Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Ve svých 86 letech, s chatrným zdravím a bez jasně určeného nástupce, Chameneí stojí před klíčovým rozhodnutím: buď zachová současný autoritářský kurz, nebo se pokusí otevřít zemi reformám – čímž by ale ohrozil vlastní moc.
Izraelské a americké útoky tvrdě zasáhly samotné jádro íránského režimu. Zemřeli vysocí velitelé elitních jednotek Revolučních gard, jaderné zařízení byla silně poškozena a několik předních vědců zapojených do vývoje nukleárního programu bylo zavražděno.
Kromě vojenských ztrát Írán utrpěl i obrovskou ekonomickou ránu – za pouhých 12 dní přišel o miliardy dolarů investovaných do svého jaderného programu. Chameneí musel během konfliktu pronášet své projevy z utajeného místa, což signalizovalo obavy o jeho bezpečnost. Nezúčastnil se ani masových pohřbů padlých velitelů a vědců.
Až několik dní po vyhlášení příměří se objevil v předem nahraném videu, kde podle očekávání vyhlásil vítězství nad USA a Izraelem. „Tento prezident (Donald Trump) jen potvrdil, že Spojené státy se spokojí pouze s úplným podřízením Íránu,“ prohlásil Chameneí.
Trump reagoval ostře: „Jste mužem hluboké víry a uznávaným ve své zemi. Ale říkejte pravdu – dostali jste strašně na frak.“
Chameneí dříve dokázal kombinací politických manévrů a ekonomického lavírování zachraňovat režim v krizových chvílích. Dnes ale vládne rigidní a izolované zemi, jejíž největší výhody – jaderný program a síť regionálních milicí – jsou paralyzovány.
Uvnitř země stále zůstává nejsilnější osobností, podporovaný loajálními institucemi a částí obyvatelstva. Přesto však podle analytiků možná sáhne k ještě tvrdším represím, aby uhájil konzervativní hodnoty islámské revoluce.
„Íránská doktrína stála na projekci moci a odstrašení nepřátel – obojí teď selhalo. Režim přežil, ale je oslabený,“ říká Ali Vaez z International Crisis Group.
Podle něj teď režim čelí nejen důsledkům vojenské porážky, ale i dlouhodobým vnitřním problémům: rozvrácené ekonomice, rozsáhlé nespokojenosti obyvatelstva a systémovým selháním bezpečnostních složek.
Chameneí v minulosti vydal náboženský výnos, který zakazoval vývoj jaderných zbraní. Nyní se však spekuluje, že může přehodnotit svůj postoj – jako pojistku přežití režimu. Íránský parlament již naznačil úmysl ukončit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Izrael tvrdí, že právě hrozba jaderné zbraně byla důvodem jeho úderů. Írán ale trvá na tom, že jeho program je výhradně mírový. Trump mezitím prohlásil, že v případě nové hrozby nevylučuje další bombardování Íránu.
Chameneí může využít aktuální vlnu národní jednoty po izraelských útocích. Ve svém projevu řekl: „Téměř 90 milionů lidí stálo bok po boku – jednotní ve slovech i činech.“ Nabízí se mu možnost zahájit reformy a částečně uvolnit represivní systém.
Podle analytiků je však pravděpodobnější, že vůdce reformy odmítne a bude spoléhat na dosavadní strategii – tedy přežívání navzdory ztrátám, bez výrazné změny směru.
Íránští představitelé zároveň nadále nedůvěřují Spojeným státům. Chameneího důvěru silně otřáslo rozhodnutí Trumpa z první prezidentské éry jednostranně odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Přesto americká administrativa nyní zvažuje nabídku uvolnění sankcí a poskytnutí financí výměnou za obnovení mírového jaderného programu. Ale Trumpova výbušná rétorika – včetně nepřímé zmínky o možném zabití Chameneího – podle Íránců možnosti jakékoli dohody vážně ohrožuje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí to shrnul na sociální síti X slovy: „Pokud to prezident Trump myslí s dohodou vážně, měl by opustit urážlivý tón a přestat znevažovat nejvyššího vůdce, který má miliony oddaných následovníků.“
Chameneí se snaží ukázat, že Írán zůstává silný a odolný vůči tlakům. Ale s výrazně oslabenými kartami, bez jistého nástupce a s otřesenou důvěrou uvnitř i vně režimu čelí nejtěžšímu rozhodnutí své vlády: jak udržet naživu islámskou republiku, kterou zdědil – a kterou od roku 1989 s železnou rukou řídí.
Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout.
Česko má před sebou první ryze březnový víkend. Počasí by se oproti předchozím dnům nemělo výrazně měnit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.