Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Štefan Margita si uvědomuje, že operní pěvci by měli končit v momentě, kdy jsou stále na vrcholu, aby se vyhnuli lítosti publika. „Člověk by měl odejít v době, kdy ho nelitují a neříkají: ‚Ježíš, on ještě zpívá? To je hrůza,‘“ říká s nadsázkou.
Ačkoli byl operou vždy fascinován, přiznává, že ji dnes poslouchá méně než dříve. Po náročných zkouškách, které mohou trvat i osm týdnů, si raději doma pustí jazz, například Franka Sinatru či Dianu Krall. Hudba mu pomáhá uvolnit se a zapomenout na stres spojený s divadelním provozem.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy často vzpomíná na svou manželku Hanu Zagorovou, s níž strávil třicet let. Připomíná, jak mu radila nejen v osobním životě, ale i v profesních otázkách. Jednou z jejích nejcennějších rad bylo, jak taktně odmítnout požadavky režisérů, které považoval za nereálné.
Když mu například v texaském Houstonu předepsali zpívat roli Lacy v Její pastorkyni se zapnutou motorovou pilou v ruce, Zagorová mu poradila, aby neprotestoval, ale místo toho se režisérovi přiznal, že to sám nezvládne. Tato taktika prý fungovala dokonale.
Margita se nyní připravuje na velký koncert v O2 aréně v květnu 2026, kterým oslaví své sedmdesáté narozeniny. Vydá také album duetů, na kterém se objeví například Lucie Bílá, Kateřina Kněžíková, ale i jeho zesnulá manželka.
Píseň Strážný Anděl, kterou původně napsala Radůza, měla Zagorová nazpívat na svou plánovanou desku, kterou už ale nestihla dokončit. Margita se proto rozhodl tuto skladbu upravit do podoby duetu a přiznává, že při jejím natáčení bojoval s emocemi.
Po smrti Zagorové se Margita rozhodl založit nadaci nesoucí její jméno a spravující její osobnostní práva. Pravidelně přispívá z výtěžku svých koncertů na pomoc Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde se jeho manželka léčila. Nadace už pořídila několik důležitých přístrojů pro léčbu pacientů. „To, co jsem tam zažil, nikdy nezapomenu. Lékaři a sestry prodloužili Hance život a já cítím povinnost jim to alespoň částečně vrátit,“ říká Margita.
V rozhovoru se také zamýšlí nad vývojem operního světa a jeho rostoucí propojeností se šoubyznysem. Vysvětluje, proč nikdy nezměnil svou švýcarskou agenturu, která ho zastupuje od roku 1986, a přiznává, že třináct let neměl žádnou roli v Národním divadle. Zároveň vzpomíná na svou poslední inscenaci s režisérem Davidem Radokem, kdy uklidňoval soubor pěvců v náročných podmínkách zkoušek.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina. Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
