Nové informace vrhají na poslední chvíle prince Philipa, manžela královny Alžběty II., který zemřel 9. dubna 2021 ve věku 99 let, zcela nové světlo. Podle dlouholetého přítele královského páru a královského životopisce Gylese Brandretha nebyla královna v době jeho smrti přítomna u jeho lůžka, jak se původně uvádělo.
Brandreth tuto skutečnost popsal ve své knize Elizabeth: An Intimate Portrait, kde uvádí, že vévoda z Edinburghu zemřel dříve, než stihli královnu přivolat. „Vévoda z Edinburghu ležel v nemocničním lůžku, které bylo připraveno v jeho šatně na hradě Windsor. Toho rána se šel s pomocí zdravotní sestry do koupelny,“ píše Brandreth.
Po návratu z koupelny se prý Philip cítil slabý a požádal o pomoc při přesunu zpět do postele. „Sestra zavolala komorníka vévody a také páže královny, Paula Whybrewa. Vévodova smrt nastala dřív, než mohli přivolat královnu. Ta ještě nebyla vzhůru. O smrti byla informována až poté, co dorazil lékař a konstatoval smrt,“ uvádí se dále v knize.
Brandreth, který byl s královským párem ve styku desítky let, se poprvé setkal s královnou v roce 1968, když mu bylo pouhých 20 let. S princem Philipem pak úzce spolupracoval zejména v rámci jejich působení v organizaci National Playing Fields Association. Přesto přiznal, že i při dlouholetém kontaktu zůstává jistý odstup. „Vévoda mi projevoval přátelskost, ale ne přátelství – a to je rozdíl, který si musíte uvědomit,“ řekl podle People pro The Times.
Pohřeb prince Philipa proběhl 17. dubna 2021 v kapli sv. Jiří na hradě Windsor. Kvůli pandemickým opatřením byl pohřeb komorní a účastnilo se ho pouze 30 nejbližších příbuzných a přátel. Plán obřadu si vévoda sestavil sám – od hudby až po speciálně upravený vůz Land Rover, který nesl jeho rakev.
Bývalá tisková mluvčí paláce Ailsa Anderson tehdy poznamenala: „Ironií je, že to nakonec bylo asi tak, jak by si přál. Žádný rozruch, žádné okázalosti. Nikdy nerozuměl tomu, proč se kolem všeho dělá tolik povyku.“
Královna Alžběta, která byla v té době jen několik dní před svými 95. narozeninami, seděla při obřadu sama – kvůli dodržování rozestupů. Tento obraz osamělé panovnice v černém zarmoutil celý svět a stal se jedním ze symbolických momentů pandemického období.
Princezna Anna, dcera královského páru, později pro kanadskou televizi CBC uvedla, že pohled na tuto fotografii byl mnohem bolestnější než samotný zážitek. „Možná jsem ráda, že jsme ten moment přímo neviděli. A když se na tu fotografii díváte, je to nějak horší,“ řekla.
Pár se seznámil v roce 1934 a po znovusetkání v roce 1939, kdy bylo Alžbětě teprve třináct let, se mezi nimi zrodila hluboká náklonnost. Po ročním dvoření se vzali 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství.
Jedna z družiček z jejich svatby, Lady Pamela Hicks, kdysi řekla: „Ve svatebních šatech a tiáře byla naprosto okouzlující. A Philip? Ten byl snem každé dívky, jako vikingský princ.“
Při oslavách 50. výročí svatby v roce 1997 královna veřejně vzdala manželovi hold. „Je někým, kdo si komplimenty příliš nebere, ale jednoduše byl mou oporou a silou po všechna ta léta. Dlužím mu víc, než by si kdy sám přiznal,“ pronesla tehdy.
Jejich manželství trvalo neuvěřitelných 73 let až do princovy smrti. Královská biografka Sally Bedell Smith v minulosti uvedla, že královna se do Philipa zamilovala jako teenagerka a „už nikdy se nepodívala po nikom jiném“.
Po jeho smrti se královna podle tehdejších zdrojů rozhodla pokračovat ve svých povinnostech. „Rodina ji podpoří, ale ona půjde dál. Ví, že má úkol, a [Philip] by chtěl, aby pokračovala,“ citoval palácový zdroj.
Královna Alžběta II. byla po své smrti v září 2022 pohřbena vedle prince Philipa v kapli sv. Jiří, jak si přála. Tím se uzavřel jeden z nejdelších a nejstálejších milostných příběhů britské monarchie.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
