Až ve svých 68 letech, v roce 2013, odhalil oblíbený moderátor a bavič Karel Šíp své skutečné rodinné kořeny. Díky televiznímu pořadu Tajemství rodu zjistil, že jeho dědeček z otcovy strany byl obchodník židovského původu Benno Bächer.
Ten těsně před nacistickou okupací uprchl z Československa a jeho synové se mu později podařilo dostat do bezpečí. Pro Karla Šípa to znamenalo překvapivé zjištění – v USA má dva strýce, o nichž do té doby neměl tušení.
Šíp přitom patří mezi nejznámější české celebrity. K divadlu přilnul už jako dítě díky svému otci Karlu Hugovi. Už v patnácti letech dostal svou první velkou hereckou roli ve hře Vojín královny Madagaskaru. Přestože měl slibně našlápnuto k herecké kariéře, nakonec se rozhodl jinak – vystudoval filmovou průmyslovku v Čimelicích.
Hudba a televize ho ale stále přitahovaly. Na vojně hrál s bigbítovou kapelou Stíny, a po návratu zamířil rovnou do televize. Nejprve pracoval jako produkční, pak začal psát scénáře a nakonec se postavil i před kameru.
Do povědomí diváků se Karel Šíp poprvé výrazněji zapsal jako moderátor klipového pořadu Hitšaráda, kde tvořil nezapomenutelnou dvojici se skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Společně bavili diváky i v pořadech Galasuperšou nebo Šaráda, které patřily k nejúspěšnějším televizním projektům 80. let.
Po roce 1989 zamířil na Novu, kde uváděl talkshow Horoskopičiny, Skopičiny nebo Paškál. Do České televize se vrátil v roce 2005 a od té doby slaví úspěchy se svou talkshow Všechnopárty, která patří mezi nejpopulárnější pořady veřejnoprávní televize.
Karel Šíp je vášnivým fanouškem fotbalu, což dokázal i jako autor textu k hymně české reprezentace pro Euro 1996. Refrén „Už jsme tam, už jsme tam, český fotbal žije...“ si tehdy zpívala celá republika. Zároveň finančně podpořil fotbalový klub Bohemians Praha, který měl existenční problémy.
V roce 2018 vydal svou první knihu Karneval paměťových buněk, v níž vzpomíná na své dětství, televizní kariéru i nejrůznější humorné zážitky.
Šípův osobní život byl neméně pestrý než jeho profesní dráha. Z prvního manželství se zpěvačkou Marcelou Holanovou má syna Karla. Po rozpadu vztahu se v roce 2001 seznámil na televizním natáčení s Ivou, která se později stala jeho druhou manželkou. Společně mají syna, který zdědil umělecké sklony po otci – hraje na kytaru a klavír.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
