kartami, bez jistého nástupce a s otřesenou důvěrou uvnitř i vně režimu čelí nejtěžšímu rozhodnutí své vlády: jak udržet naživu islámskou republiku, kterou zdědil – a kterou od roku 1989 s železnou rukou řídí.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.