Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
