Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Ve svých 86 letech, s chatrným zdravím a bez jasně určeného nástupce, Chameneí stojí před klíčovým rozhodnutím: buď zachová současný autoritářský kurz, nebo se pokusí otevřít zemi reformám – čímž by ale ohrozil vlastní moc.
Izraelské a americké útoky tvrdě zasáhly samotné jádro íránského režimu. Zemřeli vysocí velitelé elitních jednotek Revolučních gard, jaderné zařízení byla silně poškozena a několik předních vědců zapojených do vývoje nukleárního programu bylo zavražděno.
Kromě vojenských ztrát Írán utrpěl i obrovskou ekonomickou ránu – za pouhých 12 dní přišel o miliardy dolarů investovaných do svého jaderného programu. Chameneí musel během konfliktu pronášet své projevy z utajeného místa, což signalizovalo obavy o jeho bezpečnost. Nezúčastnil se ani masových pohřbů padlých velitelů a vědců.
Až několik dní po vyhlášení příměří se objevil v předem nahraném videu, kde podle očekávání vyhlásil vítězství nad USA a Izraelem. „Tento prezident (Donald Trump) jen potvrdil, že Spojené státy se spokojí pouze s úplným podřízením Íránu,“ prohlásil Chameneí.
Trump reagoval ostře: „Jste mužem hluboké víry a uznávaným ve své zemi. Ale říkejte pravdu – dostali jste strašně na frak.“
Chameneí dříve dokázal kombinací politických manévrů a ekonomického lavírování zachraňovat režim v krizových chvílích. Dnes ale vládne rigidní a izolované zemi, jejíž největší výhody – jaderný program a síť regionálních milicí – jsou paralyzovány.
Uvnitř země stále zůstává nejsilnější osobností, podporovaný loajálními institucemi a částí obyvatelstva. Přesto však podle analytiků možná sáhne k ještě tvrdším represím, aby uhájil konzervativní hodnoty islámské revoluce.
„Íránská doktrína stála na projekci moci a odstrašení nepřátel – obojí teď selhalo. Režim přežil, ale je oslabený,“ říká Ali Vaez z International Crisis Group.
Podle něj teď režim čelí nejen důsledkům vojenské porážky, ale i dlouhodobým vnitřním problémům: rozvrácené ekonomice, rozsáhlé nespokojenosti obyvatelstva a systémovým selháním bezpečnostních složek.
Chameneí v minulosti vydal náboženský výnos, který zakazoval vývoj jaderných zbraní. Nyní se však spekuluje, že může přehodnotit svůj postoj – jako pojistku přežití režimu. Íránský parlament již naznačil úmysl ukončit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Izrael tvrdí, že právě hrozba jaderné zbraně byla důvodem jeho úderů. Írán ale trvá na tom, že jeho program je výhradně mírový. Trump mezitím prohlásil, že v případě nové hrozby nevylučuje další bombardování Íránu.
Chameneí může využít aktuální vlnu národní jednoty po izraelských útocích. Ve svém projevu řekl: „Téměř 90 milionů lidí stálo bok po boku – jednotní ve slovech i činech.“ Nabízí se mu možnost zahájit reformy a částečně uvolnit represivní systém.
Podle analytiků je však pravděpodobnější, že vůdce reformy odmítne a bude spoléhat na dosavadní strategii – tedy přežívání navzdory ztrátám, bez výrazné změny směru.
Íránští představitelé zároveň nadále nedůvěřují Spojeným státům. Chameneího důvěru silně otřáslo rozhodnutí Trumpa z první prezidentské éry jednostranně odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Přesto americká administrativa nyní zvažuje nabídku uvolnění sankcí a poskytnutí financí výměnou za obnovení mírového jaderného programu. Ale Trumpova výbušná rétorika – včetně nepřímé zmínky o možném zabití Chameneího – podle Íránců možnosti jakékoli dohody vážně ohrožuje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí to shrnul na sociální síti X slovy: „Pokud to prezident Trump myslí s dohodou vážně, měl by opustit urážlivý tón a přestat znevažovat nejvyššího vůdce, který má miliony oddaných následovníků.“
Chameneí se snaží ukázat, že Írán zůstává silný a odolný vůči tlakům. Ale s výrazně oslabenými kartami, bez jistého nástupce a s otřesenou důvěrou uvnitř i vně režimu čelí nejtěžšímu rozhodnutí své vlády: jak udržet naživu islámskou republiku, kterou zdědil – a kterou od roku 1989 s železnou rukou řídí.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.