Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.
Zástupci zemí G7 oznámili, že jsou připraveni přijmout veškerá nezbytná opatření k podpoře globálních dodávek energií poté, co válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil prudký nárůst cen ropy. Pondělní krizové jednání ministrů financí G7 a Mezinárodní energetické agentury (IEA) se sice zabývalo možností uvolnění strategických rezerv, k finální dohodě o jejich vypuštění na trh však zatím nedošlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že Francie usiluje o co nejrychlejší zavedení vojenských doprovodů pro kontejnery a tankery v Hormuzském průlivu.
Evropská unie je připravena rozšířit své námořní operace na Blízkém východě s cílem zajistit ochranu mezinárodní lodní dopravy. Po pondělním jednání s regionálními lídry to oznámili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.
Možná jste si toho už někdy všimli: když se zhluboka nadechnete, zdá se, že vzduch proudí hlavně jednou nosní dírkou, zatímco ta druhá působí mírně ucpaně. Pokud zrovna nejste nachlazení, nemusíte panikařit. Jde o zcela přirozený a fascinující proces zvaný nosní cyklus, který hraje klíčovou roli v ochraně našeho zdraví.
Evropská komise v pátek nečekaně ostře pokárala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za jeho výroky na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána. Brusel tak reagoval na vyostřený spor mezi Kyjevem a Budapeští, který se v posledních dnech začal vymykat kontrole.
Izraelská armáda v pondělí oznámila zahájení nové „rozsáhlé vlny úderů“ proti infrastruktuře íránského režimu. Útoky se soustředí na klíčové oblasti Teheránu, Isfahánu a jižního Íránu. Tato operace byla spuštěna bezprostředně poté, co nálet na centrální Izrael zabil jednoho muže a několik dalších osob zranil. Ačkoliv zatím není zcela jasné, kdo konkrétně tento útok na izraelské území podnikl, IDF reagovala okamžitou a masivní odvetou.
Válečný konflikt na Blízkém východě v pondělí po poledni nabral na intenzitě, když Írán spustil další vlnu útoků směřujících nejen na Izrael, ale i na okolní státy. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí kolem 13. hodiny vstoupila do jeho vzdušného prostoru íránská balistická střela.
Ruský prezident Vladimir Putin zaslal gratulaci Modžtabovi Chameneímu k jeho jmenování novým nejvyšším vůdcem Íránu. V oficiálním poselství zveřejněném na webových stránkách Kremlu ruský lídr potvrdil neochvějnou podporu Teheránu a vyjádřil solidaritu s íránskými partnery. Moskva podle Putina zůstává i v těchto pohnutých časech pro islámskou republiku spolehlivým spojencem.
Válka proti íránskému režimu vstoupila do svého druhého týdne a izraelské vojenské velení vyslalo Teheránu jasný vzkaz: pro představitele islámské republiky neexistuje bezpečné místo, kde by se mohli skrýt. Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir potvrdil, že společná kampaň Izraele a USA bude pokračovat s neutuchající intenzitou, dokud nebude hrozba eliminována.
