Manželství slovenského rappera Rytmuse a moderátorky Jasminy Alagič Vrbovské se ocitlo v těžké krizi, která vyústila v to, že hudebník musel opustit svou rodinu.
Slovenský rapper Patrik Vrbovský, známý jako Rytmus, nedávno přiznal vážné problémy ve svém manželství s Jasminou Alagič. V rozhovoru pro slovenské rádio Európa 2 uvedl, že byli nuceni se od sebe na nějaký čas vzdálit a budoucnost jejich vztahu je v tuto chvíli nejistá.
Rytmus se otevřeně vyjádřil o problémech ve svém manželství a přiznal, že s manželkou Jasminou žili odloučeně. "Myslím, že problém jsem i já. A velký," řekl ve svém vyjádření pro deník Nový Čas. A pokračoval: "Jsem dost komplikovaný, není to se mnou legrace." Podle něj měl v dětství málo příkladů, jak projevovat lásku. "Narážím tím na to, že když vyrůstáš v rodině, kde se její členové neobjímali... Vím, jak to má vypadat, ale neumím to projevit."
Dále přiznal, že kvůli svému chování museli vyhledat odbornou pomoc. "Poprvé během naší terapie jsem slyšel, že jsem sobec," řekl. Během odloučení od rodiny prý zažíval hlubokou prázdnotu. "Byl jsem jako svobodný kluk a přitom takhle žít nechceš. A když jsem viděl syna a ženu... Vlastně jsme měli zakázáno si i volat. To bylo brutální," dodal smutně.
Jasmina Alagič Vrbovská se k odloučení od svého manžela Rytmuse otevřeně vyjádřila: "Jsou to normální fáze ve vztahu – jednou je úplně super, pak se nahromadí nevyřčené věci. A když se stane to druhé, já potřebuji na chvíli odejít. A toto bylo přesně ono." Podle ní láska mezi nimi sice stále existuje, ale jak dodává, "endorfiny opadnou a lidé se změní. Tak to zkrátka je."
Dále zdůraznila, že mají ve vztahu podporu v odbornici, kterou považuje za „průvodkyni jejich vztahu a i jich samotných.“ "Chodíme k ní pravidelně, abychom byli co nejlepší verzí sebe sama. Právě ona nám ukazuje, že o lásku je třeba pečovat," uvedla Jasmina pro týdeník Život.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
