Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
Dnes již bývalý ministr spravedlnosti přijal pro svůj resort dar v podobě bitcoinů v hodnotě 956,8 milionu korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského, což je částka, která sama o sobě vzbuzuje nemalou míru pozornosti i kontroverze.
Blažek sice nadále trvá na tom, že se ničeho nezákonného nedopustil a že celý proces proběhl v souladu s platnými právními předpisy, avšak rozhodl se rezignovat, neboť si je vědom toho, že další setrvání ve funkci by mohlo vést k významnému poškození pověsti vlády i důvěry veřejnosti ve spravedlnostní resort jako takový. O celé záležitosti informoval také server EuroZprávy.cz
V období několika měsíců před volbami by přitom měla být přirozenou a samozřejmou prioritou každé odpovědné politické reprezentace především stabilizace státu a příprava na řádné a férové demokratické volby. Vláda by měla usilovat o to, aby občané mohli v co největším klidu a bez zbytečných otřesů rozhodnout o svém budoucím směřování.
Namísto této potřebné stability však politická scéna nyní čelí zvýšenému napětí a bojům o destabilizaci vlády, což, jak ukazuje aktuální dění, se stalo hlavním tématem politické diskuse. Viníka v celé této záležitosti však nelze snadno označit; na vině je do značné míry sama povaha předvolebního období, kdy každá kauza získává mnohem větší váhu a je využívána k politickému boji.
Opoziční snaha o vyslovení nedůvěry vládě v tomto kontextu spíše mobilizuje voliče a vytváří napětí, než aby řešila skutečné problémy státu či přinášela konkrétní řešení pro jeho občany. Na druhou stranu je však nutné konstatovat, že jde o standardní nástroj parlamentní opozice a zcela přirozený projev její činnosti. Opozice má ze své podstaty za úkol kontrolovat kroky vlády, nastavovat jí zrcadlo a poukazovat na možné nedostatky či chyby, a sama o sobě není tato aktivita v žádném případě závadná.
Každá opozice by se v podobné situaci uchýlila ke kritice vlády a volala by po rázných opatřeních, bez ohledu na to, zda by v danou chvíli šlo o hnutí ANO či ODS. Blažkův krok však v tomto směru opozici nahrál do karet a poskytl jí ideální munici pro předvolební rétoriku. Koalice SPOLU, stejně jako nekoaliční STAN, může Blažkovi v tomto ohledu „poděkovat“ za to, že svým rozhodnutím vnesl do kampaně další významný rozměr a komplikaci.
Přestože Blažkovo rozhodnutí přijmout takto obrovský dar je formálně právně nezpochybnitelné, z etického hlediska jeví se nejen diskutabilní, ale přímo morálně sporné. Je prakticky nemožné uvěřit tomu, že by bylo za jakýchkoli okolností vhodné či správné, aby právě ministerstvo spravedlnosti přijalo dar v takto mimořádné výši. Žádné následné vysvětlování a zdůvodňování tento krok nemůže ospravedlnit, protože důvěra veřejnosti v nestrannost a nezávislost resortu je v tomto případě zásadní a měla být chráněna jako nejvyšší priorita.
Český státní rozpočet přitom primárně čerpá své příjmy z klasických a stabilních zdrojů. Základem jsou především daně, ať už jde o daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty (DPH) či spotřební daně. K tomu se přičítají povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které představují významnou část příjmů státu. Dále rozpočet disponuje příjmy z celních a jiných poplatků, pokut, úroků z investic a případných výnosů státních podniků.
Z těchto stabilních zdrojů je financována většina veřejných služeb a státních výdajů. S ohledem na tento pevný základ lze s vysokou mírou jistoty konstatovat, že přijetí téměř jedné miliardy korun v bitcoinech nebylo v žádném případě nezbytné a státnímu rozpočtu by přineslo pouze marginální přínos ve srovnání s potenciálními riziky a reputačními škodami.
Není proto nijak překvapivé, že opozice nyní poukazuje na možné praní špinavých peněz, i když se na základě dostupných informací jeví tento scénář jako málo pravděpodobný a z právního hlediska nepodložený. Přesto však zůstává faktem, že Jiřikovský je stále osobou s trestní minulostí a vazbami na podsvětí, což nelze opomenout.
Právě proto působí miliardový dar od takového člověka na veřejnost mimořádně nedůvěryhodně a vrhá stín pochybností na celý proces jeho přijetí. Blažek ani ostatní představitelé ministerstva spravedlnosti nikdy nemohli mít jistotu, že se tímto kanálem nestane resort spravedlnosti nedobrovolně součástí mechanismu, jehož cílem by bylo legalizovat nezákonně nabyté prostředky.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.