Pět let po odchodu z královských povinností se Meghan, vévodkyně ze Sussexu, znovu snaží zaujmout – tentokrát jako podnikatelka, influencerka a tvář nového lifestylového impéria. Přestože její sledovanost roste, zejména ve Spojených státech, její oblíbenost mezi Brity zůstává mizivá. V roce 2025 dosahuje v Británii podle průzkumu YouGov pouhých 19 %, zatímco v USA činí 43 %, uvedl server BBC.
Značka "Meghan" však nabírá na obrátkách – ať už skrze její Netflix show With Love, Meghan, kde mimo jiné vyráběla levandulovou vodu nebo přetvářela kytice z obchodu, nebo novou značku As Ever, nabízející med a jedlé květy za prémiové ceny. Tyto produkty se sice rychle vyprodaly, ale zároveň sklidily kritiku – ať už kvůli cenám, nebo nejasné vizi značky.
Zítra navíc Meghan spustí nový podcast Confessions of a Female Founder, ve kterém bude zpovídat úspěšné ženy a jejich podnikatelské příběhy. Otázkou ale zůstává, zda ji veřejnost vůbec bude chtít poslouchat – a především, zda se někdy dokáže odpoutat od stínu britské monarchie.
Odloučení od královské rodiny před pěti lety zanechalo hlubokou stopu – a jak říkají odborníci, ať už Meghan dělá cokoli, veřejnost její kroky stále filtruje „skrze královský objektiv“. To platí pro všechno – od pořadu o vaření po podcast o ženách v byznysu.
Kritici, jako například bývalá šéfredaktorka Vanity Fair Tina Brown, tvrdí, že Meghan má „neomylný instinkt trefit se vedle“. Jiní zase poukazují na absenci autenticity – pořad With Love, Meghan byl natáčen v pronajatém domě, nikoliv v jejím vlastním, což jen přiživilo dojem, že jde o vyumělkované PR cvičení.
Přesto nelze říct, že by Meghan jako značka selhávala. Netflix show se stala desátým nejsledovanějším pořadem týdne celosvětově a její značka As Ever sklízí kladné ohlasy na estetiku a prémiový přístup.
PR experti tvrdí, že v dnešním polarizovaném mediálním prostředí může být kontroverze dokonce výhodou – lidé ji buď milují, nebo nesnáší. A Meghan se zdá, že si tuto realitu uvědomuje. Na ironické poznámky a memy často odpovídá s humorem – třeba video s Gwyneth Paltrow, které mělo odbourat spekulace o napětí mezi nimi, se stalo virálním hitem.
Meghan a Harry žijí nyní v kalifornském Montecitu, daleko od britské královské scény. Jejich soukromí je přísně střežené, a když se vydají do restaurace, bývají ponecháni v klidu. Přesto jejich jména stále vzbuzují kontroverze – naposledy kvůli sporu okolo charity Sentebale, kterou spoluzaložil princ Harry.
Odborníci se shodují: pokud chtějí Meghan a Harry skutečně uspět, musí najít pevnější směr. Lifestyle obsah a mediální projekty nestačí – klíčem může být rozvoj jejich nadace Archewell a větší důraz na filantropii.
„To je oblast, kde mohou skutečně vyniknout,“ říká autorka Katie Nicholl. „Nestačí mít jen královský titul. Musí to mít smysl.“
A co návrat Meghan k herectví? To se zatím zdá nepravděpodobné. I když by třeba cameo v rebootu Suits bezesporu způsobilo poprask.
Přesto všechno zůstává Meghan silnou postavou moderní popkultury. Ne každý ji musí mít rád – ale málokdo zůstane lhostejný. A možná právě v tom spočívá její skutečná síla.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
