Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Britský historik a politický analytik Timothy Garton Ash ve svém textu pro deník The Guardian upozorňuje, že sny ruského diktátora Vladimira Putina o velikosti neohrožují pouze Ukrajinu, ale představují přímou hrozbu pro Severoatlantickou alianci i Evropskou unii. Přestože současné zprávy naznačují slábnutí ruské ekonomiky a rostoucí nespokojenost uvnitř tamního režimu, bylo by podle autora bláhové domnívat se, že se blíží jeho okamžitý konec. Demokracie by se proto měly zaměřit na vytvoření jasné strategie, která vnější ambice šéfa Kremlu definitivně zmaří.
Úřady v jižní Kalifornii nařídily v pátek evakuaci přibližně 40 000 lidí poté, co z obří nádrže začala unikat nebezpečná chemická látka. Incident se odehrál v oblasti Garden Grove v okresu Orange County, který se nachází jihovýchodně od Los Angeles. Unikající chemikálie ohrožuje hustě obydlenou oblast nejen toxickými výpary, ale kvůli své nestabilitě představuje také bezprostřední riziko mohutného výbuchu.
Kanadské úřady čelí vlně ostré kritiky ze strany právníků a lidskoprávních organizací kvůli postupu vůči uprchlíkům na hranicích se Spojenými státy. Podle zjištění britského deníku The Guardian začala Ottawa uplatňovat natolik striktní pravidla, že žadatele o azyl odmítá a předává je přímo do rukou amerického Imigračního a celního úřadu (ICE). Mnozí z těchto běženců, kteří doufali v bezpečné útočiště u svých rodin v Kanadě, tak končí na celé měsíce v amerických detekčních centrech, kde čelí krutým podmínkám a hrozbě deportace.
