Až ve svých 68 letech, v roce 2013, odhalil oblíbený moderátor a bavič Karel Šíp své skutečné rodinné kořeny. Díky televiznímu pořadu Tajemství rodu zjistil, že jeho dědeček z otcovy strany byl obchodník židovského původu Benno Bächer.
Ten těsně před nacistickou okupací uprchl z Československa a jeho synové se mu později podařilo dostat do bezpečí. Pro Karla Šípa to znamenalo překvapivé zjištění – v USA má dva strýce, o nichž do té doby neměl tušení.
Šíp přitom patří mezi nejznámější české celebrity. K divadlu přilnul už jako dítě díky svému otci Karlu Hugovi. Už v patnácti letech dostal svou první velkou hereckou roli ve hře Vojín královny Madagaskaru. Přestože měl slibně našlápnuto k herecké kariéře, nakonec se rozhodl jinak – vystudoval filmovou průmyslovku v Čimelicích.
Hudba a televize ho ale stále přitahovaly. Na vojně hrál s bigbítovou kapelou Stíny, a po návratu zamířil rovnou do televize. Nejprve pracoval jako produkční, pak začal psát scénáře a nakonec se postavil i před kameru.
Do povědomí diváků se Karel Šíp poprvé výrazněji zapsal jako moderátor klipového pořadu Hitšaráda, kde tvořil nezapomenutelnou dvojici se skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Společně bavili diváky i v pořadech Galasuperšou nebo Šaráda, které patřily k nejúspěšnějším televizním projektům 80. let.
Po roce 1989 zamířil na Novu, kde uváděl talkshow Horoskopičiny, Skopičiny nebo Paškál. Do České televize se vrátil v roce 2005 a od té doby slaví úspěchy se svou talkshow Všechnopárty, která patří mezi nejpopulárnější pořady veřejnoprávní televize.
Karel Šíp je vášnivým fanouškem fotbalu, což dokázal i jako autor textu k hymně české reprezentace pro Euro 1996. Refrén „Už jsme tam, už jsme tam, český fotbal žije...“ si tehdy zpívala celá republika. Zároveň finančně podpořil fotbalový klub Bohemians Praha, který měl existenční problémy.
V roce 2018 vydal svou první knihu Karneval paměťových buněk, v níž vzpomíná na své dětství, televizní kariéru i nejrůznější humorné zážitky.
Šípův osobní život byl neméně pestrý než jeho profesní dráha. Z prvního manželství se zpěvačkou Marcelou Holanovou má syna Karla. Po rozpadu vztahu se v roce 2001 seznámil na televizním natáčení s Ivou, která se později stala jeho druhou manželkou. Společně mají syna, který zdědil umělecké sklony po otci – hraje na kytaru a klavír.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
