Koalice může Blažkovi pěkně poděkovat. Opozice má nabito a plní svou úlohu

Komentář
Pavel Blažek
Pavel Blažek, foto: Mikuláš Křepelka/INCORP images
Pavel Němec 2. června 2025 14:24
Sdílej:

Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.

Dnes již bývalý ministr spravedlnosti přijal pro svůj resort dar v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského, což je částka, která sama o sobě vzbuzuje nemalou míru pozornosti i kontroverze.

Blažek sice nadále trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil a že celý proces proběhl v souladu s platnými právními předpisy, avšak rozhodl se rezignovat, neboť si je vědom toho, že další setrvání ve funkci by mohlo vést k významnému poškození pověsti vlády i důvěry veřejnosti ve spravedlnostní resort jako takový. O celé záležitosti informoval také server EuroZprávy.cz

V období několika měsíců před volbami by přitom měla být přirozenou a samozřejmou prioritou každé odpovědné politické reprezentace především stabilizace státu a příprava na řádné a férové demokratické volby. Vláda by měla usilovat o to, aby občané mohli v co největším klidu a bez zbytečných otřesů rozhodnout o svém budoucím směřování.

Namísto této potřebné stability však politická scéna nyní čelí zvýšenému napětí a bojům o destabilizaci vlády, což, jak ukazuje aktuální dění, se stalo hlavním tématem politické diskuse. Viníka v celé této záležitosti však nelze snadno označit; na vině je do značné míry sama povaha předvolebního období, kdy každá kauza získává mnohem větší váhu a je využívána k politickému boji.

Opoziční snaha o vyslovení nedůvěry vládě v tomto kontextu spíše mobilizuje voliče a vytváří napětí, než aby řešila skutečné problémy státu či přinášela konkrétní řešení pro jeho občany. Na druhou stranu je však nutné konstatovat, že jde o standardní nástroj parlamentní opozice a zcela přirozený projev její činnosti. Opozice má ze své podstaty za úkol kontrolovat kroky vlády, nastavovat jí zrcadlo a poukazovat na možné nedostatky či chyby, a sama o sobě není tato aktivita v žádném případě závadná.

Každá opozice by se v podobné situaci uchýlila ke kritice vlády a volala by po rázných opatřeních, bez ohledu na to, zda by v danou chvíli šlo o hnutí ANO či ODS. Blažkův krok však v tomto směru opozici nahrál do karet a poskytl jí ideální munici pro předvolební rétoriku. Koalice SPOLU, stejně jako nekoaliční STAN, může Blažkovi v tomto ohledu „poděkovat“ za to, že svým rozhodnutím vnesl do kampaně další významný rozměr a komplikaci.

Přestože Blažkovo rozhodnutí přijmout takto obrovský dar je formálně právně nezpochybnitelné, z etického hlediska jeví se nejen diskutabilní, ale přímo morálně sporné. Je prakticky nemožné uvěřit tomu, že by bylo za jakýchkoli okolností vhodné či správné, aby právě ministerstvo spravedlnosti přijalo dar v takto mimořádné výši. Žádné následné vysvětlování a zdůvodňování tento krok nemůže ospravedlnit, protože důvěra veřejnosti v nestrannost a nezávislost resortu je v tomto případě zásadní a měla být chráněna jako nejvyšší priorita.

Český státní rozpočet přitom primárně čerpá své příjmy z klasických a stabilních zdrojů. Základem jsou především daně, ať už jde o daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty (DPH) či spotřební daně. K tomu se přičítají povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které představují významnou část příjmů státu. Dále rozpočet disponuje příjmy z celních a jiných poplatků, pokut, úroků z investic a případných výnosů státních podniků.

Z těchto stabilních zdrojů je financována většina veřejných služeb a státních výdajů. S ohledem na tento pevný základ lze s vysokou mírou jistoty konstatovat, že přijetí téměř jedné miliardy korun v bitcoinech nebylo v žádném případě nezbytné a státnímu rozpočtu by přineslo pouze marginální přínos ve srovnání s potenciálními riziky a reputačními škodami.

Není proto nijak překvapivé, že opozice nyní poukazuje na možné praní špinavých peněz, i když se na základě dostupných informací jeví tento scénář jako málo pravděpodobný a z právního hlediska nepodložený. Přesto však zůstává faktem, že Jiřikovský je stále osobou s trestní minulostí a vazbami na podsvětí, což nelze opomenout.

Právě proto působí miliardový dar od takového člověka na veřejnost mimořádně nedůvěryhodně a vrhá stín pochybností na celý proces jeho přijetí. Blažek ani ostatní představitelé ministerstva spravedlnosti nikdy nemohli mít jistotu, že se tímto kanálem nestane resort spravedlnosti nedobrovolně součástí mechanismu, jehož cílem by bylo legalizovat nezákonně nabyté prostředky.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Děláme to pro ostatní! Chvástání Donalda Trumpa ohledně ropy a Íránu pokračuje

Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají. 

Novinky
Donald Trump

Právně v pořádku, ekonomicky sebevražda. Co by se stalo, kdyby dal Trump každému slíbených 5000 dolarů?

Americký prezident Donald Trump přišel na sjezdu Republikánské strany v Dallasu s kontroverzním příslibem, že v případě vítězství republikánů v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu vyplatí všem dospělým Američanům příspěvek ve výši 5 000 dolarů. Takzvaný „Trumpův dividend“ vyvolal vlnu právních, ekonomických i politických otázek.

Novinky
Donald Trump

Trump označil obavy o bezpečnost umělé inteligence za podvod

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že obavy o bezpečnost umělé inteligence jsou podvod. Ostré kritice podrobil výzvy k zavedení přísnějších bezpečnostních pojistek pro tuto rychle se rozvíjející technologii. Reagoval tak na prohlášení spoluzakladatele společnosti Anthropic Jacka Clarka, podle něhož by v odvětví mohlo být nutné povinně zřídit bezpečnostní vypínač pro nebezpečné systémy podléhající nezávislé kontrole.

Novinky
Barack Obama

Pod výzvu k regulaci AI už se podepsal i Obama či Harrisová

Bývalý americký prezident Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová se zařadili mezi další významné demokraty, kteří volají po výraznějších zásazích vlády do oblasti umělé inteligence. Reagují tak na narůstající obavy veřejnosti i výzvy některých lídrů technologického odvětví ke zpomalení vývoje této technologie.