Francouzský herec Gérard Depardieu před soudem přiznal, že uchopil za boky ženu, která ho obvinila ze sexuálního napadení. Tvrdí však, že to bylo pouze proto, aby neuklouzl, a odmítá, že by šlo o sexuální útok, uvedl The Guardian.
„Chytil jsem ji za boky,“ uvedl Depardieu (76) během úterního jednání před trestním soudem v Paříži. Soudkyně poznamenala, že jde o změnu oproti jeho předchozímu svědectví při policejním výslechu, kde tvrdil, že k žádnému fyzickému kontaktu nedošlo.
Depardieu je souzen kvůli údajným sexuálním útokům na 54letou filmovou rekvizitářku a 34letou asistentku režie během natáčení filmu Les Volets Verts (Zelené okenice) v Paříži v roce 2021. Pokud bude uznán vinným, hrozí mu až pět let vězení a pokuta ve výši 75 000 eur (přibližně 1,9 milionu korun).
Depardieu se během soudního líčení hájil tím, že jeho chování bylo ovlivněno únavou a horkem na place. „Byl pátek, konec natáčení, byl jsem unavený a naštvaný,“ řekl soudu. Připustil, že mohl pronášet vulgární poznámky, ale tvrdí, že byly důsledkem jeho špatné nálady.
Podle výpovědi rekvizitářky Amélie začal herec během natáčení v září 2021 s nevhodnými komentáři. „Řekl mi: ‚Je tu takové horko, že nemůžu dostat erekci.‘ Také prohlásil: ‚Vím, jak přivést ženu k vyvrcholení, aniž bych se jí dotkl.‘“
Po natočení scény se podle ní vrátil na stejné místo a začal se zajímat o její telefonát. Když mu řekla, že se snaží sehnat slunečníky pro natáčení, údajně reagoval slovy: „Pojď si sáhnout na můj velký slunečník. Strčím ti ho do kundičky.“
Následně ji měl prudce uchopit za boky, přitáhnout k sobě a sevřít mezi svými stehny. „Držel mě velmi pevně. Viděla jsem jeho velký obličej, červené oči, velmi rozzlobený výraz. Měl šílený pohled. Nikdy jsem nic takového neviděla,“ popsala Amélie.
Depardieu u soudu popřel, že by na ženu útočil. Tvrdí, že v té době vážil 150 kilogramů a kvůli své postavě by nebyl fyzicky schopný někoho sevřít mezi nohama. „Nikdy bych nikoho nedával mezi nohy. Můžete si to otestovat – s tím břichem, co mám, to nejde,“ prohlásil.
Připustil však, že na natáčení často používal vulgární výrazy, například opakovaně křičel „Kun*ička! Kun*ička!“ na lidi kolem sebe. Když se ho soudkyně zeptala, zda skutečně na place prohlásil, že je takové horko, že nemůže dosáhnout erekce, odpověděl: „Možná jsem to řekl, proč ne?“
Depardieu rovněž obvinil média, že se snaží poškodit jeho pověst, a ostře kritizoval hnutí #MeToo. „Tento hnutí se stává terorem,“ prohlásil.
Herec se snažil zpochybnit důvěryhodnost žalobkyně a tvrdil, že jí vadila jeho kritika její práce. Amélie však uvedla, že mezi nimi žádná pracovní výměna názorů neproběhla.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
