Francouzský herec Gérard Depardieu před soudem přiznal, že uchopil za boky ženu, která ho obvinila ze sexuálního napadení. Tvrdí však, že to bylo pouze proto, aby neuklouzl, a odmítá, že by šlo o sexuální útok, uvedl The Guardian.
„Chytil jsem ji za boky,“ uvedl Depardieu (76) během úterního jednání před trestním soudem v Paříži. Soudkyně poznamenala, že jde o změnu oproti jeho předchozímu svědectví při policejním výslechu, kde tvrdil, že k žádnému fyzickému kontaktu nedošlo.
Depardieu je souzen kvůli údajným sexuálním útokům na 54letou filmovou rekvizitářku a 34letou asistentku režie během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v Paříži v roce 2021. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až pět let vězení a pokuta ve výši 75 000 eur (přibližně 1,9 milionu korun).
Depardieu se během soudního líčení hájil tím, že jeho chování bylo ovlivněno únavou a horkem na place. „Byl pátek, konec natáčení, byl jsem unavený a naštvaný,“ řekl soudu. Připustil, že mohl pronášet vulgární poznámky, ale tvrdí, že byly důsledkem jeho špatné nálady.
Podle výpovědi rekvizitářky Amélie začal herec během natáčení v září 2021 s nevhodnými komentáři. „Řekl mi: ‚Je tu takové horko, že nemůžu dostat erekci.‘ Také prohlásil: ‚Vím, jak přivést ženu k vyvrcholení, aniž bych se jí dotkl.‘“
Po natočení scény se podle ní vrátil na stejné místo a začal se zajímat o její telefonát. Když mu řekla, že se snaží sehnat slunečníky pro natáčení, údajně reagoval slovy: „Pojď si sáhnout na můj velký slunečník. Strčím ti ho do kundičky.“
Následně ji měl prudce uchopit za boky, přitáhnout k sobě a sevřít mezi svými stehny. „Držel mě velmi pevně. Viděla jsem jeho velký obličej, červené oči, velmi rozzlobený výraz. Měl šílený pohled. Nikdy jsem nic takového neviděla,“ popsala Amélie.
Depardieu u soudu popřel, že by na ženu útočil. Tvrdí, že v té době vážil 150 kilogramů a kvůli své postavě by nebyl fyzicky schopný někoho sevřít mezi nohama. „Nikdy bych nikoho nedával mezi nohy. Můžete si to otestovat – s tím břichem, co mám, to nejde,“ prohlásil.
Připustil však, že na natáčení často používal vulgární výrazy, například opakovaně křičel „Kun*ička! Kun*ička!“ na lidi kolem sebe. Když se ho soudkyně zeptala, zda skutečně na place prohlásil, že je takové horko, že nemůže dosáhnout erekce, odpověděl: „Možná jsem to řekl, proč ne?“
Depardieu rovněž obvinil média, že se snaží poškodit jeho pověst, a ostře kritizoval hnutí #MeToo. „Tento hnutí se stává terorem,“ prohlásil.
Herec se snažil zpochybnit důvěryhodnost žalobkyně a tvrdil, že jí vadila jeho kritika její práce. Amélie však uvedla, že mezi nimi žádná pracovní výměna názorů neproběhla.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
