Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Ve svých 86 letech, s chatrným zdravím a bez jasně určeného nástupce, Chameneí stojí před klíčovým rozhodnutím: buď zachová současný autoritářský kurz, nebo se pokusí otevřít zemi reformám – čímž by ale ohrozil vlastní moc.
Izraelské a americké útoky tvrdě zasáhly samotné jádro íránského režimu. Zemřeli vysocí velitelé elitních jednotek Revolučních gard, jaderné zařízení byla silně poškozena a několik předních vědců zapojených do vývoje nukleárního programu bylo zavražděno.
Kromě vojenských ztrát Írán utrpěl i obrovskou ekonomickou ránu – za pouhých 12 dní přišel o miliardy dolarů investovaných do svého jaderného programu. Chameneí musel během konfliktu pronášet své projevy z utajeného místa, což signalizovalo obavy o jeho bezpečnost. Nezúčastnil se ani masových pohřbů padlých velitelů a vědců.
Až několik dní po vyhlášení příměří se objevil v předem nahraném videu, kde podle očekávání vyhlásil vítězství nad USA a Izraelem. „Tento prezident (Donald Trump) jen potvrdil, že Spojené státy se spokojí pouze s úplným podřízením Íránu,“ prohlásil Chameneí.
Trump reagoval ostře: „Jste mužem hluboké víry a uznávaným ve své zemi. Ale říkejte pravdu – dostali jste strašně na frak.“
Chameneí dříve dokázal kombinací politických manévrů a ekonomického lavírování zachraňovat režim v krizových chvílích. Dnes ale vládne rigidní a izolované zemi, jejíž největší výhody – jaderný program a síť regionálních milicí – jsou paralyzovány.
Uvnitř země stále zůstává nejsilnější osobností, podporovaný loajálními institucemi a částí obyvatelstva. Přesto však podle analytiků možná sáhne k ještě tvrdším represím, aby uhájil konzervativní hodnoty islámské revoluce.
„Íránská doktrína stála na projekci moci a odstrašení nepřátel – obojí teď selhalo. Režim přežil, ale je oslabený,“ říká Ali Vaez z International Crisis Group.
Podle něj teď režim čelí nejen důsledkům vojenské porážky, ale i dlouhodobým vnitřním problémům: rozvrácené ekonomice, rozsáhlé nespokojenosti obyvatelstva a systémovým selháním bezpečnostních složek.
Chameneí v minulosti vydal náboženský výnos, který zakazoval vývoj jaderných zbraní. Nyní se však spekuluje, že může přehodnotit svůj postoj – jako pojistku přežití režimu. Íránský parlament již naznačil úmysl ukončit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Izrael tvrdí, že právě hrozba jaderné zbraně byla důvodem jeho úderů. Írán ale trvá na tom, že jeho program je výhradně mírový. Trump mezitím prohlásil, že v případě nové hrozby nevylučuje další bombardování Íránu.
Chameneí může využít aktuální vlnu národní jednoty po izraelských útocích. Ve svém projevu řekl: „Téměř 90 milionů lidí stálo bok po boku – jednotní ve slovech i činech.“ Nabízí se mu možnost zahájit reformy a částečně uvolnit represivní systém.
Podle analytiků je však pravděpodobnější, že vůdce reformy odmítne a bude spoléhat na dosavadní strategii – tedy přežívání navzdory ztrátám, bez výrazné změny směru.
Íránští představitelé zároveň nadále nedůvěřují Spojeným státům. Chameneího důvěru silně otřáslo rozhodnutí Trumpa z první prezidentské éry jednostranně odstoupit od jaderné dohody z roku 2015.
Přesto americká administrativa nyní zvažuje nabídku uvolnění sankcí a poskytnutí financí výměnou za obnovení mírového jaderného programu. Ale Trumpova výbušná rétorika – včetně nepřímé zmínky o možném zabití Chameneího – podle Íránců možnosti jakékoli dohody vážně ohrožuje.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí to shrnul na sociální síti X slovy: „Pokud to prezident Trump myslí s dohodou vážně, měl by opustit urážlivý tón a přestat znevažovat nejvyššího vůdce, který má miliony oddaných následovníků.“
Chameneí se snaží ukázat, že Írán zůstává silný a odolný vůči tlakům. Ale s výrazně oslabenými kartami, bez jistého nástupce a s otřesenou důvěrou uvnitř i vně režimu čelí nejtěžšímu rozhodnutí své vlády: jak udržet naživu islámskou republiku, kterou zdědil – a kterou od roku 1989 s železnou rukou řídí.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.