Slovní válka Agáty Hanychové (40) proti Jasmině Alagič (35) a jejímu muži Rytmusovi (48) nabrala na obrátkách. V podcastu se influencerka neudržela a vypustila šokující řeč, v níž padla slova jako „špíny“, „lůzy“ či „táhněte zpátky na Slovensko“. Slovenka ale překvapila – místo hádky reagovala s klidem a elegancí.
Když se Agáta Hanychová (40) a její „parťačka ve zbrani“ Ornella Koktová (32) do někoho pustí, nezůstane kámen na kameni. Tentokrát si vzaly na paškál manželský pár Jasminu Alagič (35) a Patrika „Rytmuse“ Vrbovského (48). A že to bylo ostré? To je slabé slovo. Agáta zuřila, padala sprostá slova a nechyběla ani nálož šťavnatých přímých útoků.
Zatímco české influencerky v podcastu střílely urážky jako z kulometu, Jasmina reagovala naprosto nečekaně. Na Instagramu zveřejnila nevinný, laskavý vzkaz: „Přeju všem, nám všem, abychom měli svůj chrám lásky a štěstí.“ Elegantní odpověď v kontrastu s tím, co padalo z úst Agáty Hanychové.
A co že to vlastně Agátu tak rozčílilo? Prý výroky Jasminy a její podpora kritiky, kterou pronesl host Miky Vančura. Ten Agátu a Ornellu osočil z vydírání akce Fight Night Challenge. A když Jasmina přitakala, bylo vymalováno.
„Řekla o nás, že jsme špíny, lůzy, vyděračky. Když se nám opět nasali do Prahy, kde měli rádoby boxerskou show, kde Rytmus asi neměl na moderátorku, tak to moderovala tahle prdelatá, unylá… z Bosny,“* rozohnila se Agáta a nenechala na Jasmině nit suchou.
Dokonce vytáhla historku z bratislavského hotelu, kde prý Alagič viděla na vlastní oči: „Je to prostě taková malá špindíra s velkou prdlí, která prošla tím hotelem. A řekla jsem si: Ježíš, to je ta Jasmina z té televize? Kde ji asi 16 hodin připravují a vypadá nějak k světu. Ale když ji vidíte reálně, tak jsem myslela, že je to uklízečka, a to se omlouvám všem uklízečkám.“*
Na závěr si Agáta neodpustila ani výpad směrem k Rytmusovi a připomněla svůj „zásadní“ podíl na jeho slávě v Česku: „Rytmuse jsem proslavila v České republice já, klip Zlatokopky, za který mi platil, abych v něm hrála. Do té doby tady Rytmuse nikdo neznal.“ A pak přitvrdila: „Pouštět se do nás, s kým mám děti. Jako, s kým ty máš dítě? Vy dva, táhněte zpátky na Slovensko!“
Jasmina mezitím zůstala nad věcí a poslala do světa pozitivní energii. Elegantní gesto, které nejspíš Agátě ještě víc zvedlo tlak. Slovenská moderátorka ukázala, že se dá i ostřejší útok ustát s grácií – a možná právě tím ve finále vyhrála celou tuhle mediální bitvu.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
