Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Štefan Margita si uvědomuje, že operní pěvci by měli končit v momentě, kdy jsou stále na vrcholu, aby se vyhnuli lítosti publika. „Člověk by měl odejít v době, kdy ho nelitují a neříkají: ‚Ježíš, on ještě zpívá? To je hrůza,‘“ říká s nadsázkou.
Ačkoli byl operou vždy fascinován, přiznává, že ji dnes poslouchá méně než dříve. Po náročných zkouškách, které mohou trvat i osm týdnů, si raději doma pustí jazz, například Franka Sinatru či Dianu Krall. Hudba mu pomáhá uvolnit se a zapomenout na stres spojený s divadelním provozem.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy často vzpomíná na svou manželku Hanu Zagorovou, s níž strávil třicet let. Připomíná, jak mu radila nejen v osobním životě, ale i v profesních otázkách. Jednou z jejích nejcennějších rad bylo, jak taktně odmítnout požadavky režisérů, které považoval za nereálné.
Když mu například v texaském Houstonu předepsali zpívat roli Lacy v Její pastorkyni se zapnutou motorovou pilou v ruce, Zagorová mu poradila, aby neprotestoval, ale místo toho se režisérovi přiznal, že to sám nezvládne. Tato taktika prý fungovala dokonale.
Margita se nyní připravuje na velký koncert v O2 aréně v květnu 2026, kterým oslaví své sedmdesáté narozeniny. Vydá také album duetů, na kterém se objeví například Lucie Bílá, Kateřina Kněžíková, ale i jeho zesnulá manželka.
Píseň Strážný Anděl, kterou původně napsala Radůza, měla Zagorová nazpívat na svou plánovanou desku, kterou už ale nestihla dokončit. Margita se proto rozhodl tuto skladbu upravit do podoby duetu a přiznává, že při jejím natáčení bojoval s emocemi.
Po smrti Zagorové se Margita rozhodl založit nadaci nesoucí její jméno a spravující její osobnostní práva. Pravidelně přispívá z výtěžku svých koncertů na pomoc Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde se jeho manželka léčila. Nadace už pořídila několik důležitých přístrojů pro léčbu pacientů. „To, co jsem tam zažil, nikdy nezapomenu. Lékaři a sestry prodloužili Hance život a já cítím povinnost jim to alespoň částečně vrátit,“ říká Margita.
V rozhovoru se také zamýšlí nad vývojem operního světa a jeho rostoucí propojeností se šoubyznysem. Vysvětluje, proč nikdy nezměnil svou švýcarskou agenturu, která ho zastupuje od roku 1986, a přiznává, že třináct let neměl žádnou roli v Národním divadle. Zároveň vzpomíná na svou poslední inscenaci s režisérem Davidem Radokem, kdy uklidňoval soubor pěvců v náročných podmínkách zkoušek.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
