Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Jisté ale je, že dosavadní přístup přestává fungovat. Evropa si pozvolna připouští, co Trumpova obchodní politika skutečně představuje – ideologický posun od spolupráce ke konfrontaci. Přesto zatím nenabídla jasnou strategii. Mluví se o protiopatřeních, o obraně, ale konkrétní kroky chybí. V tuto chvíli se spíše otevírá prostor pro další vyjednávání. Otázka zní, zda Evropa tentokrát najde odvahu jednat jednotně a s pevnější pozicí než v minulosti.
Alternativy existují. Spojené státy nejsou jediným obchodním partnerem, na kterém může EU stavět svou budoucnost. Kanada i Čína vysílají signály, že mají zájem o hlubší ekonomické vazby. Na papíře jde o logický krok – diverzifikace obchodních vztahů by snížila závislost na americkém trhu a posílila evropskou odolnost.
Jenže realita je složitější. S Kanadou už Evropská unie provozuje bezcelní obchod ve velkém, další posun je možný spíš v objemu než v nových dohodách. A Čína? Ta představuje zcela jinou výzvu. Nabízí sice nové příležitosti, ale zároveň i rizika. Evropští lídři opakovaně varují, že Peking sleduje vlastní strategické cíle, které jsou s evropskými zájmy jen těžko slučitelné.
Navíc jakákoli hlubší spolupráce s Čínou nevyhnutelně znamená i nepřímé propojení s Ruskem. Peking dlouhodobě podporuje ruskou ekonomiku a funguje jako její záchranná síť během plnohodnotné války proti Ukrajině. Zvýšení obchodní výměny mezi EU a Čínou by tak mohlo usnadnit obcházení západních sankcí. Ekonomická spolupráce s Čínou už dávno není jen otázkou trhu – je to otázka geopolitické rovnováhy.
K tomu všemu se přidává další problém: Evropa stále postrádá jednotný hlas. Jednotlivé členské státy se často nedokáží shodnout ani na základních principech společné obchodní politiky. A pokud už k dohodě dojde, objeví se někdo jako Viktor Orbán a pohrozí vetem. Klíčové země, například Německo, přitom dlouhodobě lavírují mezi ekonomickými vztahy s USA, domácími zájmy a politickým tlakem uvnitř Unie.
Deklarace o strategické autonomii tak zůstávají spíše na úrovni rétoriky. V praxi chybí nejen politická vůle, ale i konkrétní kapacity. V krizových chvílích se ukazuje, jak těžké je sladit zájmy sedmadvaceti států, z nichž každý má odlišnou míru závislosti na Spojených státech i na Číně.
To všechno nahrává Trumpovi. Pokud se Washington znovu stane centrem obchodního unilateralismu, Evropa bude čelit zvýšenému tlaku, aby ustoupila. A nepůjde jen o cla nebo kvóty. V sázce je důvěra v samotný princip pravidel mezinárodního obchodu – a schopnost Západu hrát podle pravidel, která si kdysi sám nastavil.
Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké ruské společnosti byly podle nejnovějších zjištění zapojeny do rozsáhlého tažení proti uživatelům, kteří se snaží obcházet vládní kontrolu internetu. Výzkumníci z organizace RKS Global, která se zabývá digitální svobodou, označují tento postup za druh honu na čarodějnice. Banky a další webové platformy mají údajně za úkol sbírat data o klientech, kteří využívají nástroje typu VPN pro přístup k blokovanému obsahu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.