Zástupce předsedy Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv se opět postaral o mezinárodní pozdvižení. Po stížnosti legendárního českého hokejového brankáře Dominika Haška na jeho údajné výhrůžky smrti zareagoval Medveděv mimořádně urážlivě a ironicky – doporučil bývalému sportovci, aby „opatrně přecházel silnici“ a „nepil pivo v nevyzkoušených podnicích“.
Reakce přišla poté, co Hašek na sociální síti oznámil, že zaslal dvě oficiální stížnosti – Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) a Mezinárodní federaci ledního hokeje (IIHF). V dopisech uvádí, že mu bývalý prezident Ruska Medveděv veřejně hrozil smrtí. Kromě toho Hašek upozornil na nutnost zásadních rozhodnutí ohledně přístupu ruských sportovců na mezinárodní scénu v době pokračující agrese na Ukrajině.
Vše odstartoval Medveděvův příspěvek na síti Telegram, v němž v souvislosti s rekordem ruského hokejisty Alexandra Ovečkina ironicky naznačil, že Hašek – známý svými ostrými postoji vůči Rusku – zřejmě spáchá sebevraždu. Výrok vyvolal ostré reakce nejen u české veřejnosti, ale i mezi politiky.
Mluvčí Medveděva Oleg Osipov pak v reakci na medializaci Haškových dopisů sdělil agentuře TASS, že jeho šéf považuje Dominika Haška za „duševně nemocného jedince“, trpícího „rusofobií v podobě bludu o pronásledování“. „Doporučil bych mu přecházet silnici s maximální opatrností, nepít pivo v neprověřených zařízeních a pravidelně navštěvovat psychiatra,“ citoval Medveděva Osipov.
Hašek, dlouhodobý kritik účasti ruských sportovců na světových soutěžích během války proti Ukrajině, se ve svém prohlášení dále zavázal zveřejnit oba dopisy v následujících dnech a zdůraznil jejich důležitost pro celé sportovní i nesportovní prostředí.
Celou situaci okomentoval také ministr vnitra Vít Rakušan, který na síti X napsal: „Hranice mezi Východem a Západem není čára na mapě, ale kulturní poledník. Na Západě je nepředstavitelné, že by vládní představitel hrozil občanovi smrtí, na Východě je to běžné.“
Rakušan zároveň připomněl, že Česká republika již dávno není součástí ruské sféry vlivu a odmítá se přizpůsobit „východním manýrům“. „Na tyhle východní manýry nejsme zvyklí a zvykat si na ně nehodláme. Panu Haškovi poskytneme v případě potřeby nezbytnou ochranu,“ uvedl.
Zatímco v Rusku Medveděvovy výroky upadají do stále ostřejšího tónu, kterým Kreml útočí na své kritiky, na Západě vyvolala jeho slova pobouření. Zda MOV a IIHF na stížnost zareagují, není zatím jasné, ale tlak ze strany veřejnosti a médií nepochybně poroste.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
