Česko v tichosti a rodina v kostele se zítra rozloučí s Annou Slováčkovou, která zemřela během předminulého víkendu. Pozůstalí budou respektovat přání zesnulé, takže pohřeb bude neveřejný. Otec Aničky Felix Slováček proto zopakoval svůj apel k veřejnosti.
"Bude to v kostele, ale opravdu jen pro nejbližší rodinu a přátele," řekl Slováček pro stanici CNN Prima News. "Tímto bych chtěl všem poděkovat, ať jí věnují tichou vzpomínku, ale aby tam nechodili, protože se dovnitř stejně nedostanou," apeloval na veřejnost.
Podle původního plánu se pohřeb měl uskutečnit v pondělí. Jenže v jednom pražských kostelů, který rodina zvolila, měli už daný program. "Je tam velikonoční akce, rozloučení s Aničkou tak bude až v úterý," sdělil Felix Slováček před víkendem deníku Blesk.
Saxofonista už před několika dny apeloval na ostatní účastníky pohřbu, aby nevyzrazovali citlivé informace o místu konání. "Prosím, místo nezveřejňujme, veřejnost má možnost rozloučit se s Aničkou na avizované nedělní mši," připomněl. A zároveň připustil obavy z toho, jak s manželkou Dádou Patrasovou úterní nápor na psychiku zvládnou. "Bude to těžké," dodal.
Slováček již ve středu oznámil, že rodina hodlá respektovat přání Aničky, takže poslední rozloučení bude neveřejné. Organizaci smutečního obřadu mají podle otce na starosti syn Felix, přítel zesnulé Matěj a její kamarádka Karolína.
"Napsala si vše, co chce, aby se tak dělo. Budeme plnit její přání. Veřejný pohřeb nechtěla, bude jen v okruhu rodiny a přátel, vše přesně napsala. Chtěla pohřeb v kostele, tak to tak bude," sdělil saxofonista v rozhovoru pro web super.cz.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
