Umělec každým coulem. Kdo byl Jiří Bartoška?

Jiří Bartoška
Jiří Bartoška, foto: Herminapress
Klára Marková 8. května 2025 15:01
Sdílej:

Ve věku 78 let zemřel ve středu 8. května 2025 v Praze herec a významný kulturní organizátor Jiří Bartoška. Umělec, který podlehl po dlouhé nemoci rakovině mízních uzlin, ale zdaleka nebyl jen symbolem Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. 

Jiří Bartoška se narodil 24. března 1947 v Děčíně. Po maturitě na pardubickém gymnáziu vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Divadelní dráhu zahájil v brněnském Divadle na provázku, odkud přešel do ústeckého Činoherního studia a poté v roce 1978 zakotvil v pražském Divadle Na zábradlí. Po revoluci, v roce 1991, se stal jedním ze zakladatelů Divadla Bez zábradlí.

Bartoška se zapsal do paměti veřejnosti také jako výrazný filmový a televizní herec. Ztvárnil role ve filmech jako Je třeba zabít Sekala, Všichni moji blízcí nebo Teorie tygra. Publikum si ho oblíbilo i díky jeho hlasu, kterým komentoval cestopisné a dokumentární pořady. Na televizních obrazovkách zaujal mimo jiné v seriálech Sanitka a Neviditelní.

Jeho profesní dráha nebyla jen umělecká – od roku 1994 byl prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Festival pod jeho vedením získal renomé a stal se jednou z nejvýznamnějších kulturních událostí ve střední Evropě. Klíčovou spolupracovnicí mu byla dlouhá léta filmová kritička Eva Zaoralová. Bartoška rovněž vlastnil pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, která se v roce 2015 dostala do zisku přes sedm milionů korun.

V době komunistického režimu podepsal v roce 1977 tzv. Antichartu, nicméně později se aktivně zapojil do opoziční činnosti. V roce 1989 podpořil petici Několik vět a patřil k zakladatelům Občanského fóra. Na slavné manifestaci 10. prosince 1989 na Václavském náměstí oznámil kandidaturu Václava Havla na prezidenta Československa.

Politické dění ho zajímalo i v dalších letech. V roce 2013 veřejně podpořil Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, o pět let později pak Jiřího Drahoše. V roce 2016 se postavil proti tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi a spolupodepsal výzvu na obranu demokracie, ve které mimo jiné vyzýval k občanskému odporu proti sbližování s autoritářskými režimy.

Soukromý život Bartoška držel spíše v pozadí. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, s níž měl dvě děti – dceru Kateřinu a syna Jana.

Stalo se
Novinky
Kreml

Rusko stupňuje „válku v šedé zóně“ proti Západu: Cílem je finanční vyčerpání skrze kyberútoky a sabotáže

Rusko vede proti Západu intenzivní a agresivní válku v takzvané šedé zóně, která se záměrně vyhýbá přímému vojenskému střetu. Hlavním cílem této skryté kampaně je finančně vyčerpat západní státy a podniky. Aktéři napojení na Kreml a státem podporovaní hackeři systematicky útočí na vládní úřady, města a soukromé společnosti, čímž jim způsobují obrovské finanční škody, píše magazín Politico. Tyto cílené akce dramaticky zvyšují náklady na provoz a pojištění, a prodražují tak podnikání v západních zemích.

Novinky
Ukrajinská armáda

Válka jako videohra: Ukrajinská armáda motivuje vojáky dosud nevídaným způsobem

Na Ukrajině se mezi vojenskými útvary výrazně rozšířil a stal se velmi populárním systém útoků bezpilotními letouny, který je založen na principech známých z počítačových her. Tento systém, který pronikl i do oblastí průzkumu, logistiky a dělostřelectva, odměňuje vojáky body za úspěšné zásahy. Jak potvrdil první místopředseda vlády Mychajlo Fedorov, získané body mohou být následně směněny za nákup další výzbroje v internetovém obchodě.

Novinky
Evropská unie (EU)

Desítky zemí volají po jasném plánu na opuštění fosilních paliv. Proč EU mlčí?

Evropská unie nápadně chyběla ve skupině 82 zemí, které na úterních klimatických rozhovorech OSN v brazilském Belému volaly po jasném plánu pro opuštění fosilních paliv. Během symbolického momentu v amazonském městě desítky zemí požadovaly stanovení harmonogramu pro přechod od ropy, uhlí a plynu. Tyto paliva, která jsou hlavními hybateli změny klimatu, se tak dostala do popředí procesu OSN, který o nich zřídkakdy jedná přímo.

Počasí
Ilustrační foto

Jak extrémní počasí zhoršuje vlny veder, sucha, požáry a povodně?

Řada extrémních meteorologických jevů se stává celosvětově častějšími a intenzivnějšími, přičemž jsou poháněny lidskou činností, jako je například spalování fosilních paliv. Losangeleské požáry z ledna 2025 se staly jednou z finančně nejnáročnějších katastrof spojených s počasím v historii Spojených států. Zde jsou uvedeny čtyři způsoby, jak rostoucí teploty ovlivňují extrémy počasí.