Zástupce předsedy Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv se opět postaral o mezinárodní pozdvižení. Po stížnosti legendárního českého hokejového brankáře Dominika Haška na jeho údajné výhrůžky smrti zareagoval Medveděv mimořádně urážlivě a ironicky – doporučil bývalému sportovci, aby „opatrně přecházel silnici“ a „nepil pivo v nevyzkoušených podnicích“.
Reakce přišla poté, co Hašek na sociální síti oznámil, že zaslal dvě oficiální stížnosti – Mezinárodnímu olympijskému výboru (MOV) a Mezinárodní federaci ledního hokeje (IIHF). V dopisech uvádí, že mu bývalý prezident Ruska Medveděv veřejně hrozil smrtí. Kromě toho Hašek upozornil na nutnost zásadních rozhodnutí ohledně přístupu ruských sportovců na mezinárodní scénu v době pokračující agrese na Ukrajině.
Vše odstartoval Medveděvův příspěvek na síti Telegram, v němž v souvislosti s rekordem ruského hokejisty Alexandra Ovečkina ironicky naznačil, že Hašek – známý svými ostrými postoji vůči Rusku – zřejmě spáchá sebevraždu. Výrok vyvolal ostré reakce nejen u české veřejnosti, ale i mezi politiky.
Mluvčí Medveděva Oleg Osipov pak v reakci na medializaci Haškových dopisů sdělil agentuře TASS, že jeho šéf považuje Dominika Haška za „duševně nemocného jedince“, trpícího „rusofobií v podobě bludu o pronásledování“. „Doporučil bych mu přecházet silnici s maximální opatrností, nepít pivo v neprověřených zařízeních a pravidelně navštěvovat psychiatra,“ citoval Medveděva Osipov.
Hašek, dlouhodobý kritik účasti ruských sportovců na světových soutěžích během války proti Ukrajině, se ve svém prohlášení dále zavázal zveřejnit oba dopisy v následujících dnech a zdůraznil jejich důležitost pro celé sportovní i nesportovní prostředí.
Celou situaci okomentoval také ministr vnitra Vít Rakušan, který na síti X napsal: „Hranice mezi Východem a Západem není čára na mapě, ale kulturní poledník. Na Západě je nepředstavitelné, že by vládní představitel hrozil občanovi smrtí, na Východě je to běžné.“
Rakušan zároveň připomněl, že Česká republika již dávno není součástí ruské sféry vlivu a odmítá se přizpůsobit „východním manýrům“. „Na tyhle východní manýry nejsme zvyklí a zvykat si na ně nehodláme. Panu Haškovi poskytneme v případě potřeby nezbytnou ochranu,“ uvedl.
Zatímco v Rusku Medveděvovy výroky upadají do stále ostřejšího tónu, kterým Kreml útočí na své kritiky, na Západě vyvolala jeho slova pobouření. Zda MOV a IIHF na stížnost zareagují, není zatím jasné, ale tlak ze strany veřejnosti a médií nepochybně poroste.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
