Česko v tichosti a rodina v kostele se zítra rozloučí s Annou Slováčkovou, která zemřela během předminulého víkendu. Pozůstalí budou respektovat přání zesnulé, takže pohřeb bude neveřejný. Otec Aničky Felix Slováček proto zopakoval svůj apel k veřejnosti.
"Bude to v kostele, ale opravdu jen pro nejbližší rodinu a přátele," řekl Slováček pro stanici CNN Prima News. "Tímto bych chtěl všem poděkovat, ať jí věnují tichou vzpomínku, ale aby tam nechodili, protože se dovnitř stejně nedostanou," apeloval na veřejnost.
Podle původního plánu se pohřeb měl uskutečnit v pondělí. Jenže v jednom pražských kostelů, který rodina zvolila, měli už daný program. "Je tam velikonoční akce, rozloučení s Aničkou tak bude až v úterý," sdělil Felix Slováček před víkendem deníku Blesk.
Saxofonista už před několika dny apeloval na ostatní účastníky pohřbu, aby nevyzrazovali citlivé informace o místu konání. "Prosím, místo nezveřejňujme, veřejnost má možnost rozloučit se s Aničkou na avizované nedělní mši," připomněl. A zároveň připustil obavy z toho, jak s manželkou Dádou Patrasovou úterní nápor na psychiku zvládnou. "Bude to těžké," dodal.
Slováček již ve středu oznámil, že rodina hodlá respektovat přání Aničky, takže poslední rozloučení bude neveřejné. Organizaci smutečního obřadu mají podle otce na starosti syn Felix, přítel zesnulé Matěj a její kamarádka Karolína.
"Napsala si vše, co chce, aby se tak dělo. Budeme plnit její přání. Veřejný pohřeb nechtěla, bude jen v okruhu rodiny a přátel, vše přesně napsala. Chtěla pohřeb v kostele, tak to tak bude," sdělil saxofonista v rozhovoru pro web super.cz.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Budapešti prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a Maďarskem vstupují do „zlaté éry“. Podle jeho slov je za tímto bezprecedentním sblížením především osobní vazba mezi prezidentem Donaldem Trumpem a premiérem Viktorem Orbánem. Rubio zdůraznil, že Trump je hluboce oddán úspěchu Maďarska, neboť jej považuje za klíčového partnera ve střední Evropě, který je zásadní pro americké národní zájmy v nadcházejících letech.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Spojené státy musí v rámci jakékoli jaderné dohody s Teheránem požadovat, aby se Írán vzdal veškerého svého obohaceného uranu. Podle jeho slov by měl mít Írán do budoucna zcela zakázáno v obohacování pokračovat. Netanjahu ve svém nedělním projevu v Jeruzalémě zdůraznil, že veškerý obohacený materiál musí opustit íránské území a země nesmí disponovat žádnými kapacitami pro další obohacování.
Nigérijské ministerstvo zahraničí vydalo naléhavé varování před nelegálním náborem svých občanů do bojů v cizích konfliktech. Toto prohlášení následuje poté, co ukrajinští představitelé oznámili nález těl dvou Nigerijců, kteří byli údajně zabiti v boji v loňském roce. Přestože Nigérie tyto konkrétní úmrtí zatím oficiálně nepotvrdila, mluvčí ministerstva Kimiebi Imomotimi Ebienfa uvedl, že se několik občanů stalo obětí situací, kdy byli podvedeni a nuceni podepsat smlouvy o vojenské službě.
V Rusku se uskutečnil první let bezpilotní stratosférické platformy s názvem „Barrage-1“. Tento stroj je schopen vynést až 100 kilogramů užitečného zatížení do výšky dosahující 20 kilometrů. Informaci o úspěšném testu zveřejnil Fond perspektivních výzkumů, který za vývojem projektu stojí. Tyto balóny mají v Rusku nahradit systém satelitní komunikace Starlink.
Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.