Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Štefan Margita si uvědomuje, že operní pěvci by měli končit v momentě, kdy jsou stále na vrcholu, aby se vyhnuli lítosti publika. „Člověk by měl odejít v době, kdy ho nelitují a neříkají: ‚Ježíš, on ještě zpívá? To je hrůza,‘“ říká s nadsázkou.
Ačkoli byl operou vždy fascinován, přiznává, že ji dnes poslouchá méně než dříve. Po náročných zkouškách, které mohou trvat i osm týdnů, si raději doma pustí jazz, například Franka Sinatru či Dianu Krall. Hudba mu pomáhá uvolnit se a zapomenout na stres spojený s divadelním provozem.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy často vzpomíná na svou manželku Hanu Zagorovou, s níž strávil třicet let. Připomíná, jak mu radila nejen v osobním životě, ale i v profesních otázkách. Jednou z jejích nejcennějších rad bylo, jak taktně odmítnout požadavky režisérů, které považoval za nereálné.
Když mu například v texaském Houstonu předepsali zpívat roli Lacy v Její pastorkyni se zapnutou motorovou pilou v ruce, Zagorová mu poradila, aby neprotestoval, ale místo toho se režisérovi přiznal, že to sám nezvládne. Tato taktika prý fungovala dokonale.
Margita se nyní připravuje na velký koncert v O2 aréně v květnu 2026, kterým oslaví své sedmdesáté narozeniny. Vydá také album duetů, na kterém se objeví například Lucie Bílá, Kateřina Kněžíková, ale i jeho zesnulá manželka.
Píseň Strážný Anděl, kterou původně napsala Radůza, měla Zagorová nazpívat na svou plánovanou desku, kterou už ale nestihla dokončit. Margita se proto rozhodl tuto skladbu upravit do podoby duetu a přiznává, že při jejím natáčení bojoval s emocemi.
Po smrti Zagorové se Margita rozhodl založit nadaci nesoucí její jméno a spravující její osobnostní práva. Pravidelně přispívá z výtěžku svých koncertů na pomoc Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde se jeho manželka léčila. Nadace už pořídila několik důležitých přístrojů pro léčbu pacientů. „To, co jsem tam zažil, nikdy nezapomenu. Lékaři a sestry prodloužili Hance život a já cítím povinnost jim to alespoň částečně vrátit,“ říká Margita.
V rozhovoru se také zamýšlí nad vývojem operního světa a jeho rostoucí propojeností se šoubyznysem. Vysvětluje, proč nikdy nezměnil svou švýcarskou agenturu, která ho zastupuje od roku 1986, a přiznává, že třináct let neměl žádnou roli v Národním divadle. Zároveň vzpomíná na svou poslední inscenaci s režisérem Davidem Radokem, kdy uklidňoval soubor pěvců v náročných podmínkách zkoušek.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, se v neděli stal cílem ozbrojené loupeže, při níž došlo ke krádeži historických šperků. Incident se odehrál v ranních hodinách, krátce po otevření, a kvůli „výjimečným důvodům“ muselo být muzeum po zbytek dne uzavřeno.
Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
