Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Proto koncem minulého týdne americká centrální banka na účet ministerstva financí USA ve velkém prodávala eura, aby nakoupila japonské jeny. Ty nakupovala i japonská vláda a tamní centrální banka.
Japonské banky, pojišťovny a penzijní fondy totiž patří mezi největší věřitele americké vlády. Drží americké státní dluhopisy za stovky miliard dolarů. Pokud by ale jen dál prudce oslaboval, japonská centrální banka by musela výrazněji zvýšit úrokové sazby. A právě tady začíná problém pro Washington.
Vyšší výnosy v Japonsku by totiž mohly přimět tamní investory prodávat americké dluhopisy a stahovat peníze domů. To si Spojené státy nemohou dovolit. Financují rekordní rozpočtové schodky a potřebují, aby po jejich dluhu byla stále silná poptávka. Každý velký prodejce amerických dluhopisů znamená vyšší úroky, a tedy i vyšší účet, který nakonec zaplatí američtí daňoví poplatníci.
Ve hře je i sám Wall Street, jehož zájmy jsou z hlediska Washingtonu možná ještě důležitější než ty amerického daňového poplatníka. Léta platí jednoduché pravidlo: investoři si levně půjčí jeny, protože úroky v Japonsku jsou velmi nízké, a za tyto peníze nakupují americké akcie, dluhopisy nebo jiné výnosnější investice. Levné japonské peníze se tak staly jedním z motorů růstu amerických finančních trhů.
Pokud by však Tokio muselo kvůli propadajícímu se jenu prudce zvýšit sazby, tento mechanismus by se začal rozpadat. Investoři by museli své levné jenové půjčky splácet. To by znamenalo rozsáhlé prodeje amerických akcií i dalších aktiv a mohlo by to spustit dominový efekt na světových trzích.
Pomoc Japonsku tak možná není ani tak záchranou japonského jenu, jako spíše preventivní obranou amerického dluhu a Wall Street. Když Washington brání jen, může tím současně bránit i vlastní státní kasu a americké akciové trhy.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.