Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Ve svých 86 letech, s chatrným zdravím a bez jasně určeného nástupce, Chameneí stojí před klíčovým rozhodnutím: buď zachová současný autoritářský kurz, nebo se pokusí otevřít zemi reformám – čímž by ale ohrozil vlastní moc.
Izraelské a americké útoky tvrdě zasáhly samotné jádro íránského režimu. Zemřeli vysocí velitelé elitních jednotek Revolučních gard, jaderné zařízení byla silně poškozena a několik předních vědců zapojených do vývoje nukleárního programu bylo zavražděno.
Kromě vojenských ztrát Írán utrpěl i obrovskou ekonomickou ránu – za pouhých 12 dní přišel o miliardy dolarů investovaných do svého jaderného programu. Chameneí musel během konfliktu pronášet své projevy z utajeného místa, což signalizovalo obavy o jeho bezpečnost. Nezúčastnil se ani masových pohřbů padlých velitelů a vědců.
Až několik dní po vyhlášení příměří se objevil v předem nahraném videu, kde podle očekávání vyhlásil vítězství nad USA a Izraelem. „Tento prezident (Donald Trump) jen potvrdil, že Spojené státy se spokojí pouze s úplným podřízením Íránu,“ prohlásil Chameneí.
Trump reagoval ostře: „Jste mužem hluboké víry a uznávaným ve své zemi. Ale říkejte pravdu – dostali jste strašně na frak.“
Chameneí dříve dokázal kombinací politických manévrů a ekonomického lavírování zachraňovat režim v krizových chvílích. Dnes ale vládne rigidní a izolované zemi, jejíž největší výhody – jaderný program a síť regionálních milicí – jsou paralyzovány.
Uvnitř země stále zůstává nejsilnější osobností, podporovaný loajálními institucemi a částí obyvatelstva. Přesto však podle analytiků možná sáhne k ještě tvrdším represím, aby uhájil konzervativní hodnoty islámské revoluce.
„Íránská doktrína stála na projekci moci a odstrašení nepřátel – obojí teď selhalo. Režim přežil, ale je oslabený,“ říká Ali Vaez z International Crisis Group.
Podle něj teď režim čelí nejen důsledkům vojenské porážky, ale i dlouhodobým vnitřním problémům: rozvrácené ekonomice, rozsáhlé nespokojenosti obyvatelstva a systémovým selháním bezpečnostních složek.
Chameneí v minulosti vydal náboženský výnos, který zakazoval vývoj jaderných zbraní. Nyní se však spekuluje, že může přehodnotit svůj postoj – jako pojistku přežití režimu. Íránský parlament již naznačil úmysl ukončit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Izrael tvrdí, že právě hrozba jaderné zbraně byla důvodem jeho úderů. Írán ale trvá na tom, že jeho program je výhradně mírový. Trump mezitím prohlásil, že v případě nové hrozby nevylučuje další bombardování Íránu.
Chameneí může využít aktuální vlnu národní jednoty po izraelských útocích. Ve svém projevu řekl: „Téměř 90 milionů lidí stálo bok po boku – jednotní ve slovech i činech.“ Nabízí se mu možnost zahájit reformy a částečně uvolnit represivní systém.
Podle analytiků je však pravděpodobnější, že vůdce reformy odmítne a bude spoléhat na dosavadní strategii – tedy přežívání navzdory ztrátám, bez výrazné změny směru.
Íránští představitelé zároveň nadále nedůvěřují Spojeným státům. Chameneího důvěru silně otřáslo rozhodnutí Trumpa z první prezidentské éry jednostranně odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Přesto americká administrativa nyní zvažuje nabídku uvolnění sankcí a poskytnutí financí výměnou za obnovení mírového jaderného programu. Ale Trumpova výbušná rétorika – včetně nepřímé zmínky o možném zabití Chameneího – podle Íránců možnosti jakékoli dohody vážně ohrožuje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí to shrnul na sociální síti X slovy: „Pokud to prezident Trump myslí s dohodou vážně, měl by opustit urážlivý tón a přestat znevažovat nejvyššího vůdce, který má miliony oddaných následovníků.“
Chameneí se snaží ukázat, že Írán zůstává silný a odolný vůči tlakům. Ale s výrazně oslabenými kartami, bez jistého nástupce a s otřesenou důvěrou uvnitř i vně režimu čelí nejtěžšímu rozhodnutí své vlády: jak udržet naživu islámskou republiku, kterou zdědil – a kterou od roku 1989 s železnou rukou řídí.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.