Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.
Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.
Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.
V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.
Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.
Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.
Matka zesnulého ruského opozičního lídra Alexeje Navalného, Ljudmila Navalná, prohlásila, že nové poznatky o otravě jejího syna potvrdily její přesvědčení, že byl zavražděn. Učinila tak v pondělí při návštěvě synova hrobu v Moskvě u příležitosti druhého výročí jeho úmrtí. Navalná zdůraznila, že rodina od samého počátku věděla, že Alexej v zajetí nezemřel přirozenou smrtí.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí vážnému obvinění, že jeho země nadále nakupuje ruskou ropu nikoliv z nutnosti, ale kvůli obohacování struktur napojených na vládní moc. Nová zpráva Centra pro studium demokracie (CSD), kterou získala stanice CNN, uvádí, že Budapešť využívá levné ruské palivo k financování mocenských sítí, zatímco běžní maďarští spotřebitelé platí za pohonné hmoty více než lidé v sousedních zemích.
Krize pohřešovaných osob v Mexiku dosáhla v posledním desetiletí alarmujících rozměrů. Podle nové zprávy analytické firmy México Evalúa se počet lidí, kteří jsou považováni za zmizelé, zvýšil za posledních 10 let o více než 200 %. V současné době je v zemi registrováno přes 133 000 pohřešovaných, což představuje hlubokou ránu pro desítky tisíc rodin po celé zemi.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
