Nové informace vrhají na poslední chvíle prince Philipa, manžela královny Alžběty II., který zemřel 9. dubna 2021 ve věku 99 let, zcela nové světlo. Podle dlouholetého přítele královského páru a královského životopisce Gylese Brandretha nebyla královna v době jeho smrti přítomna u jeho lůžka, jak se původně uvádělo.
Brandreth tuto skutečnost popsal ve své knize Elizabeth: An Intimate Portrait, kde uvádí, že vévoda z Edinburghu zemřel dříve, než stihli královnu přivolat. „Vévoda z Edinburghu ležel v nemocničním lůžku, které bylo připraveno v jeho šatně na hradě Windsor. Toho rána se šel s pomocí zdravotní sestry do koupelny,“ píše Brandreth.
Po návratu z koupelny se prý Philip cítil slabý a požádal o pomoc při přesunu zpět do postele. „Sestra zavolala komorníka vévody a také páže královny, Paula Whybrewa. Vévodova smrt nastala dřív, než mohli přivolat královnu. Ta ještě nebyla vzhůru. O smrti byla informována až poté, co dorazil lékař a konstatoval smrt,“ uvádí se dále v knize.
Brandreth, který byl s královským párem ve styku desítky let, se poprvé setkal s královnou v roce 1968, když mu bylo pouhých 20 let. S princem Philipem pak úzce spolupracoval zejména v rámci jejich působení v organizaci National Playing Fields Association. Přesto přiznal, že i při dlouholetém kontaktu zůstává jistý odstup. „Vévoda mi projevoval přátelskost, ale ne přátelství – a to je rozdíl, který si musíte uvědomit,“ řekl podle People pro The Times.
Pohřeb prince Philipa proběhl 17. dubna 2021 v kapli sv. Jiří na hradě Windsor. Kvůli pandemickým opatřením byl pohřeb komorní a účastnilo se ho pouze 30 nejbližších příbuzných a přátel. Plán obřadu si vévoda sestavil sám – od hudby až po speciálně upravený vůz Land Rover, který nesl jeho rakev.
Bývalá tisková mluvčí paláce Ailsa Anderson tehdy poznamenala: „Ironií je, že to nakonec bylo asi tak, jak by si přál. Žádný rozruch, žádné okázalosti. Nikdy nerozuměl tomu, proč se kolem všeho dělá tolik povyku.“
Královna Alžběta, která byla v té době jen několik dní před svými 95. narozeninami, seděla při obřadu sama – kvůli dodržování rozestupů. Tento obraz osamělé panovnice v černém zarmoutil celý svět a stal se jedním ze symbolických momentů pandemického období.
Princezna Anna, dcera královského páru, později pro kanadskou televizi CBC uvedla, že pohled na tuto fotografii byl mnohem bolestnější než samotný zážitek. „Možná jsem ráda, že jsme ten moment přímo neviděli. A když se na tu fotografii díváte, je to nějak horší,“ řekla.
Pár se seznámil v roce 1934 a po znovusetkání v roce 1939, kdy bylo Alžbětě teprve třináct let, se mezi nimi zrodila hluboká náklonnost. Po ročním dvoření se vzali 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství.
Jedna z družiček z jejich svatby, Lady Pamela Hicks, kdysi řekla: „Ve svatebních šatech a tiáře byla naprosto okouzlující. A Philip? Ten byl snem každé dívky, jako vikingský princ.“
Při oslavách 50. výročí svatby v roce 1997 královna veřejně vzdala manželovi hold. „Je někým, kdo si komplimenty příliš nebere, ale jednoduše byl mou oporou a silou po všechna ta léta. Dlužím mu víc, než by si kdy sám přiznal,“ pronesla tehdy.
Jejich manželství trvalo neuvěřitelných 73 let až do princovy smrti. Královská biografka Sally Bedell Smith v minulosti uvedla, že královna se do Philipa zamilovala jako teenagerka a „už nikdy se nepodívala po nikom jiném“.
Po jeho smrti se královna podle tehdejších zdrojů rozhodla pokračovat ve svých povinnostech. „Rodina ji podpoří, ale ona půjde dál. Ví, že má úkol, a [Philip] by chtěl, aby pokračovala,“ citoval palácový zdroj.
Královna Alžběta II. byla po své smrti v září 2022 pohřbena vedle prince Philipa v kapli sv. Jiří, jak si přála. Tím se uzavřel jeden z nejdelších a nejstálejších milostných příběhů britské monarchie.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
