Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.
Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
