Pět let po odchodu z královských povinností se Meghan, vévodkyně ze Sussexu, znovu snaží zaujmout – tentokrát jako podnikatelka, influencerka a tvář nového lifestylového impéria. Přestože její sledovanost roste, zejména ve Spojených státech, její oblíbenost mezi Brity zůstává mizivá. V roce 2025 dosahuje v Británii podle průzkumu YouGov pouhých 19 %, zatímco v USA činí 43 %, uvedl server BBC.
Značka "Meghan" však nabírá na obrátkách – ať už skrze její Netflix show With Love, Meghan, kde mimo jiné vyráběla levandulovou vodu nebo přetvářela kytice z obchodu, nebo novou značku As Ever, nabízející med a jedlé květy za prémiové ceny. Tyto produkty se sice rychle vyprodaly, ale zároveň sklidily kritiku – ať už kvůli cenám, nebo nejasné vizi značky.
Zítra navíc Meghan spustí nový podcast Confessions of a Female Founder, ve kterém bude zpovídat úspěšné ženy a jejich podnikatelské příběhy. Otázkou ale zůstává, zda ji veřejnost vůbec bude chtít poslouchat – a především, zda se někdy dokáže odpoutat od stínu britské monarchie.
Odloučení od královské rodiny před pěti lety zanechalo hlubokou stopu – a jak říkají odborníci, ať už Meghan dělá cokoli, veřejnost její kroky stále filtruje „skrze královský objektiv“. To platí pro všechno – od pořadu o vaření po podcast o ženách v byznysu.
Kritici, jako například bývalá šéfredaktorka Vanity Fair Tina Brown, tvrdí, že Meghan má „neomylný instinkt trefit se vedle“. Jiní zase poukazují na absenci autenticity – pořad With Love, Meghan byl natáčen v pronajatém domě, nikoliv v jejím vlastním, což jen přiživilo dojem, že jde o vyumělkované PR cvičení.
Přesto nelze říct, že by Meghan jako značka selhávala. Netflix show se stala desátým nejsledovanějším pořadem týdne celosvětově a její značka As Ever sklízí kladné ohlasy na estetiku a prémiový přístup.
PR experti tvrdí, že v dnešním polarizovaném mediálním prostředí může být kontroverze dokonce výhodou – lidé ji buď milují, nebo nesnáší. A Meghan se zdá, že si tuto realitu uvědomuje. Na ironické poznámky a memy často odpovídá s humorem – třeba video s Gwyneth Paltrow, které mělo odbourat spekulace o napětí mezi nimi, se stalo virálním hitem.
Meghan a Harry žijí nyní v kalifornském Montecitu, daleko od britské královské scény. Jejich soukromí je přísně střežené, a když se vydají do restaurace, bývají ponecháni v klidu. Přesto jejich jména stále vzbuzují kontroverze – naposledy kvůli sporu okolo charity Sentebale, kterou spoluzaložil princ Harry.
Odborníci se shodují: pokud chtějí Meghan a Harry skutečně uspět, musí najít pevnější směr. Lifestyle obsah a mediální projekty nestačí – klíčem může být rozvoj jejich nadace Archewell a větší důraz na filantropii.
„To je oblast, kde mohou skutečně vyniknout,“ říká autorka Katie Nicholl. „Nestačí mít jen královský titul. Musí to mít smysl.“
A co návrat Meghan k herectví? To se zatím zdá nepravděpodobné. I když by třeba cameo v rebootu Suits bezesporu způsobilo poprask.
Přesto všechno zůstává Meghan silnou postavou moderní popkultury. Ne každý ji musí mít rád – ale málokdo zůstane lhostejný. A možná právě v tom spočívá její skutečná síla.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
