Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Štefan Margita si uvědomuje, že operní pěvci by měli končit v momentě, kdy jsou stále na vrcholu, aby se vyhnuli lítosti publika. „Člověk by měl odejít v době, kdy ho nelitují a neříkají: ‚Ježíš, on ještě zpívá? To je hrůza,‘“ říká s nadsázkou.
Ačkoli byl operou vždy fascinován, přiznává, že ji dnes poslouchá méně než dříve. Po náročných zkouškách, které mohou trvat i osm týdnů, si raději doma pustí jazz, například Franka Sinatru či Dianu Krall. Hudba mu pomáhá uvolnit se a zapomenout na stres spojený s divadelním provozem.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy často vzpomíná na svou manželku Hanu Zagorovou, s níž strávil třicet let. Připomíná, jak mu radila nejen v osobním životě, ale i v profesních otázkách. Jednou z jejích nejcennějších rad bylo, jak taktně odmítnout požadavky režisérů, které považoval za nereálné.
Když mu například v texaském Houstonu předepsali zpívat roli Lacy v Její pastorkyni se zapnutou motorovou pilou v ruce, Zagorová mu poradila, aby neprotestoval, ale místo toho se režisérovi přiznal, že to sám nezvládne. Tato taktika prý fungovala dokonale.
Margita se nyní připravuje na velký koncert v O2 aréně v květnu 2026, kterým oslaví své sedmdesáté narozeniny. Vydá také album duetů, na kterém se objeví například Lucie Bílá, Kateřina Kněžíková, ale i jeho zesnulá manželka.
Píseň Strážný Anděl, kterou původně napsala Radůza, měla Zagorová nazpívat na svou plánovanou desku, kterou už ale nestihla dokončit. Margita se proto rozhodl tuto skladbu upravit do podoby duetu a přiznává, že při jejím natáčení bojoval s emocemi.
Po smrti Zagorové se Margita rozhodl založit nadaci nesoucí její jméno a spravující její osobnostní práva. Pravidelně přispívá z výtěžku svých koncertů na pomoc Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde se jeho manželka léčila. Nadace už pořídila několik důležitých přístrojů pro léčbu pacientů. „To, co jsem tam zažil, nikdy nezapomenu. Lékaři a sestry prodloužili Hance život a já cítím povinnost jim to alespoň částečně vrátit,“ říká Margita.
V rozhovoru se také zamýšlí nad vývojem operního světa a jeho rostoucí propojeností se šoubyznysem. Vysvětluje, proč nikdy nezměnil svou švýcarskou agenturu, která ho zastupuje od roku 1986, a přiznává, že třináct let neměl žádnou roli v Národním divadle. Zároveň vzpomíná na svou poslední inscenaci s režisérem Davidem Radokem, kdy uklidňoval soubor pěvců v náročných podmínkách zkoušek.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
