Pět let po odchodu z královských povinností se Meghan, vévodkyně ze Sussexu, znovu snaží zaujmout – tentokrát jako podnikatelka, influencerka a tvář nového lifestylového impéria. Přestože její sledovanost roste, zejména ve Spojených státech, její oblíbenost mezi Brity zůstává mizivá. V roce 2025 dosahuje v Británii podle průzkumu YouGov pouhých 19 %, zatímco v USA činí 43 %, uvedl server BBC.
Značka "Meghan" však nabírá na obrátkách – ať už skrze její Netflix show With Love, Meghan, kde mimo jiné vyráběla levandulovou vodu nebo přetvářela kytice z obchodu, nebo novou značku As Ever, nabízející med a jedlé květy za prémiové ceny. Tyto produkty se sice rychle vyprodaly, ale zároveň sklidily kritiku – ať už kvůli cenám, nebo nejasné vizi značky.
Zítra navíc Meghan spustí nový podcast Confessions of a Female Founder, ve kterém bude zpovídat úspěšné ženy a jejich podnikatelské příběhy. Otázkou ale zůstává, zda ji veřejnost vůbec bude chtít poslouchat – a především, zda se někdy dokáže odpoutat od stínu britské monarchie.
Odloučení od královské rodiny před pěti lety zanechalo hlubokou stopu – a jak říkají odborníci, ať už Meghan dělá cokoli, veřejnost její kroky stále filtruje „skrze královský objektiv“. To platí pro všechno – od pořadu o vaření po podcast o ženách v byznysu.
Kritici, jako například bývalá šéfredaktorka Vanity Fair Tina Brown, tvrdí, že Meghan má „neomylný instinkt trefit se vedle“. Jiní zase poukazují na absenci autenticity – pořad With Love, Meghan byl natáčen v pronajatém domě, nikoliv v jejím vlastním, což jen přiživilo dojem, že jde o vyumělkované PR cvičení.
Přesto nelze říct, že by Meghan jako značka selhávala. Netflix show se stala desátým nejsledovanějším pořadem týdne celosvětově a její značka As Ever sklízí kladné ohlasy na estetiku a prémiový přístup.
PR experti tvrdí, že v dnešním polarizovaném mediálním prostředí může být kontroverze dokonce výhodou – lidé ji buď milují, nebo nesnáší. A Meghan se zdá, že si tuto realitu uvědomuje. Na ironické poznámky a memy často odpovídá s humorem – třeba video s Gwyneth Paltrow, které mělo odbourat spekulace o napětí mezi nimi, se stalo virálním hitem.
Meghan a Harry žijí nyní v kalifornském Montecitu, daleko od britské královské scény. Jejich soukromí je přísně střežené, a když se vydají do restaurace, bývají ponecháni v klidu. Přesto jejich jména stále vzbuzují kontroverze – naposledy kvůli sporu okolo charity Sentebale, kterou spoluzaložil princ Harry.
Odborníci se shodují: pokud chtějí Meghan a Harry skutečně uspět, musí najít pevnější směr. Lifestyle obsah a mediální projekty nestačí – klíčem může být rozvoj jejich nadace Archewell a větší důraz na filantropii.
„To je oblast, kde mohou skutečně vyniknout,“ říká autorka Katie Nicholl. „Nestačí mít jen královský titul. Musí to mít smysl.“
A co návrat Meghan k herectví? To se zatím zdá nepravděpodobné. I když by třeba cameo v rebootu Suits bezesporu způsobilo poprask.
Přesto všechno zůstává Meghan silnou postavou moderní popkultury. Ne každý ji musí mít rád – ale málokdo zůstane lhostejný. A možná právě v tom spočívá její skutečná síla.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.