Důchody jsou pro řadu lidí tématem číslo jedna a nevyhýbají se ani celebritám. Tou snad nejznámější v Česku byl Karel Gott, a proto logicky vyvstává otázka, zda nejslavnější český zpěvák, který zemřel před více než pěti lety, měl vůbec zapotřebí pobírat starobní důchod.
Přestože i ve vysokém věku nadále úspěšně vystupoval a vydělával značné sumy, nárok na penzi mu samozřejmě náležel stejně jako každému jinému občanovi.
Gott začal pobírat důchod ve svých 65 letech a sám veřejně přiznal, že jeho výše tehdy činila přibližně 20 tisíc korun měsíčně. To bylo v rozporu s některými spekulacemi, které uváděly částky v řádu sta tisíc korun.
V průběhu let se jeho důchod díky valorizacím navýšil na více než 34 tisíc korun měsíčně, což bylo stále výrazně více než tehdejší průměrná penze běžného důchodce.
I když pro Gotta důchod nepředstavoval zásadní příjem, rozhodl se s ním naložit ušlechtilým způsobem – pravidelně jej věnoval na charitativní účely. Tento krok odpovídal jeho pověsti velkorysého člověka, který v průběhu života podporoval různé dobročinné projekty.
I po lednové valorizaci dosahuje průměrný důchod v Česku méně, než kolik dostával Gott. Přesto bylo zřejmé, že skutečný zdroj jeho příjmů představovala především jeho úspěšná hudební kariéra, která trvala až do jeho posledních let.
Pád letadla společnosti Air India v indickém Ahmedabádu si vyžádal 241 obětí. Přežil jediný člověk: Brit Viswashkumar Ramesh. Pro odborníky i veřejnost vyvstává otázka – co znamená být jediným přeživším?
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
