Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že ruská armáda bude v bojích na Ukrajině pokračovat tak dlouho, dokud Kyjev nepřijme rozhodnutí nezbytná k ukončení konfliktu. Podle Peskova zůstává postoj Moskvy neměnný a je dobře znám jak ukrajinským, tak americkým vyjednavačům. Toto vyjádření zaznělo v den, kdy v Abú Dhabí začalo další kolo třístranných mírových rozhovorů mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států.
Čtvrtým rokem trvající invaze na Ukrajinu přivedla Rusko na historickou křižovatku. Podle analýzy S. Fredericka Starra, odborníka na Eurasii z American Foreign Policy Council (AFPC), stojí země před nevyhnutelnými otřesy, které mohou vést k reformám podobným těm z 19. století. Rusko se v roce 2026 potýká s vyčerpáním lidských i finančních zdrojů, což zpochybňuje udržitelnost současného režimu.
Americký prezident Donald Trump vyzval Američany, aby se definitivně přenesli přes skandál spojený s Jeffrey Epsteinem. Ve svém prohlášení zdůraznil, že je čas věnovat se důležitějším tématům, jako je zdravotní péče. Podle Trumpa nejnovější zveřejněné dokumenty prokázaly, že proti němu Epstein a další lidé osnovali spiknutí, a odmítl jakékoli vlastní pochybení.
Britský premiér Keir Starmer označil pondělní ruské útoky na ukrajinskou energetiku za „barbarské“ a „obzvláště zvrácené“. Své prohlášení učinil po rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ke kterému došlo jen několik hodin poté, co Rusko zasáhlo elektrárny a kritickou infrastrukturu v Kyjevě i dalších městech. K úderům došlo v době, kdy teploty na Ukrajině klesly k -20 °C.
Izraelské tanky ostřelování a letecké údery v Gaze připravily o život 18 lidí, mezi nimiž byly i čtyři děti. Podle palestinských představitelů Izrael zároveň zastavil evakuaci pacientů přes hraniční přechod Rafáh. K tomuto kroku došlo jen dva dny poté, co byl přechod znovu otevřen a umožnil prvnímu malému počtu Palestinců po několika měsících odcestovat za léčbou do Egypta.
Až se lidstvo v nadcházejících letech v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc, nebudou se astronauti muset vyrovnávat pouze s technologickými výzvami, ale především s extrémní izolací a nepřátelským prostředím. NASA astronaut Victor Glover, který bude pilotovat misi Artemis II, zdůrazňuje, že vesmír je mnohem náročnější, než se na první pohled zdá. Každodenní činnosti, které bereme na Zemi jako samozřejmost, se v těsném prostoru lodi Orion mění v logistickou a psychologickou zkoušku.
Čína se rozhodla využít aktuální geopolitické nejistoty a spustila ambiciózní plán, jehož cílem je zpochybnit dominantní postavení amerického dolaru ve světovém finančním systému. Peking se snaží posílit svůj mezinárodní vliv právě v době, kdy dolar klesá na čtyřletá minima a investoři hledají bezpečnější přístavy, což vyhnalo cenu zlata na rekordních 5 500 dolarů za unci.