Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Proto koncem minulého týdne americká centrální banka na účet ministerstva financí USA ve velkém prodávala eura, aby nakoupila japonské jeny. Ty nakupovala i japonská vláda a tamní centrální banka.
Japonské banky, pojišťovny a penzijní fondy totiž patří mezi největší věřitele americké vlády. Drží americké státní dluhopisy za stovky miliard dolarů. Pokud by ale jen dál prudce oslaboval, japonská centrální banka by musela výrazněji zvýšit úrokové sazby. A právě tady začíná problém pro Washington.
Vyšší výnosy v Japonsku by totiž mohly přimět tamní investory prodávat americké dluhopisy a stahovat peníze domů. To si Spojené státy nemohou dovolit. Financují rekordní rozpočtové schodky a potřebují, aby po jejich dluhu byla stále silná poptávka. Každý velký prodejce amerických dluhopisů znamená vyšší úroky, a tedy i vyšší účet, který nakonec zaplatí američtí daňoví poplatníci.
Ve hře je i sám Wall Street, jehož zájmy jsou z hlediska Washingtonu možná ještě důležitější než ty amerického daňového poplatníka. Léta platí jednoduché pravidlo: investoři si levně půjčí jeny, protože úroky v Japonsku jsou velmi nízké, a za tyto peníze nakupují americké akcie, dluhopisy nebo jiné výnosnější investice. Levné japonské peníze se tak staly jedním z motorů růstu amerických finančních trhů.
Pokud by však Tokio muselo kvůli propadajícímu se jenu prudce zvýšit sazby, tento mechanismus by se začal rozpadat. Investoři by museli své levné jenové půjčky splácet. To by znamenalo rozsáhlé prodeje amerických akcií i dalších aktiv a mohlo by to spustit dominový efekt na světových trzích.
Pomoc Japonsku tak možná není ani tak záchranou japonského jenu, jako spíše preventivní obranou amerického dluhu a Wall Street. Když Washington brání jen, může tím současně bránit i vlastní státní kasu a americké akciové trhy.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.