Umělec každým coulem. Kdo byl Jiří Bartoška?

Jiří Bartoška
Jiří Bartoška, foto: Herminapress
Klára Marková 8. května 2025 15:01
Sdílej:

Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. 

Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.

Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.

Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.

V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.

Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.

Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.

Stalo se
Novinky
Umělá inteligence (AI)

Počasí, nebo AI? Evropa stojí před nelehkou volbou

Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.

Novinky
Dubaj

Dubaj řeší vážný problém: Kvůli válce se neprodávají nemovitosti

Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.

Novinky
Írán

Trumpova dohoda s Íránem je výsledkem nerealistických ambicí

Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.

Novinky
Donald Trump

Trump s Íránem podepsal dohodu o míru

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.