Až ve svých 68 letech, v roce 2013, odhalil oblíbený moderátor a bavič Karel Šíp své skutečné rodinné kořeny. Díky televiznímu pořadu Tajemství rodu zjistil, že jeho dědeček z otcovy strany byl obchodník židovského původu Benno Bächer.
Ten těsně před nacistickou okupací uprchl z Československa a jeho synové se mu později podařilo dostat do bezpečí. Pro Karla Šípa to znamenalo překvapivé zjištění – v USA má dva strýce, o nichž do té doby neměl tušení.
Šíp přitom patří mezi nejznámější české celebrity. K divadlu přilnul už jako dítě díky svému otci Karlu Hugovi. Už v patnácti letech dostal svou první velkou hereckou roli ve hře Vojín královny Madagaskaru. Přestože měl slibně našlápnuto k herecké kariéře, nakonec se rozhodl jinak – vystudoval filmovou průmyslovku v Čimelicích.
Hudba a televize ho ale stále přitahovaly. Na vojně hrál s bigbítovou kapelou Stíny, a po návratu zamířil rovnou do televize. Nejprve pracoval jako produkční, pak začal psát scénáře a nakonec se postavil i před kameru.
Do povědomí diváků se Karel Šíp poprvé výrazněji zapsal jako moderátor klipového pořadu Hitšaráda, kde tvořil nezapomenutelnou dvojici se skladatelem Jaroslavem Uhlířem. Společně bavili diváky i v pořadech Galasuperšou nebo Šaráda, které patřily k nejúspěšnějším televizním projektům 80. let.
Po roce 1989 zamířil na Novu, kde uváděl talkshow Horoskopičiny, Skopičiny nebo Paškál. Do České televize se vrátil v roce 2005 a od té doby slaví úspěchy se svou talkshow Všechnopárty, která patří mezi nejpopulárnější pořady veřejnoprávní televize.
Karel Šíp je vášnivým fanouškem fotbalu, což dokázal i jako autor textu k hymně české reprezentace pro Euro 1996. Refrén „Už jsme tam, už jsme tam, český fotbal žije...“ si tehdy zpívala celá republika. Zároveň finančně podpořil fotbalový klub Bohemians Praha, který měl existenční problémy.
V roce 2018 vydal svou první knihu Karneval paměťových buněk, v níž vzpomíná na své dětství, televizní kariéru i nejrůznější humorné zážitky.
Šípův osobní život byl neméně pestrý než jeho profesní dráha. Z prvního manželství se zpěvačkou Marcelou Holanovou má syna Karla. Po rozpadu vztahu se v roce 2001 seznámil na televizním natáčení s Ivou, která se později stala jeho druhou manželkou. Společně mají syna, který zdědil umělecké sklony po otci – hraje na kytaru a klavír.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
