Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Počasí v Česku se o víkendu mění, ale bez výstrah meteorologů se ani tak neobejde. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v neděli hrozí na části území ledovka. Meteorologové také očekávají oblevu a vzestup hladin některých vodních toků.
Uklidnění situace mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou se zatím rozhodně nekoná. Prvně jmenovaná nadále neskrývá překvapení z toho, co všechno před ní kamarádka tajila. Hanychová dokonce vyslovila názor, že jsou věci možná jinak, než se zdá.
Smutná zpráva dorazila v uplynulých hodinách ze Spojených států amerických. Ve věku 53 let zemřel úspěšný seriálový herec Eric Dane, jehož proslavilo účinkování v seriálu Chirurgové. Dane podlehl vážnému onemocnění.
Britská vláda uvažuje o odstranění bývalého prince Andrewa z linie nástupnictví na trůn, aby se za žádných okolností nemohl stát králem. Ministr obrany Luke Pollard řekl, že je správné to udělat, a to bez ohledu na závěry probíhajícího policejního vyšetřování.
Český hokej je na prahu konce jedné éry. Hvězdný útočník Jaromír Jágr, který před několika dny oslavil 54. narozeniny, připustil, že už nikdy nenastoupí do profesionálního hokejového zápasu. Jágr je stále na soupisce extraligového Kladna.
V Londýně se schyluje k historickému právnímu kroku, který by mohl Andrewa Mountbatten-Windsora definitivně odstřihnout od královských privilegií. Vláda Spojeného království začala vážně plánovat legislativní proces, jehož cílem je zbavit králova bratra nároku na trůn. Tento záměr nabral na intenzitě po čtvrtečním zatčení bývalého prince, kterého policie vyslýchala kvůli podezření, že ve veřejné funkci zneužil svou moc.
V pátek v Bílém domě proběhl naléhavý tiskový brífink, na kterém americký prezident Donald Trump reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonnosti jeho celní politiky. Prezident neskrýval vztek a ostře zaútočil na soudce, kteří hlasovali proti němu. Označil je za „politicky korektní loutky“ a „ostudu svých rodin“, přičemž zdůraznil své obrovské zklamání nad tím, že mu nevyhověli ani jím jmenovaní konzervativci.
Páteční verdikt Nejvyššího soudu USA, který smetl ze stolu plošná cla prezidenta Donalda Trumpa, vyvolal vlnu opatrného optimismu i v evropských metropolích a v Londýně. Ačkoliv se světoví lídři z rozhodnutí radují, v kuloárech už se připravují na odvetný úder. Obecně se totiž předpokládá, že Trump, jenž verdikt označil za „ostudu“, najde jiné právní cesty, jak svá cla do oběhu vrátit.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
