I Pražský hrad zasáhla nejsmutnější nedělní zpráva, která rozesmutnila doslova celé Česko. Anička Slováčková ostatně podporovala Petra Pavla během jeho prezidentské kampaně. Není tedy divu, že hlava státu se dnes ozvala.
Pavel na sociální síti X uvedl, že upřímně lituje předčasného odchodu Slováčkové. "Měl jsem ji rád. Byla to mimořádně statečná a hodná mladá dáma. Člověk si uvědomí, že nikdo nevíme dne ani hodiny. A právě proto bychom se měli snažit nechat po sobě tu nejlepší stopu. Tak jako Anička," napsala hlava státu.
Slováčková podpořila současného prezidenta při volební kampani v roce 2023. Pomáhala mu například na sociálních sítích. "Já si na Petrovi Pavlovi cením lidskosti, dobrosrdečnosti, vážím si pokory a úcty, kterou má k lidem, a nedělá mezi společností rozdíly," uvedla tehdy pro web extra.cz.
Anička Slováčková pocházela z umělecké rodiny Felixe Slováčka a Dagmar Patrasové. Od dětství se věnovala hudbě a zpěvu, účinkovala v muzikálech, hrála v seriálu Ordinace v růžové zahradě a zúčastnila se televizní show Tvoje tvář má známý hlas.
Veřejnost v České republice v posledních letech sledovala její opakované zdravotní problémy s rakovinou. Poprvé jí byl zhoubný nádor prsu diagnostikován před šesti lety. Před dvěma lety se nemoc vrátila v silnější podobě a tentokrát už rakovinu plic Anička bohužel nepřemohla.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
Evropa se již několik let potýká s ničivými požáry, které nejsou jen tragédií samotnou, ale zároveň spouštějí řadu dalších problémů, včetně rizika ničivých povodní. Tento nebezpečný cyklus se stal realitou mnoha zemí, které čelí stále intenzivnějším požárům a následným extrémním povětrnostním jevům.
Američtí představitelé vedli tajná jednání s vysokými ruskými představiteli o ukončení války na Ukrajině, ale bez viditelného pokroku, prozradil ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro Fox News Radio. Tato dosud neohlášená jednání probíhala 28. nebo 29. července s „některými z Putinových nejbližších lidí“ s cílem nalézt cestu k míru.
Obchodní dohoda mezi USA a Evropskou unií, uzavřená těsně před opětovným zavedením Trumpových „svobodných celních“ tarifů, odráží nové politické trendy v globálním obchodu. V reakci na hrozbu 30% základních cel z Washingtonu, která by se vztahovala na všechny produkty, a na další specifické sankce, EU dosáhla částečného zmírnění v podobě jednotného 15% celního tarifu na všechno zboží.
