Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.
V Íránu začalo několik dní veřejného smutku za bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul v únoru při společných úderech Spojených států a Izraele. Rakev s jeho tělem již dorazila do Teheránu, kde se shromažďují tisíce lidí, aby mu vzdaly úctu. Vládní duchovní v zemi nyní připravují rozsáhlé pohřební rituály a procesí, které se potáhnou přes celý nadcházející týden.
Před dvěma sty padesáti lety se zrodil americký sen, koncept slibující, že tvrdá práce a dodržování pravidel zajistí každému v USA pohodlný život střední třídy. Tento celosvětově exportovaný ideál, spojený s vidinou sociální mobility a ekonomických příležitostí, však v současnosti čelí vážné krizi. Podle průzkumu veřejného mínění organizace Associated Press-NORC věří v jeho existenci pouhá třetina Američanů. Výzkumné centrum Pew Research Center navíc uvádí, že většina obyvatel Spojených států se domnívá, že nejlepší dny má země již za sebou.
Německá armáda musí dosáhnout plné bojové připravenosti nejpozději do roku 2029, jelikož riziko vypuknutí ozbrojeného střetu s Ruskou federací je reálné. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na zasedání v Bruselu ostře zkritizoval evropské spojence v NATO a oznámil zahájení šestiměsíčního prověřování amerických sil v Evropě ze strany Pentagonu. Výsledek této revize bude přímo záviset na tom, jak rychle Evropané převezmou primární odpovědnost za vlastní bezpečnost. Podle Hegsetha má prověrka zajistit, aby Severoatlantická aliance směřovala k nezvratnému stavu, kdy vedení a hlavní obrannou roli na kontinentu převezme právě Evropa.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
