Nové informace vrhají na poslední chvíle prince Philipa, manžela královny Alžběty II., který zemřel 9. dubna 2021 ve věku 99 let, zcela nové světlo. Podle dlouholetého přítele královského páru a královského životopisce Gylese Brandretha nebyla královna v době jeho smrti přítomna u jeho lůžka, jak se původně uvádělo.
Brandreth tuto skutečnost popsal ve své knize Elizabeth: An Intimate Portrait, kde uvádí, že vévoda z Edinburghu zemřel dříve, než stihli královnu přivolat. „Vévoda z Edinburghu ležel v nemocničním lůžku, které bylo připraveno v jeho šatně na hradě Windsor. Toho rána se šel s pomocí zdravotní sestry do koupelny,“ píše Brandreth.
Po návratu z koupelny se prý Philip cítil slabý a požádal o pomoc při přesunu zpět do postele. „Sestra zavolala komorníka vévody a také páže královny, Paula Whybrewa. Vévodova smrt nastala dřív, než mohli přivolat královnu. Ta ještě nebyla vzhůru. O smrti byla informována až poté, co dorazil lékař a konstatoval smrt,“ uvádí se dále v knize.
Brandreth, který byl s královským párem ve styku desítky let, se poprvé setkal s královnou v roce 1968, když mu bylo pouhých 20 let. S princem Philipem pak úzce spolupracoval zejména v rámci jejich působení v organizaci National Playing Fields Association. Přesto přiznal, že i při dlouholetém kontaktu zůstává jistý odstup. „Vévoda mi projevoval přátelskost, ale ne přátelství – a to je rozdíl, který si musíte uvědomit,“ řekl podle People pro The Times.
Pohřeb prince Philipa proběhl 17. dubna 2021 v kapli sv. Jiří na hradě Windsor. Kvůli pandemickým opatřením byl pohřeb komorní a účastnilo se ho pouze 30 nejbližších příbuzných a přátel. Plán obřadu si vévoda sestavil sám – od hudby až po speciálně upravený vůz Land Rover, který nesl jeho rakev.
Bývalá tisková mluvčí paláce Ailsa Anderson tehdy poznamenala: „Ironií je, že to nakonec bylo asi tak, jak by si přál. Žádný rozruch, žádné okázalosti. Nikdy nerozuměl tomu, proč se kolem všeho dělá tolik povyku.“
Královna Alžběta, která byla v té době jen několik dní před svými 95. narozeninami, seděla při obřadu sama – kvůli dodržování rozestupů. Tento obraz osamělé panovnice v černém zarmoutil celý svět a stal se jedním ze symbolických momentů pandemického období.
Princezna Anna, dcera královského páru, později pro kanadskou televizi CBC uvedla, že pohled na tuto fotografii byl mnohem bolestnější než samotný zážitek. „Možná jsem ráda, že jsme ten moment přímo neviděli. A když se na tu fotografii díváte, je to nějak horší,“ řekla.
Pár se seznámil v roce 1934 a po znovusetkání v roce 1939, kdy bylo Alžbětě teprve třináct let, se mezi nimi zrodila hluboká náklonnost. Po ročním dvoření se vzali 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství.
Jedna z družiček z jejich svatby, Lady Pamela Hicks, kdysi řekla: „Ve svatebních šatech a tiáře byla naprosto okouzlující. A Philip? Ten byl snem každé dívky, jako vikingský princ.“
Při oslavách 50. výročí svatby v roce 1997 královna veřejně vzdala manželovi hold. „Je někým, kdo si komplimenty příliš nebere, ale jednoduše byl mou oporou a silou po všechna ta léta. Dlužím mu víc, než by si kdy sám přiznal,“ pronesla tehdy.
Jejich manželství trvalo neuvěřitelných 73 let až do princovy smrti. Královská biografka Sally Bedell Smith v minulosti uvedla, že královna se do Philipa zamilovala jako teenagerka a „už nikdy se nepodívala po nikom jiném“.
Po jeho smrti se královna podle tehdejších zdrojů rozhodla pokračovat ve svých povinnostech. „Rodina ji podpoří, ale ona půjde dál. Ví, že má úkol, a [Philip] by chtěl, aby pokračovala,“ citoval palácový zdroj.
Královna Alžběta II. byla po své smrti v září 2022 pohřbena vedle prince Philipa v kapli sv. Jiří, jak si přála. Tím se uzavřel jeden z nejdelších a nejstálejších milostných příběhů britské monarchie.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump vedl po summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Podle tiskové mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové byl Trump po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na cestě do Marylandu, kde strávil velkou část šestihodinového letu telefonováním.
Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina. Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.