Po roce v ústraní se princezna Kate vrátila k jedné ze svých nejoblíbenějších tradic – oslavám Dne svatého Patrika. Loni se kvůli léčbě rakoviny musela omluvit, letos však jako plukovnice Irské gardy znovu předala vojákům symbolické snítky trojlístku. Její návrat byl nejen významným momentem pro královskou rodinu, ale i silným gestem pro veřejnost.
Den svatého Patrika, oslavovaný po celém světě, je v Británii a Irsku spojen nejen s irskou kulturou, ale i s britskou královskou rodinou. Princezna z Walesu Kate, která je čestnou plukovnicí Irské gardy, se po roční pauze způsobené léčbou rakoviny vrátila k tradičnímu slavnostnímu ceremoniálu ve Wellingtonových kasárnách.
„V souladu s tradicí Kate Middletonová pro tuto příležitost zvolila zelený outfit,“ uvedl magazín Tatler s tím, že si oblékla kabátové šaty značky Alexander McQueen, černé lodičky a baretu. Její vzhled podtrhla zlatá brož ve tvaru jetelového trojlístku, kterou vlastní Irská garda a půjčuje ji členům královské rodiny při těchto oslavách.
Během ceremoniálu předala princezna Kate příslušníkům Irské gardy symbolické snítky trojlístku, setkala se s veterány i mladými kadety a věnovala pozornost i maskotovi pluku, irskému vlkodavovi Seamusovi. Vojáci si její přítomnosti velmi cenili. „Můžete říct, že Její královská Výsost miluje podobné události, protože vždy když může, najde si čas - i když ještě nebyla naší plukovnicí, vždy si našla čas, aby nás přišla pozdravit,“ řekl magazínu People psovod pluku Drummer Joseph Aldridge.
Po oficiální části následovala tradiční neformální oslava, při které si Kate připila na zdraví členů gardy irským pivem Guinness. Právě u piva se rozpovídala o svých budoucích plánech. „Při rozhovoru o tom, jak kdysi s manželem, princem Williamem, vzali svého nejstaršího syna, prince George, na jeho první oficiální zahraniční cestu, důstojníkovi Adamu Hamiltonovi řekla: ‚Pro George je fascinující, že byl v Austrálii a na Novém Zélandu. Ráda bych se tam s nimi vrátila. Je to o tom najít čas. Ale miluji cestování,‘“ citoval její slova deník Daily Mail.
Během neformálního hovoru také přiznala, že ji lákají i jiné destinace, zejména Blízký východ. „Mám ráda Blízký východ, připomíná mi dětství,“ řekla podle britských médií s odkazem na dobu, kdy její rodiče žili v zahraničí. Královští komentátoři si všímají, že princezna se stále více vrací k veřejným povinnostem a její přítomnost na letošních oslavách byla pro mnoho fanoušků silným momentem.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
