Uplynulý týden otřásl světovou ekonomikou. Donald Trump oficiálně zahájil obchodní válku a zbytek světa se nyní snaží odhadnout její rozsah i dopady. Evropa, Čína, Kanada a další země zvažují, jak reagovat na jednostranné a konfrontační kroky bývalého amerického prezidenta, který se netají ambicemi znovu usednout v Bílém domě. Finanční trhy zareagovaly okamžitě. Akcie oslabují, nálada na burzách se rychle zhoršuje. Zda jde o přechodný výkyv, nebo začátek hlubší krize, zůstává zatím nejasné.
Jisté ale je, že dosavadní přístup přestává fungovat. Evropa si pozvolna připouští, co Trumpova obchodní politika skutečně představuje – ideologický posun od spolupráce ke konfrontaci. Přesto zatím nenabídla jasnou strategii. Mluví se o protiopatřeních, o obraně, ale konkrétní kroky chybí. V tuto chvíli se spíše otevírá prostor pro další vyjednávání. Otázka zní, zda Evropa tentokrát najde odvahu jednat jednotně a s pevnější pozicí než v minulosti.
Alternativy existují. Spojené státy nejsou jediným obchodním partnerem, na kterém může EU stavět svou budoucnost. Kanada i Čína vysílají signály, že mají zájem o hlubší ekonomické vazby. Na papíře jde o logický krok – diverzifikace obchodních vztahů by snížila závislost na americkém trhu a posílila evropskou odolnost.
Jenže realita je složitější. S Kanadou už Evropská unie provozuje bezcelní obchod ve velkém, další posun je možný spíš v objemu než v nových dohodách. A Čína? Ta představuje zcela jinou výzvu. Nabízí sice nové příležitosti, ale zároveň i rizika. Evropští lídři opakovaně varují, že Peking sleduje vlastní strategické cíle, které jsou s evropskými zájmy jen těžko slučitelné.
Navíc jakákoli hlubší spolupráce s Čínou nevyhnutelně znamená i nepřímé propojení s Ruskem. Peking dlouhodobě podporuje ruskou ekonomiku a funguje jako její záchranná síť během plnohodnotné války proti Ukrajině. Zvýšení obchodní výměny mezi EU a Čínou by tak mohlo usnadnit obcházení západních sankcí. Ekonomická spolupráce s Čínou už dávno není jen otázkou trhu – je to otázka geopolitické rovnováhy.
K tomu všemu se přidává další problém: Evropa stále postrádá jednotný hlas. Jednotlivé členské státy se často nedokáží shodnout ani na základních principech společné obchodní politiky. A pokud už k dohodě dojde, objeví se někdo jako Viktor Orbán a pohrozí vetem. Klíčové země, například Německo, přitom dlouhodobě lavírují mezi ekonomickými vztahy s USA, domácími zájmy a politickým tlakem uvnitř Unie.
Deklarace o strategické autonomii tak zůstávají spíše na úrovni rétoriky. V praxi chybí nejen politická vůle, ale i konkrétní kapacity. V krizových chvílích se ukazuje, jak těžké je sladit zájmy sedmadvaceti států, z nichž každý má odlišnou míru závislosti na Spojených státech i na Číně.
To všechno nahrává Trumpovi. Pokud se Washington znovu stane centrem obchodního unilateralismu, Evropa bude čelit zvýšenému tlaku, aby ustoupila. A nepůjde jen o cla nebo kvóty. V sázce je důvěra v samotný princip pravidel mezinárodního obchodu – a schopnost Západu hrát podle pravidel, která si kdysi sám nastavil.
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.
Součástí obrovského úspěchu Leoše Mareše dlouhá léta byly i sociální sítě, což však v posledních měsících už úplně neplatí. Oblíbený moderátor se z nich totiž stáhl a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.